Měděný jezdec

od:


KoupitKoupit eknihu

poéma odehrávající se v Petrohradě v době velké záplavy, která toto město postihla. Mladý Jevgenij s hrůzou zjistí, že velká voda odnesla dům jeho milenky, která zmizela společně s ním. Nešťastný a pološílený se toulá ulicemi a prokleje měděného jezdce – pomník cara Petra Velikého. Jezdec začne Jevgenije pronásledovat a ten je nakonec nalezen mrtvý na jednom ostrůvku, kam voda odnesla dům jeho milenky....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/26880/medeny-jezdec-26880.jpg 433
Orig. název:

Медный всадник (1834)

Žánr:
Poezie
Vydáno:, ELK - Evropský literární klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Přidat komentář
intelektuálka
22. února

Do zimního období úryvek z Puškinova Petrohradu:

Mám rád tvou zimu, kruté mrazy
kdy vzduch se ani nepohne
kdy Něvou sáně cestu razí
a dívčí tvář jak růže žhne

mám rád i rušné slavné plesy
i pitky v pánské sestavě
kde víno šumí jako lesy
a punč tam hoří modravě.

A jiný překlad :

Mám rád tvé drsné, kruté zimy,
vzduch, který mrazí do kosti,
dívenky s líčky zardělými,
když saně letí k předmostí,
lesk bálů, jejich šarm a vtipy,
i mládenecký bujný flám,
když v číších šampaňské jen kypí
a hoří punč. To vše mám rád...

Pink Martini
08.06.2013

Petro Primo Catharina Secunda.. Tenhle nápis stojí na jezdecké soše nejslavnějšího ruského cara Petra I. na Senátním náměstí v jeho milovaném Pitěru, který založil v neúrodných močálech roku 1703. Sochu dala vyrobit carevna Kateřina II., dnes ji nejvíce známe pod jménem Měděný jezdec. Název se ujal po vlně úspěchu Puškinovy poémy z roku 1833.

Měděného jezdce bůh ruské poezie napsal v Borodinu, toto dílko mnohými považováno za jeho nejlepší poému, nesmělo několik let vyjít, protože neprošlo cenzurou Mikuláše I.. Až po Puškinově smrti v roce 1837 se objevil první výtisk upravený cenzory.

Hlavní hrdina Jevgenij je jedním z tisíců obyčejných obyvatel Petrohradu, dá se říct, že se ničím neliší od ostatních. Miluje Parašu, která je dcerou vdovy a žije v domě blízko řeky. Během záplav v roce 1824 část města spláchla rozvodněná Něva a odnesla i dům, v němž žila Paraša. Jevgenij se přes její smrt nedokázal přenést, spílal soše Petra I. a vinil jej za ztrátu své dívky. Od této chvíle se nezbavil pocitu, že jej jezdec pronásleduje na každém kroku, až z toho všeho přišel o rozum a po pár měsících zemřel.

Poéma je brilantním mixem žánrů, střídají se v ní oslavné části o Petru I. a jeho městě připomínající ódu plnou patosu a hrdosti s prozaickým vyprávěním Jevgenije. Za příběhem lásky stojí mnohem vážnější konflikt: mezi mocným světem cara-imperátora a životem obyčejného člověka-nicky. Pokud nemáme náladu na politiku, je Měděný jezdec tragickým příběhem v nádherných verších, hlubší podtext mu však ještě přidává na kvalitě a hodnotě. Puškin věděl, jak vtisknout do příběhu vážnou otázku. Jak to ten chlap dělal? Geniální. 5/5

tleming
01.02.2013

на берегах пустынных волн, стоял он, дум великих полн - и вдаль глядел... velmi dobrá poéma, která se pěkně čte.