Místo člověka v kosmu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Představitel filosofické antropologie a fenomenologické filosofie se snaží dobrat toho, co tvoří podstatné stránky nejen lidské bytosti, ale bytí vůbec. Na rozdíl od svého učitele E. Husserla, u něhož podstaty jsou očistěné fenomény, považuje fenomén za způsob projevu absolutna. Člověk je povolán realizovat rozumem pochopitelné, hodnotné, v sobě samém nerozpolcené universum. Spis se zabývá ideami ordo amoris a lásky k bytí, dále aktivním úsilím našeho centra bytí o ideální požadavek deitatis. Ukazuje, že fyziologický a psychický proces se liší pouze fenomenálně, že jsou amechanické, teleoklinní a na celistvost zaměřené....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/112297/misto-cloveka-v-kosmu-Le6-112297.jpg 3.26
Žánr
Literatura naučná, Filozofie
Vydáno, Academia
Orig. název

Die Stellung des Menschen im Kosmos, 1928

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha Místo člověka v kosmu

Přidat komentář
Miro.slav
28.08.2020

Súhlasím s názormi uvedenými nižšie. Tiež som mal od tejto knihy iné očakávania. Čakal som nejaké ukotvenie človeka v okolitom fyzickom svete - niečo na štýl Hartmannovej ontológie. Scheler sa v tejto knihe snaží vytvoriť vedecky založenú filozofiu, vychádzajúcu z najnovších biologických poznatkov. No rozsah tohto diela už apriori ukazuje na to, že sa to Schelerovi podarilo iba sčasti. Keby je rozsah spisu obsiahlejší, bolo by Schelerovo úsilie korunované úspechom. Ale aj tak odporúčam.

DarthSoren
23.01.2019

Zajímavé čtení. Scheler sice není jedním z mých oblíbených autorů, ale několik trefných myšlenek se zde přece jenom nachází... i když s některýma na druhou stranu nemohu souhlasit. Rozhodně bych ale (kdybych byl Scheler) zvolil jiný název pro tohle dílo. Rozumím, že zde autor pracuje s přírodou jako kosmem, resp. mi to došlo při úvahách o stupni psychična u živočichů, ale stejně je tenhle název jistým způsobem zavádějící. Přece tohle nemá nic společného s kosmologií (moderní, ale ani s tou mýtickou) a tedy ani s ukotveností člověka v univerzu v tom opravdovým slova smyslu. Spíš naopak, hodně jsem zde cítil heideggerovský Dasein. Celé to bylo spíše z pohledu "člověk a jeho vztah k sobě samému směrem dovnitř" než to, co jsem nejdřív čekal, tedy "člověk a jeho vztah k okolnímu univerzu směrem ven."


alef
14.12.2016

Slovo „člověk“ podle Schelera značí 3 navzájem zcela neslučitelné okruhy:
1. Myšlenkový okruh židovsko – křesťanský s příběhem o Adamovi a Evě, stvoření, ráji a pádu.
2. Myšlenkový okruh řecko – antický, který vyzdvihuje „sebe-vědomí člověka“ a zvláštní postavení „logosu“ – rozumu, který člověka přesahuje (transcenduje), člověk se na něm pouze (jako jediný tvor na Zemi) podílí.
3. Myšlenkový okruh převážně přírodních věd, který chápe člověka jako konečný výsledek vývoje Země, bytost odlišnou od ostatních forem života svou složitostí.

Neexistuje tedy jednotná idea člověka, už sám pojem „člověk“ je dvojznačný, za prvé čistě vědecky vzato, je to „tvor na vrcholu řady obratlovců a savců“, ovšem nezávisle na tomto významu, tu existuje ještě jeden pojem „člověka“, který Scheller označuje „podstata člověka“, a právě ten člověku přisuzuje zvláštní místo, nesrovnatelné s žádným jiným tvorem na Zemi, a které mu dává „vědomí“.

Antropologie pojímaná jako filosofická disciplína má pak za předmět svého zájmu člověka jako celek, člověka v celosti jeho bytí:

„Stále vzrůstající množství speciálních věd, které se zabývají člověkem, ať jsou jakkoli cenné, daleko více podstatu člověka zakrývají, než aby ji objasňovaly. Pomyslíme-li, že ... zcela otřeseno je zvláště darwinistické řešení otázky o původu člověka, pak můžeme říci, že v žádném dějinném období se nestal člověk tak problematickým jako v současnosti.“

Scheler tvrdí že hledá ... jak objasnit vznik a podstatu člověka, jeho postavení v přírodě (tedy v kosmu), která by mluvila o člověku na úrovni fyzické, psychické, duchovní i metafyzické. Filosofická antropologie má pak vystihovat podstatu člověka v metafyzických souvislostech, má nalézt odpovídající definici člověka, která by vysvětlila, proč je člověk výjimečnou bytostí, stojící na jedinečném místě v řádu přírody, které nepřísluší žádnému jinému tvoru. Scheler však jde ještě dál, tvrdí, neoriginálně (opakuje Kanta), že všechny prioritní problémy filosofie se dají převést na otázku: Co je člověk? ... hledá univerzální vlastnost, která určuje podstatu lidského jedince ... a nachází ji v lidské otevřenosti světu, ... touto svou otevřeností se odlišujeme od všeho dalšího života, který se naopak vyznačuje tím, že je na své organické prostředí vázaný. Člověk, jako jediný tvor dokáže vázanost na prostředí překročit ... to pak určuje způsob, jakým ve světě jsme – je to prvotní vlastnost lidského rodu :-).

"Člověk je jediná bytost, která umí říci: Ne!"

Štítky

filozofická antropologie člověk a příroda osobnost člověka svět a lidé

Autor a jeho další knihy

Max Scheler
německá, 1874 - 1928

Kniha Místo člověka v kosmu je v

Přečtených12x
Chystám se číst8x
Chci si koupit2x
dalších seznamech1x