Mistři pražské univerzity a kněží táborští

Mistři pražské univerzity a kněží táborští https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470682/mid_mistri-prazske-univerzity-a-knezi-t-UBx-470682.png 4 1 1

Studie Jiřího Kejře sleduje vztah dvou nejvýznamnějších center husitismu – mistrů soustředěných kolem vysokého učení na jedné straně a kněží „revolučního Tábora“ na druhé. Všímá si přitom zejména toho, jak se jejich poměr odráží v theologických polemikách a „hádáních“.

Přidat komentář

JulianaH.
28.04.2021 4 z 5

(3,5*) „Mistři“ mi nějak nesedli, což je ale spíš moje chyba než autorova. Je na nich znát, že prof. Kejř byl jakožto letitý odborník na husitství unaven určitou sadou faktů, které se ve vědecké literatuře, a hlavně v tisku opakovaly, proto se je rozhodl úplně přejít. Znalosti z bakaláře mi jakž takž stačily, abych věděla, o čem v takových situacích mluví, ale šířeji a všeobecněji koncipované dílo by mi asi dalo víc.

Další z mých subjektivních problémů: na základě názvu jsem čekala monografii věnovanou oběma centrům husitství, a ne studii čistě o jejich vzájemném vztahu. (Takové nedorozumění mezi čtenářem a knihou lze předpokládat, když jsou teď školní knihovny zavřené a člověk musí objednávat jen podle titulu...) Také mě jako ne-středověkáře místy trápily citace traktátů a artikul, na které moje víc než chabá latina nestačila. Mea culpa. Objektivně můžu vytknout tu a tam špatný slovosled (ten při porozumění i tak náročnému textu zrovna nepomáhal) a chyby v s/z (u profesora přece jenom nepůsobí dobře, když píše „zcestný“... pardon, pane profesore).

Na druhou stranu to vůbec nebyla špatná kniha. Nečetla jsem ji zbytečně a rozhodně jsem neměla chuť hryzat nudou stůl (což se mi v prváku stávalo neustále, když jsem si ještě knihy ke zkouškám neuměla vybírat). Dozvěděla jsem se dost podrobností, které mě upřímně zaujaly. Třeba že slovní útoky proti pražským mistrům nabyly takového rozsahu, že se mistři kvůli strachu z napadení pražským davem neodvažovali nosit venku akademický hábit. A celkově mě bezmezně fascinuje, jak naše universita (spolu)určovala politiku celého státu – je to nádherná ukázka sofokracie v praxi. Jaká škoda, že teď už na koncilech nevyjednáváme se svatou Církví a města se nás nedotazují, co smějí a nesmějí! :D