Mimo dosah

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Schweblin napsala postmoderní vícehlasou hypnotickou novelu, která se čte jedním dechem. Těžko určit, jestli je to sen, realita, horor či noční můra. Příběh odehrávající se na argentinském venkově tematizuje hledání bodu zlomu, jediného okamžiku, kdy jsme jedním banálním krokem odbočili ze své cesty a řítíme se k nevyhnutelné katastrofě, jakkoliv jsme se snažili pro sebe i své blízké najít záchrannou vzdálenost. Seznamujeme se s Amandou na nemocničním lůžku, kde jí dělá společnost David a pomáhá jí svými otázkami rekonstruovat, co se přihodilo s její dcerou Ninou a proč se jejich pečlivě střežená záchranná vzdálenost prolomila. Ve snaze najít onen konkrétní bod trvá nekompromisně na detailech a nutí Amandu vrátit se v čase, jako by skládali puzzle. Je to důležité, musí to stihnout co nejrychleji....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399336/big_mimo-dosah-vLH-399336.png 3.755
Žánr:
Literatura světová, Novely

Vydáno: , Argo
Originální název:

Distancia de rescate, 2014


více info...
Nahrávám...

Komentáře (22)

Kniha Mimo dosah

š.m.i.k
03. května

Tohle bylo tak neuchopitelné a depresívní, ...asi jsem to vůbec nepochopila.

Vesmich
09. března

Od samého začátku mě příběh strhnul. Bylo to přiměřeně tajuplné i temné, osudové, neřiditelné a zcela mimo lidské možnosti.Ať děláme, co děláme. Rozhodně je vždycky mimo dosah něco, co by člověk potřeboval, aby se drželo šňůrky jak přikované. A ono ne a ne a ne.


jaroiva
19. ledna

Tohle bylo zkrátka divné.

trudoš
07.10.2020

Podivná novela. V některých momentech geniální, v jiných zas nesmyslně chaotická. Bezprostřední strach matky o život dítěte a nejisté vědomí jakési chyby s fatálními následky, na kterou si hrdinka nedokáže vzpomenout, je zachyceno perfektně. Naneštěstí, obdařit příběh srozumitelnou dějovou osou by asi nebylo dostatečně umělecké. První třetině bych tak dokázal dát bez uzardění plné hodnocení, s postupujícím vývojem událostí, kdy už začalo být jasné, že se nic vysvětlovat nebude, mé nadšení začalo klesat až na samotnou nulu. Protože těch motivů, jež Samanta Schweblinová naťukává, je hned několik a nemám pocit, že by pouze jeden z nich hrál prim, včetně toho fantaskního. Ovšem podle mě není ani tak důležité pochopit, co přesně se na jevišti odehrálo, ale nechat se pohltit znepokojující atmosférou připomínající horečnatý sen, který nedokážete vyhnat z mysli ještě celý další týden. V tomhle ohledu funguje Mimo dosah naprosto precizně, stejně jako zlomyslná pointa na posledních řádcích.

lubtich
13.08.2020

Achychouvej, Samanta opět nezklamala. Už Ptáci v ústech jsou dle mého unikátním souborem povídek z hybridního světa. A tady to není jiné - titěrný formát knihy a zároveň nadměrný font nabízí kratičkou, nicméně strhující podívanou.
Ocitáme se kdesi na argentinským venkově. Ovšem ještě předtím se ocitáme na lůžku na pohotovosti, kde se David snaží z Amandy vymámit (byť on si je všeho vědom) skutečnosti, které ji na pohotovost dovedly. Amanda povídá a David ji stále usměrňuje, lpí na detailech - což mi přijde jako výtečný prvek, neboť sama účastněná postava určuje styl. Ten je úsečný, strohý a naléhavý.
Ze začátku je vážně skličující, že si mnoho věcí nedokážete racionálně vysvětlit. A tísnivá atmosféra pokračuje a události zůstávají nevysvětlitelné, Amanda nás totiž zásobuje i mnohými zbytečnými informacemi, na což David automaticky reaguje „to není důležité“.
Témat je doopravdy požehnaně. Nejintenzivněji na mě zapůsobila to mateřské pouto mezi Amandou a Ninou, ta záchranná vzdálenost. Dítě neví a matka trne. Nit pouta se však rozmotává jako celý příběh. A strach, paranoia. Obavy Amandy z jakékoliv možné překážky („Nejdřív musím vědět, co je kolem domu. Jestli tu jsou psi a dá se jim věřit, jestli tu jsou příkopy a jak jsou hluboké, jestli tu je jedovatý hmyz, hadi.“ s. 91).
V doslovu je zmíněná podobnost s poetikou O'Connorové, což mohu potvrdit - demolice idyly venkovského prostředí vinou toxických látek.
Znepokojivé a zamotané. Taková je Schweblin. Zasluhovala by více překladů! Oceňuji i skvělý doslov s rozborem kompletní tvorby.
Mimochodem, to, že má nějaké dítě v Argentině plyšáka krtka, mi přijde fakt "kjůt".

Manžel tu plechovku vezme tak a otočí ji tak, abych viděla etiketu. Je to plechovka hrášku, značka, kterou nekupuji, kterou bych nekoupila. Větší než naše, mnohem tvrdší, prostší a levnější druh hrášku. Druh, který bych rodinně k jídlu nikdy nevybrala a který nemohla Nina vzít z naší spíže. Na stole za úsvitu má ta plechovka doopravdy zneklidňující účinek. (s. 55.-56.)

Elevant
03.07.2020

Velmi povedená kniha, která překračuje hranice žánrů i vypravěčskývh způsobů. Autorka si v průběhu celé knihy nechává svá tajemství, díky kterým je příběh zastřený a tísnivý, od počátku však naznačuje, k čemu směřuje - k tragédii, která zpřetrhá pouta mezi matkou a dcerou, a která děsí svou nevyhnutelností. Knihu můžete číst jako temný a smutný horor, trochu jiný thriller nebo jako symbolické dílo, pravdou však je, že ustředním motivem knihy zůstává strach - strach z předtuchy, z živočišné nevolnosti, strach o své nejbližší.

Niky Coffee
28.05.2020

Narazila jsem na ni v knihovně náhodou. Zaujala mě obálka, krátký text a to, ze autorka je z Argentiny, protože jsem se začala učit španělsky. Bylo to napinave, bylo to tísnivé... nemám ráda knihy/serialy, co to rozehrajou asi jako The Lost a pak prostě nic... mám z této knížky úplně stejný pocit. Ztráta času.

stagno
26.04.2020

Na tuto knížku jsem se těšil a nezklamala.Strach rodičů o děti,ekologická devastace
venkova,osudový životní okamžik,po kterém už není záchrany.To jsou v literatuře
častá témata,zde je ale evidentně talentovaná autorka oděla do lehce mysteriózního
hávu a povídkářsky přímočaře/ona je to vlastně taková delší povídka/ odvyprávěla
příběh,který mě vtáhl a nepustil až do poslední stránky.Výborné!

1