Tma
Bernard Minier
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/292755/bmid_tma-z7q-292755.jpg
4
1929
450
Martin Servaz série
< 3. díl >
Na Štědrý den objeví Christine Steinmeyerová, rozhlasová moderátorka z Toulouse, ve své poštovní schránce dopis od ženy, která v něm oznamuje svou sebevraždu. Christine je přesvědčená, že se dopis dostal do její schránky omylem. Chyba? Hoax? Jenže druhý den ji zavolá do rádia neznámý posluchač, který ji obviní z toho, že nic neudělala. Brzy se urážky, hrozby a různé incidenty znásobí. Jako by se někdo snažil převzít kontrolu nad jejím životem, který se jí začne rozpadat pod rukama jako domeček z karet a promění se v noční můru. Martin Servaz se léčí na klinice pro policisty trpící syndromem vyhoření. Pronásledují ho zlé sny o bývalé lásce Marianne, unesené sériovým vrahem Julianem Hirtmannem. Jednoho dne dostane poštou obálku obsahující elektronickou kartu od hotelového pokoje, v němž před rokem spáchala sebevraždu jakási umělkyně. Někdo si přeje, aby se Martin vrátil do práce. A Martin Servaz se cítí být připravený. Co když naši nejbližší nejsou takoví, jací se zdají? Co se stane, když někdo převezme kontrolu nad vaším životem a vztahy? A co se skrývá ve tmě? Nezhasínejte světlo… a pokud to uděláte, připravte se na nejhorší!... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi , Thrillery
Vydáno: 2016 , XYZ (ČR)
Originální název:
N'éteins pas la lumière , 2014
více info...
Přidat komentář
Oko za oko, zub za zub. Ze začátku mi kniha připomínala odkaz v autorství thrillerů od Lisy Jackson. Při čtení této knihy jsem proto postupně rozkličovala děj a charakteristiku postav podle série thrillerů Lisy Jackson předně Alvarez & Pescoli. Jenže byl zde velký rozdíl. V knize Tma dochází ke gradaci vítězství, kdy vrahovo jednání převezme oběť, s čímž se v sériích od Lisy Jackson nesetkáváme, protože vrahovo počínání končí vždy u vraha. Tady jde o následnou mstu. Kniha, tak jak se staví několikapatrový dům, jde důmyslně od základů výš a výš a tady se jedná o dům s několika patry. Kniha jde o stupeň výš, než pouze dosáhnout na vraha. Když si myslíte, že rozuzlením děje a najitím vraha vše končí, nastává další děj, kdy roli vraha převezme oběť a vystupňuje tak vrahovo počínání způsobem, aby vrah sklidil to, co zasel. Úklady vraha, pečlivá skládačka manipulací, intrik a vrahova pečlivost při každém posunu vpřed i zpět jsou zrcadlem a šablonou odvety oběti a okolí. Skvěle napsaná kniha, která popisuje, jak daleko může zajít lidská psychika s nedůvěrou, chtíčem, pomstou a důmyslností. Mnohaaspektové literární dílo, které v jeho pasážích vezme čtenáři dech a neustále ho strhává k dalšímu čtení. Dílo, které jede "na teď a nadoraz".
10/21 Za mě zatím nejlepší Kruh, Tma byla fajn, originální příběh, dobře se četla. Servaz se v příběhu jen tak mihal, věřím, ze v dalším díle dostane víc prostoru. Musím vyzdvihnout části deníku, to mě bavilo číst opravdu moc.
Zatím nejlepší díl. Hrozila jsem se té tlusté bichle ale ona se četla opravdu lehce. Tenhle díl byl psycho a já si kolikrát říkala, to je krůta, proč se ta holka nikomu nesvěří. Byla jsem do konce napnutá jak kšandy. Jdu na 4. díl.
Dlouhou dobu pro mě byla "Tma" mojí nejoblíbenější detektivkou, protože jsem od ní nemohl spustit oči, jak moc jsem byl do detektivního příběhu ponořený. Také je dobré asi poznamenat, že "Tma" je moje první setkání s Martinem Servazem (a to jsem se s ním přitom setkal jen na chvíli, protože tomuto příběhu zcela dominuje oběť). Nejvíce se mi na knížce líbí právě ta hutná atmosféra, to, že máte (z pohledu oběti) strach, co dalšího se stane a vidíte, jak oběť postupně přichází o kontrolu nad vším, co se děje. Nevím, jestli jsem z nějaké jiné detektivky cítil tolik nesnáze a beznaděje. Celou dobu jsem byl napnutý a vzal jsem Minierovi všechno i s navijákem, proto jsem byl na konci dost překvapený. Sice některé motivy a detektivní postupy byly docela ohrané (viz deník), ale Minierovi to odpouštím kvůli poutavému příběhu a stylu psaní. (Těch 600 stránek uteče jako voda, věřte mi.) Knihu už bych si nikdy nepřečetl, protože je opravdu nechutná, ale všem, kdo detektivky milují, ji vřele doporučuju.
Bernard Minier a jeho série s Martinem Servazem je pro mě už naprostá sázka na jistotu, když chci nějaký opravdu kvalitní thriller. A Tma je opět perfektní!
600 stran neskutečně napínavého čtení jsem slupla jak malinu za dva dny. Je to opět jedna z knih, která se velmi těžko odkládá. A co nás s Martinem čeká tentokrát? Hlavním tématem jsou fóbie, a to jak takové ty běžnější (např. strach ze tmy), tak i ty horší, které v podstatě znemožňují normální život. A hlavně se opět přesvědčíme, že nic není, jak se na první pohled zdá, a že dát vždy na první dojem není tak zcela dobrý nápad. Velmi zajímavým zpestřením je náhled do zákulisí z příprav kosmonautů a výprav do kosmu.
(SPOILER) začátek slabší, konec hodně napínavej, závěr trochu divný (přivlastnění syna, christine s leem, geralt s denise). Nevysvětleny důvody sebevraždy celie.
Tato kniha se mi zatím líbila nejvíc. Napínavé, uvěřitelné. Jsem zvědavá na další...
Zo začiatku bola kniha zaujímavá, ale v štvrtine sa kniha zmenila na veľkú nudu, plnú nezaujímavých citových opisov, synonymických viet, opakovaní tých istých výrazov. Záver až veľmi prešpekulovaný, nie práve najlepšie vysvetlený.Celkovo pre mňa sci-fi román.
Výborné, i když zcela do pozadí ustoupila osoba Martina a vyšetřování. Toto byla hra, kde aktéři byli vzájemně propletené osoby, jednající každá s vlastním cílem. Tuto změnu konceptu detektivky na psychogické drama jsem si užila. Postava Martina sloužila vlastně spíš k "dovysvětlení" některých těžce popsatelných linek příběhu udaného právě mezi účinkujícími hry. Dokonce i přirovnání k aktům opery se mi strašně líbilo. Nicméně opravdu smekám a musím uznat, že se autorovi neskutečně propracovaně podařilo ukázat, jak jednoduché je někoho dohnat do takového strašného psychického stavu. Je to skutečně občas okamžik lusknutí prstů a vše, na čem jste si zakládali je nenávratně pryč. Výborný díl. Co se mi líbí je, že to není pořád to stejné dokola, jako se občas v rámci série dektektivky děje. Svojí specifičností se mi určitě vždy vybaví její obsah!
Souhlasím s názorem níže - wauu. Oba předchozí díly byly super, ale tohle? Neskutečně super stupňované napětí, dokonale propletené a ten konec? Rozhodně se těším na pokračování, Servaz mě hodně baví :)
Nevíte komu můžete věřit, kdo mluví pravdu a kdo na vás má takovou pifku, že vám chce do základů zničit život. Děj je jistě poutavý a tajemný, ale trochu přitažený za vlasy. Nic to ale nemění na tom, že pokračování Mrazu a Kruhu mě bavilo a 600 stran mi uteklo jako nic.
Ačkoliv jsem poslouchala, a to díky přerušování v dojíždění do práce (všichni víme proč...), velice dlouho, měla jsem stále přehled, nezapomněla žádnou z dějových linek a to jen a jen díky umění pana Miniera udržet mou pozornost. Fíha! Fakticky hustý "případ" Martina Servaze. Vždy, když jsem si myslela, že mám jasno a vím, kdo stojí za tím vším hnusem, který se děje, přišel zvrat a já byla zase na začátku. Byla jsem ráda, že nepřišel i Hirtmann, to už by bylo příliš... Po celou dobu jsem byla připoutána napětím a poslech si naplno užívala.
Nelze neříct: WOW. Po přečtení tohoto dílu mi oba předchozí připadají doslova nijaké. Tohle byla jízda od začátku do konce. Napětí, které by se dalo krájet. Zmatek, co se doopravdy děje - a komu a kým. Tma je opravdu silná jízda, kterou si určitě užije každý milovník dobré detektivky.
Třetí díl série a opět velmi hezké čtení. Osobně mi přijde, že příběh byl ještě o chlup napínavější i když malinko předvídatelný, ale určitě jsem se nenudil. Autorovy knihy se mi prostě velmi líbí.
Tato kniha se mi líbila o dost víc než předchozí Kruh. Je napínavá od první stránky až do konce. Martin Servaz je mi sympatický, proto se těším na pokračování.
Štítky knihy
francouzská literatura napětí násilí manipulace (psychologie)
TmaKniha Tma je v
| Právě čtených | 27x |
| Přečtených | 2 972x |
| Čtenářské výzvě | 232x |
| Doporučených | 147x |
| Knihotéce | 710x |
| Chystám se číst | 623x |
| Chci si koupit | 128x |
| dalších seznamech | 20x |
Tentorkát musím být kritičtější. Autor doposud používal šablonu, v níž zajímavý příběh s mimořádně aktivním a prozíravým vyšetřovatelem zabalil do spousty balastu a nejnapívavějším jej učinil v poslední třetině, i když ne vždy dohraje všechny motivy, které je třeba dohrát. Tady je to naopak, vše podstatné se odehraje v prvních dvou třetinách a ta třetí už je jen o křečovitém překrucování, v němž se pachatelé stanou obětmi a oběti pachateli. Vadí mi zde především pasivní role vyšetřovatele a hlavně fakt, že tak nějak všechny postavy jednají v rozporu s v expozici nastavenou charakterizací. Je fajn, že se hlavní hrdinka konečně přiměje k nějaké akci a že i zatouží po pomstě, ale všeho moc škodí a její jednání v závěru není nijak obhajitelné, když klesne na úroveň těch, kdo jí ubližují. Čemu už vůbec nevěřím, je náhlá rezignace toho, kdo to všechno způsobil. Ten konec je fakt přitažený za vlasy a hodně chtěný. Taky mi uniká, proč vlastně? Kde je potom nějaká katarze?