Mise Haiti: 5 měsíců s Lékaři bez hranic
Tomáš Šebek
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/184916/mise-haiti-5-mesicu-s-lekari-bez-hr-184916.jpg
5
257
51
Představte si hádanku: Máte Haiťana s otevřenou zlomeninou holenní kosti, 4 ocelové hřebíky, karbonovou trubku, manuální vrtačku a na 15 minut k dispozici anesteziologa, abyste toho pacienta opravili. Jaký bude váš postup? Anebo: Jste nazí ve společných sprchách, kde teče jenom studená voda, a spolu s vámi je tam ještě tarantule a jedovatá ropucha… Co uděláte? Z původních deníků publikovaných formou on-line blogu jsme poskládali knihu, jejíž čtenářské ohlasy a pozitivní kritika přišly dříve, než byla vydána. Téměř každodenní zpravodajství z druhého konce světa bavilo autorovy přátele a kamarády doma v České republice. V reakci na ohlasy čtenářů vznikl nadčasový příběh ze dvou misí Lékařů bez hranic na Haiti z let 2010 a 2012. Kniha je psána uvolněným stylem, který na jednu stranu popisuje reálie humanitární mise po ničivém zemětřesení a práci Lékařů bez hranic v zemi, kde je doktorů jako šafránu, z druhé strany však odlehčenou formou a někdy až naturalisticky přibližuje čtenáři každodenní život v projektu, který je na hony vzdálený životnímu standardu, na jaký jsme v Evropě zvyklí. Kniha je určena nejen zdravotníkům, ale také široké veřejnosti. Všem, které baví cestovat, učit se, poznávat, pomáhat anebo jakkoli jinak překračovat hranice.... celý text
Přidat komentář
Skvělé! Co víc k tomu dodat,snad jen , že stojí za to si ji přečíst. Můj původní dojem o namachrovaném doktůrkovi vzal za své!
Svůj obdiv všem účastníkům misí Lékařů bez hranic projevím koupí této knihy (a dalších od sympatického, vždy usměvavého doktora Šebka). Navíc pro hektické pracovní období druhé poloviny března (účetní a daňaři ví) je forma krátkých uzavřených kapitolek členěných množstvím fotografií ideální.
Začala jsem číst knihy od pana doktora od konce. Mise Haiti je tedy poslední čtenou a za mě jsou všechny prostě skvělé. Kdo neví nic o Lékařích bez hranic a má mlhavou představu o tom, jaké věci se ve světě dějí, zajímá se o lékařskou tématiku, těm knihy vřele doporučuji.
Opravdu nejméně učesaná, ale přesto čtivá autorova knížka. Až mě zarazilo, jak mě to líčení utrpení a boje s ním bavilo. A rozsáhlá fotografická příloha vůbec není na škodu...
Od Tomáše Šebka jsem přečetla všechny knížky, musím říci, že mně se nejvíc líbila právě Mise Haiti, protože je ještě tak úplně "neučesaná" korektory a pro mě "nejživější"... Což vím, že leckomu vadilo a i proto jsou už další knížky znatelně "korigované". Pro mě ale z knih tohoto skvělého člověka je tahle nej...
Smekám před Tomášem a jeho aktivismem, profesionálním umem i jeho výraznou osobností. Zároveň obdivuji jeho ženu, že to s ním zvládá ???? Ale zpět ke knize. Je vidět, že Tomáš je duší i srdcem hlavně chirurg a tomu odpovídá i jazyk, který používá a že je občas hodně ostrý. Dodává ale na autentičnosti a přibližuje člověka blíž k pochopení chirurgie.
No, pro mě je tohle prostě BEZ HRANIC... Obdivuju je, podporuju je a nesmírně si jich vážím. I když třeba nadřazuju obsah knížky nad formu.
Výborné čtení o životě doktorů bez hranic. Opravdu poutavé, někdy k pousmání, jindy zase úplně ne, ale rozhodně stojí za přečtení.
Asi bych nemela cist ostatni komentare. Ja hodnotim knihu podle toho, jak moc se na ni vecer tesim a zda ji chci opravdu otevrit kazdy den. Tato byla presne ten pripad. Nikdy jsem o Tomasi neslysela a mrzi me to. Ano, neni spisovatel, ale jeho mysleni, humor a popisy jsem chapala dokonale. Take mi je sympaticka jeho sebekritika a jedna mozkova chirurgicka bunka. Navic mi v knize prisly jen 3 posledni kapitoly dopsane v rozsirenem vydani. Ty me nechytly, vubec nezapadaly. Secteno podrzeno 5 hvezd, ani o jednu min!
Myslela jsem si, že tato organizace pomáhá tam, kde jsou katastrofy a války. Záchrana lidí při epidemii cholery má význam, ale operace lidí rozsekaných na motorce mi přijdou jako mrhání penězi. I když mi je jich líto.
Knížka je osobní příběh českého chirurga, který se na 3 měsíce připojil k Lékařům bez hranic na Haiti v roce 2010 a v roce 2012 se tam vrátil. Na knížce je znát , že byla původně psaná formou blogových příspěvků, které vznikaly bezprostředně každý den přímo na misi. Je pravda, že mě od soucitu s pacienty odrazovalo to, že si svá zranění způsobovali většinou sami svou nezodpovědností. Je jasné že se musí i toto řešit, ale představovala jsem si humanitární pomoc jinak. Nejvíc mě zasáhla část o choleře, ale ta byla zmíněna jen okrajově , to je samozřejmé , protože se netýká chirurgie. Lékaře bez hranic obdivuji a věřím, že se ke své práci musí stavět s nadhledem a musí mít právě i tu dobrodružnou povahu a odvahu.
Knížka je plná fotografií , které mě asi zaujaly nejvíc.
Jestli je tato prvotina nejslabší, jak jsem se tu dočetla , tak se určitě moc ráda pustím i do dalších knih od Tomáše Šebka.
Prvotina pana doktora Šebka a je to znát :) ale i tak je kniha skvělá. Četla jsem všechny jeho mise jen v opačném pořadí a coby spisovatel, zraje pan doktor jako víno :). Vulgarismy nemusím to zas ne, ale dá se to odpustit. Věřím totiž, že to bylo občas opravdu k pos**ní voe. Jen ze všech třech (čtyřech pokud počítám publikace lékařů bez hranic spolu s Janem Trachtou, jehož kniha je pro mě nepřekonatelná) mě oslovila tato nejméně a to asi hlavně z důvodu, že si snad ve většině případů mohli pacienti, kteří se dostali do lékařské péče, za svá zranění sami. Viz střelné rány po hádce se sousedem, úrazy končetin a hlavy v důsledku pádu z motorky? V Šebkově stylu WTF?
Mnooooo... podle hodnocení ostatních nyní očekávám těžký útok na svou osobu, ale já této knížce nedám příliš dobré hodnocení. Předně však musím napsat, že si pana Šebka velmi vážím a klobouk dolů před jeho prací. Dělá něco naprosto úžasného a ušlechtilého a já si nedovedu ani na vteřinu představit, že bych tuto práci dělala já. Oprpavdu - pane Šebku, jste kabrňák! Ale teď ke knize: přečetla jsem ji za jeden den, ale... mám tam kopu ale. Nelíbí se mi pojetí. Myslím, že samotná mise v Haiti má v sobě tak ohromný potenciál pro naspsání naprosto dokonalého příběhu, ale tady mi přijde, že autor nevyužil tento potenciál. Na druhou stranu - není se čemu divit. Je to lékař, nikoliv spisovatel. Neseděl mi slohový způsob. Přišlo mi to napsáno tak, jako by autor neměl čas psát. Což věřím, že v době, kdy byl na Haiti, čas určitě neměl, ale myslím, že by neškodilo knížce dát více času. Z knížky mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu naprosto neuvěřitelný příběh, který poukazuje na zcela jiný svět, ale na druhou stranu jsem při čtení citila nějakou pomyslnou zeď mezi mnou a tímto místem, kterou tam postavil autor. Ale jak říkám - pana Šebka si nesmírně vážím a i přesto, že to nebylo úplně moje gusto, si ráda koupím další jeho knížky. Omlouvám se, že mám jiný názor než ostatní.
K autorově prvotině jsem se dostala až po skvělé Misi Afghánistán a bylo to místy znát. Lékařské postupy tady ještě nejsou vždy podané i pro laického čtenáře (v pozdějších knihách už se zorientuje snadno každý), ale to je snad jediná, nepatrná vada na kráse. Texty jsou opět plné nadhledu, humoru, lidských příběhů a také drobných reálií ohledně toho, jak se žije na Haiti - v čem všem jsou lidé schopni bydlet, jak tam vypadá doprava atd.
Přečteno jedním dechem a doufám, že doktor Šebek na psaní blogů z misí nezanevře.
Štítky knihy
Haiti dobrovolníci, dobrovolná služba Lékaři bez hranic
Autorovy další knížky
| 2015 |  Mise Afghánistán |
| 2017 | Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic |
| 2019 | Nebe nad Jemenem |
| 2013 | Mise Haiti: 5 měsíců s Lékaři bez hranic |
| 2006 |  Chřipka a pandemie, ptačí hrozba? |
Kniha Mise Haiti: 5 měsíců s Lékaři bez hranic je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 397x |
| Čtenářské výzvě | 76x |
| Doporučených | 24x |
| Knihotéce | 122x |
| Chystám se číst | 164x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 4x |
První kniha z misí, kterou jsem četla až jako poslední a přišla mi nejvíce odborná. Hlavně ze začátku jsem se jakožto laik ztrácela a občas vůbec nevěděla o čem je řeč. :-) Nicméně i tak je to skvělá kniha, čtivá, u které si člověk uvědomí, jak my se tu máme dobře. A Tomáše Šebka prostě musím za jeho přístup k práci k misím i životu obdivovat... :-)