Mise Saturn

Nečekala jsem, že mě tahle kniha bude tak moc bavit. Spousta stránek, spousta zajímavostí a především vesmír. Cesta k Saturnu, boj dvou zemí o prvenství a do toho hromada problémů...

Nešlo však o klasické vesmírné závody, ale i o získání technologií a první kontakt s mimozemšťany. Což mě opravdu bavilo a zajímalo a musím říct, že oba autoři to pojali dost zvláštním stylem. Včetně toho, jak to vlastně celé dopadlo.

Trošku jsem bojovala s textem, jenže si nejsem jistá nakolik to byl záměr a nakolik prostě překlad. Kromě občasných překlepů tu někdy panovaly dost zvláštní pojmenování a tak nevím, kde byl zakopaný pes.

Spousta technologických věcí mi cestu zrovna neusnadňovala, protože jsem tomu nerozuměla. A přestože za epilogem následuje autorské vysvětlení a působí to dost věrohodně, stejně zůstává otázkou, kolik z toho by byla možná pravda a skutečnost.

Přesto se mi tohle zpracování líbilo a většinu textu stejně zabírá jiná problematika, takže o to tolik nešlo. Nejde totiž jen o techniku, probírají se i vztahy, najdete tu i spoustu humoru. Takže nejde o nějaký nudný sci-fi román, který by vám stále do hlavy cpal vědecké pojmy a nepochopené pasáže.

Jediné, co mi kromě překladu moc nesedlo, tak používaný slang a hovorová mluva některých postav. Nesedělo mi to k tématu, ke knize a už vůbec k tomu, že takto mluvili třeba vědci nebo vzdělání odborníci v jiných oborech. I když je kniha situována někam za skoro padesát let, nepředpokládám takový kulturní poklesek, aby mezi sebou takto chytré mozky mluvily. A ještě ke všemu zástupci Země ve vesmíru...

Každopádně jde o zdařilý počin, pro mě veliké překvapení. Děj plynul krásně, velice čtivý text. Sympatické postavy a skvělý pohled na soupeření států o vesmírné "dědictví", jasně ukazující poselství, že jsme jeden národ - tedy lidé Země, ale očividně to nikdy nepochopíme. A samozřejmě nějaká ta politika atd. Řekla bych, že tato kniha toho zvládla obsáhnout opravdu hodně...

Ke knížce jsem se dostala přes kriminální sérii s Lucasem Davenportem. Netušila jsem, že autor napsal i sci-fi. Příběh přináší zajímavá zamyšlení i nad lidstvem.

Tato kniha se mi líbila ještě více než „Marťan“. Přečetl jsem ji na jeden zádech za dva dny. Kniha je zajímavá od začátku do konce a nenašel jsem v ní žádné nudné pasáže, čte se jedním dechem a hned na jeden zátah.

Už při čtení mě napadlo (a vysvětlující doslov to jen podpořil), že si oba autoři rozdělili role. Mr. Sanford psal postavy a děj, Mr. Ctein potom vytvořil celou tu vědeckou nadstavbu, vypočetl dráhu letu, vymyslel chladící stuhový radiátor a všechno kolem. To všechno proto, aby kniha podle slov autorů neobsahovala "šuntovou mechaniku".
Za mě obě dvě tyhle části k sobě úplně nepasovaly, na první pohled byly styly obou autorů jasně odlišitelné jako kádinka s olejem a vodou. Asi bych to radši četl jako technothriller se šuntovou mechanikou, než jako pojednání o orbitálních drahách a možných vývojích v oblasti vesmírných motorů s doprovodným příběhem (jak to známe třeba od Kipa Thornea). A to mám hard sci-fi rád a místo na bibli přísahám na A.C. Clarka. Zkrátka podobně jako u Stephensonovy knihy Sedmeroev technika zastínila postavy i děj. Přitom jen kvůli tomu zastíněnému (postavám) jsem to vlastně dočetl - zejména surferského exvojáka s PTSD a jambalayu vařícího astropsychologa s kocourem jsem si oblíbil.
Celkově ale spíš zklamání a 60%.

Sci-fi hodně vědecké. Ukecané na těch téměř sedmi set stránkách. Ale každých z těch levelu ukecanosti mě bavil.
Ať už ten plný odborných pojmů, ten hrající na strunu inteligentního humoru nebo toho sarkastického, ten mocenský ,nejvíc uvěřitelný, mě bavil snad nejvíc.
Jsme pár let v budoucnosti, převážně ve vesmíru a jde o závod mezi Američany a Čínou k mimozemskému objektu spatřeném u Saturnu.
Z toho napětí -“co to vůbec je, kolik zvratů ještě nastane a co si na konci autoři dovolí-pramení mé vysoké hodnocení, tak už vám nic neprozradím.
Odnáším si skvělý zážitek. Nebylo to povrchní, jak jsem se bála. Naopak plné sympatických postav, skvělých interakcí, bolavých ztrát a absurdních situací. Které ale paradoxně působily sakra autenticky, jak už to tak bývá.

(SPOILER) Sklamanie a ľútosť, že som si túto knihu kúpila. Celkový dojem je ten, že autor chcel napísať niečo o motoroch poháňajúcich kozmické lode a postavy a dej k nim prilepil len akýmsi násilím. Všetky postavy sú veľmi, ale že veľmi nesympatické (súcitila som jedine ak s kapitánom čínskej lode), Sandy je nesmierne odporný a jeho popularita absurdná. Nábor na misiu k Saturnu pripomínal film Armageddon – čím väčší mamľas a neschopák, tým lepšie, výcvik žiadny, veď načo, zdravotné vyšetrenie a príprava tiež netreba, veď ide len o najdlhšiu a najvzdialenejšiu misiu ľudstva. Nikoho absolútne nevzrušuje, že pri Saturne sú známky mimozemskej inteligencie, ktorá by mohla byť nebezpečná. Nikto sa nebojí, lebo vraj „už o nás určite vedia a nezničili nás, takže budú asi priateľskí“. To je čo za logiku? Stalkera od Strugackých autor nepozná? Ani nechcené ublíženie? Alebo ublíženie z dôvodu, že mimozemšťania považovali ľudstvo za príliš málo technicky vyspelé na to, aby im mohlo uškodiť, no ak uvidia, že už technologicky zvláda poslať výpravu k Saturnu, zmení im to pohľad? A čo si vlastne tí, ktorí misiu pripravovali, mysleli, že budú posádky robiť, až sa k Saturnu dostanú? Nepripravili ich na mimozemské stretnutie vôbec nijako. Namiesto toho treba riešiť „vážne“ otázky, ako kamery, vizáž moderátorky, sex, hudobné nástroje a zase sex. Problémy, ktoré boli pri ďalekých kozmických misiách predpokladané už dávno, postavy objavujú až teraz, aby im autor dlhú vesmírnu cestu spestril. Keby mimozemšťania nepripravili pre ľudstvo červený koberec, mohli by po celých tých náročných vesmírnych pretekoch v Saturnovom prstenci akurát tak bezmocne zalamovať rukami. Príbeh je taký plný snahy o komerčnosť, že nemá s hard scifi prakticky nič spoločné. Až na ten popis pohonu, no.

A napokon, rozuzlenie toho, čo sa to pri tom Saturne nachádza a načo to slúži, je úplne na hlavu. Mimozemská čerpacia stanica? To ako vážne? Medzihviezdnym lodiam sa oplatí spáliť extrémne množstvo paliva, aby spomalili z relativistickej rýchlosti na nizučkú obežnú rýchlosť Saturna, tam dotankovali a zase spálili extrémne množstvo paliva, aby sa opäť rozbehli? O zmene kurzu ani nehovoriac?

Neodporúčam.

John Sandford a Ctein se pokusili převést Arthura C. Clarka do nového tisíciletí a uspěli někde na půli cesty. Mise Saturn je čtivý román a po celou první polovinu i atraktivně tajemný. Jakmile se ale začnou odkrývat karty a vyhrocovat zápletka, ukážou se hned dvě nefunkční věci. Za prvé to tematicky připomíná starší a lepší povídku od A. E. van Vogta roztáhnutou na sedm set stran. A za druhé, autoři příliš kladou důraz na americký patriotismus, který nejspíše jako jediný usiluje o světové dobro.
Nic to však neubírá na kouzlu rytmického vyprávění a sympatických postav, jejichž trable při cestě vesmírem jsou stejnou měrou napínavé (závod o to, kdo dřív dolétne k Saturnu je skvělý) i zábavné (obzvláště vypečený je Klub orgií). Ostatně celý příběh působí jako vážně myšlená science fiction, jež se pomaličku ale jistě přesouvá do kategorie oddechového pulpu, což podtrhuje především finální vyústění, které sklouzává k pohádce o blízkém setkání třetího druhu s hrozbou mezinárodního konfliktu.

(SPOILER) Tak bohužel tato kniha mi nesedla. Na doporučení známých a po přečtení anotace jsem se na ni hodně těšil... Možná o to věští bylo mé zklamání. Knížka označena jako scifi, mi přišla spíše jako politické drama. Scifi tam bylo velmi málo a když už, zalila ho záplava politických her a podvodů. Původně jsem chtěl dát knize pouze 1*, nicméně závěr byl celkem napínavý, takže přihodím jednu navíc. Každopádně jsem rád, že už to mám za sebou.

Tahle knížka mě prostě nebavila. Spíš než sci-fi to byl americký akčňák v kulisách sci-fi. Najdete tam prezidentku USA, agenty, vládní pletichy mocných, samozřejmě nechybí přestřelka, týpek co je děsně free, jedna skoro filmová hvězda, spousta dolarů a šukbank snad nemá cenu ani komentovat... Nejzajímavější byl asi doslov o kosmických letech. Jednu hvězdu jsem dal za to, že knížka má přes 600 stran a přesto se to dalo dočíst. I když ke konci jsem přeskakoval, protože bylo zcela zřejmé, že žádná sci-fi už z toho nebude.

"Realistická" sci-fi o tom, jak se u Saturnu objeví mimozemský objekt a Američani a Číňani začnou závodit o to, kdo se tam dostane dřív.
První dvě třetiny docela dobré a napínavé, ale když se konečně dostaneme k tomu objektu, tak zjistíme, že je to vlastně zklamání a nestálo to za to.

Nějak jsem se zpočátku nemohla do děje začíst,konec byl pak více akční . Trochu mě kniha zklamala.

Velmi pekne napsana a napinava knizka. Po technicke strance dobre zvladnuta, ale hlavne se mi libila myslenka, ze hlavnim nepritelem lidstva nebudou mimozemstani, ale sami lide a jejich politikareni a sobeckost.
*Spoiler : Konec, kde by vsechny znalosti byly zniceny kvuli hamiznosti, by byl mozna depresivni, ale mne osobne by mi sedel vic.

Příjemné čtení, takové trochu starosvětské sci-fi, které mi místy hodně připomínalo práce A.C. Clarka (nabízí se především srovnání se Setkáním s Rámou a s Vesmírnou Odysseou).
Moc nechápu to srovnání s Marťanem v anotaci, protože to s Marťanem má společné jenom to, že jde o sci-fi.

Bavilo mě, že přesně po vzoru starých scifáren je zde boj USA vs ti druzí (akorát Sovětský svaz tentokrát nahradila Čína). A samozřejmě USA jsou ti správní Mirkové Dušínové, zatímco Čínani jsou většinou skrz naskrz zloduši :) Líbili se mi všechny ty technické detaily a vychytávky, to že kladli důraz na sci místo na fi.

Co mě mrzelo bylo, že se autoři u Clarka neinspirovali úplně důsledně co se týče charakterů. Jejich posádka na mě totiž ani zdaleka nepůsobila jako tým špičkových odborníků a astronautů, ale naopak po většinu času se chovali a mluvili jako parta teenagerů na školním výletě.

Fantastické sci-fi. Vesmírné zbrojení usa vs čína, souboj s časem o to, kdo se dostane rychleji k tajemnému tělesu...hodně dobré.

Čekala jsem misi k Saturnu, ale bylo to spíš o politickém závodu.
Na to, co se tam všechno událo, mi připadá, že je to napsané tak nějak vůbec ne napínavě.
Celkem slušně jsem si užívala čtení do chvíle, kdy (malý spoiler) zemřela jedna z mých - do té doby oblíbených - postav. Pak jsem se tím nějak prokousala a konec mě už zase začal bavit.
Celkově hodnotím jako lepší průměr.

Skvělá kniha. Zajímavé téma, zajímavě zpracované a i technické detaily jsou podle všeho velmi vymakané, není tam žádný vyložený nesmysl typu cestování nadsvětelnou rychlostí.

Zábavné, čtivé a celkem realistické, moc jsem si čtení užíval a zhlédla jsem díky tomu i pár dokumentů o vesmíru. Rozhodně doporučuji jako lehkou zábavu, s Marťanem bych to neporovnávala to je přece jenom vyšší level.

Hm, chtěla jsem tomu propadnout a potenciál to mělo opravdu slušný, ale ta politická nenávist mi to znechutila. Když to shrnu, tak z toho mám spíše kladný dojem, ale ač věřím v rivalitu národů, tak co je moc, to je moc a pak už je to přitažené za vlasy.

Velmi pozoruhodné sci-fi. Bavilo mě úplně všechno, technické detaily, politické záležitosti, osobní životy. Navíc je Saturn má oblíbená planeta.
Překvapivě tu byla spousta ženských hrdinek na vysokých pozicích.
Jen překlad byl místy trochu divný, a také mě moc neoslovila obálka.