Mendelův trpaslík
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44088/bmid_mendeluv-trpaslik-xF4-44088.jpg
4
682
151
Jedna z nejúspěšnějších a nejoceňovanějších knih Simova Mawera, autora bestselleru Skleněný pokoj. List New York Times knihu zařadil mezi nejpozoruhodnější díla vydaná v roce 1997, zájem o něj projevili také filmaři (práva ke zfilmování drží Barbra Streisand). Kniha líčí příběh vědce, který zasvětil svůj život studování genetické poruchy, jež těžce poznamenala jeho samotného. Benedict Lambert je nejen trpaslík, ale také vzdálený příbuzný slavného genetika Gregora Mendela, v románu se tedy – podobně jako v již zmíněném Skleněném pokoji – objevuje i řada českých, respektive moravských reálií.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2010 , Kniha Zlín
Originální název:
Mendel's Dwarf , 1997
více info...
Přidat komentář
Ďalší autor, ku ktorému som sa dostal náhodou pri čítaní komentárov tu na DK. Verný svojmu zvyku som rovno kúpil štyri jeho knihy a začal práve touto (mám rád chronológiu). Po prečítaní musím konštatovať, že hoci má kniha úplne neohúrila (genetika vážne nie je v mojom okruhu záujmov, no nevynechal som ani riadok), autorov štýl sa mi pozdáva. Možno mi trochu pripomína Johna Irvinga, cítim tam isté styčné prvky. Uvidím, čo zažijem pri ďalšom čítaní - jedno či ďalšej abo opäť raz niekedy tejto knihy.
Za me nejlepsi Mawer - dozvite se o Mendelovi, dostane se vam pouceni o zakladnich zakonech genetiky, prozijete si bizardni romanek, fakt jsem si cteni uzil.
Třetí kniha od autora a druhá s českou stopou. Ani jsem nevěděl co vše musel Gregor Mendel ustát a vydržet při zkoumání křížení hrachu a jiných rostlin. Místy trochu náročnější, ale poučné čtení - naštěstí byly vysvětlivky z genetiky a biologie hned pod čarou -, které skrze Mendelova prapotomka, postiženého vědce zkoumající vlastní genetickou mutaci, mi rozšířily obzory. Tuhle knihu mohu doporučit, plný počet neuděluji za přílišnou sebelítost a sebeironii hlavního hrdiny. Kdyby autor trochu ubral na předsudcích a nadělil doktoru Lambertovi lepší partnerku, mohla by to milostná linka vytáhnout na pět hvězd.
Co kdybyste si mohli přát...
Tak třeba jakou barvu očí nebo vlasů bude mít vaše doposud nenarozené dítě. Jak moc je pro vás tato představa lákavá?
Benedict Lambert je uznávaným vědeckým pracovníkem v oblasti genetiky. On sám přišel na svět postižený a pokřivený, ačkoli jeho rodiče žádné známky jinakosti nevykazují. Jeho celoživotní výzkum se tedy odvíjí od něj samotného. Benova touha po obyčejném životě a vůle žít, však není o nic menší, než u lidí, které vnímáme jako normální.
19. století přineslo mnohé, mimo jiné v něm byly položeny základy genetiky, o které se zasloužil Gregor Johann Mendel. Překvapí vás, když prozradím, že Benedict je jeho pra pra pra synovcem? Jablko zkrátka nepadá daleko od stromu. I když je to o nějakou tu generaci dál.
Tohle byla hodně slušná dávka historie i biologie. A já před autorem hluboce smekám, protože se jeho příběh i přes kvantum odborností výborně četl. Vstřebala jsem spoustu informací, o kterých jsem před tím neměla ani páru a věřím, že nic z toho jen tak nezapomenu.
Román vás přivede k zamyšlení nad tím, co všechno vlastně může ve skutečnosti znamenat vědecký pokrok. Zírala jsem na stránky s otevřenou pusou a říkala si: No jo, ono to vlastně sedí (slušněji řečeno ).
Benedict vás přesvědčí o tom, že to poslední, co k vlastnímu životu potřebuje, je lidský soucit. I na tomhle mínění něco je, nemyslíte?
Simon Mawer navíc umí napsat závěr, který vás rozzlobí, překvapí, vezme za srdce či šokuje. V tomto případě volím poslední zmíněnou variantu.
Doporučuji!
Ráda se dozvím něco nového i z témat, o kterých nic moc nevím, ale tady té odbornosti bylo trochu moc. Ale hlavně jsem hrubě nespokojená s koncem. Autor si se mnou nepěkně pohrál.
Kniha nabitá informacemi, ale i dojimavým příběhem. Autor má dar jednoduše a s lehkostí popsat odborné téma. Zároveň příběh nepostrádá břitký humor a nadsázku.
Kniha je výjimečná už jen v tom, že protagonista trpí achondroplázií a pro čtenáře tím pádem může být o to těžší se do něj vžít a sympatizovat s ním. V této chvíli by ovšem bylo dobré se zamyslet, zda je to nedostatek na straně postavy, či nedostatek v hlavě čtenáře a v jeho způsobu vnímání, empatii, soudnosti. Či obojí?
Simon Mawer si jak je mu zvykem naprosto nestydatě zahrává s city čtenářů. Během méně než 300 stránek dokáže vzbudit tak rozmanité emoce, kterým bychom v porovnání s vlastním životem čelili zřejmě jen v málokterých situacích, případně minimálně ne v tak blízkém, rychle za sebou jdoucím sledu událostí. Jednu chvíli se člověk nedokáže rozhodnout, zda sympatizuje s postavami a když už si je oblíbí, autor mu zasadí nečekanou ránu, a potom mu v příslibu šťastného rozuzlení poskytne plamínek naděje, a to jen proto, aby jej následně s přílivem dalších slov nekompromisně sfoukl. Čtenář na posledních stránkách absolutně netuší, jak to celé dopadne a na co se má připravit. Po dočtení mu v duši zůstane jen prázdná díra, paradoxně skrz naskrz protkaná shlukem rozporuplných emocí, které se dají jen těžko popsat či definovat. Mawer nás nechá napospas svým vlastním emocím, pocitům a dojmům, jako by nám absencí slov sděloval, ať se s tím vyrovnáme sami.
A přesně tohle přesně tyto zdrcující nečekané situace, zlomená srdce, neuzavřené konce a osudové události mezi řádky, které čtenář musí vyčíst jen s opravdovou vnímavostí a pochopením kontextu, ze Simona Mawera dělají tak výjimečného autora.
Zajímavá a čtivá kniha, která skvěle spojuje informace o genetice s osobním životem Benedikta Lamberta a jeho předka Gregora Mendela. Příběh nabízí psychologickou sondu do života muže s handicapem, která je odlehčena sarkasmem a humorem vypravěče, má spád i mírné napětí. Kniha mě bavila a určitě si od Simona Mawera přečtu i další.
"Jedním z rizik historických perspektiv je to, že člověk nedokáže správně rozlišit, co je podstatné a co banální."
Poslouchala jsem jako moji první audionahrávku. Moc se mi líbila, skvěle načetl Igor Bareš. Víc procítím knížku, když ji přečtu, potřebuji někdy čas na zamyšlení, trošku si pogooglit, když bych ráda věděla něco víc nebo když něco nevím. Tak třeba si ji ještě přečtu.
Tuto knihu jsem četla hned poté, co vyšla. Vzápětí po Skleněném pokoji. Nyní vyslechnuto v parádním podání Igora Bareše..... Jestli to ještě na Čro stihnete, neváhejte.
Posloucháno jako rozhlasový pořad s geniálním Igorem Barešem. Je to znepokojivé, smutné, zajímavé téma, ale na plný počet to u mě neni...
Pozoruhodný pohled na svět, jak ho vidí statečný muž (a zároveň vědec) příliš malého vzrůstu. Genetická porucha, DNA, výzkum, láska ke knihovnici,... další rozhlasové zpracování dobré knížky, při které jsem ani nedutala.
První kniha tohoto autora, která se mi bezvýhradně líbí. A to jsem to s ním už chtěla vzdát :).
Není to jen Brnem, protože Skleněný pokoj je taky odsud, a přitom mě až tak nenachnul.
Mendelův trpaslík má hlavu i patu, i přes střídání časů v současnosti a za časů Mendela jsem se v ději dobře orientovala. Je tu něco genetiky (což je pro mě v podstatě oblíbená matematika), trochu romantiky, samozřejmě to Brno a s ním spojený Janáček, Masarykova univerzita apod.
Kombinace všech zmiňovaných témat mě prostě oslovila.
Mawer nepotřebuje desítky postav a přitom rozehraje dostatečně zajímavou zápletku, u které mě prostě zajímalo, co z toho bude.
Autor bravurně přiblíží vědní obor genetika laikům a stejně tak život lidí postižených achondroplázií. Pro mě velice zajímavá kniha, která jak svým obsahem, tak hořkou cyničností hlavní postavy, dokázala zcela zaujmout mou pozornost. Velmi rychle jsem si zvykla na autorův styl psaní a během poslechu na českém rozhlasu znovu pochopila, že nesnáze, kterými se zaobírají "normální lidé", často žádné problémy vůbec nejsou. Celkově se tak snažím přistupovat i ke svému životu a vždy, když se něco nepříjemného stane, si snažím říct, že se stávají mnohem horší věci. Tímto děkuji za vynikající přednes Igoru Barešovi, který knize dodal další velké plus.
1) Nedoceněnost Mendela.
2) Reklama na L. Janáčka
3) Problematika achondroplaziků.
4) Populární podání genetiky pro lajky
5) Beznaděj, deprese....
Kniha je sice dobře napsaná, ale za tu černotu, kterou ve mně rozlila, (a taky za ošklivou obálku) nejsem schopná dat více než 3 hvězdičky.
V knize se prolínají dva velké příběhy. Příběh podle skutečných událostí Johana Gregora Mendela - moravského přírodovědce německého původu, zakladatele genetiky a objevitele základních zákonů dědičnosti a k tomu silný fiktivní příběh Benedikta Lamberta ze současnosti postiženého achondroplazií - trpaslictvím.
Klobouk dolů autorovi, který je Angličan, který opět zviditelnil Brno a propojil velká témata v tenhle skvělý příběh.
- Strach je pro mě podstatou bytí, žiju mezi obry. Bojím se prostě proto, že jsem.
Největším nepřítelem je sebelítost.
Na nohy jsem expert, žiju v úrovni nohou ....
Dekuji Ceskemu rozhlasu za audioverzi a Igoru Baresovi za pekny prednes.
Libi se mi Maweruv zapal a prace na resersich - ve skole jsme se ucili, ze Mendelova prace nezapadla kvuli obsurnimu periodiku, ve kterem ji publikoval (tehdy casopisu celkove moc nebylo a velke knihovny je mely prakticky vsechny podchycene) - dokonce vytisk zaslal i Darwinovi (v jehoz knihovne se nerozrezany nasel). Skutecne byl Mendel nedoceneny a nepochopeny a Mawer jej v knize vyborne vykreslil.
Postava Benedicta Lamberta je osou dejove linky, ktera cely roman zpristupni beznym ctenarum. Na pozadi jejiho neuteseneho osudu jsou podavany obecne informace z genetiky. Tato linka je cirym zoufalstvim velkeho muze v malem tele. Velmi poutave, nuti k zamysleni.
Nejsilnejsi pasazi pro me osobne byl Benyho prispevek na konferenci v Brne - mazec!
Tuto knížku jsem si půjčil, a když mi přišla do ruky, zjistil jsem, že čtená verze je na portálu Českého rozhlasu, takže jsem si poslechl čtenou verzi. Tento text je napsán s rafinovaností řeckého dramatu, ačkoliv se jedná o vyprávění Benedikta i jeho úvahy o životě jeho předka Gregora Mendela. Čtenář si díky této knize dokáže představit Brno v době Mendela, jeho vědecké úsilí i důvody, proč jeho práce ve své době nebyla pochopena ve světě. Já, když jsem se jako student učil biologii a Mendelovu genetiku, jsem byl toho názoru, že tato práce nebyla dostatečně publikována, ale z tohoto příběhu vyplývá, že Gregor Mendel udělal vše co mohl, aby svoji práci dostal do širšího povědomí, ale díky nepochopení okolí se mu to nepodařilo. Protože autorovým oborem byla biologie, tak trochu opomíná to, že Mendel byl dobrý matematik a jeho práce v oboru meteorologie byly známé už ve své době.
V knize je také hezky popsán vývoj klasické (Mendelovy ) genetiky v genetiku moderní vlastně v molekulární genetiku. Velice tvrdě konstatuje problémy eugeniky od jejích prvopočátků až do dnešní doby její tržní konzumace.
Tím, že příběh popisuje intimní život Benedikta, také reflektuje problémy postižených lidí a vykresluje životní problémy takových lidí, s kterými se potýkají . Vlastně tento intimní život jak Benedikta a trochu i Gregora zvyšuje dramatičnost celého děje.
V tomto příběhu je uvedena celá řada dalších souvislostí, které nám v dnešní době často unikají a které jsou velmi poučné.
Štítky knihy
Brno láska 19. století Morava vědci genetika DNA (genetika) Gregor Johann Mendel, 1822-1884 achondroplázie, trpaslictví
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Kniha Mendelův trpaslík je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 1 014x |
| Čtenářské výzvě | 168x |
| Doporučených | 55x |
| Knihotéce | 252x |
| Chystám se číst | 316x |
| Chci si koupit | 38x |
| dalších seznamech | 7x |
Zajímavě napsaná kniha o genetice propojená se skutečnými reáliemi Gregora Mendla a navíc prokombinována s genetikem Benediktem Lambertem vás vtáhne do děje a současně obohatí vhled do geneticky přenosných chorob. Příběh se čte dobře.