Metafyzika
Aristotelés
Jeden ze základních textů řecké filosofie. Co je vlastně skutečné? Jednotlivé nebo obecné? Platón tvrdil, že skutečnost přísluší pouze obecným idejím a jednotlivosti jsou jen nedokonalé z nich odvozené napodobeniny. Podle Aristotela, který s Platónem nesouhlasí, obecné není ideální a je jen v jiném světě jsoucí předobraz. Když vypovídáme o obecném, je to možné jen pomocí jednotlivostí, které existují v prostoru a v čase. Aristotelés nešel tak daleko jako myslitelé pozdního středověku - nominalisté, kteří tvrdili, že obecné pojmy jsou výlučně v našich hlavách a jsou získány na základě určité podobnosti abstrakcí z jednotlivostí. Aristotelés(384-322)byl nejvýznamnější z Platónových žáků, pocházel ze Stageiry v Makedónii. Téměř dvacet let strávil v Akadémii, z které po Platónově smrti odešel do Malé Asie. Do Athén se vrátil v r. 336, aby zde v Lykeiu založil filosofickou školu. Po smrti Alexandra byl obviněn z bezbožnosti, a tak se uchýlil do vyhnanství na Euboiu, kde onemocněl a zemřel.... celý text
Přidat komentář
kto caka, ze metafyzika bude plna odpovedi na otazky "duchovne" a "ezotericke" tak pre neho bude kniha sklamanie. je plna aristotelovej logiky, vyclenenim toho, co sama metafyzika znamena a ake je jej vztah resp. prvenstvo v ostatnych vedach.
aristoteles nesklamal a svoj silne akademicky styl jeho doby preniesol aj do knihy - i ked kniha je skor len extrakt z toho, co vsetko o prvom nehybnom hybateli napisal.
odporucam zacat aristotelovym organonom tzn. logikou a kategoriami, potom ist na fyziku a nasledne z nej ist na metafyziku, aby bola hlbka pochopenia temy co najvacsia
Aristoteles nám vědy pěkně "zkatalogizoval" a zařadil, ... jako první byla samozřejmě fyzika, která . .. "je věděním o určitém rodu jsoucna – neboť zkoumá druh podstaty, jež má počátek pohybu a klidu v sobě, - je zřejmé, že není ani vědou praktickou, ani vědou poiétickou ... z toho tedy vyplývá, že fyzika je vědou teoretickou."
Hned v závěsu se zařadila matematika: "Ale teoretickou vědou je také matematika; zatím necháme nerozhodnuto, zda zkoumá to, co je nehybné čili neměnné a odloučené, přece však je zřejmé tolik, že některé matematické útvary pozoruje jako nehybné a odloučené."
JENŽE, ...podle Aristotela si s fyzikou a matematikou nevystačíme :-)
"Je-li však něco nehybného a odloučeného, je zřejmé, že poznání toho je úkolem vědy teoretické, ale nikoli fyziky – neboť cílem fyziky je to, co je podrobeno pohybu – ani matematiky, nýbrž vědy, která je oběma nadřazena. Neboť fyzika pozoruje sice to, co je odloučené, ale ne nehybné; některé obory matematiky se sice týkají předmětů nehybných, ale jež snad nejsou odloučené, nýbrž jsou v látce ...avšak PRVNÍ VĚDA má předmětem zkoumání i to, co je odloučené, i to, co je nehybné. Sice všechny příčiny musí být věčné, ale především tyto; neboť jsou příčinami viditelných božských věcí."
A tak je nám třeba ještě... PRVNÍ FILOZOFIE ... "jež zkoumá jsoucno jako jsoucno a to, co mu o sobě náleží ... není totožná s žádnou takzvanou vědou zvláštní. Neboť žádná jiná věda nepojednává obecně o jsoucnu jako jsoucnu, nýbrž každá si z něho bere určitou část a zkoumá určení, jež jí náležejí, jako například vědy matematické Ježto však hledáme počátky, tj. nejvyšší příčiny, je zjevné, že musí jako počátky náležet určité přirozenosti o sobě ..."
... a protože máme již vědy pěkně seřazené a "zkatalogizované" ... "šoupneme" ji pěkně před fyziku ... takže, jestli se někdy pustíte do Aristotela, zkuste začít od Metafyziky, první vědy, ... té, která předchází všem vědám teoretickým i praktickým :-).
Štítky knihy
filozofie metafyzika řecká filozofie
Kniha Metafyzika je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 55x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Knihotéce | 33x |
| Chystám se číst | 35x |
| Chci si koupit | 16x |
| dalších seznamech | 4x |
Kluci nehádejte se, oba máte pravdu! :)