Medzi Slovákmi

Medzi Slovákmi https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/359295/bmid_medzi-slovakmi-bfU-359295.jpg 5 40 10

Stručné dejiny ľahostajnosti od Dubčeka k Ficovi alebo ako som sa stal vlastencom Martin M. Šimečka je burič aj tíšiteľ, provokatér aj mysliteľ, spytujúci sa aj rozprávač, najmä je to však rýdzi intelektuál, akých má stredná Európa málo. Vždy je totiž najprísnejší sám k sebe, a keď premýšľa o svete, skôr či neskôr začne hľadať svoju zodpovednosť za jeho podobu. Už dvakrát sa stal „nepriateľom štátu“, prvý raz to bolo za komunizmu, druhý v období mečiarizmu, a táto skúsenosť mu umožňuje nazerať na Slovensko z unikátnej perspektívy. Je možné milovať krajinu, ktorá vás zavrhne len preto, lebo chcete žiť slobodne? A čo vlastne určuje váš vzťah k spoločnosti? Martin vo svojej knihe prejavuje lásku k Slovensku tým najlepším možným spôsobom – je k nemu kritický. Jeho vzťah totiž neurčujú štátne hranice, národné piesne či trepotajúce vlajky, ale opäť onen pocit zodpovednosti. A z toho plynie nádej.... celý text

Žánr:
Literatura slovenská

Vydáno: , N Press
více info...

momo67
momo67
29.03.2023 4 z 5

Oceňujem, že Šimečka je poctivý v hľadaní zmyslu existencie štátu. Niekedy pritom však zabúda na to, že ani názor iných skupín voličov (napr. národných, socdemáckych, kresťanských, konzervatívnych - v skratke luza) nemusí byť vedený zlými úmyslami a snahou utláčať iných. Názory skupiny rovnako zmýšľajúcej ako on totiž nemusia byť pre značnú časť ľudí prijateľné. Myslieť progresívne je síce pekné, ale nie je nad to tieto názory presadzovať vlastným príkladom. Aby neplatilo staré známe "vodu káže, víno pije".

empivarci
empivarci
17.02.2023 5 z 5

„Nikdy som veľmi nerozumel poézii, ale keď som si prečítal báseň Ľubomíra Feldeka Dobrú noc, má milá a v nej verš ,esesák sa objal s eštebákom‘, bolo mi jasné, akú dokáže mať silu. V tejto jedinej krátkej vete sa zračili vtedajšie časy: tí komunisti, ktorí sa premenili na nacionalistov, sa spojili s fašistami, lebo ich k sebe priťahoval spoločný odpor k demokracii.“

--

Asi to nejlepší, co jsem vloni po slovensky četl. Cena Dominika Tatarky je naprosto zasloužená a stejně jako Erik Tabery na zadní straně obálky, i já vám závidím, že vás její přečtení teprve čeká. Martin M. Šimečka, bývalý disident a člen Verejnosti proti násiliu, nakladatel a (šéf)redaktor SME, Respektu a Denníka N, slovenský syn českých rodičů a jeden z nejbrilantnějších myslitelů dnešního Slovenska nás zase zve k zamyšlení se nad námi samými. Jeho pozvánka je krátká a psaná s ohromnou lehkostí. Pro všechny Slováky by to mělo být povinné čtení a pro každého Čecha vřele doporučená četba. Už proto, aby se nemusel ptát, co vlastně Slováci poslední desítky let dělali a co je to s nimi teď. A taky proto, že vyprávění je i o Češích a je osvěžující číst si o sobě pohledem zvenku (což vlastně charakterizuje každou druhou knihu, kterou tady doporučuju).

A taky přečíst si o tom, jaká byla role Slovenska v disentu a že tam v tisku vycházely texty, které by v Čechách neprošly cenzurou a objevily by se tak maximálně v samizdatu. O tom, jak slovenští komunisti zachránili nekomunistickou intelektuální elitu, zatímco ti čeští ji hubili. O tom, proč bylo na Slovensku víc svobody a v čem byl rozdílný vztah lidí k režimu a režimu k lidem. O sebezáchovném instinktu malého národa a o nacionalismu slovenských komunistů, kteří neměli v '89 nejmenší chuť mlátit slovenské děti, na rozdíl od komunistů českých, kteří bouřící se studenty nevnímali jako české děti, ale jako drzou bandu škůdců. O tom, jak nástupem Mečiara k moci Slovensko předběhlo o dvacet let vývoj, který dnes zasahuje střední Evropu a část Západu. O tom zázraku, že mečiarismus byl poražen, a o tom, že v jiné geopolitické konstelaci to tak vůbec nemuselo být. O fascinujícím zrodu politického národa a o občanském aktivismu, který měl na Slovensku světovou premiéru a později se stal vzorem pro barevné revoluce v Evropě. A krásná poslední kapitola o vztahu přírody k naší identitě s letmou zmínkou o Šimečkových pobytech v divočině mého rodného kraje Muránské planiny je milou pozvánkou k jeho dalším knihám.

Hlavním motivem je ale pro Šimečku lhostejnost, přesněji řečeno lhostejná společnost. Ta slovenská (a nedá se nevzpomenout si na tu ruskou) dlouho vyvolávala dojem, že lidé jsou neutrální – ani dobří, ani zlí, jen lhostejní. Ukázalo se ale, že lhostejnost je ve skutečnosti tichou společnicí zla, které může zachvátit davy.

--

„Nacionalizmus je nechutný vždy a za každých okolností, ale je asi pravda, že ten slovenský bol vyvolaný najmä zmätkom v hlavách ľudí, ktorí neboli na pád komunizmu vôbec pripravení. Stotožnili sa s vtedajším režimom, plánovali v ňom svoje životy a kariéry. Keď sa systém zrútil, chytali sa záchranného lana, ktorému sa hovorí národná identita. Slovenskosť sa stala náhradnou hodnotou, ktorú prežívali ako skutočnú.

Ani na ňu však neboli pripravení, preto sa jej prejavy stali prehliadkou nevkusu, ktorý klesol hlboko dokonca aj pod komunistickú estetiku. Slovenskosť sa miesila z pohanských symbolov, akými boli vatry na horách, s kresťanskými odkazmi na Cyrila a Metoda, politickými na Veľkú Moravu a Svätopluka až po tvrdenie, že Slováci sú najstarším slovanským národom a aj preto je logické, že geografický stred Európy je práve na Slovensku, na kopci pri obci Krahule. Postavili tam tabuľu, ktorá tam dodnes hrdzavie, všetkými už zabudnutá.

Slovenský nacionalizmus bol tak neznesiteľne gýčovitý, že fungoval ako výberové konanie: komu sa z neho neobrátil žalúdok, stal sa tým správnym Slovákom. Spoločnosť sa začala podľa tohto estetického kódu štiepiť na dve časti, reprezentované nacionalistickou luzou a liberálnou elitou. Toto štiepenie sa dodnes neskončilo.“


adorjas
adorjas
08.12.2022 4 z 5

Bavilo, nesúhlasím so všetkým, ale hodnotové názory podobné.

robo22
robo22
25.04.2021 5 z 5

Šimečka je autor, ktorý sa celé desaťročia bráni napísaniu rozsiahlej práce, v ktorej by syntetizoval pohľad na turbulentné premeny spoločnosti nielen tej slovenskej, ale stredoeurópskej, hoci práve on bol ich priamym účastníkom, prípadne sa minimálne z prvého radu díval na ich priebeh. Možno je to zle, vzhľadom čoraz väčšiu túžbu čitateľov pomenovať mnohé fenomény uplynulých 40-tich rokov. Na druhej strane je to dobre. Šimečka totiž dokáže vo svojich krátkych, sviežich úvahách, glosách, postrehoch, či esejach úsporným spôsobom sústrediť pozornosť na podstatu veci a zároveň priamo, bez zbytočného pátosu, pomenovať veci prirodzeným jazykom. Aj táto kniha je dôkazom presnosti jeho kaleidoskopického videnia, vnímania a interpretovania malých aj veľkých dejín.

krži
krži
23.10.2020 5 z 5

Jsem rád, že jsem se touhle příjemnou a fascinující formou mohl dozvědět více o našich sousedech. Ve spoustě věcí to pro mě bylo velké překvapení.

Výborně napsané.

eviku19
eviku19
11.09.2019 4 z 5

Pri čítaní knihy som mala rozporuplne pocity. Nechápte ma zle, súhlasím, že náš problém je, že sme ľahostajní. Nepríde mi, že by sme boli ľahostajnejší ako iné post sovietske republiky. Kniha mi prišla plná zovšeobecnení, a autorov štýl písania mi pripadal vychvaľovačný. Možno tento môj dojem bol vyvolaný tým, že som súčasne čítala knihu o vojne na Ukrajine od iného slovenského novinára,ktorá bola ale napísaná s veľkou úctou a pokorou pri analýze ľudí a mentality.

Václav2015
Václav2015
03.09.2019 5 z 5

Kniha je jakýmsi slovenským pandánem Opuštěné společnosti Erika Taberyho. Stejně jako její česká sestra je plná trefných postřehů o minulém i současném stavu společnosti. Často jsem si podtrhával, přesněji řečeno vyznačoval v e-knize. Vybrat z množství zajímavých myšlenek jen pár příkladů nebylo vůbec jednoduché (všechny uvádím v mém překladu do češtiny):

„Mnohé národy jsou posedlé samy sebou a neustále řeší svou povahu, vlastní spory a traumata, donekonečna vykládají své dějiny, hledají v nich smysl existence a budoucí osud. Naši sousedé, Češi, Maďaři i Poláci, jsou šampiony v této posedlosti a Slováci vypadají v porovnání s nimi jako mistři nadhledu, což však může být jen jiné pojmenování pro lhostejnost k vlastním dějinám a osudu.“

„Slovensko nástupem Mečiara k moci předběhlo o dvacet let vývoj, který dnes zasahuje střední Evropu a část Západu.“

„V osmnáctém století byli intelektuálové osamělejší, protože ještě nebyla letadla a vlaky. I proto má možná rakouský spisovatel Robert Menasse pravdu, pokud tvrdí, že národ si tenkrát vymysleli intelektuálové, aby se necítili doma tak opuštění. Zromantizovali si sedláky, kteří nepřečetli ani jednu knihu, a vyhlásili, že odteď spolu tvoří jedno národní společenství. Konečně nebyli sami.“

Ústředním pojmem je pro autora lhostejnost, protože „lhostejnost je ve skutečnosti tichou společnicí zla, které může zachvátit davy“.

Jednoduše skvělá kniha, kterou doporučuji nejen těm, komu se líbily Taberyho úvahy.

Navíc to bylo pro mě po dlouhé době čtení delšího textu ve slovenštině. Je to velmi osvěžující a těch pár slovíček, které nemusí být českému rodilému mluvčí hned srozumitelné, je možné si snadno dohledat (věděli byste například, co znamená „jagavý“ nebo „žičlivý“). Protože jsem navíc při koupi knihy objevil znamenité internetové knihkupectví Martinus, předpokládám, že jsem po knížce ve slovenštině nesáhl naposledy.

Tozbee
Tozbee
01.02.2019 5 z 5

Překvapivě civilní soubor úvah o podstatě slovenské společnosti. Trefné postřehy, inspirativní myšlenky, apelativní tón. Šimečka své závěry prokládá zajímavými autobiografickými momenty, což čtivosti pomáhá. Kniha by si zasloužila podtitul „vedle Čechů“, protože se srovnatelným způsobem věnuje i jim (nám).

peedbook
peedbook
09.04.2018 5 z 5

Poučné čítanie .....

Bukovinska
Bukovinska
09.03.2018

Kniha s malým počtom strán. Ľahko sa číta. Ľahko sa chápe. Autor hneď na začiatku upozorní, že sú to jeho názory, jeho pocity. Nechce nikomu vnucovať svoj názor. Poukazuje hlavne na neoddeliteľnú vlastnosť Slovákov a to je ľahostajnosť. V roku 1989 sme sa jej zbavili a mysleli sme si že nadobro. Ale bohužiaľ vrátila sa. Je tichou spoločníčkou zla, ktorá môže zachvátiť davy.

Štítky knihy

Slovensko a Slováci

Autorovy další knížky

Martin Šimečka
slovenská, 1957
2019  86%Jsme jako oni
2020  88%Telesná výchova
2017  93%Medzi Slovákmi
1985  73%Žabí rok
2015  88%Džin

Kniha Medzi Slovákmi je v

Právě čtených1x
Přečtených57x
Čtenářské výzvě7x
Doporučených8x
Knihotéce23x
Chystám se číst24x
Chci si koupit9x
dalších seznamech1x