Matka

kniha od:


Koupit

Čapkovo protiválečné drama o třech dějstvích (myšlenku napsat tuto hru vnukla Čapkovi jeho manželka, herečka Olga Scheinpflugová) patří dodnes k vrcholům české dramatické tvorby.

https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49046/matka-Dd0-49046.jpg 4.41614
Nahrávám...

Komentáře (180)

Kniha Matka

Denny456
04. června

Tak tohle je prostě jedna z mých oblíbených her. A první Čapek, kterého jsem v šestnácti četl. Od té doby už několikrát a pořád je co objevovat. A Čapek je jediný český autor, kterého načítám skoro celého. Na Čapkovi a tedy i na Matce je úžasné, že přestože ji aktuálně tvořil po válce a je to bezpochyby protiválečné drama, tak ve skutečnosti je strašně nadčasové a platné pořád. A navíc se rozhodně nedotýká jen protiválečné literatury, ale i obecných lidských vztahů.

Lejčís
20. května

Do této hry jsem se pustila jako do protiválečného dramatu, ale našla jsem v ní daleko víc. Čapek velmi citlivě rozebírá sílu, hloubku a nekonečnou pravdu toho, co to znamená být matkou se všemi radostmi i strastmi, se kterými se matky v průběhu lidských dějin musejí potýkat, ačkoli jako ženy nemohou nic ovlivnit a mužskému světu, jak sám autor opakovaně zdůrazňuje, nerozumí.
Hra je vystavěna na stále se opakujících dialozích, které jsou ve své podstatě pořád o tom samém, přesto pokaždé podané jinak, přesto pokaždé hlubší, dynamičtější, citlivější a dramatičtější, a právě v tom lze spratřovat Čapkův umělecký styl. Jako spousta jiných Čapkových děl, i tohle je nesmírně nadčasové dílko a má potenciál se Vás dotknout, protože si u něj nejednou řeknete, že to, co čtete, je krutá a bolestivá pravda, lhostejno, na čí stranu argumentace se přikloníte. Čapek byl jednoznačně literární genius.


ZÓNA
12. května

Čapkovo geniální drama...
Na miniaturní ploše se odehrává bolestivá tryzna matky, která doplácí na egoistický a hloupý mužský svět, kvůli kterému vždy trpěli a dosud trpí milióny lidí na celém světě.
Mužská ješitnost a neschopnost se domluvit bez použití zbraní, na úrovni divošských kmenů, pro které život a smrt jedno jsou.
Oproti ní stojí matka se svým ženským pojetím světa, s rodinou a láskou k životu, který žena vždy daruje a je mnohdy ochotna mu zasvětit celý svůj život a být tak šťastná...
Vyprávění formou dialogů nám dává možnost volby, přiklonit se k jedné, či druhé straně. Uvědomit si svoje vnímání světa, svůj morální kredit.
Příběh je jednoduchým příkladem mužského diletantismu, který stojí nad veškerou humánností člověka, jeho inteligencí a schopností lásky.
Text je bolavý a krutý, velice umělecky ztvárněný, ale zároveň čtivý a silný svojí zpovědí několika málo osob, stojících proti sobě v jednom zšeřelém pokoji.
Čapkova verze lidské nepokory k životu. Překonatelná jen velice těžko...
Bylo mi Vás tak moc líto, Dolores...

mishulda
12. května

Jedna z mála knih, která vás uchvátí již od první stránky. Možná je to formou, možná tématem a možná i magickým realismem, který se v české literatuře neobjevuje příliš často.. Knihu přečtěte jedním dechem a ještě dlouho potrvá, než na ni přestane myslet..

bílárůže
04. května

Myslím si, že lepší první setkání s panem Čapkem jsem si nemohla přát, když tedy nepočítám Dášeňku čili Život štěněte. Matka je jakousi zpovědí každé ženy, která přichází o své nejbližší, o své děti. K čemu je válka, když po ní zůstane jen smutek, prázdno a uplakané matky? Karel Čapek v této kraťoulinké hře dokázal skvěle popsat bolest a utrpení při ztrátě nejbližších a také nesmyslnost války, která je vedená kvůli hrdinství. Již teď se těším na některou z dalších divadelních her pana autora, ale Matka pro mě zůstane navždy jakýmsi srdcovým dílem, tím prvním, co jsem od něj četla. Už jen těch pět písmen: MATKA mi navždy zůstane v paměti. Být matkou je radost, ale i utrpení a obětování. Nemohu jinak, než tuto divadelní hru doporučit s nejvyšším hodnocením 5/5.

ElleNora
06. dubna

Mé první setkání s Čapkem a překvapilo mě, jak se mi hra líbila. Pro mě to byl emotivní příběh matky, která se nechce vzdát svých dětí a vypustit je do světa, kde se můžou zranit, dokonce zemřít. Ale chránit je donekonečna nemůže - synové chtějí prožít život po svém.

laura
19. března

Kdysi jsem viděla inscenaci. A pak jsem hru četla. Takže jsem věděla, co mě čeká. Jenže tehdy jsem nebyla matka...

Připadám si jako slepice, která vyseděla orly, sedím při zemi a kdákám strachy, když jeden po druhém vylétají. Někdy si říkám: to nesmíš, nesmíš jim překážet... Je hrozné, co se z člověka stane, když je mámou...

Já jsem neměla žádné jiné poslání, než vás. Já vím, nebylo to nic velikého. Jen se starat a milovat...

Ten konec mě rozsekal. Kdysi to byla možná jen hra. Teď, když matka čte o matce - to byla čistá rána přímo do srdce... Protože to chápu. Protože to nechci chápat. Protože to bolí.

...řekni mi, jak se mohou lidé tak strašně nenávidět?

Nadčasové, jako všechny Čapkovy hry. Hluboce pravdivé. Bolestné. Burcující.

...já měla svůj domov - a to jste byli vy. Tak mně vyložte, proč zrovna já, proč jsem to vždycky já, proč po celé dějiny světa jsem to jenom já, já máma, já ženská, kdo musí tak hrozně platit za vaše veliké věci...

Pamima
17. března

Nebylo to pro mě první Čapkovo drama, již dříve jsem četla Bílou nemoc. Obě díla mi připomněla, jak můžeme být rádi, že v dnešní době nemusíme čelit žádným velkým ozbrojeným konfliktům a vstup do armády, či vojska je jen dobrovolné rozhodnutí jedince. A i když jsem bohužel věděla, jak dílo končí, když jsem ho přečetla celé, stejně mě tento překvapivý konec určitým způsobem zasáhl. Takže pokud hledáte něco na povinnou četbu a můžete sáhnout po něčem z Čapkovy dílny, určitě doporučuji.

1 ...