Mendelův trpaslík
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44088/bmid_mendeluv-trpaslik-xF4-44088.jpg
4
682
151
Jedna z nejúspěšnějších a nejoceňovanějších knih Simova Mawera, autora bestselleru Skleněný pokoj. List New York Times knihu zařadil mezi nejpozoruhodnější díla vydaná v roce 1997, zájem o něj projevili také filmaři (práva ke zfilmování drží Barbra Streisand). Kniha líčí příběh vědce, který zasvětil svůj život studování genetické poruchy, jež těžce poznamenala jeho samotného. Benedict Lambert je nejen trpaslík, ale také vzdálený příbuzný slavného genetika Gregora Mendela, v románu se tedy – podobně jako v již zmíněném Skleněném pokoji – objevuje i řada českých, respektive moravských reálií.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , Kniha ZlínOriginální název:
Mendel's Dwarf , 1997
více info...
Přidat komentář
¨Přestože mám maturitu z biologie a pracuju ve zdravotnictví, byla pro mě kniha komplikovanější a z toho důvodu méně zajímavá. Pasáže "o hrachu" jsem přeskakovala. abych se dobrala konce.
Bena Lamberta živí v podstate to isté čo mňa (hovorí sa tomu veda), no ja mu akosi (zatiaľ!) nesiaham ani po členky – hoc on je trpaslík. :-) Ako fundovanej, klasickej mendelovskej aj súčasnej molekulárnej genetiky znalej osobe mi odborné výrazy a pasáže v príbehu neboli cudzie ani nezrozumiteľné, naopak, so záľubou som si ich užívala. I keď – vo voľnom čase myslieť na prácu ... ktorú človek miluje i nenávidí, ktorá ho povznáša i ubíja, ktorá prinesie jednu odpoveď a s ňou vyvstane desať nových otázok ... blbé. :-)
Vyzdvihujem autorov až geniálny nápad a schopnosť zmysluplne prepojiť všetky dejové línie cez fiktívne paralely medzi nimi, ono to nie je len tak. Navyše keď to chcel urobiť jednoducho, dômyselne a s príjemnou dávkou príjemnej irónie – čo mu podľa mňa vyšlo. Nejde o vedeckú prácu; je to živé, dynamické a vtipné dielko. Rovnako obdivujem ako sa autor, vzrastom normálny človek, zžil so zmýšľaním trpaslíka a ukázal nám ako ich chtiac-nechtiac vnímame my. A prezradiť čo si možno oni myslia o nás obroch (a istých našich partiách, ktoré majú v úrovni očí). ;-)
Príbeh určite nebude baviť každého, špecifický námet či vedecká terminológia môžu odradiť, ale v dnešnej dobe dostupnosti informácií všetkého druhu nejde o neprekonateľný problém. Stačí štipka záujmu. A čo viac, protipólom vedca Bena je tu jeho „kamarátka“ Jean, úplne bežné stvorenie.
Výborná rozprávačská úroveň diela + genetika ako moja slabôstka (+ zmienka o mojom dobrom známom – géne IDUA) = plný počet.
(mimochodom, koniec nie je otvorený. nie je tam síce povedané všetko priamo, ale indície navedú pozorného čitateľa iba k jedinej možnej interpretácii)
Po většinu knihy jsem si připadala jak na hodině biologie, téma Genetika v kostce (se zvláštním přihlédnutím k osobě Gregora Mendela). Ne že by to nebylo zajímavé, ale vlastně bych si to raději opravdu na té hodině biologie poslechla. A vsadím se, že přednášejícího, který by hodiny pojímal takovýmto výkladem, bych zbožňovala a z jeho hodin si toho hodně odnesla. Ale v knížce to jaksi nefunguje, zvlášť když ona knížka má být románem. A příběh, který by měl být nosný, je vlastně tak trochu nijaký. Často jsem se při čtení přistihla při tom, že se vlastně těším, až tahle "učebnice" bude za mnou. I když mi postava Benedicta Lamberta i s jeho drsným humorem docela seděla. Škoda, čekala jsem asi něco trošku jiného.
Zajímavé čtení. Pohled do světa genetiky pro nezasvěcené. A ten hlavní hrdina - hodně zvláštní...
Oceňuji zejména otevřený konec.
Velmi hezky a podrobně zpracovaný příběh Gregora Mendela jako pozadí pro děj současného genetika s vrozenou vadou. Příběh plný morálních a etických otázek, na které by si každý čtenář měl nalézt své odpovědi.
Knihy od Somona Mawera jsou vždy zárukou kvality. Baví mě tím spíš, že jsem z Brna, o kterém tak často píše. Mendelův trpaslík je trošku těžší sousto, ale skvělý příběh. Pořád musím přemýšlet o konci, jak to vlastně dopadlo nebo mohlo dopadnout.
"NEČÍST, POKUD UVAŽUJETE O DÍTĚTI NEBO JSTE V OČEKÁVÁNÍ!" Tento nápis by měl být uveden na knize, jako varování pro budoucí rodiče, aby se vyhnuli strachu nebo alespoň neposilili strach z kanadských žertíků matky přírody. Není-li čtenář zběhlý v čtení odborných textů plných termínů a pasáží, kterým občas nerozumí, kniha se mu bude číst těžko. Mně kniha nadchla svým neotřelým stylem, sarkastickým hlavním hrdinou a neočekávanými zvraty.
Rádoby vědecké pasáže prokládané životem hlavního minihrdiny mě bavily od začátku až do konce, který byl dosti nečekaný, což je velké plus, jelikož dějová linie spadala k tomu očekávanému... které nepřišlo. Velice povedené dílo.
Čekala jsem víc, kniha se hůř četla, styl mi úplně neseděl. Příběh zajímavý, ale vykreslení postav za moc nestojí. Konec překvapil... Od Mendela dál, až kamsi do budoucnosti: tenký řetězec dědičné posloupnosti, ta štafeta DNA předávaná z generace na generaci, byl brzy přerušen..
Knížka mnou otřásla. Došlo mi, kam až může zajít lidská svévole. A ten konec mě teda šokoval....
Kniha je dobrá v určitých pasážích i dokonce odborně dobrá, ale tím to hasne. Kdo není zrovna fanouškem genetiky ať k této ruce raději ani nevztáhne ruku. Pro mne toto nebyl až takový problém, ale životy hrdinů zůstaly, tak jak to má Mawer ve zvyku, až moc otevřené...povrchně se načal příběh, který nemá konec...
Kniha je velmi zajímavá svým tématem a dle mého názoru mistrně propoju život Mendela a pana profesora. Dalo by se hodně debatovat o morálních dilematech. Není to jednoduché čtení, protože kdo z nás rozumí genetice, že? Ale jsem ráda, že jsem ji přečetla.
Dva různé příběhy v jedné knize vzhledem k autorovi jsem od toho čekal víc, vyprávění o Mendelovi bylo zajimavější, vzhledem k době, ve které žil. Benedict si opravdu moc lítosti nezasloužil, ale jak říkal není se čemu divit, možná bych ale od jeho postavi čekal více pokory, právě kvůli tomu čím si musel projít. Konec dopadl docela špatně, až mi z toho bylo smutno. Rozhodně se nedá říct, že je to poutavé čtení a k dočtení knihy jsem se musel nutit.
Společně se Skleněným pokojen můj nejoblíbenější Mawer. Neskutečně mě baví ta forma, kdy člověk může prožívat současně dva příběhy, jeden fiktivní, druhý badatelský. Na obou liniích navíc vidím jistou nekašírovanou dojemnost a univerzální platnost, lidský úděl pachtění se za něčím, životní témata, která si vás nenápadně najdou (náhodou?), ale už vás nepustí. Vědeckých pasáží tak akorát, aby člověk mohl být fascinován, a v takové formě, aby to přesahovalo běžné vědomosti, ale nerozdrtilo zbytek knihy. Tohle dostat do ruky někdo jiný (rozmnožování trpaslíků), bylo by to směšné nebo trapné nebo strašně umělé (jo jo, má postižení, tak se stane vědcem, aby to hezky prozkoumal, jistě). Jenže Mawer má těžko popsatelný literární cit, kdy se rádi necháte manipulovat tím, jak je příběh vyšroubován a našroubován… Jo a abych nezapomněl, obdivuju první českou obálku. Nádherná práce. (Čteno v překladu Lukáše Nováka.)
Bylo pro mě hodně zajímavé zjišťovat jak to vlastně bylo, to co jsme se učily ve škole je tu velice pěkně propracováno, a mnohem více se dozvíme o historii a životě genetika Gregora Mendela.V románu se objevuje i řada českých, respektive moravských reálií. A o tom sem toho moc nevěděla. Velice mě knížka zaujala.
Pro mě nejslabší kniha od Mawera. Nejlepší byl Skleněný pokoj a Pád, Dívka, která spadla z nebe se mi taky líbila (až na ten divný konec).
Dívka, která spadla z nebe, se mi nelíbila. Tak jsem zkusila Trpaslíka. A zase nic.
O biochemii vím z VŠ dost na to, aby pro mě poměrně neorganicky zapracované vědecké vsuvky nebyly nic zvláštního. Takže mi z toho zbyla povrchní a nezajímavá sonda do sexuálních a rozmnožovacích frustrací nevábného (rozuměj - duševně nevábného) jedince, okořeněná trochou historicko-filosofických výletů.
Hlavní postava je pro mě přesvědčivou ilustrací opomíjeného faktu, že žít dobrý život je úplně něco jiného než být inteligentní, zajištěný, zdravý, rozmnožit se nebo udělat kariéru. Třetí hvězdička, nebo spíš půlhvězdička, tedy za mírné morální nakopnutí (Dělej se sebou něco, nebo dopadneš takhle!), i když zřejmě autorem nezamýšlené.
Bez nějakých pochybností 100% a naprosto úžasné. Ačkoliv jsem absolutní amatér v oblasti botaniky či genetiky, toto dílo mě naprosto uchvátilo. Oceňuji i autorovu schopnost upoutat pozornost amatéra (tedy mne) nad touto složitou a někdy těžko uchopitelnou naukou. Příběh vypravěče Lamberta je velice dojemný a vtipný a jeho vyrovnávání se se svou deformací jistou inspirací. Každopádně skloubení tématu a vhodné osoby je skvělé. Nádherné dílo!!
Můj dojem po přečtení Mendelova trpaslíka je velmi zvláštní, rozpačitý. Perfektní téma - velmi atraktivní, neotřele rozmístěné kameny literární hry. A pak... zklamané naděje. Nudné dějové pasáže. Minimum zajímavostí z genetiky, potažmo biologie, informace námatkou a chaoticky rozhozené v ději. Velmi strohé a stručné Informace z oboru ztrácejí svým nevhodným literárním zpracováním působivost i atraktivitu, kterou nezvýší ani hrstka cizích odborných výrazů (a autor ani nemá snahu čtenářům je vysvětlit). Hlavní postava - katastrofa - nevěrohodně vytažená svými charakterovými vlastnostmi do extrémních poloh.
Nechala jsem si ještě několik dnů na dotvoření dojmu a na přemýšlení, co vedlo autora udělat z vědce - teď budu prozrazovat - postiženého achondroplázií duševního, pardon, debila a, jak autor sám popisuje "hajzla a úchyla", psychicky nevyzráleného a proč S. Mawer měl potřebu opakovaně přesvědčovat čtenáře, že i tělesně postižení lidé mohou mít sexuální život. Pokládal autor své čtenáře za ignoranty nebo spíš za úplné pitomce? Popisy až pupertálních záchvatů sexuální touhy hlavní postavy, stejně jako zachycení chování Jean, působily směšně.
Rozvažuji, kolik dát hvězdiček, nejdřív jsem se rozhodla pro 3, ale vzhledem k nudě, která mě provázela nejméně 2/3 knihy, hodnotím za 2*, 1 dávám za atraktivní téma a několik informací z genetiky a druhou za překvapivý konec. Nelituji, že jsem knihu četla, lituji, že jsem za ni vyhodila peníze. Jdu si spravit chuť u Největší show pod Sluncem od R. Dawkinse, která je, ač z kategorie populárně naučné literatury, mnohonásobně čtivější a zábavnější než tento román, a to ani nemluvím o nesrovnatelně vyšší informační hodnotě.
Štítky knihy
Brno láska 19. století Morava vědci genetika DNA (genetika) Gregor Johann Mendel, 1822-1884 achondroplázie, trpaslictví
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Kniha Mendelův trpaslík je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 1 015x |
| Čtenářské výzvě | 168x |
| Doporučených | 55x |
| Knihotéce | 252x |
| Chystám se číst | 315x |
| Chci si koupit | 38x |
| dalších seznamech | 7x |
Tento příběh je mé první seznámení s autorem. Pane Mawere zaujal mě Vás chytře napsaný příběh obsahující dost provokativní otázky, které nám až nevybíravým způsobem
„servíruje“ :-) hlavní hrdina, doktor Lambert, jehož celoživotním tématem je snaha o pochopení ... svého postižení, které bere jako osobní křivdu, a ta pak do značné míry předurčuje jeho vztahy k ostatním lidem, ... Ben si nemůže pomoct a je to především a právě on, kdo na sebe nahlíží (skrz čočku mikroskopu) tímto prizmatem, ... nic se neděje samo o sobě, všechno je ve vztahu k jeho poruše ... osobní život i práce ... a proto žije v ulitě ... své inteligence a vědy.
Ben, jako mozaiku, skládá a snaží se pochopit "lidský život", o kterém ovšem nerozhoduje Bůh, ale a pouze jen šťastná anebo zlomyslná? náhoda, životní loterie, která udává kombinaci našich genů ...
... "stopy dědičnosti, ať už se nám to líbí, nebo ne, si v sobě neseme všichni" ...
... "Nikdo nemůže za to, že mám tohle zakrslé, pokroucené tělo, tohle šeredné vězení z masa a kostí, blan a chrupavek. Jediným viníkem je zlomyslná náhoda“
Ben nám představuje své vize, překračující, stejně jako u jeho pra-pra-prastrýce Georga Mendela, ... „hranice toho, co lze vnímat zrakem, čeho se můžeme dotknout“, a díky čemu můžeme nahlížet „pod povrch věcí, hluboko do textury přírody“ ...
Ben nám dává nahlédnout i do svého osobního, ... intimního života, a to stejně nevybíravým nebo spíš provokativním způsobem, ... jeho sexuální fantazie (povětšinou spíš neuskutečnitelné) se prolínají celým příběhem, ... Ben je totiž, měřítky většinové společnosti, odpudivý a nešťastný člověk:
„... musíte se s tím naučit žít. Vlastně nemáte na vybranou. Nikdo z vás nemá na vybranou. Používám záměrně druhou osobu, která zahrnuje celý lidský rod. Nikdo není výjimka. Všichni jste oběťmi toho, jaká sbírečka genů nám byla přidělena v tom zdánlivě bezvýznamném okamžiku, kdy se mrskající spermie prodrala mezi svými rivaly dopředu a vnikla do vajíčka.“
„... Mám rád historické paradoxy. Tohle je jeden z těch křiklavějších. Sem na Moravu, do vesnice, v níž se narodil zakladatel genetiky a kam nacisty dovedla jejich posedlost rasovou čistotou a potřeba Lebensroumu, dorazili jako osvoboditelé Sověti. Svrhli tyranii genetiky a nastolili místo ní tyranii třídního původu. Tyranie, ty by lidstvu šly.“