Městečko na dlani
Jan Drda
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27739/bmid_mestecko-na-dlani-6OZ-27739.jpg
4
120
32
Od prvního vydání Drdova Městečka na dlani uplynulo víc než třicet let. Popularita této knihy však za tu dobu neochabla. Její kouzelná atmosféra působí stejně blízce a důvěrně, jadrnost jejího jazyka nijak nevybledla. Je to kniha podivuhodné harmonie a pohody, jíž se řadí do jedné z výrazných linií české tradice, sahající až k Babičce Boženy Němcové. Městečko na dlani vyšlo svého času jako první kniha téměř neznámého autora. Patří tedy k oněm vzácným prvotinám, v nichž se rázem a hned napoprvé objevuje nový tvůrce plně rozvinutý a vtiskne kultuře své země čerstvou stopu, na kterou se už nezapomíná. Drdovo vypravěčství vyzařuje radost z citlivě odposlouchaného jazyka a zálibně spřádaných příběhů. Jeho řeč je plná lidových obratů, jejich trefné jednoduchosti i slavnostně obřadné vážnosti, jejich vtipu i smyslu pro ornament. Jeho figurky jsou nasáklé českou tradicí, jejím smyslem pro skutečnost i její pohádkovostí. Městečko na dlani je román i báchorka. Kniha vychází v ilustrované řadě edice Žatva s 48 černobílými a 8 šestibarevnými ilustracemi národního umělce Vlastimila Rady. Vydání dvacáté třetí.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem vzala do ruky kvůli čtenářské výzvě, téma oblíbená kniha mých rodičů a prarodičů, vždyť rodičům, pokud by žili, by už bylo 100 let ... , ale pak mi padla do oka knížka, co mi tu v knihovničce po mamince zůstala a o té vím, že ji s tatínkem četli, ležela na stole a četli si ji po večerech nahlas. Vím, že se u toho i smáli . Takže jí mám spojenou s hezkou vzpomínkou na své dětství. Tehdy jsem jí tolik nevnímala, ale teď, když jsem si ji ve zralém věku sama přečetla musím uznat, že ten pan Drda psal krásným jazykem. Ty postavičky vykreslil tak lidsky , musel je opravdu mít rád, když o nich tak laskavě psal. Nelituji, že jsem knížku otevřela, s panem Drdou navštívila městečko Rukapáň a vrátila se vzpomínkou do dětství. Ona ta výzva fakt k něčemu je dobrá, berete do rukou knížky třeba už i trochu zapomenuté a přesto s vámi vzpomínkou hluboce svázané.
P.S. Jen jsme měli doma jiné vydání, byla na nich otevřená dlaň a na ní městečko. Proto mi to asi tak utkvělo, ta obálka mne jako dítě zaujala.
Musim se přiznat,že tady mě ta čeština (ale krásná) dala trochu zabrat. O to víc mě bavila. Nádherná knížka.
Rukapáň a její obyvatelé super čtení, oblíbil jsem si hlavně starostu Františka Buzka a sedlákova syna Václava Trantince s jeho Ančku Loudovou. Líbilo se mi i rozvrstvení obce - horníci, vinaři, voraři, sedláci a další povolání a na začátku knihy stvoření Rukapáňe :) Jediná postava - Matěj Řezáč, pro měla byla rozporuplná (pytlák, neštítí se použít zbraň - psi, pomoc bláznovi). Jazyk napsání se mi líbil.
Představte si, že si donesete z knihovny knihu s kybernetickou obálkou (vydání z šestašedesátého) a doma v šoku zjistíte, že to není ABC hudební teorie, ale pyšně nabubřelé povídání o nabobech z Rukapáně a utlačovaných duších těžce pracujícího dolujícího hornictva.
Přiznávám, zklamání bylo rychle nahrazeno zvědavostí, jelikož tenhe Drda se četl skoro sám. Jen mi za ty nemístné štyři hvězdičky udělal neuvěřitný bordel v hlavě. Nechtěla jsem věřit a dodnes nevěřím, že autor ty lidi nemiloval jako svou rodinu.
Takže jdu do lednice upytlačit jogurt na dobrou noc a budu se u toho usmívat jak pytlák nad plnou pastí.
Čím je člověk starší, tím více musí ocenit krásu jazyka, kterým je kniha psána. A vykreslení postav jen odráží, že je autor nejen důvěrně znal, ale i je měl svým laskavým způsobem všechny rád - prostě rodný kraj.
Rukapáň a hlavně nezapomenutelný starosta Buzek v podání pana Františka Smolíka. Obrečím pokaždé jak film, tak knížku.....
Román odehrávající se v městečku Rukapáň, kde jeho obyvatelé, mnoho různých postaviček, zažívají nevšední i všední dobrodružství jednoho léta před světovou válkou. Starosta má problémy se zálibou ve víně, místní horník tak trochu pytlačí, syn významného sedláka si chce vzít chudé děvče, nebo jaký životní příběh vlastně skrývá místní blázen Janek Pudeš?... Ze začátku to na mě působilo jako že se Drda rozhodl popsat pár zážitků z dětství, a bude to docela nuda, přejmenoval Příbram na Rukapáň, a samozřejmě zapojil trochu imaginace. Jeho styl mi není úplně blízký, a přestože romány takového typu moc nečtu, tak mnoho scén mi připadalo, že čtu snad posté. Jako třeba, že mladé děvče pere prádlo v průsvitné košili na břehu řeky, nebo že se chasník prohání na koni, kterému rozumí jenom on a podobně... Na Městečku se mi ale líbil další rozměr, který Drda takové trochu nudě přidal a to jsou docela "akční" zážitky z dolů (přece jenom Příbram) nebo při pytlačení. Proto, a taky pro krásné kresby Heleny Zmatlíkové, dávám hvězdu navíc.
Moje milá Rukapáň a všechny ty lidičky v ní.Překrásná četba,kterou by měli číst všichni,aby dokázali prožít ty krásné příběhy,které Drda ve své knize vykreslil.
Na místě, kam Pánbůh otiskl do země svou ruku, vzniklo městečko Rukapáň. Voraři, sedláci, vinaři i havíři tady spolu žijí, milují se, hašteří a prožívají své každodenní starosti. Nechybí humor, svérázná mluva, zapovězená láska a objeví se i anděl. Hezká knížka.
Štítky knihy
humor zfilmováno maloměšťáctví
Autorovy další knížky
| 1975 |  Němá barikáda |
| 2007 |  České pohádky |
| 1965 | Hrátky s čertem |
| 1982 | Vyšší princip |
| 1960 | Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert |
Kniha Městečko na dlani je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 196x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 218x |
| Chystám se číst | 48x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 3x |
Moc milé, odpočinkové čtení, i když osudy , se kterými se tady setkáte nejsou až tak úplně k smíchu, kniha se mi četla moc hezky, takové klidné a pohodové čtení. A tím, že jsem samozřejmě znala film, hned jsem si zařadila konkrétní osoby do podob jejich hereckých představitelů. Možná ale škoda pro mě, myslím, že neznat film, bylo by to čtení o kapičku lepší.