Hrdina věků

Po přečtení celé původní trilogie musím říct, že jsem si to velice užil. Originální, zpustošený svět plný fantasy prvků, které vlastně až tak fantasy nejsou. Postavy a jejich chování dávaly vždy hlavu a patu a člověk k nim lehce přilnul. Závěr samotné trilogie byl nečekaný a nenechal mě ani chvíli chladným. Pokud máte rádi fantasy, ale jste už předrakovaní a překouzlení, tak tohle by mohlo být to pravé. Jediné výtky co k trilogii mám jsou lehce pomalejší prostřední část třetího dílu a občas až moc dlouhé souboje a jejich popisy. Ale chápu autora, že s tím co všechno zde k boji stvořil, se ty souboje musí psát samy.

5*/5*
Závěrečný díl první éry série Mistborn, epické zakončení předchozího děje.

Před autorem opravdu smekám, protože kniha mě od začátku chytla daleko rychleji než předchozí díly a nedokázala jsem se odtrhnout. Příběh je velmi spletitý a postupně se rozmotává množství náboženství, proroctví a informací o fungování světa, které do sebe zacvaknou až na úplném konci, takže se čtenář do poslední chvíle pouze domnívá, jak vše zapadne do kontextu a přemýšlí, jak se s tím vším postavy popasují.

Moc mě bavily POV dalších postav, obzvláště pak Sazed, který prochází velkým vývojem a dává knize nepopiratelnou filozofickou rovinu ve věcech ztrácení a znovunacházení víry. Postavy Vin a Elenda se zajímavě vyvinuly a ostatní také dostávají prostor.

Vystavění světa je povýšeno na novou úroveň a spousta nesrovnalostí z předchozích dílů je logicky vysvětlena, obzvláště jsem byla zvědavá na tvoření inkvizitorů a fungování společenství kander i kolossů, čemuž se autor věnuje ve velkém.

Konec série byl zajímavý, nabitý akcí i odhaleními a bude ve mně ještě doznívat. Mistborn doporučuji všema deseti a těším se na další éru této série :).

Třetí a poslední díl téhle trilogie. Po vypuštění síly Pramene přichází regulérní konec světa. Popel padá nepřetržitě a mlha neodchází ani ve dne, navíc zabíjí lidi. A kolem toho všeho s úsměvem na rtech poletuje Zmar a navádí lidi k různým fajn věcem.
Po allomancii a feruchemii se nám ve třetím díle odhaluje tajemství hemalurgie – krvavé záležitosti inkvizitorů. Díky tomu jsem dostala odpovědi na spoustu otázek. A i tentokrát jsem dostala svou porci zvratů a překvapivých odhalení, o kterých jsem měla chuť vyprávět všem spolucestujícím v autobuse… Mojí oblíbenou částí téhle knihy je ale vzestup Špuka. Z malého buránka se nám stal schopný voják a nakonec i vůdce, který vytřel zrak úplně všem. (Vlastně i sobě, cha.) No vážení, byla to jízda a upřímně závidím všem, kdo to bude číst poprvé. Já se už teď těším, až na všechno trochu zapomenu, abych si to mohla dát znovu. A jsem upřímně zvědavá, co mi přinesou další tři díly. Byť už bez Elenda s Vin…

Epické zakončenie epickej trilógie!  
 
Odporúčam sériu najmä tým, ktorí nechcú čítať sériu rozťahanú na 10 častí a nepotrebujú k životu romantickú zápletku. Áno, nachádza sa tu, ale len jemne, nepretláča sa a nezatieňuje dej.  

Sanderson vytvoril do detailov premyslený originálny svet, ktorý, chvalabohu, vôbec nestojí na iskrení medzi postavami. Stojí na ich činoch, rozhodnutiach, odvahe a zdravých medziľudských vzťahoch, priateľstve a vernosti.  

Postavy sú prepracované do hĺbky, ich konaniu predchádza mnohokrát neľahký vnútorný boj. Klobúk dole pred autorom, že každej z nich dal vlastný jedinečný príbeh, ktorý zapadal do celého diania. Čitateľ sa tak podvedome naviaže takmer na všetky z nich. Mojimi osobnými favoritmi z Hrdinu vekov boli kandra TenSoon a Terrisan Sazed. Sazed je môj obľúbenec od začiatku a Sanderson ulahodil môjmu fanúšikovskému srdiečku osudom, ktorý mu pripravil.  

Počas čítania nebol čas na oddych. Dej bol dynamický, mal rýchly spád, ale nie uponáhľaný, stále sa niečo dialo. Skoro každú kapitolu prišlo nové odhalenie, ktoré dokonale zapadlo do siete sveta aj udalostí zo všetkých troch kníh. Opakovane som ostala šokovaná a musela som sa z niektorých zistení spamätávať.  

Pre mňa je toto zatiaľ naj fantasy séria môjho dospeláckeho života. Mám ich pár rozčítaných, no neviem, či prekonajú Mistborn.  
(Vôľa väčšiny má dobre našliapnuté, ale momentálne mám za sebou len prvý diel.) 

Dúfam, že sa vydavateľstvo rozhodne preložiť ďalšie knihy z tohto univerza.

Výborné zakončení trilogie. Nemám téměř žádné výtky. Užíval jsem si čtení jako málokdy. Hlavně od +- 70 kapitoly. 99 ze 100.
- Většina otázek z předchozích dílů je zde logicky vysvětlena
- Tempo knížky je pomalejší a přesto udrží čtenáře
- Zvraty jsou dostatečně originální, aby překvapily a mají nějaký logický základ
- Logika světa je vesměs zachována a konzistentní (90%)
- Konec je dostatečně definitivní, abych mohl přestat číst a měl pocit, že jsem příběh obsáhl celý, ale zároveň dost otevřený, abych si chtěl přečíst další díly
- Pohled na Pána Vládce je zajímavý a líbí se mi jeho dávkování
- Filosofie, politika, náboženství jsou v knížce skvěle uchopeny, mají hloubku, ale neuspávají příběh na úkor pokroku
- Závěrečný díl si drží kvalitu předchozích dílů, ale s vysvětlením dřívějších náznaků ještě zvedá kvalitu celé trilogie

Před autorem smekám. Výborně odvedená práce. Celková hloubka a kvalita celé trilogie mě přesvědčily nejen číst dál, ale podívat se i na přednášky, které Brando má ohledně psaní. Vřele to doporučuji.

Popel zasypává krajinu, městy otřásají nepokoje a šílení revolucionáři, armády svádějí krvavé bitvy a v tom všem se snaží Vin, Sazed, Elend a další zabránit konci světa. Mají však nějakou šanci, když proti nim stojí entita s doslova božskou podstatou?

Popravdě mi trvalo docela dlouho dočíst finální díl první Mistborn trilogie. Sanderson se v tomhle díle již klasicky nejen podrobně zabývá vnitřními monology a psychologií postav, vedlejšími dějovými linkami, které mi vzhledem k blížící se apokalypse připadali jako "upomalení" děje, tak i odhalování dalších tajemstvích magických systémů alomancie, hemalurgie atd.

Víceméně to dospěje do velkolepého finále, kde jednotlivé dílky dílky zapadnou do sebe, ale nemůžu se zbavit dojmu uspěchanosti na samotném konci.
Mistborn beru jako zajímavou a originální fantasy sérii a do tohohle světa se určitě rád podívám v dalších příbězích.

(SPOILER) Třetí díl začínal nadějně, ale průběh a konec byl pro mě trochu zklamáním. Celkově mi v celé sérii chyběl jakýkoliv náboj mezi hlavními hrdiny, nebylo tam nic, prostě nula. A když si vezmu, jaká chemie v jejich věku cloumá s lidmi běžně... Chápu, že bylo nebezpečí na každém rohu, válka za válkou, smrt hrozila den co den... ale nebyl tam ani náznak nějaké "vášně", řekla bych. A jakmile se do příběhu zapletou bohové, trošku ztrácím zájem, ale to je samozřejmě hodně subjektivní.

Recenziu pre Fandom.sk napísala Alexandra Pavelková. Úryvok z recenzie:

"Tak ako predchádzajúce diely, aj posledný je plný nečakaných zvratov. Čitateľ postupne spolu s postavami odhaľuje to, čo bolo dosiaľ zahmlené, prekrútené, nepochopené alebo úmyselne otočené naopak. Z malých čriepkov zručne porozhadzovaných po celej trilógii postupne vzniká jednoliata, ale veľmi zložitá skladačka, trpká svojou drsnou a krutou realistickosťou, trochu smutná, ale v dostatočnej miere aj naplnená nádejou. Snáď najväčším a zároveň najlogickejším zvratom je tu identita samotného Hrdinu vekov. Jej odhalenie alebo skôr jej prijatie patrí k nasilnejším katarziám vo fantasy literatúre..."

Celú recenziu nájdete na Fandom.sk https://www.fandom.sk/clanok/recenzia-brandon-sanderson-mistborn-hrdina-vekov

Emotional damage.

Takto som si to predstavoval!

Sanderson takmer upúšťa od mládežníckej linky a vydáva sa s nami, čitateľmi, na tvrdú a nekompromisnú fantasy jazdu až na samý koniec známeho sveta.
Znovu je to krvavé, znovu nám to berie milované postavy, znovu to dokáže prekvapiť, dojať, na správnom mieste vyvolať úsmev.

Svojim spôsobom mi to pripomína Tolkienovo Spoločenstvo vs. Návrat - poetiku nepoznaného, predstavenie zaujímavých charakterov a rozvíjanie loru vs. tvrdý stret s realitou, nevyhnutnosť záverečného boja a konečný stav vecí.
Ale tak je to vlastne asi s každou dobrou trilógiou.

A keď pred samým koncom povstane skutočný Hrdina vekov a vám to v celej svojej kráse dôjde, neodpustí si slzičku dojatia ani cynik môjho formátu.
Ďakujem, Brandon.


P.S.: A hoci už sa pozerám po dosiaľ nepreloženej "deskovke" a kdesi som čítal o možnosti filmovej adaptácie, ďalšie príbehy z tohto sveta si budú musieť počkať. Toto si chcem nechať pekne-krásne odležať.

Zaradené do ČV.

Sandersonův styl a jeho světy mě vážně baví, ale tady jsem docela bojovala. Knihu jsem měla rozečtenou poměrně dlouho a místy se mi to opravdu táhlo. Zkrátka mi přišlo, že je tu občas moc řečnění, moc putování a moc postav. Některé mne prostě tak nezajímaly a jejich kapitoly mě nebavily. Konec jsem nečekala a trošku mě to mrzí, ale zase to beru, jako pochopitelné zakončení.

95%
super čtení

77/2025

Myslím, že jsem dostala odpověď na všechny otázky, které mi během čtení vyskakovaly. Spousta detailů mě překvapila i když hrubý děj, jak kniha bude pokračovat jsem tušila. Závěr zajímavý. Hrdinou věků jsem mylně považovala celou dobu někoho jiného.

Smrt některých postav je smysluplná a tak se ani nezlobím. Časem se určitě ještě vrátím a vrhnu se na druhou éru.

Zakončení trilogie, i přes mé počáteční pochyby, je poměrně důstojně zpracováno.
Sanderson nám opět komplikuje mytologii. Pojímám podezření, že tak číní za účelem alespoň částečně smysluplného ukončení děje.
Moje žehrání ohledně nedostatečného vysvětlení výjimečnosti Vin při čtení předchozích dvou dílů však bylo konečně vyslyšeno a autor nás zasvěcuje.

Finále, jak je u Sandersona chvalitebným zvykem, je velkolepé. Ovšem příliš překombinované, pozorný a důvtipný čtenář v něm nalezne více děr než v děravém cedníku.

Trilogie je originální, autor se však nevyhne nudnějším pasážím (někdy i stovky stran), než se nadechne ke spektakulárním scénám. Charaktery jsou zajímavé a čtenář si je oblíbí. Do dalšího čtení se pustím, ovšem momentálně se nenacházím rozpoložení natolik příznivém, abych pokračoval okamžitě.

Dočetla jsem a bylo to velkolepě geniální , jak to nakonec všechno do sebe zapadlo .Každý měl svou předem určenou roli jakou sehraje v příběhu a nic nebylo jisté ...Vín s Elendem ,Sazed ..a nemůžu si pomoct ,ale zamilovala jsem si kandry. Doporučuji pokud možno přečíst co nejrychleji ,po delší přestávce se můžete ztratit ve vyprávění , než se zase dostanete do tempa a opět vás to pohltí

Tato kniha pro mě byla velké sousto. Četla jsem ji na tři etapy skoro dva měsíce. Posledních cca 150 stran bylo skvělých, ale těch předchozích 500 mě bohužel zas tak nepohltilo. Některé situace a úvahy už mi připadaly opakující se a přestože to bylo vymyšlené a napsané dobře, tak na mě už to bylo prostě trochu zdlouhavé a už se zde neobjevilo nic extra nového originálního. Přestože tento třetí díl hodnotím z hlediska čtenářského zážitku “jen” čtyřmi hvězdami, tak každopádně klobouk dolů před autorem, že toto dokázal stvořit - je to kus poctivé práce, která určitě ani po letech nezapadne do zapomnění. Co se týká zhodnocení celé trilogie tak, jdu trochu proti proudu a za nejlepší díl považuji ten druhý, následuje s mírným odstupem první a tento asi bude z trilogie můj nejméně oblíbený.

„Hrdina věků bude mít moc zachránit svět. Ale bude mít i moc ho zničit…. Neponese jen sílu Růstu, ale i sílu Zmaru.“ Boj Vin a Elenda Ventureových o záchranu světa vrcholí v třetím díle Sandersonových Mistbornů. Dílky skládačky pomalu, ale jistě začínají zapadat do sebe a odkrývat celé tajemství, kterého se poprvé dotkl dávno svržený Pán Vládce. Zdá se, že žádný z hrdinů nezůstal stejný jako na začátku. Všichni od císaře Elenda a jeho ženy Vin, přes jednoho z generálů Nové říše Demouxe, až například po mladičkého cínaře Špuka, prošli bouřlivým vývojem, který každého z nich poznamenal na těle i na duši. Sanderson jim přiřkl roli a nechal je naplnit vlastní osudy. Někteří obětovali vše, aby ostatní měli naději dosáhnout cíle. Všechny uzlíky a nitky příběhu jsou spleteny a ta ohromující tapisérie se nyní před námi skví v plné kráse a majestátnosti. Úžasná, dokonalá a dechberoucí. Sem tam jsem sice na chvíli zapochyboval, zda se to Sandersonovi podaří ustát se ctí až do samého konce, ale při pohledu zpátky až někam k Finální říši musím konstatovat, že úsilí, věnované odhalení pravdy, za to stálo.

Tak nějak bylo všeho moc. Moc mudrování, moc podivných zvratů, Některé zvraty byly tak fantaskní, že se mi to zdálo i na fantasy moc

Tahle nepříliš útlá trilogie na mě už nějaký čas skákala v diskuzích. A dostalo se mi neskutečného čtenářského zážitku. Není to takové to evropské středověké fantasy, kde běhají příšerky a draci. Tenhle svět je vystavěn na úplně originálním konceptu „spalování kovů“, z nichž vybraní jedinci získávají nadpřirozené schopnosti. A tím mohou bojovat proti zlu, kterého je v knize dostatek, až si člověk říká, jak to to dobro nakonec udělá, aby zvítězilo. Hodnotím celou trilogii, kdy každá kniha měla pomalejší místa i pasáže nečekaných zvratů. Občas jsem si říkala, zda dát čtyři nebo pět hvězdiček, protože některé věci mi přišly nedotažené. Jenomže když jsem v posledním díle zjistila, jak autor tahle hluchá místa na konci dotáhl do nečekaných až téměř duchovních rozměrů, nemůžu dát ani o chlup méně než plný počet. Kniha ve finále stojí hodně na filosofickém přesahu, který působí propracovaně a vůbec ne lacině. Sleduje vývoj postav a jejich myšlenkové přerody, což mě bavilo opravdu hodně a právě ty neakční pasáže jsem si snad užívala úplně nejvíc. Nakonec musím jen smeknout před autorem, protože tenhle spletenec postav, myšlenek a dějů konzistentně udržet a nakonec spojit do neskutečného finále, to chce geniálního ducha.