Mendelův trpaslík
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44088/bmid_mendeluv-trpaslik-xF4-44088.jpg
4
682
151
Jedna z nejúspěšnějších a nejoceňovanějších knih Simova Mawera, autora bestselleru Skleněný pokoj. List New York Times knihu zařadil mezi nejpozoruhodnější díla vydaná v roce 1997, zájem o něj projevili také filmaři (práva ke zfilmování drží Barbra Streisand). Kniha líčí příběh vědce, který zasvětil svůj život studování genetické poruchy, jež těžce poznamenala jeho samotného. Benedict Lambert je nejen trpaslík, ale také vzdálený příbuzný slavného genetika Gregora Mendela, v románu se tedy – podobně jako v již zmíněném Skleněném pokoji – objevuje i řada českých, respektive moravských reálií.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , Kniha ZlínOriginální název:
Mendel's Dwarf , 1997
více info...
Přidat komentář
Stejně jako do knihy Skleněný pokoj jsem se na začátku nemohla do knížky začíst, ale když jsem prolouskala určitý počet stran, přečetla jsem Mendelova trpaslíka jedním dechem. Skvěle napsaná kniha, která nás obohacuje o znalosti genetiky a našeho významného vědce Gregora Johanna Mendela a současně popisuje zajímavý a těžký život hlavního hrdiny.
Dvě dějové linie, jedna Mendelova, jedna Trpaslíkova. Skvěle propojeno od začátku do konce. Příběhové části velmi čtivé, dobře popsané, velmi krásný příběh smyslu života a lásky. K lidem, práci, výzkumu, hudbě... Překvapivý závěr. Pasáže z genetiky... Kdybych byla na gymnáziu, nejspíš bych je i chápala a dokázala se na ně vždy soustředit. Takto jsem to mohla číst třeba 3x-4x za sebou, než jsem některé věty pochopila a ne vždy jsem také byla při čtení v náladě to chápat...
Dávám 5*, přestože jsem ne všemu rozuměla. Za obrovskou propracovanost příběhu samotného, nastudování tématu genetiky a její historie.
Knihu jsem četla už před lety, ale určitě ještě někdy přečtu znovu. Miluji tuhle knížku. Kromě zajímavého příběhu, kde hlavní postavou je sympaťák (alespoň pro mě) Benedict Lambert, obsahuje kniha i krásné a pravdivé myšlenky a hromadu zajímavých informací z oblasti genetiky, takže koho to zajímá, nudit se nebude.
Krásně napsaná kniha, která i nenásilně poučí. Popisuje genetiku, Mendela, Brno....
Právě jsem knihu dočetla a musím říct, že mě velmi překvapila. Vyzdvihla bych hlavně stylistiku - chytře, citlivě, ale zároveň provokativně napsané dílo plné přívlastků.
Kniha má dvě dějové linie -
1) genetika z vědeckého hlediska, kde je hlavní postavou zakladatel genetiky Gregor Mendel
2) příběh Benedicta Lamberta, muže, kterého dohnala genetika, příběh o jeho poruše, předsudcích a následcích
Závěr mě přišel trochu vykonstruovaný, ale kniha se četla velmi dobře, přestože obsahuje mnoho biologických termínů.
Brilantní, byť poněkud smutné vyprávění na velmi zajímavé téma. K jeho poutavosti určitě přispěly dvě dějové linie a odlišné způsoby podání příběhů obou hlavních hrdinů (v případě trpaslíka ich-formou) i neočekávaný, ale rozhodně ne nelogický závěr. Kromě toho šlo i o čtení poučné - jak o nelehké situaci lidí, jako je hlavní hrdina (i když by mne docela zajímalo, zda měl autor nějaký reálný vzor, popřípadě konzultanta), tak o životě, práci a významu jednoho z našich nejslavnějších rodáků (o tom jsem se ve škole moc nedozvěděl, tak jsem to tady mohl dohnat). Jen ty pasáže o genetice byly pro mne místy už na hranici srozumitelnosti či dokonce za ní.
Naprosto fantastická kniha, k níž jsem se dostala čirou náhodou při knižním výprodeji MKP, vůbec nic jsem od ní nečekala a při jejím čtení jsem zůstala absolutně paf. Simon Mawer je skutečně fenomenální vypravěč, který dokáže poutavě skloubit klasické vyprávění s (pro někoho možná) poněkud nezáživným výkladem o genetice. Mě osobně genetika vždycky fascinovala a byla to má oblíbená část středoškolské biologie, takže mě tyto pasáže v knize vůbec nerušily, ba právě naopak. Pohnutý příběh Benedicta prolínající se s flashbacky do dob Gregora Mendela pro mě byl zkrátka a dobře uchvacující a zařadil se na čelní místa mé knihovny. Jo a jestli to někdo hodlá zfilmovat, pak musí hlavní roli hrát Peter Dinklage, prostě musí :D
Hodně "ulítlý" příběh genetického vědce, jenž je potomkem slavného J. G. Mendela. Místy kniha supluje učebnici genetiky i jiných oborů. Místy si připadáte, že sedíte v potemnělé posluchárně a jinde máte zase touhu vyběhnout ven a jít vyset hrášky. Kniha je trochu složitým propojením neobvyklého příběhu hlavního hrdiny s učebnicí genetiky a životopisem jejího zakladatele. Ač jsem si často říkala, že "tohle už přehání", dočetla jsem a nelituji. Studovala jsem zahradnický obor a věnuji se mu, i tak jsem nějak nevěděla (nebo zapomněla) jak to se slavným Gregorem vlastně bylo. Můj první Mawer. Určitě přečtu i další.
Když jsem si tuhle knihu přečetla poprvé, doslova a do písmene jsem se posadila na zadek a nevěřícně jsem kroutila hlavou. Genetiku mám moc ráda, o Mendelovi taky něco vím, ale Mawerovo uštěpačné (v praxi předvedeno na osobě vypravěče) a přitom obdivné (neskutečná preciznost a promyšlenost "hrachových" pokusů v porovnání se zabedněností vídeňských akademiků) pojetí mě fascinovalo. Málokdy jsem byla nějakou knihou tak nadšená, takže jsem ji okamžitě nakoupila všem svým známým čtenářům nadšencům.
Po čase jsem zjistila, že zdaleka ne všichni mé nadšení sdílejí, což mě velmi překvapilo. Proto jsem si dala tu práci a poctivě jsem tady pročetla všechny komentáře. Zjistila jsem, že čtenáři se v zásadě dělí do dvou skupin - jedni jsou nadšení a knihu velmi chválí a obdivují, ti druzí jsou znudění, zklamaní a často otrávení. Přesně jako moji přátelé.
Proto moc děkuju za komentáře Achilla a Prey - naprosto přesně vystihují mé nadšení z téhle knihy, včetně skvělé obálky.
Tak tohle jsem nedala. Od začátku jsem se nudila. Jó, kdyby tam bylo víc příběhu - o Benedictovi jsem se chtěla dozvědět víc, jeho příběh je určitě zajímavý, ale prokousávat se tou genetikou...to je jako číst učebnici programování. Nedočteno, škoda.
Knihu jsem začala číst stylově - v Brně na "Mendláku", který je každodenní součástí mého pracovního života. Takže genius loci určitě zapracoval v tom kladném slova smyslu. Příběh se čte lehce a rychle. Historické aspekty Brna a Moravy ve 2.pol. 19.století, genetika, etika, eugenika, paradoxy dějin i osudy jednoho německého mnicha, který předběhl dobu - to vše je popsáno čtivě a zajímavým způsobem. Neméně nadšeně člověk hltá osudy postiženého vědce Lamberta. Zápory: vypravěč je sarkastický, zahořklý a protivný. Jeho věčné ohánění se "neviditelnou rukou přírody" a světonázor typu "já to vím nejlíp", působí příliš nadřazeně. Useknutý konec je rozpačitý.
Úžasné. Britský spisovatel opět zasadil svůj příběh k nám, velmi se mi to po Skleněném pokoji líbilo.
Mně se kniha nelíbila - chtěla jsem příběh/y a dostalo se mi hlavně rádoby odborného pojednání (mám tomu všemu věřit z pera neodborníka spisovatele?) o základech genetiky a souvisejících věd. Mám ráda, když se něco nového z knihy dozvím, ale tyhle rozkouskované a chvílemi zbytečně přesmíru odborné rozbory (bez vysvětlení základních pojmů neznámých laikovi) mne brzy přestaly bavit až zajímat. Byly tam zbytečné, na úkor příběhům, přičemž příběh Gregora Mendela byl pojat zkratkovitě (nedozvěděla jsem se vlastně nic nového), zatímco současný příběh měl být asi nosný, ale zase jsem mu nějak nevěřila - hlavní hrdina se tak nějak podivně vybarvoval až ke konci a závěr byl už zcela mimo veškerá smysluplná očekávání. Z knihy jsem si tedy neodnesla krom nepříjemných pocitů nic.
Občas o té knize pořád přemýšlím. O životní nespravedlnosti skryté v pár pidičástečkách i o té, co si ji okolo potom vybudujeme sami. O tom, co je vlastně tabu. A jak se vlastně řeší ta dilemata, co je středoškolští pedagogové strkají do hodin etiky? O dívání se světu pod sukně a o poznámkách, která že to část Benova těla má jediná správnou velikost.
Tak jsem knížku zrovna dočetla a peru se tady s myšlenkou (a asi i trochu emocema) jak vlastně hodnotit...
Četlo se to skvěle...to určitě...v genetice se běžně pohybuju, tak mi tyhle pasáže připadaly vkusně, stručně a pochopitelně napsaný...ale jak naložit s pocitem, že zatrpklost hlavního hrdiny není sympatická (i když asi pochopitelná), že nastoluje otázky, který člověk nechce slyšet, to nevím.
Určitě se ale porozhlédnu po nějaké další Mawerově knize.
Na čtení asi nejtěžší z Marwerových románů, ale určitě stojí zato věnovat mu čas. Je zvláštní a trošku i smutné, že o tak zásadních událostech naší historie se musíme dozvídat z knihy anglického autora.
Tato kniha mne ze všech Mawerových knih zaujala nejméně, i tak jí ale nelze upřít, že příběh byl dobře promyšlený a lehce se četl, zajímavé bylo propojení dvou časových rovin a opět popisy Brna. Pasáže o genetice mne nebavily, ale daly se lehce přeskočit a pokračovat ve čtení :-).
Uf, těžké téma. Téma genetiky mám hodně ráda, takže mě kniha velmi zaujala, i když, musím se přiznat, v některých odbornějších odstavcích jsem se trošku ztrácela. Nic to neubralo na tom, že mě kniha hodně bavila a skvěle se mi četla. Líbilo se mi, že jsem se něco dozvěděla i o Mendelovi, k tomu bych se asi jinak jen tak nedostala.
Je to moje šestá "Mawerovka" a opět mohu říct, že se mi kniha hodně líbila. Je to opět "Mawerovka" jak má být.
Štítky knihy
Brno láska 19. století Morava vědci genetika DNA (genetika) Gregor Johann Mendel, 1822-1884 achondroplázie, trpaslictví
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Kniha Mendelův trpaslík je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 1 015x |
| Čtenářské výzvě | 168x |
| Doporučených | 55x |
| Knihotéce | 252x |
| Chystám se číst | 315x |
| Chci si koupit | 38x |
| dalších seznamech | 7x |
Přečíst tuhle knížku bylo velké přemlouvání. Vlastně už jsem ji šla pomalu vrátit do knihovny s tím že si najdu jinou která se bude hodit do výzvy. Nakonec jsem si řekla, že přeci musím číst i něco jiného než severský detektivky. A panečku!!! Dala bych i 4 hvězdičky kdyby tam nebyly (pro mě) nudný pasáže týkající se Mendela, který jsem četla na půl oka. Ale jinak zajímavý příběh a konec???? Wau. Ještě teď mám pusu dokořán.