Misery
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415253/bmid_misery-suo-415253.jpg
5
3022
440
Román Misery patří mezi nejznámější a nejzdařilejší thrillery vzešlé z dílny Stephena Kinga. Hlavní hrdina Paul Sheldon je autorem romantických příběhů o krásné Misery. Osudovou náhodou najde Paula po těžké havárii jeho nejoddanější čtenářka, bývalá ošetřovatelka Annie Wilkesová. Ta z něj ve svém odlehlém domě učiní nedobrovolného pacienta. Během svérázného „léčení" ho přiměje, aby psal pokračovaní Miseryiných příběhů podle jejích představ. Díky jejím šíleným donucovacím metodám prožívá Paul tvůrčí období, jaké si neuměl představit ani v těch nejděsivějších představách. Stephen King dokázal mistrně vyvolat atmosféru strachu a vytvořil přesvědčivé postavy, text dokořenil suchým sarkasmem a doplnil autentickými postřehy ze zákulisí spisovatelského procesu.... celý text
Literatura světová , Horory , Romány
Vydáno:
2019
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Misery , 1987
více info...
Přidat komentář
První kniha Kinga, která mě tolik nebavila. Až do přihoblování to šlo, ale tato scéna mi knihu nějak znechutila.
Do knihy som sa začítal relatívne rýchlo a potom som sa od nej nevedel odtrhnúť. Standa Králojc opäť dobre vystihol atmosféru a napísal príbeh, ktorý pohltí.
Hlavný záporák nebol nadprirodzený ako v iných kingovkách, bolo to monštrum v ľudskej koži. Annie, chodiaci atlas duševných chorôb, som neznášal už od prvého momentu.
Pokiaľ ide o Paula, ani ten to nemal jednoduché. Po tom, čo prežil, sa z neho stala traumatizovaná troska závislá na alkohole a trpiaca halucináciami.
Naprosto úžasný! Annie Wilkesová je tak skvěle vyobrazená, že jí člověk opravdu nesnáší a trpí s hlavní postavou. Opravdu mi bylo špatně i za něj. Příběh, který umí pohltit.
Tak jako tu zmiňují ostatní, měl jsem problém se do knihy začíst. Ovšem jakmile se tak stalo, tak jsem naopak nemohl přestat číst. Rozhodně stojí za přečtení a za nedlouho si zajisté přečtu některou další kingovku.
Misery je moje nejoblíbenější kniha od Stephena Kinga. Když jsem ji četla poprvé před asi deseti lety, tak jsem po jejím přečtení na ni myslela ještě hodně dlouho - a nebyly to příjemné myšlenky. Takzvaný Král hororů nám totiž ukazuje, že ten skutečný horor se může odehrát v našich životech. A myslím si, že spousta z nás by se raději střetla s vlkodlakem, než s Annie Wilkes.
Jinak tu jednu krátkou část knihy jsem doslova luštila, protože je jakoby psaná znavenou rukou, a to je právě to, co ji dodává pocit skutečnosti.
Překvapivě mě to moc nebavilo. Knihy SK jsou nejnapínavější v okamžiku, kdy se děje něco nadpřirozeného, děsivého - něco, co do reality příliš nepatří, ale autor nás přesvědčí o tom, že to tak prostě je. V tom je opravdu dobrý. Tady se daleko víc zabývá povoláním spisovatele, úvahami o tom, proč píše a jaké to je, když kniha vzniká (a ty nejsou špatné, ale rozhodně nejsou nijak výjimečné). Samozřejmě na pozadí hororového příběhu. Paulova situace je sice strašlivá, ale to mrazení z nadpřirozena se nekoná, na Annie nic nadpřirozeného není. A tak opravdu napínavá je až finální scéna, ale ta už dojem z knihy nezachrání.
Myslím si, že jsem jeden z těch lidí, kterým styl psaní Stephena Kinga nesedí. V podstatě polovinu knihy mi trvalo se do příběhu začíst, nemohla jsem se do něj vůbec ponořit. I přesto, že se jedná o dost drsný příběh s hororovými prvky, tak já jsem z toho takové pocity měla minimální. Ke konci už mi to bylo i tak nějak jedno, jak to s hlavním hrdinou nakonec dopadne. Netvrdím, že se jedná o špatnou knihu, ale je cílena spíše na jiný typ čtenáře. Nepochybně si od autora přečtu něco dalšího, ale v blízké budoucnosti spíše ne.
S Kingem to je jak na horské dráze, jedna kniha je úplná pecka, jinou se nemůžu donutit dočíst. Misery naštěstí patří do první skupinky. Kniha byla tak akorát dlouhá, napínavá od začátku do konce.
Když Paul jede oslavit úspěšné dopsání nové knihy a vymanění se z nekonečné série o Misery, havaruje ve vánici. Nalezne ho Annie, jeho fanynka číslo jedna! Odveze ho k sobě domů, na odlehlé stavení. "Budeme tady spolu moc štastní", řekla, a ačkoli Paulovi v té chvíli hrůza rozčísla srdce, oči neotevřel.
Annie se o Paula stará a jediné co po něm chce, aby zcela dobrovolně (ech...) napsal novou knihu o Misery, kde ji oživí. Co se stane, když Paul odmítne? Inu, ukáže se psychopatická Annie: "Tak - a teď tady budete pěkně hačat", řekla s úšklebkem, který kolem temného jícnu jejích úst odhaloval vyceněné zuby, "a přemýšlet o tom, kdo je v tomhle domě pánem a co všechno můžu udělat, jestli budete zlobit a zkoušet mě podfouknout. Seďte tady a vřískejte, jak vám libo, protože vás nikdo neuslyší".
Annie se v průběhu příběhu mění v monstrum, které v ní dřímá již od dětsví a které pouze odpočívalo. To, co Paulovi dokáže dělat a bez mrknutí oka říct, že je to pro jeho dobro, to je neskutečné. Ten mrak se vrátil. Paul se do něj ponořil a bylo mu jedno, jestli tentokrát místo bezvědomí znamená smrt. Téměř doufal, že ano. Jenom... už žadnou bolest, rosím. Žádné vzpomínky, žádnou bolest, žádnou Annie Wilkesovou! .... odněkud z dálky slyšel svůj vlastní nářek a cítil pach vlastního spáleného masa.
Znáte Misery? Pokud ne, tak vřele doporučuji, protože vám to vyvrtá díru do mozku a budete si přát, aby už kniha skončila a ta bestie s ní! King zkrátka umí a tohle je za mě jedna z jeho TOP knih. Mimochodem film podle předlohy starý více než třicet let: https://www.csfd.cz/film/7623-misery-nechce-zemrit/prehled/ je peckoidní! To vyzobrazení Annie je ďábelské. Doslova. Takže čapněte knihu a pusťe si film a garantuji vám, že Dolores Umbridgeovou budete považovat za milou a hodnou tetičku a Percyho ze Zelené míle za mírumilovného chlapíka....
Kdyby se autor sam ridil hrou "jak to bylo dal", tak to mohlo byt jeste lepsi. I tak pro me kingova druha kniha byla mnohem stravitelnesji nez prvni Poselstvi.
Příběh spisovatele, kterého po autonehodě zachrání jeho fanynka číslo jedna. Ta je však duševně vyšinutá a odveze ho k sobě domů,
kde zjistí, že její oblíbená postava Misery v posledním románu zemře.
Což se jí ani trochu nelíbí , a tak román zničí a nemohoucího autora nutí k napsání jiného příběhu.
Drsný thriller, jenž se ,na rozdíl od jiných autorových děl, čte dobře. Podle knihy byl natočen stejnojmenný film s Jamesem Caanem a Kathy Bates v hlavních rolích.
Dále je možné shlédnout Misery jako činohru v divadle Studio Dva, kde excelují Petr Štěpánek se Zlatou Adamovskou.
Mohu kromě knihy navíc doporučit jak film, tak divadelní představení, povedlo se vše.
Pro mě (zatím) asi nejdrsnější Kingovka co jsem četl.
Chvílemi jsem bojoval se začtením se, ale když už jsem se začetl nemohl jsem Misery odložit, u některých scén jsem si říkal, že ve filmu by mi to asi nevadilo, ale v literatuře je to, možná, pro některé nesmyslné, ale pro mě silnější a nechutnější, ale pravda je asi taková, že čtenářská představivost dokáže být tak živá..
King je za me bud TOP, nebo absolutne NOT. Tohle je rozhodne TOP . Myslim, ze jsem nikdy nebyla u knizky tak napnuta, jako tady. Naznacit a pak dlouho premyslet, asi tak bych popsala styl psani teto knihy. A taky mi nikdy nebylo u knizky takhle fyzicky zle. Opravdu na zvraceni. Ale nedalo se odtrhnout!
Za hodně dlouhou dobu nejlepší kniha. Po Nespavosti jsem si od pana Kinga musela dát pauzu, vracím se k němu asi po roce a půl a tohle teda byla jízda. Tak povedené dílo jsem nečetla ani nepamatuji, naposledy asi Osvícení :) vřele doporučuji a hned jdu kouknout na filmovou verzi :)
K přečtení mě inspiroval film s výbornou Kathy Bates v hlavní roli. Kniha vynikající, prostě King. Jen se divím, že ty romantické kecy pana Sheldona mohla soudna žena číst. Ale každý má svůj vkus.
Štítky knihy
zfilmováno napětí spisovatelé posedlost únosy
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2023 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Kniha Misery je v
| Právě čtených | 31x |
| Přečtených | 4 321x |
| Čtenářské výzvě | 422x |
| Doporučených | 308x |
| Knihotéce | 995x |
| Chystám se číst | 600x |
| Chci si koupit | 176x |
| dalších seznamech | 26x |
Tato kniha od Kinga je zatím nejlepší, co jsem od něj četla. Děj napínavý k prasknutí, čtivé, opravdu barvitě napsané, až se mi místy dělalo z té představy zle. Knihu jsem si vybrala na základě čtenářské výzvy, zprvu po předchozích zkušenostech s Kingem se mi do knihy příliš nechtělo, ani po přečtení anotace mě příběh nezaujal, ale nakonec jsem udělala dobře, že jsem si ji půjčila. Jsem fanynka číslo jedna .