Mezi světy & mezisvěty: Reloaded 2013

Mezi světy & mezisvěty: Reloaded 2013 https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/161923/mezi-svety-mezisvety-reloaded-2013-161923.jpg 5 10 1

Rozhovory a eseje z první poloviny devadesátých let rozšířené o knižně nevydané dialogy a úvahy z let 1998-2012. Václav Bělohradský se snaží pěstovat filosofii jako literární žánr, který se nerozvíjí za univerzitními zdmi, ale naopak zdi bourá, především zdi oddělující od sebe vznešené a obyčejné, elitní a masové. Jeho úvahy navazují na slavnou Wittgensteinovu definici filosofie jako "snahy ukázat mouše, která uvízla v láhvi, cestu ven". Ty láhve vyrábí a lidi do nich lákají různá bratrstva autorizovaných interpretů světa, přikazujících nám, jak máme o světě mluvit a jak v něm jednat. Není dnešní ekologická krize důsledkem takového uvíznutí Západu v láhvi vědecké a ekonomické racionality? Ale naštěstí k Západu patří také anarchistická vzpurnost proti předepsané mluvě, jazykoví vagabundi, díky kterým nakonec z láhví unikáme, i když to unikání nikdy nekončí. Výrazem intermundia, latinští básníci označovali prázdné prostory mezi světy, v nichž studeně fouká a přežijí v nich jen bozi. Ze všech historických světů dnes zbyly jen prostory mezi světy, musíme se naučit v nich žít, i když tam studeně fouká a nejsme bozi. O nutnosti učit se žít v těch mezisvětech jsou rozhovory sebrané autorem v této knize.... celý text

Přidat komentář

puml
15.06.2013 5 z 5

Bělohradský místy působí jako nějaký temný prorok, ale některé rozhovory jsou z odstupem 20 let stále aktuální, chtělo by se říct, až nepříjemně aktuální. Zejména analýzy přechodu naší společnosti k liberalismu a demokracii a demýtizace něktěrých zažitých kulturních vzorců jsou stále aktuální. Zároveň ale Bělohradský i přes mnohdy "prorocký" tón neobhajuje jen tu "svou pravdu" a nabádá k dialogu, což vystihuje metafora mnoha různých vypravěčů u různých ohňů, kteří si již nedělají nárok na jedinou všeobjímající pravdu, která je podle Bělohradského pozůstatkem středověké metafyziky a touhy po totalitě na úkor univerzálnosti. Již ne absolutní pravdy ale relativismus pluralitní společnosti. Zajímavé jsou též rozhovory o "digitálním věku" a internetu, který Bělohradský již v jeho počátcích nahlížel jako na jakousi černou díru, do které padají všechny možné názory a změť informací, jež vytváří z mnoha uživatelů efektní manipulací informační otroky lačnící po novinkách a "drbech". Tím se bohužel snižuje relevance některých informací na úroveň drbů. Neschopnost relevantního výběru z množství informací, jak píše Bělohradský, pak může být pro demokracii smrtící. Doporučuji.