Metro 2035
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/437728/bmid_metro-2035-juq-437728.jpg
4
1106
224
Třetí světová válka smazala lidstvo z tváře Země. Planeta osiřela. Velkoměsta byla obrácena v prach a popel. Železnice rezivějí. Družice se osaměle potácejí na oběžné dráze. Rozhlas na všech vysílacích frekvencích mlčí. Přežili jen ti, kteří poté, co se rozezněly poplašné sirény, stačili doběhnout ke vchodům do moskevského metra. Tady, v hloubce několika desítek metrů, na stanicích a v tunelech, se lidé snaží přečkat konec světa. Vytvořili si zde svůj mikrokosmos místo původního makrokosmu. Ze všech sil se upínají k životu a odmítají se vzdát. Sní o tom, že se vrátí na povrch – jednou, až pomine radioaktivní záření způsobené svrženými jadernými bombami. A nevzdávají se naděje, že najdou další přeživší… Metro 2035 završuje příběh Arťoma z první knihy kultovní trilogie. Na tuto knihu miliony čtenářů čekaly řadu let a zahraniční nakladatelé zakoupili práva na překlad dávno předtím, než byl román dokončen... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , Laser-books (Laser)Originální název:
Метро 2035 (Metro 2035) , 2015
více info...
Přidat komentář
Návrat ke kvalitě první dílu. Trošku mě tedy štval styl psaní dialogů. Atmosféru ale 35tka určitě má. Na konci jsem si až sadisticky lebedil v odkrývání posledních tajemství metra.
Zpočátku, do cesty do Balašichy, v podstatě slabší kopie Metra 2033, poté parádní paranoidní dystopie v intencích P. K. Dicka, která tu a tam odkáže na Matrix či Atlas mraků - nevědomé krmení lidí sebou samými. Také mě sem tam napadlo, zda Glukhovsky náhodou nezná Neffovu Tmu, tedy to její temnější přepracování. Obě poloviny knihy naštěstí dost dobře fungují dohromady.
hh díky za repliku ...taky se mi moc líbí stejně jako celá serie.
Ó...Snílkové se hádají, komu se zdál krásnější sen
Super zakončení série (nebo ne?? :) )
Asi od 150. strany se kniha přečte sama, tah na pravdu je hnací motor tohohle dílu. Jsme zpátky u Arťoma, což je jedině dobře. Trochu mě zamrzela upozaděnost hororových prvků na kterém stál první díl. Na druhou stranu se stvůrnost přesouvá na lidský faktor, způsob vyjádření je dosti jasný (lidé = ovce), hodně depresivních momentů a mrzí mě též (zakončení) osudů hrdinů z 2. dílu. Vypíchl jsem spíše zápory, ale knihu určitě doporučuji, lepší než 2., o něco málo horší než 1.
Velmi perfektně promyšlený příběh navazující na předchozí knihy. Jsem zvědavý jestli ještě bude pokračování, třeba Vladivostok 2036. Nebo tak podobně..
Poslední vydaný díl Metro série mi vůbec, ale vůbec nesedl. Z hlavního hrdiny se stala ubrečená mánička, která se nedokáže smířit se svými činy.
Kniha mě po většinu času velmi bavila. Občas mi ale přišla zmatená a sem tam jsou trochu hluché pasáže. Knihu doporučuji všem kterým se líbila první kniha z Metra. Ještě zkusím prostřední díl.
Metro 2035 hodnotím nejvýše z celé serie. Je potřeba mít načtené oba předchozí díly, protože tento jaksi čerpá z obou. Musím říct, že pan Glukhovsky má opravdu talent na popis prostředí. Člověk si to tak nějak dokáže představit, abych tak řekl hnus metra. Vyborné.
Kniha samotná: Kniha začíná moc hezkým nápadem a končí hezky. Škoda toho prostředku. Autor je zde občas velmi vulgární, což příběhu nepřidá. Připadá mi, že je to spíše zaměřené na zamyšlení se nad tím, jak jsou lidi manipulovatelní, nežli nad samotným "metrem".
Kniha vzhledem k trilogii: Takovej střed.
Atmosférická kniha se skvělými kulisami. Bohužel hlavně o tom, jak je všechno v háji. Každý člověk, kterého jsme si oblíbili v prvním a druhém díle (nebo taky neoblíbili, že), vás zklame. Buď je zbabělec, nebo osahává vlastní dítě, nebo je vlastně zrádce, děvka z přesvědčení, slaboch, zkrátka autor nám za žádnou cenu nenechává možnost věřit v to, že je někdo prostě dobrej týpek, nebo třeba zlej, ale rovnej jak pravítko. Když už se někdo takový odváží do děje nakouknout, schytá to nejpozději za dvě stránky.
K tomu si přidejme hlavního hrdinu, který se změnil ve vyšinutého lumíka, a nejspíše díky zklamání ze všech těch lumpů dole, nejvíc však sám ze sebe, běhá prakticky nahý v radioaktivním dešti a sem tam odstřelí nějakou tu stanici nebo věž. Fandili jste mu? Já ne. Snad kdyby své cíle prosazoval jako inteligentní člověk a ne jako umanutý retard. Kdyby umřel v první zatáčce tunelu, mohla se kniha věnovat někomu zajímavějšímu.
Co je na knize dobré? To co na každém dílu. Atmosféra, která vás do metra vtáhne a zanechá ten svět venku zavřený, dokud ji neodložíte. Jen si za těmi dveřmi půlku času nespokoje brblám.
Pokud to byla jen autorova snaha ukázat, že lidé jsou slabé ovce, za žádnou cenu nechtějí znát pravdu a jediným poselstvím života je nekonečná deprese, tak jo. Asi nechtějí, ale výjimek se vždy najde dost na to, aby se člověk v bahně beznaděje alespoň občas nadechl, a to mi v knize chybí. Děje se opět místy posouvá stylem "prostě proto", Ke konci už je zvratů, ve kterých po náznaku naděje přijde kopanec do ledvin už takové množství, že čtenář ztrácí chuť na to autorovi kdykoli v budoucnu naletět. Haha, jistě, hrdina je u svých a ti mu pomůžou, to vám tak uvěřím!
Arťoma jsem si po jedničce zamilovala v PC hře, a tahle kniha mi toho "hrdinu" strašným způsobem zkazila. Hodnotím trochu nadsazeně třemi hvězdami v rámci žánru, a přidávám nešťastné povzdychávání pokaždé, když si na ni vzpomenu.
Jestli druhý díl Metra byl spíše zklamáním, závěrečný díl trilogie znovu nasadil laťku na úroveň prvního dílu. Svět se tu poněkud záhadným a nelogickým způsobem změnil a mnohem více se odehrává na povrchu. Oproti předchozím dvěma knihám se mi zdál ješte temnější a mnohonásobně depresivnější, až jsem ji málem zaklapl, abych si nekazil letní prázdniny. Putování Arťoma bylo znovu drsné a nebezpečné, plné slepých uliček a všech možných forem padlého světa až po nejskrytější tajemství Moskevského metra. Konec byl s jasným poselstvím a stál za to. Hodnotím to jako velmi důstojný závěr této trilogie.
Kniha, která je sice opět napsána skvěle, ale působí mnohem víc frustrovaněji než dva předchozí díly. To zklamání z jednání lidí v metru je prostě moc velké. Asi těžko si dokážeme představit, jak bychom se v takové situaci chovali my, přesto mi ale přišlo, že lidé často jednají naprosto nepochopitelně až idiotsky. A to včetně Arťoma, který se prostě nedokázal z jednotlivých lekcí poučit a furt jel to svoje. Naivita extra level. Ale přesto jsem mu fandil a přál jsem si, aby alespoň někde uspěl. Kdo mě ovšem zklamal úplně byly postavy Saši a Homéra, takový morální obrat, který zažily v této knize, to je na šavli.
Jinak utopie, špína, beznaděj a hnus - parádní závěr z pera Glukhovského jak vyšitý. Rozhodně stojí celá série za přečtení, už jen proto, abychom nedopadli stejně, pokud někdo neudrží nervy na uzdě a to červené tlačítko jako první zmáčkne. A pokud se to přeci jen stane, doufám, že bude Arťom někde nablízku.
Četl jsem jedním dechem. Ponurou atmosféru Metra doplňuje i pochmurný konec, který je blíž a blíž. Hlavní postavou se opět stává Arťom, který se snaží za každou cenu najít další přeživší mimo moskevské metro a tím i šanci na záchranu svého domova. Tu depresivní atmosféru si čtenář užije dosyta. Když další a další Arťomův plán se obrací v prach, neustále mu někdo hází ne klacky ale rovnou klády pod nohy a každý jeho spojenec a přítel na svou pomoc Arťomovi doplatí. Konec mě osobně překvapil. Nečekal jsem ho takový. Ale Glukhovskymu se povedl náramně. Snad se ještě někdy k tomuto světu tajemna, nadpřirozena a pochmurné budoucnosti vrátí.
Glukhovského postapokalyptická trilogie se uzavírá. Na scénu se vracejí hrdinové z předchozích knih Arťom a Homér a znovu putují celým metrem. Tentokrát je to výprava plná neočekávaných zvratů a překvapivých odhalení. Zpočátku to tak ovšem nevypadá. Příběh se rozjíždí zvolna a těžkopádně, nabalujíce na sebe spoustu nesmyslné krutosti a nemilosrdné zvířeckosti. Dost iritující jsou v tomto stádiu i dialogy, které působí jako rozhovor dvou koktajících mnichů, kteří se navzájem v nikdy nekončící diskuzi plné zámlk přesvědčují o své pravdě. Až ve druhé polovině knihy se roztáčejí kola osudových událostí, které pak už nedají člověku až do strhujícího konce vydechnout. Najednou do sebe začne všechno zapadat, takže člověk zapomene na nudný začátek a otřesné dialogy a nechá se strhnout a unášet vírem spolu s Arťomem a jeho druhy. Na povrchu příběhu se také více než kdy dříve začnou objevovat a krystalizovat charaktery, a to nejen hlavních postav, ale i davu a společnosti jako takové. Povrchnost, sobeckost, lenost a strach ze změn pak provázejí Arťoma k jeho cíli. Po slabém druhém dílu si Metro 2035, byť s určitými výhradami, znovu osobuje právo na plný čtenářův zájem.
Táto časť bola najlepšia, ale stále žiadna pecka, ktorú by som nedokázala odložiť z rúk. Arťom mi čiastočne liezol na nervy, vždy to pohnojil najviac ako mohol. Tak ako aj v prvej časti aj v tejto ma najviac bavili pasáže, ktoré sa odohrávali na povrchu. Ako celok séria bola skôr priemerná a myslím, že viackrát ju čítať nebudem.
No, tak tohle hodnocení jsem od sebe nečekal. Od autora jsem toho četl více a na tento poslední díl Metra jsem se vyloženě těšil.
Nejprve pozitiva - vždy mne udivuje bizardnost světa metra, některé scény tak živě popsány, že mi běhal mráz po zádech. Rozdíly mezi životem a smrtí, mezi jednotlivými kastami, stanicemi. To je to, co na se mi na autorovi líbí. Také vnitřní boj, který svádí hlavní hrdina sám se sebou a sami netušíte, zda se již nezbláznil a nezdá se mu to nebo ještě žije a je při smyslech.
Negativa - hlavní linie je od počátku daná, s tím problém nemám a je to tak u všech tří dílů, ale tady mi něco chybělo. Nebo možná přebývalo, moc zamotané, teorie, tajné spolky... A co byl největší problém tak to byly dialogy. Místy jsem se vracel abych pochopil, kdo co říká a proč. Nevím, zda to je českým překladem nebo to byl záměr autora, ale mi se to nelíbilo.
Závěrem, kniha je rozhodně dobrá a má doslova úžasné místa. Pokud jste četli předchozí díly, tak doporučuji, ale nebuďte zklamaní. První díl byl rozhodně nejlepší. Zde už mi to přišlo jako "tahání peněz" z čtenářů.
Arťom opět chodí (běhá, plazí se a dokonce pluje) stanicemi moskevského metra (a chvíli nad ním), přičemž na každé stanici se dostává tu do menšího, tu do většího a někdy až do kolosálního průseru.
Celou dobu se žene za jediným cílem, a to navázat spojení se světem, což se mu nakonec podaří. A tady nastává cíl číslo dvě. Dostat se ven.
Moc se mi líbil závěr, od Arťomovo poznání pravdy, bunkru a jeho cesty ven, pryč, daleko...ne všechny dystopie musí končit tragicky a to se mi líbí :)
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro jaderné zbraně postapokalyptické romány
Kniha Metro 2035 je v
| Právě čtených | 42x |
| Přečtených | 1 633x |
| Čtenářské výzvě | 159x |
| Doporučených | 83x |
| Knihotéce | 681x |
| Chystám se číst | 480x |
| Chci si koupit | 138x |
| dalších seznamech | 11x |
(SPOILER) tak tohle byl z mého pohledu pořádný fail.. 2033 Vás vynese do nebe, 2034 vrátí trochu na zem a 2035 vše pohřbí.. možná jsem měl jen jiná očekávání, ale kniha nešla vůbec směrem kterým bych si přál...
když to vztáhnu na celou sérii, tak jsme začali s postapo thrilerem/hororem, který Vás svou atmosférou dohnal k úzkosti a nakonec jsme se dostali k osobně-politickému dramatu kde se furt jenom kecá a kecá a kecá a postavy jsou spíš protivný a mutanti už zde prakticky neexistují a jediné o co jde jsou komunisti a fašisti a hanza a to, že lidi jsou prostě svině...
co se stalo z hlavních postav je až k pláči, homér celou dobu pohoda, jakože jo, a nakonec vysrabí a všechno vzdá, všechno, za co celé dvě knihy bojoval a čemu celý život věřil.. Saša je k*rva a je na to skoro až hrdá a zamiluje se do hnusnýho, zlýho a zvrácenýho tlusťocha.. co se stalo s tou čistou dušičkou z 2034? a Arťom? ze začátku se chová jak kret*n a je na facku, pak trošku zklidní ale stejně se po celou dobu chová jako pomatenec a vůbec se nedivím, že mu nikdo nevěří.. když chce někomu vysvětlit pravdu, chce to nějaké důkazy nebo alespoň logické argumenty, ale ne, budu prostě vykřikovat svoje názory na všechny strany a když mi nikdo neuvěří tak se prostě na*eru a odejdu.. takže jediný, kdo mi v celé knize byl sympatický, byla tamtadadá! Anňa! celkem mě mrzelo, že po vzoru her to nebyla drsná sniperka, to prý je už minulost, ještě před Arťomem (díky Ťome), ale pořád byla nejrozumější a nejsympatičtější postava v celé knize, hlavně tím, že byla loajální a neměnila názor a přesvědčení z minuty na minutu...
Skoro jsem zapoměl na Ljochu... další přizdis*áč který všechny a všechno hodil přes palubu kvůli vidině vlastního prospěchu... asi tak po sté v téhle knize...
hlavní problém vidím v tom, že tam kde kniha končí, tam se měla dostat max po 100 stránkách a pokračovat dále ještě 400 stran... a nebo měl napsat ještě 2036...