Masarykovy oprátky

Masarykovy oprátky https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/153932/bmid_masarykovy-opratky-9do-153932.jpg 4 13 3

Kniha je věnována problematice trestu smrti v době první a druhé Československé republiky, tedy v letech 1918–1939. Je uvozena texty, pojednávajícími obecně o trestu smrti a jeho praktickém výkonu v našich zemích. Následuje hlavní část, která je rozdělená do třiadvaceti chronologicky řazených kapitol. První se souhrnně věnuje období let 1918–1922, kdy probíhala stabilizace československého státu. V té době byly popravy prováděny především v souvislosti s válečnými konflikty, které nová republika vedla se svými sousedy. První rozsudek vynesený řádným soudem v ČSR byl vykonán počátkem roku 1923. V následujících letech bylo v republice provedeno celkem jedenadvacet poprav: jedenáct v době, kdy byl prezidentem T. G. Masaryk, sedm během prvního funkčního období Edvarda Beneše a tři v době takzvané druhé republiky. Až na tři případy z let 1937–1938, kdy na popravišti stanuli vojáci z povolání čs. armády, usvědčení z vojenské zrady a špionáže ve prospěch Německa a Maďarska, se jednalo o ty nejsurovější, často sériové vrahy. Vedle jmen jako Martin Lecián nebo Svatoslav Štěpánek, nahánějících dodnes hrůzu, zde můžeme najít i případy zcela zapomenuté a dnes prakticky neznámé. Publikace vůbec poprvé podává ucelený přehled o všech těchto případech, zpracovaných na základě primárních archivních pramenů.... celý text

martunka
martunka
25.10.2016 4 z 5

Musím uznat, že po přečtení této knihy víc přemýšlím o tom, jestli je v některých případech dobře, že už nemáme trest smrti.

Bumeso
Bumeso
09.07.2016 5 z 5

Velmi zajímavě napsaná kniha o zajímavém tématu


Kakho-Oto
Kakho-Oto
31.12.2014 5 z 5

Fundované, střízlivé, ale přesto (nebo spíše proto?) velmi kvalitní čtení. Ve většině případů jde o vrahy, často sériové, kterým ani naši meziváleční prezidenti neudělili milost. Nejznámější je případ loupežného vraha Martina Leciána. Obzvláště otřesné jsou příběhy vrahů Fritze Sandnera či Svatoslava Štěpánka. Mezi 21 popravenými nalezneme nejen Čechy a Slováky, ale i Němce, Maďary a jednoho Poláka. Tři případy se týkají výzvědné činnosti ve prospěch Německa a Maďarska ve druhé polovině 30. let 20. století. Na začátku knihy je kapitola o jiných trestech smrti, provedených ve válce s Maďary v roce 1919. Knize nechybí ani zajímavý epilog, o bohaté obrazové příloze nemluvě. Mimochodem Ivo Pejčoch je jedním z nejplodnějších českých historiků, přesto píše na velice dobré úrovni - nejčastěji o problematice třetího odboje v období zhruba deseti let od roku 1948.