Matka
Karel Čapek
Čapkovo protiválečné drama o třech dějstvích (myšlenku napsat tuto hru vnukla Čapkovi jeho manželka, herečka Olga Scheinpflugová) patří dodnes k vrcholům české dramatické tvorby.
Přidat komentář
Prý je to protiválečná hra. To je ale velice povrchní pohled. Karel Čapek tady neřeší ty velké chlapské věci jako politika, vlastenectví, válka... On právě očima ženy ukazuje, jak jsou tyhle velké chlapské věci vlastně trapné. Jak muži pokládají svůj život (nebo životy jiných) za tzv. vznešené ideály, které ale vznešeny vůbec nejsou, a vůbec neřeší, že pro jiné může být tím nejvznešenějším ideálem zdravá a živá rodina.
V mnoha nádherných pasážích Karel Čapek ústy Dolores jasně odkrývá povrchnost a pokrytectví chlapského světa. Jen je škoda, že na poslední půlstraně stejně Čapek spolu s Dolores kapitulují a posílají Toniho do války, aby zabíjel syny jiných matek. Jakoby se na samém konci Čapek zalekl toho, že by se měl svých pacifistických zásad zastat skutečně důsledně. Škoda.
Každopádně hra není o válce a míru, jak nám tvrdili ve škole. Je o střetu mužského a ženského vidění světa a je úžasná.
Velmi silné. Ze začátku mi sice styl přišel už trochu přežitý, přeci jen se něco za těch sto let už ve společnosti změnilo. Ano, jde o divadelní scénář, přesto čtenář cítí příliš nadsazený a teatrální tón. S každou další stranou ale kniha překračuje dějiny 20. století až se slovy o vražděných dětech, v obraně stržených mostech, barbarských náletech a nutnosti obrany národa dostává do současnosti. V době začátku nedávné pandemie jsem četl Bílou nemoc a stále bylo mnoho myšlenek aktuálních. A také Matka zůstává Čapkovou připomínkou, že některé věci se za století vůbec nemění. Bohužel, i kdyby to většina z nás stokrát chtěla...
Zároveň oceňuji, že autorsky kniha neobsahuje jen nadčasový "spor" mezi ženským a mužským elementem, přetahování mezi mateřskou láskou a láskou k vlasti, revolucí, ctí, zvídavostí a ochranitelstvím, ale také trochu toho nadpřirozena. Celému textu to přidává velmi zajímavý rozměr, především v momentech, kdy si onu nenormálnost uvědomují ve vztahu se změnami děje i postavy samotné.
Silné a aktuální téma. Chápu matku a její odpor proti zbytečným obětem, matky by válku nikdy nerozpoutaly, a chápu potřebu obrany vlasti.
Neuvěřitelně autentické drama, které spojuje všechny matky světa. Dilema lásky, pocitu štěstí a naplnění stojí proti ideji života, touhy něco po sobě zanechat v rozhodnutí obrany vlasti či boji za svobodu. Stát se hrdinou je snad přáním každého muže. Rozpor lásky, štěstí, ochrany zde stojí proti vlastenectví, sebeurčení a snu stát se velikým - být za cenu nejvyšší.
Nevím moc jak hodnotit povinnou četbu, ale tahle se mi líbila. Mám ráda prózu, mám ráda poezii, ale drama ne. Navíc já blbá jsem si přečetla anotaci. Anotaci, která v tomhle případě vyspoileruje prakticky celou knihu. Ale tak stejně jsem se pustila do čtení, knihu už jsem měla doma a navíc mi důvěryhodný zdroj řekl, že mě by se tahle knížka líbit mohla, ke všemu má tak málo stránek, že bych s ní stejně neztratila zrovna mnoho času.
K postavám se asi pořádně vyjádřit nedokážu, protože bych asi vyspoilerovala jednu zásadní věc. No, a k ději taky ne, ze stejného důvodu.
Každopádně pokud máte Matku v povinné četbě a máte chuť na pořádně smutný příběh (mě jen tak něco nerozesmutní, ale tady mi málem i slza ukápla), pak velmi, velmi doporučuju.
Čapkovo protiválečné drama v době španělské občanské války, kdy matka z počátku odmítá synovu iniciativu jít se přihlásit jako dobrovolník, ovšem následující události její názor změní. Čapkovo literární umění spočívalo, že dokázal napsat nadčasové hry, které jsou aktuální i v dnešní době
Velmi silný příběh, velmi silné ženy.
Nadčasové dílo.
Prostě pan Čapek je jen jeden a nevěřím, že by se našel český autor, který ho kdy překoná. Je fascinující, jak dokázal svá díla napsat tak, aby bylo možné je aplikovat do každé doby.
Matka mě moc bavila. Bylo zajímavé vidět válku očima matky. Vždy se podle mě rozebírá válka atd. Ale jak to vidí třeba rodiče to už se moc nepopisuje. Tohle se mi líbilo mnohem víc než Bílá nemoc. K maturitě ideální.
Vydáno při schylujíci se německé invazi do Čech. Čteno na počátku ruské invaze na Ukrajinu.
Nepříjemně aktuální, velice čtivé dílo. Smutné a varovné. Kdybych to četl jindy, asi by mi přišlo přehnaně emotivní, ale v kontextu doby je to zcela pochopitelné.
Jedno z posledních děl Karla Čapka, dokončil ho těsně před druhou světovou válkou. Z počátku mi přišli mužští hrdinové lehkovážní, obětovali svůj život za svoje ideály. Své smrti vůbec nelitovali, zejména když pomohli své komunitě, vědě, výzkumu atp. V závěru knihy, kdy se hlavní hrdinka - matka - snaží uchránit svého posledního syna, se odehrávají události, které již nelze přehlížet a je potřeba bojovat.
Jedno z nejsilnějších děl Karla Čapka, které je dnes více než aktuální. Neskutečně mě děj bavil a četl se sám, i přestože to není hezké čtení. Rozhodně doporučuji - Matku by si měl přečíst každý
Matka je moje první autorova kniha, kterou jsem kdy přečetla. Kontext jsem neznala, ale jednoduše jsem po ní sáhla a dala se do čtení.
Musím říct, že jsem velmi mile překvapená. Četla se strašně pěkně, Motivy, které přiřadil jednotlivým postavách v celku knihy vytvořili zajímavé vyústění celé hry.
Příběh je velmi silný. Čapek dokázal skrz famózní dialogy, člověku zprostředkovat tvrdou realitu války, které se dotkne naprosto všech! Číst jí dnes (s vědomím situace ve světě) bylo mrazivé.
Ti, kteří se války účastní přímo, jsou sežrání jejím průběhem. A ti, kteří se války sice neúčastní, ale žijí v její době, se jích sice nemusí dotknout fyzicky, ale jsou jí zruinováni psychicky. Ústřední postava matky, je zde naprosto klíčová a je naprosto úchvatně vystavěná a soucítit s ní musí naprosto každý. Konec je dechberoucí.
Čapek se rozhodl v ovzduší předválečného napětí napsat divadelní hru, která sahá až ke kořenům antické tragédie. Při čtení se mi hlavou honilo nespočet otázek, na které není lehké si odpovědět. Jedno ale vím jistě. Ať už si vezmete do ruky jakoukoliv Čapkovu knihu, nesáhnete vedle.
Mé nejoblíbenější dílo od Karla Čapka. Silné a nesmírně smutné. Zasáhlo mě už poprvé, když jsem ho četla (tehdy ještě jako náctiletá k maturitě), a ani po opakovaném čtení mě nepřestává fascinovat. Díky skvělým dialogům děj rychle plyne, ale rozhodně není plytký. Čtenáři nabízí mnoho podnětů k přemýšlení. Ukazuje krutost války, která nakonec neušetří nikoho. Nabízí jedinečný pohled matky - postavy, která obvykle nebývá tak vyzdvihovaná a stavěná do středu zájmu, ale která neskutečně trpí a v bojích či kvůli touze po velikosti přijde o své milované. Obdivuji Čapka za to, jak tento příběh zpracoval a kolik emocí do něj dokázal skrýt... Doporučuji k přečtení všem.
Mockrát mi tenhle příběh vyprávěla babička jako malé holce, od té doby ho nosím v paměti s fascinuje mě. Skvělé dialogy, Čapku.
Velice zdařilé dílo. Protože jsem Čapka začala číst až v pozdějším věku, tím víc mi přilnul k srdci a hodně o jeho dílech přemýšlím. Tak i Matka, to není kniha na přečtení, ale k přemýšlení. Má své kouzlo, pokud se ptáme, co tím chtěl Čapek říci. Velký otazník je na konci příběhu. Zařadí se syn Toni mezi ostatní? Nebo splní svoji občanskou povinnost a pak se vrátí k matce?
Popravdě mě velmi překvapilo, že mě tato kniha bude bavit. Je tak akorát dlouhá a autor napsal skvělý příběh. Jelikož je to drama a dramata jsou psána ve stylu scénáře, kniha se pak čte mnohem snáz. Střídají zde přímé řeči postav, což není tolik zdlouhavé, jako když čtete příběh, ve kterém je jen jedna postava.
Čapek opravdu ví, jak s danými tématy pracovat a příběh matky, která postupně přichází o celou rodinu, je zpracovaný na jedničku. Zatímco mnozí autoři se zaměřovali na skutečné válečné konflikty, Čapek nám ukázal pohled obyčejné ženy, jež díky válkám emocionálně trpí. Konverzace s mrtvými a jejich pohledy na danou problematiku jsou zpracovány skvěle a dobře to ukazuje mentalitu lidí, kteří jsou ochotni pro svou zemi zemřít.
Štítky knihy
mateřství matky a synové protiválečná dramata česká dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Kniha Matka je v
| Právě čtených | 18x |
| Přečtených | 3 435x |
| Čtenářské výzvě | 317x |
| Doporučených | 192x |
| Knihotéce | 434x |
| Chystám se číst | 235x |
| Chci si koupit | 40x |
| dalších seznamech | 21x |
V Čapkových dramat je Matka zajisté mé nejoblíbenější. Jistě, Bílá nemoc je fajn, ale na Matku nemá a ostatní mě nechala spíše indiferentním (R.U.R., Loupežník a Věc Makropulos).
Jedná se rovněž, jak známo, o drama celkem unikátní pro celou Čapkovu tvoru. Jednak, adresuje konkrétní historickou (z autorova pohledu aktuální) událost, která byla velice citlivá pro celou Evropu. Tedy, událost a fenomén. Událostí rozumím Španělskou občanskou válku drahého generála Franca a fenoménem proces fašizace Evropského kontinentu (nejen, ale hlavně), Německo, Rakousko, Maďarsko, Itálie, Španělsko, abych zmínil některé příklady. Jak Píše Arendtová, Československo bylo nakonec vlastně jedinou výjimkou, tedy alespoň do Druhé republiky, kterou rozhodně za fašizující označit lze. Tato adresnost byla pro Čapka nevídaná. Jistě, implicitně tušíme nacismus v Bílé nemoci a explicitně nacismus ve Válce s mloky, ale takto naostro si to střihnul jen v Matce.
Odpověď na otázku, čím že to, je nasnadě. A tímto bych chtěl adresovat níže komentujícího „Huna“, který se podivuje nad tím (či lituje toho), že Čapek ze svých pacifistických postojů slevil. Kniha byla napsána 1938, v rok Čapkovy smrti. V rok, kdy došlo ke zlomení první republiky a nedlouho poté, co po Mnichovu došlo k založení Republiky druhé. Jedná se o dobu kdy plán „Fall Grün“ klepal na dveře, Hitler po anšlusu obepnul svou silou Čapkovu domovinu a Hitler natvrdo vyhrožoval fyzickým rozdrcením zbytečků Prvé republiky. Hitler po celý 38. rok hovořil o obsazení Československa a drazí naši příslušníci SpD… pardon SdP už tehdy Čapka pronásledovali a týrali. To nebyl stav věcí, ve kterém by bylo lze ignorovat fyzické nebezpečí země, zvláště pak když zbytek světa ignoroval případné nebezpečí. (Svobodova oblíbená argumentace pomocí Sovětského svazu byla nemístná, ten Československo ignoroval stejně jako kdokoliv jiný.) Čapek byl dostatečně inteligentní, aby si uvědomil, že tváří v tvář existenční hrozbě nelze pacifismus udržet.
Ale dosti už bylo mého okecávání. Je to skvělé drama, které mne, i přes svou notnou dávku patetičnosti (matka rozmlouvající se svými zesnulými…), dojímá a nenechává klidným. Mám ho rád, ale i po letech se vyhýbám číst jej znovu, protože se bojím, že bych si to nedejbože zkazil, nebo že bych se zase příliš dojal. A propos, maturantům doporučuji, jak vidno, mluvit se o tom dá alespoň co do kontextu, třebas forma u Čapka nebývá diskutovatelná, protože je jednoduchá a to u dramat platí dvojnásob. Obsah samotný je, myslím, dost diskutovatelný, už v rámci střetu fašismu a komunismu u dvojčat, což krásně ukazuje střet dvou vůdčích metanarativů 20. století. Prostě je to skvělá věc.