Máš mě vůbec rád?
Fausto Brizzi
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291725/bmid_mas-me-vubec-rad-ZHC-291725.jpg
4
104
37
Je dost velký rozdíl mezi “Mít někoho rád” a “rád někomu pomoci” . To si rozvedený pětačtyřicátník Diego Anastasi, který si vybudoval pověst úspěšného advokáta a taky hlubokou depresi, bohužel uvědomí poměrně pozdě. Při té příležitosti zjistí, že všichni, které má rád, nemají čas na něj a na jeho potíže. A následně si uvědomí, že vlastně ani on pro ně nikdy nic neudělal, nepomohl jim, když to potřebovali. Pokusí se to změnit: rozhodne se, že musí pro své nejbližší udělat něco dobrého. Výsledek? Ničí jejich životy včetně jejich přání a snů. Nebo možná ne...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
Se mi vuoi benejovann , 2015
více info...
Přidat komentář
Jako tradičně skvělé, zábavné čtení o smutných životních peripetiích. Dokonce i motiv deprese a sebevraždy autor rozebírá natolik vtipně, že se smíchem zalykáte.
Jen ten přerod hlavního hrdiny z psychicky nemocného člověka na super motivovaného, podnikavého jedince mi připadal nedotažený, málo uvěřitelný, stejně jako závěr samotný.
" Nestačí mít lidi rád, ale je třeba konat pro ně dobré věci. ... Jsou lidé, kteří konají dobro, jiní, kteří škodí, a ještě další, kteří nedělají nic. Ti poslední jsou nejnebezpečnější a nejzbytečnější. Nedělat nic je velké provinění. "
Ak neviete čo je depresia, tak sa to v tomto príbehu dozviete. Pohodová kniha s neľahkou témou.
Srdcovka. Jako předešlá kniha. I když ta je podle mě ještě o chlup lepší a silnější.
Perfektná knižka. Doporučujem všetkým depkárom, aj tým, čo depresie u iných podceňujú. Dokonalý koniec. Kniha sa mi páčila viac ako Sto dní šťastia.
Kniha 100 dní štěstí mě uchvátila, a proto jsem s velkým očekáváním začala číst druhou autorovu knihu s názvem Máš mě vůbec rád? Jaké to nepříjemné zjištění, když mě příběh o Diegovi nechytil od prvních stran. Autorův skvělý styl psaní zde nechybí, ale zvolené téma, tedy deprese a její průběh, autor rozepisoval na mnoha stranách, a chyběl děj. To se naštěstí změnilo s příchodem obchůdku Klábosení, na který jsem se velmi těšila. Konečně mě příběh zaujal naplno. Rozjela se akce, a já si již jen užívala skvělého čtení a humorných situací. Tedy až do momentu, kdy jsem zamačkávala slzy. Propojení s předchozí knihou potěšilo.
Myslím, že je reálná možnost depresi vyléčit, nebo alespoň utlumit, stylem, který nám autor předložil.
*Jsem si naprosto jistý, že andělé strážní, které odjakživa malíři zachycovali jako okřídlené směšné postavy v nočních košilích, jsou ve skutečnosti naši psí přátelé.* S touto větou z knihy absolutně souhlasím.
Příběh vás donutí přemýšlet nad tím, co je v životě důležité, jak vzácné je mít přátele a milující rodinu, jak snadno lze o všechno přijít, o zásahu smrti do života a o tom, že někdy až po smrti blízkého člověka můžeme zjistit, kolika lidem zasáhl do života.
Po dlouhé době mě kniha rozplakala tak, že jsem ji musela odkládat, abych měla sílu ji dočíst.
Na knihu jsem narazila úplně náhodou v levnch knihách. Přečetla jsem ji za víkend. Možná je to vlastní odraz stejného povolání, ale každý se občas ženeme za bezvýznamnými věcmi. Život je ale úplně o něčem jiném. Někde tam v tom vlastním klidu a tichu krčícím se ve stíhu. Stačí se jen pořádně rozhlédnout. Je to kniha, kdy stačí jen otevřít libovolnou stranu a zase si ji užít jako poprvé.
Tak tuhle knížku by si měl povinně přečíst každý čtenář .. příjemná kniha o nepřijemných věcech které se běžně schovávají po sukni a určitým způsobem stigmatizují společnost .
Psáno srozumitelně, lidsky k věci a jako bonus se nemůžete otrhnout ...
Asi první třetinu jsem se nemohla začíst,ale pak jsem naopak knihu nemohla odložit. Byla jsem zvědavá na příběh člověka v depresi. Možná to měl být účel,že podání deprese a sebevraždy vyznělo spíš vtipně,ale to jak přemýšlel nad tím,jak to udělat,to spisovatel trefil. Člověk v hluboké depresi už nemyslí na nic jiného,než jakým způsobem a kde to skončit. Kdo to nezažil,nepochopí. Překvapilo mě prolnutí příběhu s osobami z knihy 100 dní štěstí,řekla jsem si,jo ty já přece znám! 100 dní štěstí se mi líbila víc,ale i tahle určitě stojí za přečtení. A autorovi děkuji za věnování : "Všem těm,kteří bojovali s depresí a dokázali vyhrát.A všem těm,kteří ještě bojují,s nadějí,že jim tyto stránky trochu pomůžou na cestě k uzdravení."
Deprese. Deprese. A zase ta deprese..
První polovina knihy se mi hodně táhla. Nebavila mě. Jsem ale ráda, že jsem vytrvala, dokud se na scéně neobjevil obchůdek klábosení. To pak byla jízda. Hlavní pointa knihy - dělat radost druhým a dávat jim tak najevo svou lásku - je zde jedinečná. Ještě že na to hlavní hrdina s pomocí dvou "záchranářů" přišel. Jak jednoduché najednou bylo se z deprese dostat ;-).
Že by taková "pohodová kniha o depresích"?. . :-). .Čteno po 100 dní štěstí, kde byla laťka nasazena fakt vysoko. Nicméně, za mě začátek super! Čtivé, co slovo, to perla a trefa do černého!!! Myšlenka knihy taky dobrá a oceňuji mužský pohled a humor! (žádné "kudrlinky a rovnou k věci :-)). Pak jsem měla hluchá místa, dokonce jsem uvažovala o 3 hvězdách :-(, ale to by si Fausto nezasloužil, vzhledem k tomu, kde jsem ty 3 hvězdy dala jinde :-).
Je to určitě knižka, kde jsou "nahlas" popsány věci, o ktrých se mluví zaobaleně, nebo vůbec. Každý může polemizovat, jestli i on by se tak zachoval apod., ale nesuďme! Jednotlivě si z toho odneneseme, co je nám bližší a vyložíme po svém. Nemůžu upřít autorovi určité poselství, která se v knížce nabízí, ale na 100 dní štěstí to nemá :-(. .
PS. a čím jste blíže věkově hrdinovi, tím více ho pochopíte, takže se obávám, že pro dceru by to možná byla "zvláští" knížka (Dany, promiň :-))))
Knihy psané lidmi, co si sáhli na duševní a životní dno, mají něco do sebe. Asi větší porozumění, protože jdou pod povrch a mluví o tabu. Tohle se mi četlo skvěle, taky se mi to dostalo do ruky v pravou chvíli, skoro jako kdybych hledala odpověď a našla její část v knihkupectví. Styl psaní je vřelý, vtipný a upřímný. Můžu jen doporučit.
Souhlasím, čas od času si něco takového přečíst, neuškodí. Laciná tato kniha určitě není.
Autorova předchozí kniha 100 dní štěstí se mi moc líbila. Když jsem v Levných knihách natrefila na toto volné pokračování, neváhala jsem. A... jsem nadšená. Knihu Máš mě vůbec rád jsem přečetla za jeden den a neskutečně mě dojala. Je opravdovým pohlazením po duši. Nechci na ní kritizovat vůbec nic.. Nechala ve mně úžasný pocit, že by si něco takového čas od času měl přečíst každý z nás.
Báječná kniha, která obsahuje nenásilný návod na léčení deprese, cestu k spokojenosti, nesobeckosti, přátelství, lásce a především k pocitu pohody, který vás obklopí ve chvíli, když otevřete dveře Massimilianova jedinečného obchůdku Klábosení.
Pri čítaní tejto knihy som pociťovala pohodu,....bolo v nej veľa múdrostí a poučení. Milé čítanie....
Tak po tomhle vím, že si musím přečíst i autorovu prvotinu. Kniha se mi líbila, ano i s tím vším depkařením.. snad každý si tím prošel. Bylo to celkem vtipné, a takové.. milé. Líbilo se mi vyprávění o něm a Loredaně. :) takový krásný přátelství. Knihu můžu rozhodně doporučit.. když ne všem, tak alespoň depkařům. :)
Copak když má žena ráda sex, musí být dneska nutně nymfomanka?...
Nicméně, jako hobby píšu sex.
:)
Bohužel jsem knihu ani nedočetla do konce. Autor si mou pozornost nezískal. 100 dní štěstí bylo fajn, ale tohle u mě ne.
Štítky knihy
deprese rodinné vztahy mezilidské vztahy
Kniha Máš mě vůbec rád? je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 144x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 96x |
| Chystám se číst | 95x |
| Chci si koupit | 26x |
O depresi převážně nevážně. Život se nemá vzdávat, vždycky stojí za něj bojovat.