Matka
Karel Čapek
Čapkovo protiválečné drama o třech dějstvích (myšlenku napsat tuto hru vnukla Čapkovi jeho manželka, herečka Olga Scheinpflugová) patří dodnes k vrcholům české dramatické tvorby.
Přidat komentář
Jsem si po Bile nemoci říkala, že si od Čapka znovu přečtu něco méně znepokojivého a něco méně na zabití ( svoje), třeba Zahradnikuv rok, nebo Dášeňku, ale jak jsem začala po té " jeho poličce " v knihovně motat dopadlo to úplně jinak. Na divadle jsem to bohužel nikdy neviděla, což mě nyní o to víc mrzí, protože vím že bych to teď už taky nemusela přežít. Tak lehce popsat tak silné pravdy, s takovou až eleganci a nadhledem....Četli jsme to s manželem v jeden podvečer a můj muž prohlasil, že už mě odhalil, prý ho chci regulérně zabít.
Matka a jej každodenné bolestí spojené s obavou o svoje detí je určite nadčasové a stále to najaktuálnejšie posolstvo v každej dobe.
Toto dielko okrem hlavného protivojnového posolstva však ukrýva ešte mnoho ďalších a dnes už veľmi vzácnych odkazov. Bolo by pre mňa zbožným prianim, keby aspoň polovica dnešných manželských párov k sebe prechovávalo vzájomnú úctu a rešpekt doslova až za hrob, tak ako to krásne K. Čapek podal v tejto hre. Tiež znázornená pokorná úcta k rodičom, hlavným autoritam pre svoje detí, je dnes už pomaly tabu.
Matka sa môže každodene strachovať o svoje detí a dávať si predsavzatia, že ich uchráni, ale ani táto najväčšia a najprirodzenejšia sila lásky naše detí neuchráni pred "krásnou neznámou" jedinou istotou nášho ľudského bytia.
Aby bola smrť pre nás naozaj tá krásna neznáma, poučme sa, aký život viesť napríklad aj z tohto diela, kde je dosť úžasných a názorných príkladov...
Kniha se mi dobře četla, ale neoslovila mě až do takové míry jako jiná Čapkova díla
Přečteno jedním dechem. Neuvěřitelně těsná atmosféra, vidět to na divadle musí být silný zážitek.
Výborná silná kniha, která nás nechá pochopit jak těžká byla válečná doba pro rodiny. Přečtená je za chvíli a zvládne ji opravdu každý.
Jedním slovem síla. Síla. Děj tam víceméně žádný není, přesto je tam napětí takřka hmatatelné. Je krásné jak takové patetické bláboly jako vlast, čest, morálka, povinnost, služba atd. působí naprosto bezvýznamně proti lásce, proti mateřské lásce, kdybychom chtěli být úplně přesní. Vždycky v takových chvílích se vzpomenu na nejkrásnější větu z Harryho Pottera, kterou pronáší Brumbál: "Nelituj mrtvé. Lituj živé." A přesně o tom je Matka - těm mrtvým už je to jedno, že padli. Kór když pak pořád ještě můžou tady strašit a věšet vlastní matce na nos bulíky o tom, jak jejich smrt prospěla světu a měla smysl.
Nechci zpochybňovat tezi, že umírání pro nějaký vyšší smysl má smysl. Ale už vůbec nedokážu zpochybnit Čapkovu vizi světa, kde nebude umírání pro vyšší smysl už potřeba. Kéž by k tomu jednou lidstvo dospělo...
A co mě na druhou stranu potěšilo na závěr (možná lehký spoilerek), že vlastně nevíme, jak to s tím Tonim dopadne. Umře? Neumře? Odejde? Neodejde?
Zkrátka a dobře - Matka je kniha která nabízí tisíce otázek a ani jednu odpověď. To si musíme odpovědět sami.
Další dech beroucí dílo Karla Čapka. Asi bych knihu tolik neocenila, kdybych sama matka nebyla. Čapkovo drama mi ještě více přiblížilo naši rodinnou historii, když moje prababička také o syna ve válce přišla... Nemohu však říct, že jí víc rozumím... Nedovedu si představit, že bych o některého svého syna jakkoliv přišla.
Za mě bomba kniha, sice smutná, ale líbilo se mi, že je jako jediná viděla a že je všechny tak milovala.
Knihu jsem četla před lety a dodnes si vybavuju závěr: ,,o dětech....", výstižně podaná duše matky.
Ta atmosféra, gradace a závěr? Naprosto geniální. Vidět to na divadle musí být velmi emotivní zážitek!
Asi nejsilnější protiválečná kniha, kterou jsem četla. Matka se snaží uchránit své syny, ale navzájem se nechápou. Dva různé pohledy - synů a zemřelých můžu z rodiny, kteří hledají nějaký větší smysl i kdyby kvůli tomu měli umřít a matky, která nechce přijít o své děti a tak se je snaží možná až přehnaně udržet u sebe. Někdy s tím byla až otravná.
Až mi běhal mráz po zádech... Vážnost situace a lehkomyslnost s jakou k ní duchové přistupují... Rozdílný pohled na svět, práva a povinnosti. Muži, kteří nechápou ženu - matku. Musím ale přiznat, že bych se nejspíš zachovala ke konci úplně stejně jen s tou výjimkou, že bych šla radši bojovat taky, když už mi nic v životě nezbylo.
Čapkovo drama má silný protiválečný náboj. Autor se zamýšlí nad otázkou pro jaký cíl nebo ideu stojí lidský život za obětování. Je to čest vojáka, poslání lékaře či vědecký pokrok, politické cíle nebo snad obrana vlasti v době, kdy krvácí po napadení nepřítelem?
V pozadí všech těchto více či méně ušlechtilých "mužských" záležitostí stojí žena - matka, která má jedinou, zato neméně významnou roli - chránit svou rodinu, své děti.
Skvělé drama! Doporučuji!
Čapek je jeden z mých neoblíbenějších autorů.
Matka byla další knihou, která mě ohromila a zařadila se tak mezi mé nejoblíbenější.
Drsná kniha, kdy matka chce držet svou rodinu pohromadě, kdy chce jen to nejlepší pro své syny. Bohužel ne vždy je vše tak, jak bychom si přáli.
Každý čtenář doufal v dobrý konec, ale tušil, že nepřijde.
Štítky knihy
mateřství matky a synové protiválečná dramata česká dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Kniha Matka je v
| Právě čtených | 18x |
| Přečtených | 3 435x |
| Čtenářské výzvě | 317x |
| Doporučených | 192x |
| Knihotéce | 434x |
| Chystám se číst | 235x |
| Chci si koupit | 40x |
| dalších seznamech | 21x |
Kdo může říct o obětech války více než matky? A kdo má právo rozhodnout, kdy je obětovat život významné a hodnotné a kdy už pošetilé? Stojí vědecký pokrok a lékařská pomoc za obětování lidského života? V jednom z Čapkových nejlepších děl proti sobě stojí pohled těch, kteří neváhají obětovat život pro svoji věc, a pohled matky chránící v prvé řadě svou rodinu. Na čí stranu se postavíme, čí pohled a ideály jsou nám bližší, je naše osobní rozhodnutí, není ovšem na škodu zamyslet se i nad druhým názorem.