Update dějepisu: Mikropříběhy o lidech v časech minulých

Po Restartu historie opět dobrý počin. Dobře známá pravda, že "Kdo zapomíná na své dějiny, je odsouzen je opakovat" je zde doplněna o další pravdu, že ten, kdo s historií kriticky nepracuje, ten kdo se nesnaží ji správně interpretovat, tak ten se z historie neumí a nemůže poučit. Příkladem je dějepis, který jsem se učil jako dítě. Ten byl přednášen tak, aby vyhovoval současnému politickému zřízení. Samozřejmě pochybnosti tu byly, ale dítě o tom moc neuvažuje. Postupem času jsem si začal na základě četby budovat svůj vlastní názor.
Tato kniha mi v tom pomáhá a rozšiřuje možnosti hodnocení dějinných událostí z jiných pohledů. Už to nevidím tak jasně, kdo jsou ti dobří a kdo jsou ti zlí. Už o tom přemýšlím jinak.
Kniha je tedy inspirativní z pohledu vytváření si vlastního názoru. Kniha je i vtipná, několikrát mě i rozesmála. Takže by neměly být žádné výhrady. Ale jedna tu přece jenom je, a díky za ni. Asi se s autorkou moc neshodnu na jejím euroskepticismu: "A pokud se cítíte ohledně budoucnosti Evropy optimističtěji než já, užijte si to. Svým způsobem eurooptimistům závidím".
Osobně si myslím, že EU je projekt, který má za cíl odbourávat překážky spolupráce na tomto "starém" kontinentu. Technicky vzato jde o zavedení společných pravidel, na tom není nic špatného. Nikdo neprotestuje, že délka se měří na metry, objem na litry a váží se na kilogramy. Nyní jde jen o to, která pravidla (rybolov, zemědělství, Green Deal atd.) jsou přínosná, jak jsou formulovaná a zda nejsou náhodou ukvapená. To je zase jen diskuze. EU je tedy diskuze a teď mě nenapadá nic, co by bylo lepší než diskuze.