Matka

kniha od:


Koupit

Čapkovo protiválečné drama o třech dějstvích (myšlenku napsat tuto hru vnukla Čapkovi jeho manželka, herečka Olga Scheinpflugová) patří dodnes k vrcholům české dramatické tvorby.

https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49046/big_matka-Dd0-49046.jpg 4.41774
Nahrávám...

Komentáře (208)

Kniha Matka

Adellll
30. června

Naprosto geniální příběh nejen o utrpení matky, ale také o povinnosti k vlasti a hrůzách války.

Set123
31. května

V Čapkových dramat je Matka zajisté mé nejoblíbenější. Jistě, Bílá nemoc je fajn, ale na Matku nemá a ostatní mě nechala spíše indiferentním (R.U.R., Loupežník a Věc Makropulos).

Jedná se rovněž, jak známo, o drama celkem unikátní pro celou Čapkovu tvoru. Jednak, adresuje konkrétní historickou (z autorova pohledu aktuální) událost, která byla velice citlivá pro celou Evropu. Tedy, událost a fenomén. Událostí rozumím Španělskou občanskou válku drahého generála Franca a fenoménem proces fašizace Evropského kontinentu (nejen, ale hlavně), Německo, Rakousko, Maďarsko, Itálie, Španělsko, abych zmínil některé příklady. Jak Píše Arendtová, Československo bylo nakonec vlastně jedinou výjimkou, tedy alespoň do Druhé republiky, kterou rozhodně za fašizující označit lze. Tato adresnost byla pro Čapka nevídaná. Jistě, implicitně tušíme nacismus v Bílé nemoci a explicitně nacismus ve Válce s mloky, ale takto naostro si to střihnul jen v Matce.

Odpověď na otázku, čím že to, je nasnadě. A tímto bych chtěl adresovat níže komentujícího „Huna“, který se podivuje nad tím (či lituje toho), že Čapek ze svých pacifistických postojů slevil. Kniha byla napsána 1938, v rok Čapkovy smrti. V rok, kdy došlo ke zlomení první republiky a nedlouho poté, co po Mnichovu došlo k založení Republiky druhé. Jedná se o dobu kdy plán „Fall Grün“ klepal na dveře, Hitler po anšlusu obepnul svou silou Čapkovu domovinu a Hitler natvrdo vyhrožoval fyzickým rozdrcením zbytečků Prvé republiky. Hitler po celý 38. rok hovořil o obsazení Československa a drazí naši příslušníci SpD… pardon SdP už tehdy Čapka pronásledovali a týrali. To nebyl stav věcí, ve kterém by bylo lze ignorovat fyzické nebezpečí země, zvláště pak když zbytek světa ignoroval případné nebezpečí. (Svobodova oblíbená argumentace pomocí Sovětského svazu byla nemístná, ten Československo ignoroval stejně jako kdokoliv jiný.) Čapek byl dostatečně inteligentní, aby si uvědomil, že tváří v tvář existenční hrozbě nelze pacifismus udržet.

Ale dosti už bylo mého okecávání. Je to skvělé drama, které mne, i přes svou notnou dávku patetičnosti (matka rozmlouvající se svými zesnulými…), dojímá a nenechává klidným. Mám ho rád, ale i po letech se vyhýbám číst jej znovu, protože se bojím, že bych si to nedejbože zkazil, nebo že bych se zase příliš dojal. A propos, maturantům doporučuji, jak vidno, mluvit se o tom dá alespoň co do kontextu, třebas forma u Čapka nebývá diskutovatelná, protože je jednoduchá a to u dramat platí dvojnásob. Obsah samotný je, myslím, dost diskutovatelný, už v rámci střetu fašismu a komunismu u dvojčat, což krásně ukazuje střet dvou vůdčích metanarativů 20. století. Prostě je to skvělá věc.


Kabuky
29. května

Aktuální v každé době.

Hun
24. května

Prý je to protiválečná hra. To je ale velice povrchní pohled. Karel Čapek tady neřeší ty velké chlapské věci jako politika, vlastenectví, válka... On právě očima ženy ukazuje, jak jsou tyhle velké chlapské věci vlastně trapné. Jak muži pokládají svůj život (nebo životy jiných) za tzv. vznešené ideály, které ale vznešeny vůbec nejsou, a vůbec neřeší, že pro jiné může být tím nejvznešenějším ideálem zdravá a živá rodina.

V mnoha nádherných pasážích Karel Čapek ústy Dolores jasně odkrývá povrchnost a pokrytectví chlapského světa. Jen je škoda, že na poslední půlstraně stejně Čapek spolu s Dolores kapitulují a posílají Toniho do války, aby zabíjel syny jiných matek. Jakoby se na samém konci Čapek zalekl toho, že by se měl svých pacifistických zásad zastat skutečně důsledně. Škoda.

Každopádně hra není o válce a míru, jak nám tvrdili ve škole. Je o střetu mužského a ženského vidění světa a je úžasná.

puczmeloun
20. května

Velmi silné. Ze začátku mi sice styl přišel už trochu přežitý, přeci jen se něco za těch sto let už ve společnosti změnilo. Ano, jde o divadelní scénář, přesto čtenář cítí příliš nadsazený a teatrální tón. S každou další stranou ale kniha překračuje dějiny 20. století až se slovy o vražděných dětech, v obraně stržených mostech, barbarských náletech a nutnosti obrany národa dostává do současnosti. V době začátku nedávné pandemie jsem četl Bílou nemoc a stále bylo mnoho myšlenek aktuálních. A také Matka zůstává Čapkovou připomínkou, že některé věci se za století vůbec nemění. Bohužel, i kdyby to většina z nás stokrát chtěla...

Zároveň oceňuji, že autorsky kniha neobsahuje jen nadčasový "spor" mezi ženským a mužským elementem, přetahování mezi mateřskou láskou a láskou k vlasti, revolucí, ctí, zvídavostí a ochranitelstvím, ale také trochu toho nadpřirozena. Celému textu to přidává velmi zajímavý rozměr, především v momentech, kdy si onu nenormálnost uvědomují ve vztahu se změnami děje i postavy samotné.

ujira
27. dubna

Silné a aktuální téma. Chápu matku a její odpor proti zbytečným obětem, matky by válku nikdy nerozpoutaly, a chápu potřebu obrany vlasti.

vladka321
25. dubna

Neuvěřitelně autentické drama, které spojuje všechny matky světa. Dilema lásky, pocitu štěstí a naplnění stojí proti ideji života, touhy něco po sobě zanechat v rozhodnutí obrany vlasti či boji za svobodu. Stát se hrdinou je snad přáním každého muže. Rozpor lásky, štěstí, ochrany zde stojí proti vlastenectví, sebeurčení a snu stát se velikým - být za cenu nejvyšší.

Knihy_nad_zlato
15. dubna

Nevím moc jak hodnotit povinnou četbu, ale tahle se mi líbila. Mám ráda prózu, mám ráda poezii, ale drama ne. Navíc já blbá jsem si přečetla anotaci. Anotaci, která v tomhle případě vyspoileruje prakticky celou knihu. Ale tak stejně jsem se pustila do čtení, knihu už jsem měla doma a navíc mi důvěryhodný zdroj řekl, že mě by se tahle knížka líbit mohla, ke všemu má tak málo stránek, že bych s ní stejně neztratila zrovna mnoho času.
K postavám se asi pořádně vyjádřit nedokážu, protože bych asi vyspoilerovala jednu zásadní věc. No, a k ději taky ne, ze stejného důvodu.
Každopádně pokud máte Matku v povinné četbě a máte chuť na pořádně smutný příběh (mě jen tak něco nerozesmutní, ale tady mi málem i slza ukápla), pak velmi, velmi doporučuju.

1 ...