Milan Kundera: Život spisovatele

20.06.2023

Jedná se o životopis z pohledu francouzského kritika. Více méně chronologicky koncipovaná kniha - poukazuje na Kunderovy názory a postoje, věnuje se i jistému kontrastu života, který Kundera vedl/vede v Česlovensku a po emigraci ve Francii. Nicméně pokud chcete si udělat ucelenejší a objetivnější obrázek o této legendě, doporučuji si pročíst (a porovnat info) s knihou ... https://www.databazeknih.cz/knihy/milan-kundera-334603

16.05.2023

Životopis, který postrádá však jeden výrazný a důležitý aspekt člověka, o kterém je napsaný, jeho dílo. To je sice často v knize zmiňováno, přesto velmi okrajově a ve zjednodušující interpretaci. Autor této knihy se možná kryje podtitulem "Život spisovatele", ten ale v závěru není tak zajímavý a důležitý jako jeho dílo.
Ano, jistě, dějinné peripetie "hlavního hrdiny" jsou zajímavé, leč pro českého čtenáře notoricky známé. Možná (s ohledem, že je jedná o překlad), nebo spíše určitě, není kniha určena primárně českého čtenáři. (Tuto výtku jsem četl i v recenzi na aktuálně.cz.)
Dále českému čtenáři mohou připadat redundatní pasáže o české historii, pomocí které se snaží interpretovat (alespoň částečně) Kundrovy díla. Bohužel však nedostatečně, nedořečeně a ledabile (dokonce bez citací a smysluplných úryvků!).
Dílo je od autora neodmyslitelné, tím bychom se měli zabývat především. A přitom to nejdůležitější v této knize chybělo...

16.03.2022

Kniha je v zásadě velmi dobrá. Popisuje pochopitelně život Milana Kundery a širších historických souvislostech. Osobně jsem se do ní nepročetl, ale jak jsem uváděl výše, je to velmi slušná kniha.

08.02.2021

Přiznám se, že jsem byl „jako na trní". Minulý rok, to byl rok Kundery, byť ani náhodou v jeho režii. Jean Dominique Brierre velmi srozumitelně a plasticky popisuje Kunderův život a snaží se kličkovati mezi Kunderou Čechoslovákem a Kunderou Francouzem. Daří se mu to skvěle, byl asi plný elánu, když mu dnes 92letý bard s povděkem napsal dopis, což se ne komu u naturalizovaného „česky píšícího francouzského autora" poštěstí. Je viděti, že Brierre, jenž je celým životem portrétistou, chová ke Kunderovi velký respekt a obdiv. Nicméně protože od jisté doby Milan Kundera neposkytuje žádné rozhovory, s nikým moc nevede korespondenci (dopisy) a kromě jedné schůzky před dvěma a půl léty s premiérem Babišem jej v podstatě nevídáme (osobně se mu nedivím a schvaluji mu to), tak to nebylo pro Brierre vůbec lehké, sesumírovati dohromady 350 stránkový spis. Ocenění si zároveň zaslouží Paní Šavlíková za překlad. Kundera je prostě VELIKÁN, v lecčems nedostižný a o to víc jej musí ti, co nic nedokázali špiniti. On, jako romanopisec, jenž lyrickou poezii v podstatě zavrhl, má pořád co nabídnouti. Respektive jinak, prostřednictvím svého suchého humoru a ironie, což jsou dva atributy, které mu dopomáhají vykresliti ontologickou a existenciální podstatu jednotlivých postav svých děl, promlouvá ke čtenářům (ať už francouzských nebo českých, i když pravda, překlady a vydání u nás bývají velmi zpožděné, což ovšem lidem, kteří na Kunderovi pracují nevyčítám) daleko více, než kdyby se nechával spolu s chotí fotiti dennodenně na třídě Champs-Élysées či by jednou ročně jezdil do Česka na autogramiádu. Všechna čest, dávám 8/10.