Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458338/bmid_mistr-a-marketka-RNL-458338.jpg
4
2797
420
Světově proslulý román Mistr a Markétka, na němž ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov (1891-1940) začal pracovat koncem dvacátých let a který dokončil, již zcela vyčerpaný a téměř slepý, pouhých několik dní před smrtí, náleží do zlatého fondu světové literatury a je právem považován za jedno z nejpozoruhodnějších literárních děl 20. století. Ačkoli se začalo rodit již téměř před sto lety, jde o dílo stále živé - dílo, které čtenářské publikum nepřestává okouzlovat, ba fascinovat již po řadu generací. Mistra a Markétku lze charakterizovat jako mnohovrstevnatou magicko-realistickou fantaskní grotesku zasazenou do veskrze reálných - a z dnešního hlediska zcela absurdních - poměrů, které v Sovětském svazu panovaly na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Lze jej číst jako mistrovskou satiru na dobové pořádky, ale také jako důmyslnou variaci na faustovské téma, svéráznou filozofickou alegorii a především jako strhující příběh nikdy nekončícího střetávání dobra se zlem, viny a neviny, odvahy a zbabělosti, který nám skýtá nejen mimořádný čtenářský zážitek, ale také nás ponouká k tomu, abychom spolu s autorem hledali odpovědi na základní otázky lidského bytí. Michail Bulgakov se vydání svého vrcholného díla nedočkal, román poprvé vyšel až čtvrtstoletí po jeho smrti, navíc v okleštěné a cenzurované podobě. Kniha vychází v překladu naší přední rusistky Aleny Morávkové, která se Bulgakovovým dílem soustavně zabývá již od šedesátých let minulého století. Její překlad, který byl poprvé publikován v roce 1969 a dočkal se sedmi reedic, byl v rámci zemí bývalého východního bloku vůbec prvním převodem využívajícím necenzurované znění díla. Nové vydání je doplněno téměř dvěma sty obrazy Iwana Kulika.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Rybka PublishersOriginální název:
Мастер и Маргарита (Mastěr i Margarita) , 1967
více info...
Přidat komentář
(audiokniha)
Opět se mi potvrdilo, že k povinné četbě musí člověk dozrát. Velká odvaha Bulgaka napsat něco takového ve své době.
(SPOILER) 04/2023 Jeden z nejdůležitějších románů 20. století vychází z prostého nápadu. Tváří v tvář extrémně ateistické realitě komunistického Sovětského svazu se Bulgakov rozhodl vytvořit dílo, které novým způsobem připomene a obhájí základ křesťanské víry - tedy zaprvé, že Ježíš je skutečná historická postava, že to byl člověk, který žil v Judeji a byl odsouzen k smrti Ponciem Pilátem; a za druhé, že rovněž ďábel existuje. Tady si neodpustím drobnou poznámku - literárně je Ďábel naprosto skvělá postava a perfektně "funguje", při čtení jsem si vzpomněl na to, jak s ním pracoval Neil Gaiman v Sandmanovi a skoro bych přísahal, že se Bulgakovem inspiroval - nicméně, narozdíl od historického Ježíše je zkrátka Satan vymyšlená, pohádková postava, která se ve Starém Zákoně takřka ani nevyskytuje a její význam vzrost až mnohem později, přičemž soudobého postavení jakožto hlavního arcinepřítele lidstva dosáhl až někdy v 15., 16. století. Do té doby se Luicifer objevoval v příbězích jako téměř komická postava, kterou člověk svou chytrostí a vírou v Boha snadno přemůže a zažene. V současnosti je satan chápán jako ztělesnění zla, osoba, jež láká ke hříchu a lži. V Bulgakovově románu má ale jinou podobu - k hříchu nikoho neláká, naopak, trestá zlo a lháře (tzn. funguje vlastně jako Agent Dobra). Je to mág a mistr černé magie, který se svou suitou (Azazel, kocour Kňour/Behemot, Korovjev) navštíví současnou (1930s) Moskvu a trápí a trestá moderní ateisty, kteří v něj nevěří, kteří jsou chamtiví a kteří lžou. Poměrně náhodně rozsévá zábavný chaos - pár lidí zemře, hodně jich skončí v blázinci, někdo skončí na Jaltě a někdo na policii, když se ukáže, že skrývá cizí valuty. To je prostě ta správná taškařice. Nakládá v podstatě všem postavám, jedinou výjimkou jsou titulní protagonisté Mistr a Markétka - Mistr (Bulgakovo alter ego?) v Ježíše věří, píše o něm knihu, Markétka také není ateistka, je to teda smilnice, co podvádí manžela, a za to ji asi nikdo nepotrestá(?), každopádně se zúčastní ďáblova každoročního plesu (který - jak jsem se dočetl, byl inspirován opulentním mejdanem, který uprostřed všeobecného marasmu v roce 1935 zorganizoval americký velvyslanec v SSSR William Bullitt a moskevské smetánce svou okázalostí dokonale vyrazil dech). Ďábel ve městě způsobí chaos a zase zmizí, což je bohužel vyznění, s nímž mám problém. Co přesně bylo jeho cílem? Čeho chtěl svou návštěvou Moskvy dosáhnout? Chtěl, aby v něj lidé v ryze ateistickém státě zase uvěřili? To se mu přece vůbec nepodařilo! Po jeho odchodu se vše vrátí do původních kolejí, ne...? ______ Kniha se každopádně velmi dobře čte, obsahuje nespočet pamětihodných a skvěle popsaných scén (úvodní rozmluva+Anuška rozlila olej, satanský bál, varietní představení, scény s Ježíšem, Pilátem a Jidášem, honička a střílení na kocoura, který opětuje palbu atd). Naprosto rozumím tomu, proč má kniha tak významné místo v dějinách literatury, ale občas působila až moc rozháraně, slušel by tomu editorský zásah, který jí trochu lépe uspořádá a možná malinko proškrtá. Ale možná jsem až moc zmlsaný moderní literaturou. 8/10 (Ještě chci zmínit, že mě pobavilo množství podobných motivů v knize Dvanáct křesel: tramvaj, šachy, brilianty, redakce novin/literární dům).
Jakou parádní taškařici dokáže v komunistické Moskvě udělat jeden mág , kocour a chlap v kostkovaných kalhotách a rozbitým skřipcem. K tomu se přidá 2000 let starý příběh Piláta Ponského a je z toho (i s ohledem na dobu tvorby) úžasná fantaskní groteska.
Doporučing:
Přečíst knihu z povedeného vydání od Rybka Publishers 2020, doplněno moc pěknými ilustracemi malíře Iwana Kulika
Tři hvězdy za příběh plus jedna hvězda za pozoruhodný způsob vyprávění a ta pátá za Bulgakovu odvahu něco takového ve Stalinistickém Sovětském Svazu vytvořit.
Mimochodem, viděl jsem už dvakrát aktuální nastudování Mistra a Markétky v Divadle v Dlouhé (režiséři Skútr, v roli Wolanda fascinující Vondráček) a mohu doporučit.
PS - Od ledna zkouším postupně přečíst - pěkně popořadě od Amise až po Zweiga - všech 46 knih ze skvělé odeonské edice Galerie moderních autorů. Taková čtenářská výzva, jen trošku početnější.
Vynikající. Jen si ještě musím přečíst Fausta, na kterého se kniha taky odkazuje.
Moje snad nejoblíbenější kniha, které se stále vracím. Po přečtení deníků Jeleny, partnerky Bulgakova, jsem poznala i pozadí, jak román vznikal, zajímavé.
Povedená je i dramatizace, kde Wolanda hrál Miloš Kopecký - doporučuji k poslechu.
Nic podobného jsem zatím nečetl. Příběh je bohatý a fantaskní. Mystika se prolíná s reálným světem, minulost se současností. Zkusím naznačit něco málo o příběhu, ale tak, abych nic důležitého neprozradil. Jednou z postav je spisovatel, který napsal román odehrávající se v roce 0. Úryvky toho románu jsou v knize citovány a zároveň jedna z postav románu v románu je hlavním hybatelem příběhu odehrávajícím se kolem roku 1920 v Moskvě (čili se dá říct, že se jedná o starší ročník, který spadá do období ještě před Kristem). Příběh je spletitý, skoro bych to přirovnal k tomu, když pejsek s kočičkou vařili dort, každopádně já jsem si na něm pochutnal. Plně ale uznávám, že mnohým se to bude jevit jako překombinované, na druhou stranu je někdy lepší nad knížkou nepřemýšlet a prostě se nechat okouzlit plynoucím a velmi čtivým příběhem…
Přátelé, já vám nevím... Jako je to promakané, mnohovrstevnaté dílo, chvílemi i vtipné, ale některé pasáže jsou fakt slátaniny. Jsem rád, že jsem to přečetl, ale na to abych to docenil naplno, jsem asi moc blbej. :-)
Stává se mi nápadně často, že veleslavná díla mě tolik neosloví. Prostě znám spoustu lepších knih. Začetl jsem se a bavilo mě to (přál jsem si, aby to byl krásný čtenářský zážitek), ale čím dál víc jsem tomu nerozuměl a "nechtěl rozumět", protože jsem měl čím dál víc pocit, že se jedná o umělý, překombinovaný konstrukt. Proč tolik složitosti? Posledních několik kapitol už jsem doslova netušil, co se mi básník snaží říci. Nepochybně jsem nevzdělaný a nechápu všechny biblické odkazy a souvislosti, jenže mě to právě ani neláká. Nemám rád ty "snobské" knihy, které "dávají smysl" jen zvlášť vzdělaným a sečtělým, a hlavně nad kterými je potřeba složitě dumat, abych se nějakého smyslu dobral. Takovému smyslu nedůvěřuju. Jinými slovy, cítím se trochu podveden: čtu slibně se rozvíjející a zábavný příběh, aby mi nakonec dal autor najevo, že pokud nemám nastudovanou Bibli skrz naskrz, nezasloužím si pochopit. Nebo jsem asi prostě moc hloupý.
Víc než text se mi líbily ilustrace Iwana Kulika – naprosto úžasné!
Tuto knihu jsem přečetla jen díky čtenářské výzvě. Nebyla vůbec pro mě, i když jsem ráda, že vím, o čem tato všeobecně známá kniha je.
Je to mnohovrstevný román, kde je trochu mystiky, zvláštního humoru a pohledu do Stalinského Ruska ( milice, udávaní, korupce).
Ale něco jsem nepochopila, ale děj měl spád a čtení se mi líbilo.
Jedinečné dílo světové literatury, které zajisté zasluhuje obdivu, kterému se mu dostává. Mnohovrstevnatý magický příběh z doby totalitního Stalinova Ruska, kdy se v Moskvě objeví mág Woland a jeho pitoreskní služebníci a panečku začnou se dít věci vskutku pekelné. Do toho se nám ještě prolíná dějová linie Piláta Pontského, jež nechal ukřižovat Ježíše. V druhé části na scénu vstupují titulní Mistr a Markétka. V paměti utkví hned několik bizarních výjevů z Bulgakovova pera, jako např. čarodějná noc Markétky a Nataša lítající na praseti. Pravdou je, že po dočtení mi zůstává jistá pachuť nepochopení všech významů románu, proto je asi potřeba někdy v budoucnu opětovné čtení. Čteno nádherné vydání od Rybka publishers s téměř dvěma sty obrázky malovanými světoznámým ukrajinským malířem Iwanem Kulikem. Takový svazek bude chloubou každé knihovny.
Kniha Mistr a Markétka se řadila dlouhou dobu mezi mé odkládané knížky. Už jenom proto jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Musím přiznat, že mi dala tedy opravdu zabrat. Možná jsem na ni neměla tu správnou náladu nebo jsem prostě jen nedokázala sdílet nadšení z nepochybné geniality autora. První polovina byla řekněme velmi náročná, během té druhé se mi konečně podařilo trochu se začíst a také (alespoň částečně) pochopit text, jenž čtu. Snad se ještě někdy, až se mé čtenářské choutky zase trochu změní, k Mistrovi a jeho Markétce vrátím a konečně ocením tuto bezpochyby jedinečnou knihu.
(SPOILER) Tohle byl vskutku velice zajímavý a originální román, navíc je napsaný lingvisticky velice poutavě a autor si s jazykem moc kvalitně a zajímavě pohrává! S Bulgakovem jsem se již setkal, ale skutečně, toto lze zcela nepopiratelně považovat za jeho vrcholné dílo! První část byla poměrně nesourodá a složitá, nicméně po přečtení druhé části všechno zapadne tam, kam má. Když pominu občasnou krutost a děsivost onoho příběhu či přesahu díla k Pilátovi, tak mi tento román připomněl českou pohádku S čerty nejsou žerty. Samozřejmě, že nejde o podobnost celkovou, ale ta touha po spravedlnosti a využití satanáše a jeho temných pomocníků, kteří ale vlastně odmění dobré lidi a potrestají ty špatné přiměřeným trestem - to se mi velice zalíbilo. A právě takovýmto způsobem jednalo i peklo v pohádce S čerty nejsou žerty. Vždycky mne dostane myšlenka, kterou znám velice dobře, ale moc rád si ji opakuji a tato kniha mi ji ještě více vryla do paměti - když je všude kolem nás světlo, každá osoba či bytost vrhá na zem stín. Bez stínu by světlo nemohlo existovat. Doufám jen, že jsem svým spoilerem případné budoucí čtenáře neodradil. Tuto knihu totiž vřele doporučuji!
Chci se podělit o své dojmy. Tuto knihu jsem četla několikrát. Jen od ní ve vgstorgu, jedním dechem. Veškerá tato mystika a překvapení vás nutí nespouštět oči ze stránek této knihy.
Fantastický příběh odehrávající se v Moskvě v minulém století. V první části jsem dost plavala, ale druhá část knihy byla poutavá a skvělá. Kniha patří mezi klasiky a velmi oblíbená díla. Upřímně bych řekla, že bych jí dříve nedokázala ocenit. Člověk musí k některým knihám dorůst.
Kniha, ke které se rozhodně budu vracet celý život, a jsem hodně zvědavá, jak ji budu vnímat. V první části jsem byla zamotaná mezi podobnými jmény postav, druhá část absolutní pecka.
Tak vysoko cenené dielo, toľkými vychvaľované, vraj filozoficky krásne - bola som zvedavá a tešila sa, aké vlastne naozaj je, keď sa doň ponorím, ale som hlboko sklamaná, je to odpad prvej triedy. Nedokázala som to dočítať, samé absurdity, ešte ako tak dávali zmysel zozačiatku, ale čím ďalej, tým to bolo horšie, neskutočne pritiahnuté za vlasy, oblieval ma hnus pri čítaní, keby som sa vopred dozvedela, že kniha je venovaná vlastne čiernej mágii, ani by som ju nezačala čítať. Dávam jediný bod kvôli príbehu Piláta Pontského, pretože ten bol normálny a autor ním dokázal, že vie písať aj rozumne a pútavo, ten príbeh, ktorý je tak známy z Biblie, bol podaný z iného uhla a bol veľmi umne umelecky spracovaný. Ale ten zvyšok bol skutočne čistý odpad, po filozofických úvahách ani zmienky, na čo som sa asi najviac tešila podľa recenzií, ktoré som od mnohých ľudí počula v rozhlase. Kniha je neodôvodnene preceňovaná a vôbec si nezaslúži byť na tak vysokom piedestáli. V kladnom hodnotení je to omyl 20. storočia.
Štítky knihy
zfilmováno Moskva ruská literatura legendy o Faustovi magický realismus poslední kniha autora Pilát Pontský
Autorovy další knížky
| 1969 |  Mistr a Markétka |
| 1987 | Zápisky mladého lékaře |
| 1989 | Psí srdce |
| 1987 | Divadelní román / Mistr a Markétka |
| 1969 |  Bílá garda |
Kniha Mistr a Markétka je v
| Právě čtených | 112x |
| Přečtených | 4 055x |
| Čtenářské výzvě | 564x |
| Doporučených | 483x |
| Knihotéce | 1 130x |
| Chystám se číst | 1 206x |
| Chci si koupit | 198x |
| dalších seznamech | 44x |
Přiznám, že po předchozím přečtení komiksové verze jsem trochu přeskakovala odstavce. Protože v té krátké verzi bylo vlastně vše. Ale tématem a stylem psaní jsem byla zklamaná. Je to trochu jako Kafka s příměsí sci-fi a to prostě nedávám.