Meditace o první filosofii

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Klasické dílo novověké filosofie vychází v novém překladu s paralelním latinským textem a poznámkami, obsahujícími mimo jiné hlavní odchylky francouzského autorizovaného překladu od původní latinské verze.

https://www.databazeknih.cz/images_books/10_/100296/meditace-o-prvni-filosofii-100296.jpg 462
Žánr
Literatura naučná, Filozofie
Vydáno, Oikoymenh
Orig. název

Meditationes de prima philosophia, 1641

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Kniha Meditace o první filosofii

Přidat komentář
Dancaa1
03. července

Velmi těžké, ale ve výsledku ohromně zajímavé dílo. Kniha je sice tenká, ale čtení je na mnohem delší dobu. Myšlenky, které dnes už nikdo nezopakuje. Doporučuji všem, kteří se teprve začínají kamarádit s filosofií a moc zatím nerozumí, o čem a k čemu ta filosofie vlastně je.

roman9739
05.03.2018

Já nevím, co napsat - tuhle knihu nejde popsat, jako beletrii. Je to sice útlé dílo, ale zatraceně těžké. Budu se k němu muset časem vrátit.

DarthSoren
28.02.2018

Jeden ze základních textů pro studenty filosofie. René Descartes jakožto průkopník novověké matematiky a filosofie odhaluje svůj pohled na lidskou "egologii", pochybuje, uvažuje jestli existuje nějakej Bůh a medituje o první filosofii (rozuměj o metafyzice) a to v zajímavých šesti meditacích, jakoby měl na každý den jednu (v neděli se nepracuje :D). Meditace na sebe hezky navazují - Descartes je opravdu psal s minimální prodlevou mezi jednotlivýma kapitolama. Cogito ergo sum.

alef
20.01.2017

Descartes považuje poznávání světa těles smysly za příliš nejasné a hlavně klamné, ... ostatně stejně jako skoro všichni filozofové racionalistického věku ...období počátku novověku ... období fascinace matematikou ...

To, že nás smysly klamou, Descartes dokládá příkladem kousku vosku, který pouhým zahřátím změní všechny své vlastnosti. Plnohodnotné poznání je jen to, které se může vyjádřit v průzračných, rozumových, ... tudíž matematických, pojmech. Pro svět těles je to rozlehlost, vyplnění prostoru. Tělesa jsou prostorem a prostor sestává z těles, prázdný prostor neexistuje. Základní vlastností reálných těles je tedy podle něho rozprostraněnost.

Descartes je zastánce dualismu, v jeho světě se svět rozpadá na dvě substance: substanci nerozprostraněnou tj. substanci duchovní a substanci rozprostraněnou tj. substanci hmotnou. Vedle nich pak spatřuje další substanci v Bohu, kterého vznímá jako bytost dokonalou a substanci nekonečnou, která existuje nad oběma ... je to nekonečná dokonalost, ... je jako myšlenkové určení obsažena v ideii Boha, ... a proto musí mít příčinu ve skutečnosti, tzn. že jen Bůh může být příčinou idee Boha, stejně jako konečná bytost, která dokáže myslet ideu nekonečna, může existovat jen díky tomu, že byla stvořena Bohem, případně jim udržována.

Ve 3. meditaci Descartes k tomuto uvádí, že Bůh je nekonečná substance, zatímco on Descartes je substance konečná, přičemž nekonečno je původnější a má více reality než konečno. Bůh tedy nejenže je, ale ještě je jeho vnímání prvotnější než vnímání sebe. Už jen to, že existuje a že je ve mně idea nejdokonalejší jsoucnosti, dokazuje existenci. Jak by potom Descartes mohl existovat s takovou přirozeností jakou má, kdyby opravdu Bůh neexistoval a nestvořil ho k obrazu svému :-). Bůh má všechny dokonalosti a tak přeci nemůže klamat .-).

Na počátku 5. meditace pak Descatertes uvádí, že boží existence a i existence jeho vlastní mysli je již prokázána a že je třeba se ještě zabývat otázkou materiálních věcí. Krom myslící substance v oboru stvořeného jsoucna existuje matérie, kterou on spatřuje v prostorové rozlehlosti, ke které náležejí také tvar a pohyb. A to proto, že tyto rysy lze uchopit matematicky :-).

k009
07.01.2015

Pro Descarta je metafyzika základem všech věd, které se z ní odvíjejí. Přirovnává ji ke kořenům stromu, které tvoří základ celého systému věd. Kmen přiřazuje k fyzice, větve znázorňují speciální vědy a plody jsou aplikované disciplíny. Descartes chce všechny vědy reformovat, protože jsou podle něj plné omylů. Začít hodlá u metafyziky a metodou univerzální pochybnosti chce najít spolehlivé základy vědění. A tak dále, a tak dále... Mocné dílo, nádherné čtení.

krizek
27.08.2012

Všichni, alespoň trochu znalí filozofie, ví, že "první filozofie" = metafyzika. Jak kde. Descartes začíná pochybováním. Také nic nového, skepticismus byl v novověké filozofii docela častý jev. Dále se samozřejmě zaobírá Bohem, existuje či neexistuje?

Doposud to, co připouštěl jako pravdivé, přijal smysly, ale zjistil, že smysly mohou někdy klamat, a nikdy bychom neměli důvěře tomu, kdo nás už jednou podvedl
- měli bychom prvně vyloučit tedy vše, co se nám alespoň zdá jako nepravdivé.
- jako další důkaz nejistotty uvádí, že vlastně sen se nám zdá stejně skutečným jako skutečnost, i přesto, že je to klam. (mé poznámky z četby)