Matečná samota
Viola Fischerová
Matečná samota je sbírka o stárnutí. O tom, v jaké podobě do něho vstupuje minulý život, jakou podobu v něm má tvorba a láska a co je na něm nové — matečné, tedy krystalizující. Viola Fischerová i ve své nové básnické sbírce nezapře smysl pro poetickou zkratku, významovou lakoničnost i mnohovrstevnatost básnického sdělení.
Přidat komentář
Sbírka je nenápadně plíživá, stejně jako stárnutí. Jenomže stárnutí nejsou jen vzpomínky na to, co bylo, na ty, kteří odešli, ale i kus současného života. Právě životní jiskra mi ve verších chybí, občasný záblesk radostného očekávání, co hezkého ještě by mohlo přijít. Básně se mi zdají být monotónní, ale ne šedé. Spíše v barvě slonové kosti.
Moje první kompletní přečtená sbírka od autorky - a zcela určitě ne poslední. "Tohle je moje krevní skupina", chtělo se mi vykřiknout po prvním přečtení. A i když první část sbírky je spíše duchovně zaměřená (a já jsem nevěřící :), rozhodně to ničemu nevadí...ale nechme rozborů, u básní jde hlavně o pocity...
Autorovy další knížky
| 2005 |  Co vyprávěla Dlouhá chvíle |
| 2007 |  Písečné dítě |
| 2009 | Domek na vinici |
| 1995 | Babí hodina |
| 2002 | Matečná samota |
Kniha Matečná samota je v
| Přečtených | 23x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
Pane vrať mi tu úzkost o duši
již jsi dal unést
osmiletému dítěti