Mateřská znaménka
Arnon Grunberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353641/bmid_materska-znamenka-VJD-353641.jpg
3
10
4
Mladý psychiatr Kadoke pracující na lince prevence sebevražd má problémy s hledáním ošetřovatelky pro svou matku. Žádná o ni nevydrží pečovat delší dobu. Důvodem je jak jeho vlastní dysfunkční osobnost, tak specifický způsob jeho „matky“ vyrovnávat se s vlastními traumaty a depresemi. Vyřeší situaci narychlo najatá promiskuitní suicidální pacientka s hraniční poruchou osobnosti? Může vůbec něco zdravého vzejít z přimíchání další pochybné ingredience do už tak barvitého klokotajícího mixu? Není to všechno vlastně jako mateřská znaménka, která nám ve skutečnosti nevadí, ale ze strachu před možnou rakovinou si je necháme odstranit, abychom si je nakonec schovali do krabičky na památku, protože se od nich neumíme odloučit? Jak je tomu u oceňovaného nizozemského autora Arnona Grunberga již zvykem, i v tomto románu stahuje čtenáře co nejhlouběji do bezedné propasti lidských vztahů. Kniha byla nominována na cenu ECI Literatuurprijs 2016 (nejlepší nizozemská kniha roku).... celý text
Literatura světová , Romány , Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2017 , Dybbuk
Originální název:
Moedervlekken , 2016
více info...
Přidat komentář
Z otce se stala matka. Matka, ktera ma pindika. A psychiatr je syn. Osetrovatelka zena, kterou nechal zavrit na leceni. Psychiatr se muze stat 107. Narocnejsi cteni. Ale je to k precteni. A pak na to myslite ;)
Určitě si najde své čtenáře, spíše ty náročnější. Nemohu tvrdit, že je to špatně napsáno, ale mně to nějak nesedlo.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Gstaad |
| 2009 | Tirza |
| 2006 | Fantomová bolest |
| 2017 | Mateřská znaménka |
| 1999 | Modré pondělky |
Kniha Mateřská znaménka je v
| Přečtených | 13x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Knihotéce | 10x |
| Chystám se číst | 12x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
Bomžorno,
Jak se daří paštiky? Všechno tutti frutti? Tahle knížka byla teda hutná valba, že se mi málem votočily voči naruby. Nejhorší je, že si člověk vždycky vezme nejnudnější knížky do vlaku.
Začíná to tak, že postarší psychiatr navštíví jazykem la-la-land nepálské ošetřovatelky svý matky, tedy jasné porušení lékařské přísahy, která zní "Neliž co tě nepálí." Ale co měl dělat, když holka mluví nepálsky, on nizozemsky a jediný lingus, který mohli použít, byl kundilingus? Nicméně, dozví se to její starej nepálec a myslíte, že mu ji nenapálil? Ano, nepálil mu jednu přímo do kokosu! A to jsem si vždy myslel, že Nepál, mimojiné známý pro vynález nepálivých věcí (nepálivy kečup, třeba jeden příklad za všechny) je zemí, kde žijí jen mírumilovní lidé. Jak by řekli v pražské Tróji: Chyba lávky!
Nepálec se tedy nenapálil a ústřední zápletka byla na světě. Po odchodu oošetřovatelky tedy hlavní hrdina musí novou ošetřovatelku, která by měla trochu vlídnější postoj ke kunilingu. Třeba takový postoj rozkročmo, nebo s jednou nohou na pračce. To se mu nedaří a to především proto, že jeho matka je otec, který se za matku jen vydává a tím pádem má teda v gaťatech o jednoho famfulína víc, než kolik se na maminku sluší a patří.
Tento šokující twist přijde ještě celkem brzy v knize a k čemu to vede? Vůbec k ničemu. Následuje dalších 300 stran, kde se psychiatr točí ve víru svých dementních myšlenek, a aby to bylo trochu víc offbeat, dojedná matce sebevražednou pacientku. Jediné možné vysvětlení tohoto stupidního počinu je to, že vzhledem k tomu, že holka pije svoje Savo, nedojde k navýšení rodinného rozpočtu na nápoje.
Před Sarajevem jsem už málem vyskakoval z vlaku, ale knížku jsem úspěšně dočetl a rázem hodil z vokna. Po vynikajícím Gstaadu můj mozek odmítá pochopit, co se s Grunbergem stalo a co tohle bylo za naprosto příšerně nudnou slátaninu. Takže 2/10 a doporučuji všem lidem, kteří milují přenosy z Poslanecké sněmovny.