Memento

Memento https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136721/bmid_memento-F9p-136721.jpg 4 3659 443

Příběh narkomana podle skutečné události. Kniha začíná hned zpočátku poměrně tragicky. Michal Otava se ocitá ne pokraji smrti. Tentokrát má štěstí,najde ho kolemjdoucí muž a zavolá sanitku. Touto úvodní pasáží se vlastně jen roztáčí bludný kruh drogové závislosti. Začíná vzpomínat, a tak se dovzíme něco o jeho minulosti.

Vivetkav
Vivetkav
09.01.2023 3 z 5

Četla jsem snad před 25 lety a zajímavé s odstupem tolika let... Tenkrát pervitin a jiné žádná novinka, ale stejně mě teď udivuje, jak vlastně stará doba vzniku už byla (cca 1980) a za totalismu dokázali narkomani takhle vařit, schanet materiál na výrobu, nepracovat být zavírání pro příživnictví, krádeže, prodej drog a na psychiatrické léčebny.. není to obdiv, to určitě ne, jen spíš údiv..hezké zpracování autora

Ujfi1
Ujfi1
29.12.2022 4 z 5

V době čtení to pro mne bylo skvěle dílo. Dnes je to dílo spíše pro mládež, aby zjistila důsledky drogové závislosti a získala teoretickou zkušenost, kam tě může zavést.


Beky
Beky
26.12.2022 4 z 5

Obecně všechny knihy na téma narkomanie jsou hodně drsné a surové, protože takové je i samotné užívání drog.
Tady je vykreslena pomalá postupná cesta od nenápadného začátku až po celkovou záhubu jedince zaslepeného tím, že "přestanu kdykoliv jen budu chtít" aniž by na tom byl kousek pravdy.
Z člověka se postupně začne stávat zvíře poháněno pouze potřebou užití drogy a vše ostatní přestane existovat ...
Je to kruté, hnusné, smutné a pro mne nepochopitelné. Jak někdo může sám dobrovolně takhle zhuntovat své tělo a přitom nevidět, že se vlastně postupně zabíjí a ničí ...

harry9603
harry9603
18.12.2022 3 z 5

Kdysi jsem to s chutí přečetl, ale dnes už mi to nějak nesedí. Radek John už mi nějak nevyhovuje.

lukaso89
lukaso89
28.11.2022 5 z 5

Syrové, drsné a nekompromisní (tedy až na to z pohledu celé knížky zbytečně protahované ponaučení na úplném konci). Knížka je velice poutavá a umožňuje (samozřejmě jen do té míry, do jaké to je přenositelné) vcítit se do života uživatelů drog. Celý životní pád hlavního protagonisty a jeho postupný posun od neškodné vylepšené koly po zoufalý konec je tak čtivý a dramatický, že se člověk od textu nemůže odtrhnout. Občasné záblesky naděje jsou rychle přebity dalším a dalším pádem na stále hlubší dno. Určitá neurovnanost a (úmyslná ?) zmatenost textu perfektně zrcadlí životní eskapády hlavní postavy a jeho rozbitý svět.

martiline
martiline
14.11.2022 5 z 5

Četla jsem jako náctiletá ... a je fakt, že dlouho jsem na všechno myslela. Přišlo mi to tedy až nereálné, z jiného světa ... přece jen - jsem holka z vesnice.

Apo73
Apo73
23.10.2022 4 z 5

V polovině 80. let to musela být skutečná bomba. Způsob, jakým John otevírá téma, otevřeně, dramaticky, časově i tematicky vícevrstevnatě, to skutečně nemá srovnání s ničím, co tehdy mohlo vycházet jako oficiální literatura. (Například vedle perverzních melodramat jako Kozákova Adam a Eva.) A je vidět, že John se s problematikou feťáků a smažek, vlastně se subkulturou té doby velmi detailně seznámil, pronikl nejen do jejich argotu, ale i do psychologie. Střídání ich-formy a er-formy a fragmentace na menší kousky bez nároku na kapitoly z toho vytváří opravdu spletitost myšlenek a dějů. Stojí jako autor ale samozřejmě na té "druhé" straně, tj. společnosti, která těmto lidem padajícím na dno chce a dokonce i umí pomoci, ať už jsou to všechny dobrovolné nemocnice, léčebny dobrovolné i nedobrovolné, izolace a v případě odsouzení i kriminál, což jsou samozřejmě kruté a institucionální nástroje, u nichž se ale předpokládá, že by se člověk už k drogám nemusel dostat - jak ovšem i John ukazuje, ani tam to není problém. To je vlastně jediné, co mi malinko vadilo při čtení tohoto textu, který mě v pubertě minul a zřejmě by mocně zapůsobil: v dialozích a situacích s lékaři, dozorci, spoluvězni psychology apod. jemně proznívá didaktický tón. Ale to si myslím, že cítím dnes, kdy "perník" není dávno novinkou. Ale jinak se mi to líbilo, celou dobu jsem si říkal, škoda, že pan Radek John u té novinařiny a spisovatelství nezůstal. Odpustili bychom si Věci veřejné.

Nofar197
Nofar197
18.09.2022 5 z 5

Knihu jsem poprvé četla na podzim 1989 a od té doby jsem se k ní mnohokrát vrátila. Poprvé jsem Michala litovala - špatný vztah s příliš dominantním otcem, na druhé straně příliš ochranitelska matka, rozchod s první laskou........ Ale nikdo mu pistoli hlavy nedržel. Říkala jsem si, že za svou chybu zaplatil - poprvé vyhazovem ze školy, později prvním kriminalem. Ale měl několikrát možnost začít znova, pokaždé ji zahodil a nechal se nakonec stáhnout na dno. Jinak vynikající kniha.

heavy66
heavy66
15.09.2022 5 z 5

Poprvé jsem knihu četl v reálném čase druhé poloviny 80.let a myslím, že se Radku Johnovi povedla. Příběh o fyzické i psychické destrukci dvojice mladých lidí, o jejich lhostejnosti a netečnosti k vlastní existenci, je o to děsivější, že se mohl stát ve vedlejším bytě, ve stejném vchodu, přímo vedle vás! Kniha na mě působila deprimujícím dojmem a spolehlivě odradila od experimentů s tvrdými drogami.

Filomena1961
Filomena1961
15.09.2022 5 z 5

Kniha se závažným tématem, ve své době ojedinělá. Román se stal bestsellerem, jak pro svou dramatičnost děje, tak i pro svou výjimečnost. Hlavního hrdinu si John vybral záměrně ze spořádané rodiny a tím poukázal na to, že toxikománie může ve společnosti ohrozit každého. Autor pracoval se skutečnými fakty a podařilo se mu docílit vysokou informovanost a dokumentárnost. Aby umocnil životní způsob narkomanů, užíval v knize slangové výrazy v dialozích. Prudký dějový spád nám zdůrazňuje s jakou rychlostí dochází k rozkladu osobnosti závislé na droze. Kniha upozorňuje na to, že nikdo z nás neví jakou má afinitu na určité látky a proto je nejlepší prevencí se jim vyhnout. V okamžiku, kdy se člověk stane závislým , je již pozdě. Román je i v současnosti aktuální a zcela jistě doporučuji k přečtení, zvláště jako varování mladým lidem.

Hakate
Hakate
28.08.2022 5 z 5

Literárně mi Memento sedlo mnohem lépe než Stanice Zoo. Velmi silný a smutný příběh.

petrnovic
petrnovic
26.08.2022 3 z 5

Ne, ne a ne, není mi jich líto. Stačí, že oni sami se utápí v sebelítosti, jinak to jsou trosky a srabi (chce se mi říct sráči) neschopní překonat sebemenší problém. Vlastně ani ne problém, jen nějakou povinnost, obyčejnou denní činnost. A hlavně za všechny komplikace v jejich životě může někdo jiný. Nikdy ne oni sami. Jsou absolutně bez sebereflexe. Obdivuji všechny, co se jim snaží pomoct. A zároveň se i divím, že mají tu trpělivost. Já bych jim druhou šanci rozhodně nedal.

Vojtos
Vojtos
18.08.2022 3 z 5

Občas jsem měl problém zorientovat se, zda se v ději nacházím v minulosti či přítomnosti. Také mě dost vytáčelo prapodivné střídání ich a er formy. Přesto ale přečteno jedním dechem, velmi silný příběh, který ve mně něco zanechal.

LisaBella
LisaBella
23.07.2022 2 z 5

Říkám to všem a říkám to stále a pořád dokola - většina knih by se prostě měla číst jen jednou. Obvykle se totiž stane, že vzpomínky, které na pocit z knihy máte, dalece předčí její obsah...

pavel9410
pavel9410
15.07.2022 5 z 5

Cetl jsem kdysi a ted znovu. Krome par detailu v tom nehraji roli zadne socialisticke realie. Podarilo se vytvorit pribeh, ktery se smutne opakuje i v soucasnosti. Podobne jako film Katka od Trestikove tu neni zivot fetaka nijak idealizovany. Proste sesup dolu, s obcasnymi zachvevy, kdy to muze vypadat na zachranu.

MistrReziel
MistrReziel
02.07.2022 5 z 5

Tuhle knihu by si měli přečíst všichni puberťáci, jenž berou drogy jako srandu.
Mňamka.

smardice
smardice
22.06.2022 5 z 5

Jedna z prvních knih s touto tématikou vydaná před více než 30 lety. Zaujala mě již tenkrát a moc se mi teď líbil i přednes audioknihy. Opravdu závažné téma, které nic neztrácí na své aktuálnosti, ba právě naopak. Velmi silný, emotivní a smutný příběh.

Kabuky
Kabuky
05.06.2022 5 z 5

Čte se samo.

Azu84
Azu84
23.03.2022

Do této knihy jsem se pustila, protože jsem ji měla v povinné maturitní četbě. Ze začátku se to trochu táhlo, ale od poloviny knihy ten děj měl velký spád. Kniha mě velice překvapila a doporučila bych ji každému v mladším věku. :-)

icezero
icezero
13.02.2022 4 z 5

(SPOILER) Smutný příběh, který nejspíš v malých modifikacích popisuje život nejedné závislosti. Tady jsou to drogy, které poněkud změnily život hlavního hrdiny. Z nekonečné spirály pak uz asi neni úniku.
I když socialistické zdravotnictví tvrdilo, že si s každou závislosti dokáže poradit. Ve skutečnosti, ale často léčebny jen měnily jednu závislost na druhou. Sám znám vyléčeného alkoholika, kterého převedli z alkoholu na kávu...
Mimochodem, kdysi dávno ještě na střední škole jsem se účastnil debaty s autorem a ten prozradil, že Michal se nakonec ze zavislosti narozdíl od knihy dostal. Matka mu zajistila praci pomocné sily v kuchyni na jedné z krkonošských horských boud. Jenže cestou k boudě jej zastihla bouřka a na mýtině kterou přecházel, do něj uhodil blesk (ale jestli je to pravda to netuším)