Restart dějepisu: Dějiny o lidech a pro lidi

“Dějiny nejsou o procesech. Píšou je lidé, kteří jednají nepředvídatelně, nerozumně a chaoticky.”

Tahle kniha je zajímavá v tom, že si čtete o některých historických událostech a lidech formou krátkých příběhů. Nenásilně se tak dozvíte, co se stalo, ale především kdo za tím stál a jaký ve skutečnosti byl.

Jak uvádí v knize autorka, obecně potřebujeme mít přesná data, kdy se co stalo. Ale lidé v té době nevěděli, že se změnilo období v jiné a prostě žili dál. A právě obyčejní lidé tvořili dějiny.

“Ale jak už to s tou historickou pamětí a školními učebnicemi bývá, to, co se do nich nevešlo, ovlivnilo životy lidí mnohem víc.”

Tohle není učebnice dějepisu a s tím je k ní potřeba přistupovat. Naopak ukazuje některé neznámé souvislosti a může pomoct pochopit dané období.

Přiznávám, že jsem z těch, které dějepis moc nebavil. Ale tahle knížka mi díky jejímu pojetí přišla celkem v pohodě. Některé příběhy mě bavily víc, některé míň. Škoda několika překlepů. Ale jako celek a uchopení dějin je to fain čtení.

Jak já nesnáším zapšklý výklad historie v podání šedých existencí, které se hnidopišně vrtají v nějakém nesmyslném detailu... jako třeba že někde žil nějaký vladyka, který měl hrad... vlastně tvrz... no vlastně to byla ruina o velikosti 4x6m a o něm psali 2 roky velmi detailní práci.... Kvůli tomuto výkladu dějin jsem po dokončení VŠ nemohl ani sáhnout na knížku. A to jsem vyrostl na studiu hostorie.
Autorka Restartu dějepisu dělá ale přesný opak. Její přístup je cool výklad určitých úseků dějin, kterým se věnuje. K těmto vybraným úsekům přináší vtipné glosy, zajímavá pojítka a novinky (dá-li se to při výkladu dějepisu napsat), o kterým jsem dosud ani nevěděl. A to mě na VŠ nutili číst 10 knih na každý seminář a šprtat se nazpamět tisíce naprosto zbytečných informací. A vida, ani profesores na univerzitě neví všechno, a to se někteří tvářili, že právě oni vlastně celé dějiny stvořili.
Dnes jsem v situaci, kdy i já předávám tu trošku mého vědění dál, a tak je každá taková netradičně pojatá historická knížka z mé strany vítána. Svět není o tom, že v roce 1348 jeden týpek založil univerzitu, ale o souvislostech. A ty jsou v této knize pěkně pospojované. Třeba zrovna pasáže o pandemiích a jejich obrovském významu jsou parádní!

Kniha Restart dějepisu, s podtitulem dějiny o lidech a pro lidi autorky Barbory Jiřincové slibuje konečné prozření po útrpných létech strávených ve školních lavicích pod jhem špatné výuky dějepisu. Titul vám po svém přečtení má zajistit něco jako nirvánu a náhle pochopíte vše, co vám vyhořelý kantor upíral. Když opomenu přísné hodnocení základního školství musím po útrpném přečtení knihy konstatovat, že zázrak se nestal. Kniha je zavádějící, má odfláknutou korekturu i redakci a odborný recenzent ji určitě nikdy neviděl. Protože by ho musel už v úvodu trefit šlak. Autorka si vytváří nové dějinné zkratky dle svého pohledu a opomíjí velmi důležité historické souvislosti. Kromě úplných blbostí typu pálení medoviny Slovany kolem roku tři sta padesát se čtenář začne ztrácet v těžkopádném popisu jen těch pasáží dějin, které autorce zapadají do narativu nejvíce podobnému českému národnímu obrození. Co se nehodí, opomene. Je tak vytvořen poměrně nebezpečný text svévolně vykládající české dějiny a nabízející zkreslené pohledy tunelového vidění. Knihu lze považovat za zábavnou pouze v tom ohledu, že se k ní čtenář rád vrací hnán touhou zjistit, jakou vlastní teorii si z dějin autorka upletla.

Letem světem dějinami, ale např. nástup Habsburků doma i ve světě, úspěch Španělska na úsvitu novověku, to pro mne byly malinko nové postřehy. Plus zajímavé podána "doba temna".

Tohle motto jsem si z knihy zapsal: Skutečné dějiny ovlivnil víc vynález antibiotik než válka o španělské dědictví. Víc vynález parní lokomotivy než národní obrození.

Kniha se dobře čte, je zábavná. Samozřejmě jsem měl ze školy naučená různá dogmata a stereotypy, o kterých jsem po přečtení knihy začal přemýšlet v jiném pohledu. Historická fakta jsou zde doplněna literárními vstupy, které dokreslují situaci, jak to možná mohlo být… Opravdu děkuji za tento zážitek.

Knize lze vytknout jen jedno: typografickou úpravu. Ta mi trochu pokazila dojem. Upozorňuji, že jsem knihu četl jako ebook, takže to není taková tragédie, když je na konci stránky nadpis a kapitola začíná až na následující straně. V tištěném textu by to bylo asi dost otravné. Anebo těch vdov a sirotků!

Sirotek je poslední řádek odstavce, který se objeví osamoceně na začátku nové stránky nebo sloupce, oddělený od zbytku odstavce.
Vdova je první řádek odstavce, který zůstane osamocený na konci předchozí stránky nebo sloupce, zatímco zbytek odstavce pokračuje na další stránce.

Mám chuť nabídnout autorce bezplatnou typografickou reedici textu.

Historie mě vždycky bavila a tato kniha mě opravdu zaujala. Ze začátku se objevilo pár kostrbatějších vět, ale pak už byly kostrbaté jen dějiny. Kniha se četla výborně, i když některé odstavce jsem si musela přečíst dvakrát, jak byla často situace v naší historii komplikovaná a nepřehledná. Díky přečtení jsem si obohatila své znalosti a na spoustu věcí se dívám jiným pohledem. Ke knize se určitě ještě vrátím. Můžu jen doporučit.