Mapa kostí
Jane Yolen
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/392699/bmid_mapa-kosti-E0d-392699.jpg
4
135
43
Píše se rok 1942 a polská dvojčata Chaima a Gittel vyženou z jejich krásného domova do lodžského ghetta. Rodina žije v přecpaném pokoji v příšerných podmínkách, a když i život tam začne být příliš nebezpečný, jejich rodiče se rozhodnou utéct do nedalekého Lagiewnického lesa, kde partyzánští bojovníci shromažďují Židy k útěku za svobodou do Ruska. Ujmou se Chaima a Gittel s tím, že jejich rodiče se k nim přidají později, ale brzy se všechno pokazí. Malá skupinka partyzánů je odhalena a povražděna. Chaima, Gittel a dva jejich přátele nechají naživu a pošlou do koncentračního tábora Sobanek. Chaim je přemýšlivý básník a s Gittel často komunikuje jen tichými pohledy a jejich vlastní vymyšlenou znakovou řečí. Ale když dvojčata dorazí do Sobanku, kde panují odporné podmínky, bují choroby a stojí budova s kouřícím komínem, pouto se stane břemenem...... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2019 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Mapping the Bones , 2018
více info...
Přidat komentář
Jedná se o smyšlený příběh, který vychází ze skutečnosti.
Líbí se mi, jak autorka připodobnila život dvojčat Chaima a Gittel pomocí pohádky o Jeníčkovi a Mařence. Nejprve doma hladoví (lodžské ghetto v Polsku), poté se svým způsobem ztratí v hlubokém lese (část s partyzány) a nakonec je čarodějnice v perníkové chaloupce, která je má v úmyslu oba zabít ( pracovní tábor Sobanek).
Nejsem fanynkou poezie, jelikož často nemám zdání, co nám tím autor chtěl říci. Zde jsem ale básně Chaima vítala. Byly napsané srozumitelně a rozhodně pomohlo, že jsem znala okolnosti, o kterých se v básních zmiňuje. Tudíž jsem velmi přesné věděla, co báseň představuje. Její smysl mi Chaime řekl vlastně sám.
Ačkoli jsou jména postav i název tábora smyšlené, je kniha napsaná věrohodně.
Mapa kostí je těžké čtení, o nesmírně hnusné době, ale nebudete jej chtít odložit. Příběh postav je vykreslen velmi realisticky a čtenář má možnost prožívat s nimi bolest i radosti a v průběhu knihy zjistí, že se o malé hrdiny strachuje. Jenže válka s nimi nemá slitování a vleče je nelítostnou dobou stále dál. Jedna z nejlepších knih na téma druhé světové války. Pro naturalistické popisy utrpení dětí však nedoporučuji citlivějším povahám.
Knížka mně nevšední formou přiblížila životní osudy židovské rodiny uprostřed druhé světové války. Kniha začíná v obklíčeném lodžském ghettu, popisuje tamní svízelné přežívání Židů při věčném strachu o život, bez jídla, vody a v neustálém hladovění. Přidělený, už tak malý byt, se stává ještě stístněnější, když k nim rabín přivede další rodinu. Autorka krásně popsala rodinnou sounáležitost i velkou statečnost nést každodenní strasti. Když došlo k nejhoršímu a dověděli se, že mají nastoupit do transportu, zorganizovali útěk. Tato cesta za svobodou byla nanejvýš riskantní, děti nakonec zůstaly opuštěné a vydané všanc poctivosti či nepoctivosti přislíbených zachránců. Ani to moc nevyšlo, partyzáni byli vyzrazeni a děti prodány do pracovního tábora. Podmínky v něm byly hrozné. Poslední část knihy jsem musela přeskakovat, nebyla jsem schopna číst o pokusech na živých lidech. Kniha je prokládaná Chaimovými básněmi, který, ačkoliv byl řečově postižený, byl bohatě obdařený básnickým duchem. Se svou sestrou čelil vší té hrůze a navzájem si byli oporou. Bruno z té druhé rodiny, byl velkým břemenem všem, ale nakonec se taky dožil konce války a své místo v životě našel. Čtu tady dost častou kritiku na to, že se děti během knížky nijak nevyvíjely - jak by se asi tak mohly vyvíjet při hladové dietě, kterou jim tam dávali a zničující práci? Byl div, že se z toho nezbláznily a zachovaly si při tom všem zdravou mysl.
Titul "taťka" mi na tu doby přišel nepravděpodobný a po čase,kdy na každé stránce byl zmíněn alespoň 5x, mi byl až nepříjemný. Vývoj postav téměř nulový. Za mne zklamání
Od Mapy kostí jsem neměla žádná očekávání, a možná i proto se mi tak líbila. Napínavý, čtivě napsaný děj opravdu baví, chvílemi jsem i chtěla věřit, že se to skutečně stalo. Líbily se mi myšlenkové pochody dvojčat (hlavně ty Chaimovy), soucítila jsem s nimi a doufala ve šťastný konec spolu s nimi. Jen mě mrzí, že se postavy moc nevyvinuly, nepostřehla jsem žádnou změnu v jejich psychice. Na podobné téma jsem četla Mischling a ten byl o něco výš.
Nebylo to vyloženě špatné, ale četla jsem mnohem silnější a lépe napsané příběhy na podobné téma.
Silný příběh, vůbec nevadí, že se jako takový nestal, i když různé jeho varianty bohužel ano, je vystavěn na reálných základech.
Mapa kostí je velmi čtivě napsaná kniha, kde se autorce podařilo věrohodně propojit vyprávění děje z pohledu Chaima a vzpomínky na stejné události v podání jeho sestry Gittel. I-když je v příběhu vše smyšlené a autorka nevychází ze vzpomínek žijící osoby, je dobře, že se do podobného příběhu pustila. Podobná zvěrstva si musí lidé připomínat, aby se něco podobného znovu neopakovalo. Myslím si, že vyvrcholením děje měl být tábor Sobanek, ale já nejvíce hltal pasáže z ghetta a následný útěk celé rodiny Abromowitzů do lesů. Možná to bylo také tím, že básně, které psal Chaim ve své hlavě, mě ne vždy oslovily. Očekával jsem také nějaký duševní a lidský vývoj dětí v závislosti na osudech, které jim válka přinesla. Bohužel se ale žádná změna nestala. Od postavy Bruna jsem očekával nějaký rozhodující zvrat v závěru knihy (Zradu nebo prozření :-( ...ale nevadí)
Další ze série knih o druhé světové válce. Děj popisuje útěk židovských dvojčat z Lodžského ghetta k partyzánům a následně jejich pobyt v pracovním táboře. Za mě to nebylo špatné, vcelku uvěřitelné, i když autorka uvádí, že se jedná o příběh smyšlený, což jde chvílemi znát.
S doporučením bych váhala, určitě lze najít lepší knihy na toto téma.
Velmi čtivý, ač krutý příběh. Ty čtenáře, kteří čtou romány mapující období druhé světové války, určitě tahle knížka nezklame.
Kniha čtivá, poutavá, prostředí holocaustu a útěku nabízí napínavý děj. Kniha byla vymyšlená, avšak autorka doznává, že nějaký podobný příběh se klidně mohl za 2. sv. války stát. Sourozenci bojující o život při útěku a následně v pracovním táboře nesou hlavní linii příběhu. Jejich propojení je velmi silné až do konce celé knížky.
Skvělá kniha na to, že je vymyšlená. Četla se mi opravdu dobře, prožívala jsem ji do posledního písmene. Samozřejmě raději vítám knihy, které popisují pravdivý příběh, kterých mám pár už ve své knihovně, ale obdivuji autorku, že dokázala vymyslet tak poutavý příběh.
Mám téma druhé světové války v literatuře hodně ráda, ale na této knížce mi cosi vadilo. Dost možná to bylo málo dialogů, což jsem očekávala, jelikož Chaim nemluví. Nebo tedy, řekne jen pár slov za jeden den. A asi mi trochu vadilo, že mi nepřišlo, že by se ty postavy nějak vyvíjely. Přijde mi, že ty hlavní stály pořád na stejné rovině a měnily se jen ty vedlejší.
Nedokázala jsem si nikoho zamilovat natolik, abych s ním prožívala ty útrapí druhé světové války, což je z mého pohledu nesmírná škoda. Kniha měla potenciál mě zaujmout, ale bohužel se tak nestalo a já si zanedlouho nebudu pamatovat, že jsem nějakou takovou knihu četla.
Pokud už nějakou dobu čtete romány, které mapují období druhé světové války, pak vás tahle knížka rozhodně nezklame.
Je velmi dobře napsaná, obohacená o tematiku života v partyzánském táboře. Za mě naprostá spokojenost a velké doporučení!
Další příběh holocaustu, další postižená a rozbitá rodina... ano, je jich mnoho, ale protože i obětí bylo mnoho, je třeba slyšet jich co nejvíce.... a s postupujícím časem to bude potřeba čím dál tím víc! Další silný příběh plný neskutečného a nepochopitelného násilí, zavrženíhodných činů a obdivuhodných snah o vzdor, boj a přežití. Mně samotné už dochází slova, ač autoři a pamětníci ještě zdaleka nevypověděli vše... Holocaust je období dějin, za které se lidstvo musí stydět, ale nesmíme zavírat oči a musíme si jej neustále připomínat, protože už se ukázalo, čeho všeho je schopen člověk vůči člověku... Skvělé čtení, doporučuji!
Další bravurně napsaný příběh z období holocaustu. Nesmírně citlivě psáno, zaujalo mě jakési propojení dvojčat Chaima a Gittel, jejich vzájemné porozumění si i beze slov. Citlivý chlapec a odvážná dívka. Jejich milující rodiče, běžná rodinná idylka, kterou ukončí válka a následný transport.
Rozhodně čtivý příběh, takový, co vám zůstane v srdci, ač se může zdát jedním z mnoha..ale každý z nich stojí za přečtení jako tichá vzpomínka na oběti války.
Velice krutý příběh. Ač smyšlený, tak založený na historických událostech, které se opravdu staly. Je to zase jiný druh příběhu z období 2.sv.války a z prostředí ghet a koncentračních táborů. Děti si zažily peklo, kde zlo plodilo zase zlo. Závěrečná báseň od Chaima mě citově zasáhla. Stejně jako poslední část knihy s doktorem, který snad ani nemůže být takto nazýván. Stojí za to si knihu přečíst, je opravdu čtivá. Doporučuji.
Krutý příběh, který vtáhne do děje od první strany. Překvapivý konec. Kniha se mi moc líbila. Doporučená knihovníkem.
Štítky knihy
koncentrační tábory holokaust, holocaust Lodž lodžské ghetto
Mapa kostíKniha Mapa kostí je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 191x |
| Čtenářské výzvě | 55x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 138x |
| Chystám se číst | 194x |
| Chci si koupit | 38x |
| dalších seznamech | 3x |
Líbilo se mi, jak byla kniha rozložena do tří úseků. Vystavěna (jak v doslovu zmiňuje autorka) na základě pohádky O perníkové chaloupce. Hlad, cesta, perníková chaloupka. A Jeníček s Mařenkou, tentokrát coby Chaim a Gittel, kteří musejí projít všemi útrapami až do konce příběhu, kde se utkají s podlou ježibabou. Je to těžší čtení, koneckonců jako většina příběhů z této doby, ale zatímco jsem četla dost příběhů přímo z lágrů, mockrát jsem nečetla knihy odehrávající se v ghettech. Mapa kostí se věnuje jedné rodině, přežívající v lodžském ghettu. Člověk měl vždy pocit, že když k sobě shromáždili do malých krcálků několik rodin, tak ty si vzájemně pomáhaly, nebyl čas na to se třeba povyšovat, ale Jane Yolen v příběhu ukazuje, jak to může vypadat, když se k sobě dostanou rodiny jinak smýšlející, vycházející nejspíš z různých poměrů. A to mě vlastně dost zaujalo. Další část odehrávající se na pochodu lesem mi místy připomínala sérii Morrise Gleitzmana o Felixovi.
Knížka je o životě dětí za války, hlavně těch dětí, které kvůli původu neměly zrovna skvělé vyhlídky. A třeba i o tom, jak ani to nejšílenější dění ve válečné době nedokázalo změnit jejich dané povahy. Mlčenlivý Chaim, skvělá sestra Gittel, neukázněný sobeček Bruno...