Provazochodkyně
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/280837/bmid_provazochodkyne-WGi-280837.jpg
4
419
100
Marian Sutrová série
< 2. díl
Zatímco spojenecké jednotky na jaře roku 1945 utahují smyčku kolem Berlína, vynořuje se z trosek a rozvalin Německa na scénu tohoto románu osamělá postava. Je to Marian Sutrová, se kterou její britští velitelé ztratili kontakt na podzim 1943, kdy v Paříži padla do rukou gestapa. Nyní je jednou z mála přeživších agentů Velitelství zvláštních operací. Statečně čelila zatčení, brutálním výslechům i hrůzám pobytu v koncentračním táboře Ravensbrück, ale jakou cenu za to musela zaplatit? Vrací se do Anglie, kterou sotva poznává, učí se žít v poválečném světě, kterému nerozumí, a hledá nějaký záchytný bod, s jehož pomocí by mohla začít budovat svůj nový život. Rodina a přátelé jsou jí nablízku a mladý důstojník RAF se snaží probudit v ní chuť k normálnímu životu, k lásce a citům, ale vzpomínky a prožitky nepřestávají Marian pronásledovat. Za války se naučila, jak splynout s davem v ulicích Paříže, jak zabíjet a přežít mučení a věznění – nyní se musí přizpůsobit znovu, musí se naučit, jak žít v podivné realitě poválečné Anglie. Jakkoli se Marian snaží znovu vybudovat svůj život a setřást ze sebe minulost agentky a hrdinky odboje, vzpomínky na mučení, nešťastnou lásku a zradu nedokáže zapudit – podobně jakou touhu po dobrodružství. Když ji její bývalý řídící důstojník láká zpět do temného světa špionáže, těžko odolává vnitřní potřebě sloužit vyšším cílům. Marian se dostává do tíživého soukolí politiky studené války a nakonec je nucena riskovat všechno - aby ochránila ty, které miluje, aby pomohla věci, které věří, a, ze všeho nejvíc, aby dala průchod svým touhám. Provazochodkyně přináší napínavou a velmi propracovanou sondu do složitých motivů idealismu a odvahy těch, kteří nepřestali bojovat ani poté, co druhá světová válka dávno skončila. Je to ale také příběh neobyčejné ženy: ženy, která neváhá vraždit, která dokáže přežít, hrdinky i zrádkyně.... celý text
Přidat komentář
Po Dívce, která spadla z nebe byla tato kniha trošku zklamáním. Ale možná to bylo dáno i velkým časovým odstupem, se kterým jsem knihy četla. Kladně hodnotím vykreslení psychiky Marian, která má v necelých třiceti letech pocit, že " má odžito" a tak nějak neví, co si sama se sebou počít. V poslední třetině knihy mě už ale docela iritoval její idealismus a měla jsem pocit, že řekne cokoli komukoli, stačí požádat či naznačit. Takže asi tak 3,5 * (zaokrouhleno na 4* za hezkou obálku). Top od Simona Mawera zůstává pro mě Skleněný pokoj a Pád.
Moc pekna kniha, Marian mi bude chybet. Jeji pribeh je napsan tak, ze jsem vse prozivala s ni, byla zvedava co dalsiho se ji stane. Diky ni, jsem o valce i studene valce premyslela jinak. Skutecneji, ze zanema ni stali (nejen)drobe osudy skutecnych lidi. Prvni dil jsem necetla, a myslim ze to nevadi,odkazu na nej je v knize dost. Musim si precist Skleneny pokoj, ktery uz mam lete ve ctecce
Po výborném prvním dílu (Dívka, která spadla z nebe) přišlo velké rozčarování. Na poslech audioknihy jsem se moc těšila, ale už po několika prvních kapitolách jsem byla zklamána. Děj nemá v podstatě žádný spád a i hlavní hrdinka mi přestala být sympatická. Chová se jako coura a je prolhaná od samého začátku. Její promiskuita i nezáživnost příběhu se časem dokonce stupňují. Je to jedna velká bída... A ani výborná interpretace, které se nedá nic vytknout, tuto skutečnost nedokáže zachránit, bohužel :-(.
Posloucháno jako audiokniha.... a zkrátka úžasně namluveno!
Oproti prvnímu dílu jiné, snad možná místy ne tolik strhující, ale k rámci posunu děje, doby a vývoje postav zcela adekvátní.
Jako celek jsou obě knihy výborným dílem!
Kniha byla prostě dobrá,ale Dívka,která spadla z nebe byla výborná,proto dávám jen tři hvězdy.Příběh se četl dobře,ale strhující nebyl.
O chlup horší než "Dívka, která spadla z nebe", ale stále velmi čtivé. Tematicky se posunula do období po válce, kde Marion paradoxně zažívala větší nebezpečí, než za války, protože bojovala se skrytým nepřítelem. "Posun" v charakteru Marion jsem zaznamenala, ovšem rušivý či nevěrohodný mi nepřišel, právě naopak - pro postavu, která toho tolik zažila a prošla koncentračním táborem, by bylo nevěrohodné, kdyby zůstala stále tak mladou a naivní s černobílým viděním světa. Za mě bravo, pane Mawere!
Pokračování není žádná nastavovaná kaše, ale výborně pokračuje a navazuje na Dívku, která spadla z oblaků. Výborně vylíčená psychologie hlavní hrdinky, která prošla strastmi odboje i koncentračního tábora. Zajímavě vylíčené období studené války plné strachu, stejně jako na té "naší" straně.
Pro mě zklamání, oproti "prvnímu" dílu, který byl pro výborným počtení. Nelíbil se mi styl vyprávění a ani příběh mi nepřišel moc dobrý. Zatím nejhorší knížka od tohoto autora.
Sice je méně dobrodružná než Dívka, která spadla z nebe, každopádně na toto téma jsem zatím nečetla a o to více mě Provazochodkyně nadchla.
Dívka, která spadla z nebe a Provazochodkyně je jeden příběh a je možno ho hodnotit pouze dohromady pěti hvězdičkami. Část příběhu jsem poslouchal jako audioknihu, část četl a kdybych mohl Lucii Pernetové za načtení audioknihy dát šestou hvězdičku, udělal bych to.
Možná, kdybych dopředu věděla, že je kniha o válce a špionce v době studené války, nečetla bych jí. Ale nevěděla jsem to a tak jsem se do ní dala. Je krásně a čtivě napsaná, takže se četla téměř sama. Jako ostatně všechny Mawerovy knihy.
Výborná. Standard pana SM. Po jeho Skleněném pokoji a "Mendelovi" určitě nejlepší. Navíc kniha plná psychologických postřehů i pravd fungujících v životě a politice. A jedno zda v ’50s, ’60s.... či v novém tisíciletí...... Protože vzorce lidského chování jsou stále tytéž a historie se neúprosně opakuje.
Mě se kniha moc líbila . Ale myslím si, že obě knihy - Dívka, která spadla z nebe a Provazochodkyně by se měly určitě přečíst po sobě. Provazochodkyně na první knihu hodně navazuje. A já jsem ráda, že se mě to takto přečíst povedlo, protože sem si vše zachovala v dobré paměti. Mě se Provazochodkyně líbila a myslím , že Dívka by bez této knihy byla nedokončená. Za mě jsou to obě skvělé knihy, které mají co říct a dobře se čtou.
Navzdory zdejším spíše negativním komentářům, mně se to líbilo. A moc. Mawera mám obecně velmi ráda a až na Mendelova trpaslíka, který mi k srdci úplně nepřirostl, řadím všechny jeho knihy k těm mým nejoblíbenějším. Sedí mi jeho styl psaní. A Provazochodkyně splnila očekávání. Oproti ostatním jsem naopak ráda, že se z pokračování Dívky, která spadla z nebe nestala další "bondovka", ale jen psychologicky propracovaný příběh o jedné ženě, která se snaží vyrovnat se svojí válečnou zkušeností a najít si místo v novém světě. To, že je krapet promiskuitní, mi nepřišlo nijak zvlášť rušivé, naopak to dodávalo její postavě na plastičnosti a jakési normálnosti. Takže za mne plný počet hvězdiček.
Jako zakončení Dívky dobré, v porovnání s Dívkou slabé, samo o sobě od nikud nikam. Ale celkově jsem ráda, že jsem to přečetla.
Další skvělá kniha od Simona Mawera. A opět úplně jiná než ty ostatní. Složitý příběh, složitá doba - pro někoho. Obdivuji spisovatelovi empatie. To jak dokáže popisovat niterné pocity postav, jak podává problémy doby o které zrovna píše, to je to jeho spisovatelské kouzlo. Musím si obě knihy, které patří k sobě - Dívka, které spadla z nebe a Provazochodkyni určitě přečíst ještě jedou . V knihách je ukryto poselství právě té složité doby, která by neměla být zapomněna. Doporučuji.
Štítky knihy
Londýn špionáž poválečná doba válečné romány tajní agenti
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Kniha Provazochodkyně je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 655x |
| Čtenářské výzvě | 98x |
| Doporučených | 19x |
| Knihotéce | 172x |
| Chystám se číst | 178x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 3x |
Tedy, Marian je pěkná můra pelešivá :), aniž bych to myslela zle. Alespoň si v tomhle na nic nehrála. Z potlačování přirozenosti se dělají pupínky a těmi ona určitě netrpěla :).
I když byl druhý příběh trochu slabší, poslouchal se mi dobře a jsem spokojená. Poválečná léta působí trochu euforicky, ačkoli byla v mnoha ohledech možná chaotičtější, než léta válečná, ale asi o dost lepší, než následující desetiletí, (tedy jak kde a jak pro koho).
Lucie Pernetová a Marek Holý odvedli při čtení skvělý výkon.