Město & město
China Miéville
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414161/bmid_mesto-a-mesto-AsW-414161.jpg
4
250
43
Když je v pozoruhodném a dekadentním městě Beszel kdesi na okraji Evropy nalezeno tělo zavražděné ženy, vypadá to jako všední případ pro inspektora Tyadora Borlúa z Oddělení těžkých zločinů. Ale jakmile se Borlú pustí do pátrání, důkazy začínají napovídat, že je na stopě konspiraci mnohem podivnější a nebezpečnější, než si jen dokázal představit. Brzy se v ohrožení ocitne nejen on, ale i jeho rodina. Borlú musí navštívit jedinou pozemskou metropoli a jeho cesta vede skrze krajně neobvyklé hraniční pásmo. Jde o putování stejně tak duševní jako fyzické, o posun ve vnímání, vidění neviděného. Cílem je sousední bohaté a prosperující město Ul Qoma, s nímž Beszel již dlouho soupeří. Město a město je detektivním příběhem s odstíny Franze Kafky, P. K. Dicka, Raymonda Chandlera a románu 1984.... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi , Fantasy
Vydáno: 2019 , Laser-books (Laser)
Originální název:
The City & the City , 2009
více info...
Přidat komentář
Námět i jeho zpracování jsou povedené, ale šlo z toho vyždímat trochu víc. Vyniká tu hlavně atmosféra, kterou Miéville prostě umí. Na dost věcí se člověk musí zeptat sám sebe, aby si uvědomil, kolik se toho skrývá pod pokličkou a jak opresivní až totalitní celý městský systém vlastně je (Kdo ho vůbec vymyslel? Proč by tu někdo takhle dobrovolně žil? Co na to zbytek světa?).
Temný detektivní příběh v kulisách neskutečně originálního fantazijního světa. Smekám před autorovou imaginací. Nádherná atmosféra. Navíc to zasazení na východ Evropy, "totalitní režim" dvou měst. Nutí to k hlubšímu zamyšlení, je v tom mnohem více než se na první pohled zdá.
Je to divná kniha, to Vám řeknu pane Miéville. Druhé dílo, které od Vás čtu. Určitě neskutečně originální námět, trochu divný příběh a pro mne úplně nesrozumitelné konverzace postav spolu s logikou rozuzlení příběhu. Tak nějak jsě se v tom ztratil a až do konce se kloudně nenašel. A to by se dobré knize stát nemělo.
Má to snovou atmosféru, ale nakonec je to vlastně úplně jednoduché a ne moc kafkovské nebo dickovské. A vlastně to má dost velkou logickou chybu: TransG působí na začátku všemocně, jako nějaká neuvěřitelná, tajemná síla. Na konci se ale ukáže, že taková být vlastně nemůže... Ambasadov mě bavil víc. Ale nejsem velký fanoušek detektivek (protože motivy k vraždě mi vždycky přijdou dost chabé). Možná pro někoho takového to může být excelentní.
Já jsem u čtení trpěla. Ten problém je, že kniha má 322 stránek a do 288 strany je to jen velmi pod průměrná detektivka s jakousi alá záhadičkou. Tu ale pořádně nerozvíjí. Charaktery jsou ploché nebo jen otravné. Nesedl mi autorův hrubý slovník (nebo možná slovník překladatele, kdo ví:)). No a když má přijít to wow, to odhalení, tak přišla další facka. Hlavní hrdina prostě řekne, že se už nikdy nedozví, co to umí, nebo co je to zač. Mě bylo zle v ten moment. Já chci své odpovědi xD. Celá kniha měla začít až od části Trans-G. Jinak to je nesmyslná detektivka, kdy detektiv ví předem všechny odpovědi.
Zlákala mne nějaká zmínka kdesi, že prý je to nejlepší autorova kniha. Pokud je to pravda, s CH.M. nejspíš končím.
Můj první pokus o čtení byl kdysi po skvělém Nádraží Perdido, ale vzhledem k očekávání podobně květnatého maximalismu jsem Město nedokázala dočíst, a zpětně se sobě nedivím. Druhý pokus jsem provedla, protože tuto knížku uvedli jako jeden ze zdrojů inspirace autoři Disco Elysia. Ale zatímco v těch dvou zmíněných dílech jsou skvěle charakterizované, velmi skutečné a zábavné postavy, v Městuměstu jsou lidi vcelku bezbarví, skoro u všech nevíte, jak si koho představit a jak popsat jejich osobnost. Což není případ jen lidí - i prostředí se vzpírá jakémukoliv popisu.
Vzhledem k tomu, že autor sám je schopen barvitých popisů ne/lidí a prostředí, vypadá to, že zde zkoušel jeden ze svých mnoha jazykových experimentů - napsat to co nejplošší nebo nejminimalističtější.
Odhaduju, že asi polovina slov v knize jsou názvy těch dvou měst samotných a slovo ''Trans-g''.
Atmosféra knihy je velmi opresivní z důvodu všech těch pravidel a obav, které mají lidé nejspíš jen ve svojí hlavě, a vzhledem k autorově ideologickému založení se docela divím neschopnosti místních nějak víc rebelovat (že to vůbec ty lidi baví takhle žít?). Mám problém tomu uvěřit - i zcela absurdní svět Kolejmoří mi přijde skutečnější.
Chtěla jsem vysvětlení, jak to s těmi dvěma městy vlastně je, co se tam stalo a proč je to takové, ale i přes množství world-buildingu moje největší otázka zodpovězena nebyla.
Top koment: Ludek.n, Hellrampage
Přemýšlím, jak tohle zhodnotit. Kniha se mi dostala do ruky úplnou náhodou a já netušila, co mě čeká, doufala jsem, že to bude nějaká povedená detektivka a ono vůbec. Jedná se o neskutečně povedenou a propracovanou temnou fantasy knihu. Pro mě je to po dlouhé době kousek, který si budu nejspíš muset přečíst ještě jednou. Autor vás hned na začátku hodí doprostřed děje, bez dlouhého vysvětlování a vy netušíte, která bije. Tudíž mi toho zpočátku dost unikalo, ale i tak mě zvědavost hnala dál. Já jsem z knihy naprosto unešená, něco takového se v současné literatuře jen tak nevidí, úžasné, originální, promyšlené, ALE nebude to pro každého, chápu, že to mnoha lidem nesedne.
Tahle fantasy detektivka mě vážně moc bavila. Úžasný nápad a skvěle propracovaná zápletka. Někdy bylo maličko těžší si vše umět úplně představit, ale vůbec to nevadilo. Za mě ještě lepší než Nádraží Perdido nebo Jizva.
Detektivka v nezvyklém prostředí. A právě na originalitě prostředí vše stojí i padá. Nad základní premisou jsem zpočátku přimhouřil oči, bavilo mě odkrývat podivné zákonitosti obou měst. Ovšem počet otázek a logických lapsů časem překročil únosnou míru mého vnímání a já si říkal stále častěji: "Proč? Proč tak složitě?"
Námět výborný, ale celkový mix na mě působil překombinovaně a zároveň nevyužitě. A nejvíc adrenalinový sport ve dvojměstí bude nepochybně geocaching.
Nemůžu napsat nic moc nad to, co už řekli druzí. Hodně neotřelé a slibné prostředí, u kterého jsem si dlouho nebyl jist, zda je to "reál" nebo "fantasy", protože Miéville opět nic nevysvětluje, prostě vás hodí do děje a nechá vás tápat a snažit se chápat.
A je to právě to prostředí, které mě na tom bavilo, i když nebylo zdaleka tak dobře vystavěno jako jiné autorovy světy. Hlavní hrdina celkem ujde, ale ani on, ani ostatní postavy si asi dlouho pamatovat nebudete. To platí i pro detektivní zápletku, která opravdu není nic extra, ale aspoň je logická.
Mimochodem, to, že jsem se moc neorientoval v zákonitostech prolínajících se světů, patrně způsobilo, že jsem Trans-g považoval dlouho skoro za polobohy...
Miéville pro mě má svoje divné kouzlo, ale asi v něm nejsem schopen najít tu hloubku, kterou v něm nachází tolik ostatních čtenářů. Moje škoda.
Poznámka: Někdy jsem musel číst něco dvakrát, a ani potom jsem nechápal, co tím chtěl autor říct. Chyba překladatele to asi nebude, takže buď se místy trochu motá autor, anebo opět já.
Geniální myšlenku dokázal autor vzít za své, rozvést ji a vykreslit prolínající se město věrohodně. Právě původní a prvotní nápad se stal největší předností díla, dominuje mu a upozaďuje hlavní detektivní linku, kterou odsouvá na druhou kolej. Čtenář je pohlcen vizualizací koherence Beszelu a Ul Qomy včetně obyvatel, kteří spolu (ne)soužijí. Samotný příběh odehrávající mezi popisnými řádky neurazí, ba naopak dokáže udržet pozornost, i když se ve finále může stát, že závěrečné vyústění zápletky nepřekvapí.
Dvě vzájemně se nevidící města, která spolu sdílí jeden prostor. Na první pohled totální šílenost, kterou ale China rozpracoval tak realisticky, že začnete uvažovat zda je něco takového v opravdovém světě možné. A já jsem došel k tomu, že asi ano - nasadit lidem podobným způsobem klapky na oči by vlastně nemuselo v určitých zemích být zase tak těžké. A možná ani u nás. Popisy měst a jejich fungování mě celkově hodně bavili a o tom ta kniha asi je. Příběhová linka je ze začátku celkem nenápadná a rozkrývání celého spiknutí mě pořádně chytlo až v poslední třetině knihy. Celkově mi přijde, že se China tentokrát držel hodně při zemi, když nepočítám hlavní premisu. Závěr byl pak za mě hodně povedený. Dávám o něco slabší 4*
Snažil jsem se tu premisu, koncept knihy popsat dvěma lidem. Není to úplně jednoduché, ale právě to je na tom tak zajímavé, snažit se vysvětlit zápletku knihy, která sice zápletku má, ale vůbec o ní není. Miévilla znám a vím o něm už hodně dlouho, ale za ty roky jsem pořád nebyl schopný se k němu dokopat. 'Perdido' skončilo rozečtené na osmdesáti stranách, kde je doteď. A Miéville sám je pak master ve world buildingu. Každá jeho práce jde cítit svojí žánrovou rozličností, odlišným pohledem a přístupem k jednotlivému specifickému motivu. Spousta jeho knih je pojmenovaná po lokaci, spíše než po hlavním hrdinovi, nebo aktu toho, co se v knize děje, takže genius loci vyniká nad zápletkou a postavami. Zvláštní literatura, u které nemůžu říct, že bych cítil napojení a úžas, ale upřímné zaujetí nad jakousi sympatickou pošahaností a vůlí jít jinudy, než po vyšlapaných cestičkách, určitě.
(SPOILER)
Hodnocení 4,5⭐/5⭐
Příběh této knihy se odehrává na okraji Evropy ve městě zvaném Beszel. Je to každodenní rutina detektiva Tyadora Borlúa, když ho volají k případu zavražděné ženy. Borlú se pouští do pátrání, které se po čase stává čím dál tím nebezpečnější a podivnější. Po čase se chce případu zbavit a předat ho dál vyšší mocnosti. Takzvanému Trans-g, vůdčímu orgánu, který má dohled nad městy Beszel a Ul Qoma. A jejich prolnutí. Bohužel se detektiv Borlú dozvídá, že musí v případu pokračovat, a dokonce musí navštívit druhé město jménem Ul Qomu, hraje významnou roli ve vraždě ženy. Cesta do tohoto města vede skrze neobvyklé hraniční pásmo. Jde o putování stejně tak duševní jako fyzické, o posun ve vnímání, vidění neviděného. Ul Qoma je bohaté a prosperující město, které se nachází v té stejné poloze jako Beszel. Otázka je, zda detektiv dokáže najít vraha a vidět neviděné.
Tato kniha byla zvláštní a těžká na čtení, tedy hlavně ze začátku. Proto musím ubrat pul hvězdičky, protože začíst se bylo velice obtížné. Navíc, těžké názvy a jména tomu moc nepřidají. Obdivuji fantazii spisovatele, který to dokázal dovést opravdu skoro do dokonalosti. Detektivní zápletka dobrá. Ovšem vylíčení a popsání města v městě je opravdu dokonalé a nechápu, jak člověk dokáže mít takovou šílenou obratnost řeči a představivost. Po nějaké době… když přechroustáte obtížný začátek (cca 80stran), všechno začíná dávat smysl. Čtení je najednou snadné a stránky rychle ubíhají. Knihu jsem nedokázala dát z ruky, jak mě města pohltila. A odnesla jsem si důležitý poznatek. A to je ten, že vůbec nešlo o to, že je město v městě, ale o psychologii lidí, co v obou městech žila. Vlastně nejde tady ani o fantasy, jako spíš o to co je v hlavě lidí, co tam žije. O výchově obyvatel nevidět co vidí. O tom, jak bez řečí přijmuli pravidla daného města a města. Konec knihy byl zamotaný a překvapivý. V příběhu nacházíme nacionalismus a radikální levičáky a sjednocovatelé, kteří chtějí smazal linii neviděného.
Že začátku jsem se krapet trápila, než jsem pochopila systém města a města, ale upřímně s Krakenem jsem to měla podobné. Nakonec mi pomohlo, když jsem si uvědomila, je to trošku Matrix a přeci to není Matrix. Ta myšlenka je fantastická. I přes pomalý rozjezd nakonec příběh nabral slušně tempo zakončené správně detektivním a překvapivym vyústěním. Ráda se k Borluovi vrátím. Škoda, že vedlejší postavy nedostaly moc prostoru, jak mi u knížek nevadí nevyrcene, tady mě to trochu až prekvapive zamrzelo. Proto čtyři hvězdičky.
Z této knihy jsem měl po přečtení předchozích komentářů trochu obavy, ale nakonec to byla jízda. Nebyl problém se rychle začíst, přijmout pravidla originálně vystavěného světa. Jen na konci autor trochu ztratil dech, a finále mi přišlo trochu natahované a divné. Ale myšlenka, že jsme sami sobě nejlepšími policajty je mrazivá a smutná.
Jsem rád, že po té co jsem kdysi nebyl schopný dočíst Železnou radu jsem si k Miévillovi znovu našel cestu. Moc dobrá knížka.
Tak trochu jiná detektivka mísící prvky sci-fi s povědomím shonem rušného velkoměsta. Je to příjemně temné, rychle to odsýpá a hlavně to perfektně graduje do správně zamotaného a překvapivého finále. Nechybí zlotřilé korporace, státní útlak, nacionalismus a radikální levičáci, tedy přesně to, co každý den vidíme v Televizních novinách. Přesto je to bizarní, fantaskní a přitažlivě jiné.
Štítky knihy
New Weird dark fantasy krimi Hugo (literární cena) World Fantasy Award (cena) Locus Poll Award (ocenění) fantasy zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2010 |  Nádraží Perdido |
| 2009 |  Město & město |
| 2004 | Jizva |
| 2006 | Král Krysa |
| 2013 | Kolejmoří |
Kniha Město & město je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 329x |
| Čtenářské výzvě | 15x |
| Doporučených | 13x |
| Knihotéce | 210x |
| Chystám se číst | 122x |
| Chci si koupit | 27x |
| dalších seznamech | 5x |
Píši komentář spíše coby "placeholder" pro další, který bude následovat po kompletním přečtení knihy, ke které se předpokládám vrátím, kterou jsem nakousl a z jakéhosi důvodu nedočetl do konce.
Fantaskní motiv vůbec není špatný a je použit ústrojně, jemná, postmoderně ironická paralela Beszelu a Ul Quomy se Západním a Východním Berlínem se mi vlastně zamlouvala a naprosto neurážela. A rovněž atmosféra noirové detektivky je dobře načrtnutá. Toliko o vyvrcholení zápletky nemohu soudit.
Zcela jistě bych k přečtění doporučil čtenáři, který má rád vícevrstevnaté, ironické, hravé, jazykově bohaté vyprávění s opravdu četnými aluzemi na politické a historické fakty docela nedávné minulosti.
Spíše nežli ortodoxnímu milovníku čisté fantasy - jímž, podotýkám, sám nejsem.