Milenec lady Chatterleyové
David Herbert Lawrence
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/3251/bmid_milenec-lady-chatterleyove-wKn-3251.jpg
4
826
151
Tato kniha z roku 1928 byla ještě v roce 1960 nařčena z pornografie a málem zakázána. Vedle otevřených popisů milostných vztahů ženy provdané za ochrnutého muže však přináší i kritiku společnosti a jejího uspořádání. Stala se předlohou řady adaptací, včetně českého filmu režiséra Viktora Polesného (1998) nebo francouzsko-belgické verze Pascale Ferranové (2006), oceněné pěti Césary.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2008 , Academia
Originální název:
Lady Chatterley's Lover , 1928
více info...
Přidat komentář
Tak tou erotikou to samozřejmě dnes už nikoho neohromí, ale přesto jsem si to užil. Dobrá studie uspořádání společnosti v tehdejší Británii, zároveň nefunkčního vztahu a taky neovladatelné vášně. U mě dobrý.
V této knize je mnoho pravdy. O vztazích, lásce, manželství, lidech, sexu. Některé pasáže jsou popisovány poměrně obšírně, zvlášť Cliffordovo filosofování, mě moc nebavilo. Na tehdejší dobu byla kniha pochopitelně velmi odvážná. Až na některá slabší místa se četla velmi dobře.
... Musíme žít bez ohledu na to, kolik obloh se nám zhroutilo ...
Uzasny pribeh o nestastnem manzelstvi, vnitrnim ohni, silne touze a necekane lasce Connie Chatterleyove. Velmi obdivuji dokonale zachycen paradox tehdejsi spolecnosti - na verejnosti se o sexu mluvilo, ale v prostredi domova sexualni vztahy nefungovaly.
Ze zacatku mi Conniina rozpolcenost lezla na nervy - chtela sex a provokovala k nemu, ale kdyz ho dostala, citila se zas zneuzita... vadilo mi to az do doby, nez si uvedomila svou lasku k Mellorsovi - dokud ho opravdu nezacala vedome prijimat.
hodnotim vsema peti hvezdickami, bavila jsem se vice nez u 50 odstinu sedi.
Knihu jsem četla velmi dávno a nyní mně ji připomněla četba na pokračování v Č.rozlhase. Příběh znuděné Lady Chatterleyové a jejího manžela z kterého se díky válce stal mrzák...
Audio je výborné v podání Petry Bučkové a Jiřího Dvořáka. Poslouchám při práci a děkuji jim za společnost.
Hlavní postavou je Connie, která je uvězněna v manželství s Cliffordem, který je krátce po svatbě zraněn v bojích 1. světové války, zůstává upoután na invalidní vozík a je neschopný sexuálního života. Connie tak hledá únik z jednotvárného života a nenaplněného manželství v náručí jiných mužů. První asi třetinu jsem se u knížky vyloženě trápila a nebyla jsem si jistá, zda ji vůbec dokážu dočíst, protože mi kniha připadala hrozně nudná, plná zdlouhavých popisů, jalového filozofování a obsahově prázdných rozhovorů. Na knize mě zaujalo rozporuplné vnímání průmyslové revoluce a vůbec rozmachu průmyslu v Anglii v různých vrstvách obyvatel a také dobové vnímání vztahů, manželství, rozvodů a sexu.
I když v době vzniku musela být opravdu skandální, dnes určitě nikoho nešokuje. Do knížky jsem se nemohla vůbec začíst, nudilo mě zdlouhavé filozofování o ničem.
Téma nevěry je a bude aktuální vždycky. Kniha, která ve své době jistě šokovala, mi však dnes připadá jako vhodná četba pro osazenstvo domova důchodců.
Mně se kniha nad očekávání líbila, skandální sexuální scény v generaci louskající bravíčko sice nejsou nijak výrazným tahákem, nicméně kresba zkostnatělé viktoriánské společnosti je geniální, stejně jako charakteristika všech hlavních postav. D. H. Lawrence má nesporný talent vylíčit velmi plasticky přírodní scenerie, čtenář téměř hmatatelně pociťuje anglické mrholení či pozvolné propukání jara. Za mě velmi příjemné čtení.
Kdysi dávno jsem viděla TV inscenaci, kde hajného hrál Boris Rösner. Přiznávám se, že tento herec na mě vždy působil démonicky a velmi nepříjemně snad ve všem, v čem hrál. Ta inscenace se mi nelíbila, možná i právě kvůli němu. Český rozhlas na nový rok začal tuto knihu vysílat v četbě na pokračování. Tak jsem jí dala šanci. I kvůli čtenářské výzvě. Chápu, že v prudérnějších dobách byla kniha zakázaná, protože obscénními výrazy nešetří. Celé to drama je postavené pouze na sexuálním chtíči. Docela by mě zajímalo pokračování této romance s odstupem delšího času. Až sexuální napětí časem vyprchá, pozná konečně Lady Chatterleyová, že když Frantík hajného nebude tolik toužit po její Blažence, tak že spolu vlastně nemají vůbec nic společného? Budou jí i nadále bavit plytké, rádoby filosofické promluvy hajného, pokud jeho Frantík posléze nebude schopen potěšit její Blaženku? Nemyslím si.
Strhující kniha o vášni, osudové přitažlivoati lidí, kteří se nesnáší a nemravná moralita o tehdejší britské společnosti. Obrazný popis sexuálních scén nezestárnul.
Lady Chatterleyová sa pohybuje na veľmi tenkej hranici medzi spoločenským románom a červenou knižnicou. Textu sa nedá uprieť úroveň, atmosféra, pútavosť. Autor poukazuje na mnohé neduhy spoločnosti, snaží sa búrať skostnatelé pravidlá spoločenských tried, no toto dokázali mnohí iní oveľa lepšie a viac do hĺbky. Na konci teda román zostáva hlavne tým, čím sa preslávil a teda dielom s otvorenou sexualitou a milostným príbehom o jednom ženskom zadku, ktorý unesie celý svet. Napriek tomu zostáva akýmsi dielcom skladačky vypovedajúcej o triednych pomeroch v Anglicku na prelome storočí.
Vlastně bylo dobré všechno kromě milostných scén. Kritika společnosti, i charaktery postav, vše v pořádku. Milostné scény se dají nějak přečkat, utrpením jsou však postkoitální rozhovory, s frantíky, boženkami (nebo blaženkami?), kulkami a tím ostatním. Nevím, jak moc tomu dal na frak český překlad, anglický originál neznám, ale tohle tedy jaksi nemůžu.
P.S. Ale "oheň v lůně" považuju za pěkný obrat.
Rozumím tomu, proč měla ve své době kniha desetitisíce fanoušků. Já v ní ale našla jen velmi málo, k čemu bych se chtěla vracet nebo si o tom přečíst znovu. Jednou stačilo.
Neurazilo, ale v žádném případě ani nenadchlo... Nudily mě zdlouhavé popisy všechno kolem, postavy mi navíc přišly tak trochu nudné a nezajímavé. Klasika, kterou určitě znovu číst nebudu.
Babička mi jednou vyprávěla, že si jako mladé holky tajně s kamarádkami předávaly "Milence" a bylo to hrozně dobrodružné. Jak si ho dokonce přepisovaly, protože se některé stránky zatoulávaly nebo se ztratil (byl zabaven) i celý svazek. Proto jsem ke knize přistupovala s nadhledem a uvědomovala si kontext doby, ve které vyšla. Bylo to takové nemastné neslané. Zajímalo by mě, co by na ní babička a její kamarádky říkaly dnes.
Ne, ne a ne. Knihu jsem odložila asi 60 stránek před koncem s absolutním znechucením.
1/4 knihy byla nezajímavá, nečtivá, přímo úmorná. Popisy nezajimavého, nedůležitého. Tlachání o osobách, které mají každá njeméně 3 přezdívky. Toto nezajímavé vyprávění se v knize vyskytuje vcelku často. Kvůli tomu pocítítě na vlastní kůži, jak asi Lady trpěla ve svém svazku.
Lady, Clifford a hajný absolutně nepříjemné postavy.
Clifford je snobský, hrající si ve vztahu na oběť. Hajný je absolutním opakem, křovák. No a Lady? Ta dost často působí jako absolutní p*pina, chovající se jako nástiletá, tupá dívka. Sama se nazývá moderní ženou, ale stereotyp kterým žije, že je jejím jediným posláním vychovat dítě, je směšná. Po rozhovorech Lady a hajného jsem se cítila jak po lobotomii.
Díky profilům hlavních postav je kniha vhodná pro fanoušky psychologie. Tolik profilů, které běhěm příběhu vykazují jsou nanejvýš zajímavé.
Kniha byla zakázána právem, leč z jiného důvodu.
Nudné tlachání protkané lobotomii způsobující rozhovory - za to ten čas nestojí.
Od něčeho, pokladáného za klasiku jsem čekala něco jiného.
Štítky knihy
aristokracie, šlechta zfilmováno partnerské vztahy 20. století erotika anglická literatura rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2008 |  Milenec lady Chatterleyové |
| 2005 | Synové a milenci |
| 2004 | Ženy milující |
| 1999 | Duha |
| 1966 | Panna a cikán a jiné povídky |
Kniha Milenec lady Chatterleyové je v
| Právě čtených | 19x |
| Přečtených | 1 262x |
| Čtenářské výzvě | 227x |
| Doporučených | 37x |
| Knihotéce | 512x |
| Chystám se číst | 337x |
| Chci si koupit | 44x |
| dalších seznamech | 23x |
Knihu jsem četla proto, že jsem si chtěla rozšířit oblasti co se týče klasické literatury. Lady Chatterlyová určitě patří mezi čtivější díla klasické literatury, avšak svým obsahem mě rozhodně nenadchla tak, jako knihy, které se třeba louskají hůře, ale teprve po přečtení vám dochází, s čím jste to měli tu čest. To se mi zde nestalo. Knihu jsem dočetla, odložila a šla jsem číst jinou. Nijak mě nenutila nad ní přemýšlet. To ovšem neznamená, že jsem se u jejího čtení nudila, naopak! Je to věrný obraz těžkého manželství a neovladatelné touhy, stejně tak i dobové společnosti. Jen to pro mě asi není tak příběh tak významný, abych se k němu musela vracet.