Mistborn

Sú knihy ako Sixtínska katedrála. Kde človek zmĺkne pred tou krásou, umením, genialitou a ticho žasne. A sú knihy ako robustný, spoľahlivý, ručne hobľovaný stôl. Nie je bez chýb, ale časom sa už aj na tie chyby pozeráte s láskou. To je pre mňa Mistborn.

Pár poznámok z pragmatickejšieho hľadiska:
- magický systém, ktorý hrá podľa pravidiel, ale nestráca na zaujímavosti a momentoch prekvapenia
- sympatický feminizmus, alias hlavná hrdinka, ktorá skutočne nie je ako iné ženy, ale nie je to ani žiadna Mary Sue
- neskutočne otravný (ale dobre napísaný) Kelsier, ktorý na mňa bude bohužiaľ vyskakovať do konca života z rôznych kútov Kosmíru
- tempo a akcia, ktorá v poslednej časti stúpa priam exponenciálne, t. j. nezačnite čítať poslednú tretinu, ak nemáte dosť času, aby ste ju dočítali na jeden záťah

(SPOILER) Tak tohle bylo skvělý. Strašně se mi líbí systém magie i to, jak je vykreslené noční město, ale zejména vtipné dialogy, což neumí každý. Můj muž mi doporučil Mistborny, když si všiml, jak se mi rozjela fantasy náladička, a tohle byla trefa do černého. Spousta akce, ale taky hodně vnitřních monologů a zajímavých hlubších myšlenek (a konec, omg). Ihned jsem šla do dalšího dílu.

"Nové chuti jsou jako nové myšlenky, mladíku – čím jste starší, tím hůř je strávíte."

"Lidi nás nemají v lásce, má milá. Nemají rádi představu, že někdo si může pohrávat s jejich emocemi, že je může přimět k tomu, co by sami neudělali. Co si ovšem neuvědomujou – a co si ty uvědomit musíš –, s druhými manipuluje každý. Na tom je totiž založená docela normální komunikace."

"Ham je někdy v tomhle příliš velký optimista. Kdyby postavil armádu jednonohých hluchounů, tak je bude chválit, jak krásně drží rovnováhu a jak umí poslouchat."

"Přesto je tahle všeobecná jednota úžasná. Člověk si až připadá maličký, když o ní přemýšlí. Škoda, že nad národy musí viset taková strašná hrozba, aby viděly skutečnou hodnotu míru a spolupráce."

„Ženy?“ opakoval. „Ženy jsou jako… bouřka. Jsou krásné na pohled, někdy se i hezky poslouchají – ale většinou jsou dost nepraktické.“

Konec zvonec, to byla zase jízda.

Věci ve Finální říši se mají tak. Z nebe již tisíc let prší popel, zacloněné slunce má rudou barvu a skaati, nejnižší a nejpočetnější ze všech kast, otročí na venkově na plantážích šlechticů a ve městech dřou v jejich fabrikách. Nikdo s tím nic nedělá, skaati jsou příliš slabí na to, aby se vzbouřili. Jak to? Protože šlechta je nadřazená. Většina z nich patří k mistingům, ovládajícím magickou moc kovů. Ti nejsilnější z nich jsou mistborni. Když jednou za čas dojde k bezvýznamnému skaatskému povstání, je rozmetáno dřív, než pochodeň odporu začne hořet naplno.

I šlechta však někomu slouží. A to Pánu Vládci, nesmrtelnému tyranskému Bohu, který sedí na trůně již tisíc let. To on zotročil skaaty a dal světu tento řád. Vymáhá ho pomocí ministerstva, obligátorů a ještě horších, vskutku démonických, inkvizitorů.

Vin je šestnáctiletá skaatská dívka, živořící v jednom ze zlodějských gangů v hlavním městě Luthadelu. Její bos, vůdce zlodějů, ji často bije, ale věří, že mu nosí štěstí, tak si jí na akce bere s sebou. Vin nikomu nevěří. Její bratr, jenž se o ni staral, ji opustil.Všichni tě zradí. Slýchá často bratrův hlas ve své mysli.

Na jedné z akcí, je jejich gang odhalen inkvizitorem, ale stopu od nich na poslední chvíli odvrátí Kelsier, tajemný muž, rozhodnutý svrhnout Finální říši. Nabídne Vin práci ve své partě a dobrodružství může začít.

Na Sandersona si začínám zvykat. Byla to má třetí kniha od tohoto autora a i když to není klasická epická high fantasy magie a meče, kterou mám nejradši, má spoustu aspektů, které se mi líbí. Knihu jsem si užila a jistě můžu doporučit. Stejně jako u předešlých dvou, jsem malinko bojovala s tempem. Po skvělé akci na začátku se zpomalilo, obávala jsem se, že se to opět potáhne, ale naštěstí zhruba v polovině se zase rozjelo a obzvlášť závěr byl skvělý. Těším se na další díly.

Sandeson, po pár knihách, začíná spadat mezi mé veliké oblíbence a tak jsem se chtěla vrhnout i na tuhle sérii.
Ze začátku jsem trošku bojovala s tím se začíst. Trošku mě to neustálé řešení, jak dát do kupy armádu, nudilo a přišlo mi, že se to motá v kruhu. A taky jsem moc nechápala celou záležitost okolo allomancie a měla jsem dost otázek, na které jsem moc odpovědí nedostala.
Ale pak se děj rozjel, začaly vylézat na povrch další skutečnosti, víc se to propojovalo a gradovalo a já se vážně začínala bavit. K Vin jsem si musela trošku hledat cestu, ale nakonec se stala mou oblíbenou postavou. Po konci mě zajímalo, jak se to bude vyvíjet dál, takže se pouštím do druhého dílu.

U Mistbornu jsem se velmi bavil.
Má úžasně prokreslené postavy. Především Vin a Shazeda. Zároveň tu není nouze o nečekaná úmrtí takže se o ně opravdu bojíte, což vše umocňuje. Kniha si mě trochu ztratila v 2/3, ale konec mi to mnohonásobně vynahradil.
Vítku mám ke špatnému zachycení politikaření a (to už není problém příběhu, ale verzi knihy), že není odděleno, kdy postavy něco čtou nebo když se střídají postavy, což může být matoucí.
Jinak je to ale skvělý počin.

Od tohoto autora to byla má první knížka. V prvopočátcích mi trvalo než jsem se začetla. asi tak od polovičky knížky jsem začala být zvědavá. Stále ale váhám zda se mám pustit do dalších dílů., I přesto že nakonec ději rychle plynul a já se nemohla dočkat, Jak knížka skončí.

Ježíšek mi to nadělil se slovy koukej si to přečíst !! Dala jsem si trochu načas ,ale konečně přišlo to správné rozpoložení otevřít knížku...začetla jsem se rychle ,vykreslení světa ,vládce tyran ,čekání na hrdinů spasitele ,čarování s kovy - všechno dobře popsané ,umíte si to zvizualizovat. Knihu jsem měla za dva dny přečtenou a jdu na další díl ,jsem zvědavá .Ale není to úplně lehké čtení ,je tam strach, bezmoc ,zoufalství ,krutost a jenom malinká naděje že to dopadne dobře ,zatím dopadlo....

Sanderson nám přínáší další literární blockbuster. Zvuky, efekty, blikající obrazy se na čtenáře horlivě hrnou z každé strany a sympatičtí hrdinové se překotně snaží změnit svět. Podobně překotně končí story arc, o kterém jsme byl přesvědčen, že potrvá na tři díly. Dále mi chybělo více povědomí o celé mytologii světa, hlubší pozadí postav (o Vin nevíme nic!), proto odcházím od knihy s pocitem neuspokojenosti. Snad to další díly napraví.
Obálka knihy mi příjde vrcholně nevkusná, knihu jsem neuváženě vytáhnul ve společnosti a hluboko do noci musel následně vysvětlovat, co to čtu za úpadkovou literaturu.

[čteno v anglickém originále]

Za posledních pár let jsem jméno Brandona Sandersona slyšel vyskloňované snad ve všech pádech českého jazyka. Postupně byl tak trochu násilím vtlačen na můj čtenářský seznam restů. Už tehdy mě na něm zaujala kadence, se kterou vydává další a další knihy. Ten člověk musí držet někde v temném sklepení snad tucet dalších spisovatelů.. Další věcí je propracovanost jeho světů. Tu můžu jen potvrdit. Kouzelný systém je zde postavený na jasně daných pravidlech, které se čtenář postupně dozvídá. Obecně práci s informacemi a jejich dávkování Sanderson zvládá na jedničku. Na druhou stranu mě trochu zklamalo rozložení knihy. Prvních 450 stran se to tak nějak rozjíždí. Pak si podle mě BS uvědomil, že mu dochází papír a posledních 150 stran je neskutečná jízda gradující v podstatě až k epilogu.
Ne, že by se těch prvních 450 stran nic nedělo. Jen je to tempo o dost pomalejší než v závěru.
Postavy sympatické a jejich jednání dává smysl (dobrý foreshadowing).

Jsem zvědavý na další díly (hlavně ty 2, které utvářejí původní trilogii). Mám pocit, že kniha první byla takovým úvodem a zajímá mě s čím se vytasí dál. Taky chci vědět, jestli dokáže být konzistentní, co se týče pravidel, které si nastavil.

Napsané to je velmi dobře. Brandon Sanderson opravdu umí, bez diskuze.
Ovšem cca tři čtvrtiny knihy mi vůbec neutíkaly. Dělo se tam toho spoustu, jen příliš pozvolna. Chybělo mi něco, co by udržovalo mou pozornost. Alomancie a všechno kolem je důkladně promyšlené a to seznamování je pro mě moc zdlouhavé. Nápad čarování s kovy je výborný. Vin je ukázková Popelka a tím mi není úplně sympatická. Z nicky se stane princeznou. Jen tak, protože má zázračný talent. Bez potíží si osvojí nové dovednosti, vše potřebné dostane a ani se o to nemusí snažit. Příběh mě chytl až na konci. Konečně přišlo napětí, akce a zvraty. Při posledních cca 150 stranách jsem si říkala, že tuhle energii a chuť otáčet stránky jsem chtěla od samého začátku.
Tohle závěrečné tempo bych si přála i u dalších dílů.
Btw Pochopil někdo, proč tam padá ten popel? Z jakého důvodu lidi setrvávají na místě?
Odpověď Pan Vládce není uspokojivá odpověď...

Finální říši vládne krutě a nesmlouvavě nejmocnější z mocných, jediný a nesmrtelný Pán Vládce. Nyní se ale našel muž, který otrocky neohýbá hřbet ani neklopí hlavu, nýbrž je odhodlán se mu postavit, zbavit ho vlády a jako odplatu za smrt své ženy ho zabít. Epické, širokopásmové a neodolatelné vyprávění má všechno, co má správná fantasy mít: odhodlané hrdiny, neústupné protivníky, nějaká ta monstra, magii, lásku, tajemství, vraždu a zradu, no a samozřejmě krev, pot a slzy. A jak už jsme u mistra Sandersona zvyklí, má také něco navíc: v tomto případě dokonale promyšlený a originální systém, kterým se hrdinové i jejich protivníci domohou mimořádných schopností. Je tak komplikovaný a současně věcný a přehledný, že už nikdy nebudete chtít nic slyšet o kouzelných hůlkách, magických gestech či prstenech moci. Je naprosto úžasné, kolik osob dokáže Sanderson zapojit do akce, aniž by v hlavách svých čtenářů vyvolal zmatek, z kolika nejrůznějších sekvencí splétá celou osnovu svého vyprávění, aniž by se mu byť jen na chvíli zašmodrchala, kolika detailům věnuje pozornost, aniž by měl člověk pocit zahlcení. Za to všechno a za to nádherné dobrodružství ve Finální říši si u mě vysloužil absolutorium.

Docela slušně napsané

Já nemůžu z toho nádherného slovenského vydání Mistbornu!

Po letech jsem si dala rereading a brečela jsem u toho stejně jako poprvé. Do postav jsem se opět zamilovala, do toho světa též a utvrdilo mě to v tom, že si od autora musím přečíst všechny ostatní knihy a série.

Je to originální, náročné a komplikované, ale Brandon Sanderson je mistr vypravěč, takže čtenáři naservíruje přesně to, co musí znát a postupně přidává další informace.

Mistborn zaručeně patří k těm nejlepším z epic fantasy a rozhodně bych nenašla lepší knihu, se kterou byste měli v tomto žánru začít.

(SPOILER) Jasně, Sanderson, zaručená kvalita. Začnu obálkou, která je v tomto vydání opravdu povedená. Zároveň je fikané prodávat celou trilogii jako jeden blok, protože... K tomu se dostanu.
Samozřejmě mě chytil už první odstavec a já příhody nejdříve Kelsiera, potom ubožačky Vin jenom hltala. V tom je autor opravdu mistr, vykreslení plastických, charismatických postav se všemi silnými stránkami i slabostmi. Vyzdvihla bych způsob, jakým autor naservíroval skutečnost, že Vin je superhrdinka – pomalu, nenápadně, postupně. V první chvíli mě zaujalo, že byla schopná allomanticky působit jenom díky stopovým prvkům, které získala z nuzného jídla. A posléze na to holčina přichází sama s Kelsierovou dopomocí. A další plus – i všechny vedlejší postavy, které měly svou úlohu, se dostatečně vyprofilovaly.
Nejlepší složkou díla je vystavěný svět a charakteristická (a zvláštní) magie obdařených jedinců. Dusivé prašno, vedro, zahnědlé rostliny (Vin vůbec nevěří, že by mohly být zelené), strašidelné mlhy v noci. Magie založená na pálení kovů a jejich vzájemné působení. V tomto ohledu je Sanderson opravdu mistr. Navíc oceňuji, že (zatím) v každém svém díle vytvořil něco jiného a bláznivě originálního.
Dostávám se k záporům. Ústřední zápletkou knihy není nic menšího než svržení Pána Vládce a celé Finální říše. Což je pro mě obtížně akceptovatelné. Hrdinové k problému přistoupí skutečně rozmáchle, snaží se vytvořit armádu, poštvat proti sobě šlechtu, zničit Vládcovy zásoby atia, zbavit se městské stráže, nejlépe ještě zlikvidovat Inkvizitory. Ono se nakonec skoro všechno podaří, obzvlášť vypořádání s Inkvizitory proběhlo nadmíru důmyslně, ale já mám holt raději komornější příběhy. Afektované, patetické revoluční hnutí mi leze na nervy, potoky krve, šílenství davů a hromadné vraždění není prostě nic pro mě.
Z toho důvodu mi kniha připadla dlouhá, i když nemůžu říct, že by obsahovala hluchá místa. Jen byla rozhozena hodně širokopásmově. Úplný závěr a souboj s Pánem Vládcem byl úžasně epický a tak trochu mi spravil chuť, ale kdybych už doma neměla druhý díl, nesáhnu po něm.
Neříkám, že je to špatně napsané, ale netrefilo se to do mého vkusu.

Není moc fantasy, které jsem přečetl. Ale tahle je vážně dobrá. Další díly asi absolvovat nebudu (synovo doporučení), ale ten závěr je vážně něco.

Skvělé epické fantasy s relativně uspokojivým zakončením, takže pokud nebudete chtít pokračovat dalšími díly, NENÍ četba prvního dílu zbytečná ztráta času. Já se do dalších dílů rozhodně pustím, protože mě zajímá jak se bude tento svět vyvíjet dále - i když si tedy předtím odpočinu u nějaké nenáročné knihy, přeci jen epické fantasy není zrovna čtení k vodě. Nicméně Sanderson umí své čtenáře za vynaložené úsilí odměnit. Cca první třetina mi jako obvykle přišla dost náročná i když zajímavá, druhá třetina byla už lepší, ale čtení mi šlo trochu pomaleji než bych si přála, ale poslední třetina už jela jak po másle, závěry ty prostě Sanderson umí.

Kromě skvělého závěru kniha nabídne také výborně vystavěný svět a originální detailně promyšlený systém magie. V anotaci se mi magie pomocí spalování kovů nezdála zrovna zajímavá, ale po přečtení se zařazuji k ostatním fanouškům tohoto zajímavého konceptu. A přestože magické schopnosti hrají v příběhu velkou roli, tak mu rozhodně nechybí ani obyčejná lidskost. Všechny hlavní postavy jsou sympatické a jejich chování je uvěřitelné, pro své chování mají vesměs dobré důvody.

Ze začátku mi děj trochu připomínal Dannyho parťáky (akorát že ve "středověku") - tuto inspiraci ostatně na svých stránkách přiznává i sám Sanderson - to se ale postupně vytratilo. Kniha se mi moc líbila, a ačkoliv si nemyslím, že těch 600 stran obsahovalo něco zbytečného, tak kvůli tomu že se děj občas trochu táhl, dávám "jen" 4,5 z 5

Četl jsem už pár Sandersenových knih a vždy jsem si to užil na max, takže jsem rád, že jsem se konečně dostal k sérii, která ho vystřelila ke slávě. Není toho mnoho, co už by o Mistborn nebylo řečeno, takže se spíš primárně zaměřím na dvě největší kritiky. Sanderson neumí psát květnaté texty a Mistborn je yung adult. Je pravda, že autorovo psaní je hodně přímé, ale mi to asi ve finále fakt sedí. Pořád se něco děje, děj se hýbe, má to akci, spád, nikdy se nenudíte. A přesto nejste ochuzeni o atmosféru unikátního světa a společnosti. Když jsem se dočetl, že jedním ze zásadních aktivit jedné z hlavních postav bude navštěvovat aristokratické plesy, protočily se mi panenky, čekal jsem, že tady narazí kosa na kámen a příjde nuda. Sandersonův styl psaní ale nasadil skvělý spád a napětí i do těchto sekvencí. A další zlé jazyky tvrdí, že se tato série řadí spíše do yung adult sekce, s čímž absolutně nesouhlasím. Ano, naše ústřední postava je dost mladá a probíhá tady nějaká klasická cesta hrdiny, ale okolnosti a události okolo nepatří do literatury pro náctileté. A ano, je tady i nějaká romance, ale ta nikdy není centrálním bodem příběhu, dokonce ani v odstavcích, kdy se rozvíjí, vždycky jde o víc, příběh se nezastaví jen proto, aby hrdličky mohly vést roztomilou konverzaci. Mistborn je jednoduše úžasná kniha, když se nechcete vázat na delší sérii, funguje to i jako výborný standalone, a je to jeden ze základních pilířů moderního fantasy.

Tak, ten záver ma úplne dostal. :) Celkovo to bolo tak príjemné a zároveň napínavé počúvanie (GraphicAudio), že ani neviem, čo by som tomu celému vytkla. Veľmi sa teším, že som tejto sérii dala šancu, lebo je to vysoko kvalitné fantasy a ľutujem, že som sa k tomu nedostala skôr...
Tá mágia, spôsob, akým je jej vysvetlenie dávkované čitateľovi, žiadne také, že: máme toto a toto a je to tak lebo to tak proste je. Oceňujem aj zopár veľmi prekvapivých plot twistov...Užila som si každé jedno slovo.

Nápaditý příběh se skvělými postavami a zajímavým světem.
Velmi čtivý příběh, jsem zvědavá, jak to všechno dopadne.

(Možná jsem trochu plakala. Opravdu jen trochu. Ne, jako by se mi zlomilo srdce nebo tak něco (-----___-- --))