Přidat komentář
Každé město by mělo mít svého básníka. Ortena jako kutnohorského básníka z jeho známé poezie člověk moc nevnímá. Než narazí na těchto pár básní. Barbora, Vlašský dvůr, celá Kutná Hora si to zaslouží. A jsou tu typické ortenovské motivy, např. v Modlitbě ke Kutné Hoře: "Na starém hřbitově, kde už se nepohřbívá, / můj první žal, / takový krásný, hluboko se vrývá / kamením, travou, tichem, nechápáním, / ó Pane Bože, nech mne běžet za ním! / Proč si mi nohy zavázal?"
Hledala jsem v lyrických verších mé město a našla jsem. Přestože básně nejsou mým šálkem kávy, srdce rodáka z Kutné Hory zaplesá, když nachází ve verších známá místa, náměstí a uličky. Jen ta kašna už není bílá.
"Krám s knížkami, podloubí, bílá kašna,
tudy jde cesta vzhůru, na Barboru,
panenka štíhlá, vysoká a strašná,
panenka havířů a pana kostelníka
v srdci mi klíčí, tiše odemyká
kamenné tajemství, kamennou Kutnou Horu." (s.15)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Elegie |
| 1958 | Deníky Jiřího Ortena |
| 1986 |  Milostný listář |
| 2012 | Ohnice |
| 1939 | Čítanka jaro |
Kniha Mé město je v
| Přečtených | 21x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 1x |
| Chci si koupit | 1x |
Chtěl jsem si něco od Ortena přečíst, abych věděl.. Ale popravdě jsem z toho příliš neměl.