Manželství

Poslední dobou nejsem s autorem na stejné vlně. Tato knížka mě přesvědčila, že už další nekoupím... Za mě je to kniha poměrně čtivá, oddechová....na začátku poutavá, ke konci už méně,ale hlavně o ničem....

Tahle kniha se panu Hartlovi vážně povedla, je že života, milá, úsměvná, smutná, k zamyšlení... Chytne čtenáře za srdce.

Sínusoida manželstva, so všetkým, čo život prináša. Pred časom ma jedno Hartlove dielo nenadchlo, ale túto knihu som si užila.

Pohodové čtení, co se slupne na jeden nádech. Ideálně v létě na dovolené. Řekla bych, že od autora jedna z těch povedenějších.

Přišlo mi zajímavé, že je v knize vyobrazený celý jeden vztah, s jeho světlými i tmavšími chvilkami. Také si myslím, že je v příběhu vyobrazeno o vztazích pár pravd, které je fajn si do života osvojit, i když jsou někdy v textu vyloženě pateticky vyřčené, jako v příspěvcích lidí staršího věku na FB.

Vyprávění mi přišlo klasicky "hartlovské" – tedy ne příliš složité, oddechové čtení. Nicméně příběh mi mnohdy přišel značně předvídatelný, což celému působení příběhu z mého pohledu škodilo. Příběh na mě navíc působil místy plytce, což je ale obecně problém knih Patrika Hartla. Myslím, že některé milníky mohly postavy prožít hlouběji a tím by celý příběh čtenáře mohl více zasáhnout.

Ostatní knihy mě od Hartla bavily víc. Myslím si, že si za rok nebudu pamatovat, o čem kniha byla. Postavy však byly milé, nikdo mě tam vyloženě neštval. Pokud hledáte prázdninové čtení/oddych od kanonické literatury, může to pro vás být dobrá možnost i přes výše zmíněné "nedostatky".

Knihy Patrika Hartla mám ráda jako příjemné oddechovky, u kterých se člověk zasměje, ale občas ho dokážou i nečekaně zasáhnout. Některé jeho knihy mě oslovily více, jiné méně, ale Manželství řadím rozhodně k těm povedenějším.

Je to kronika jednoho vztahu – od nesmělých a tajných začátků přes zásadní životní rozhodnutí až po pády, pochybnosti a bolestné okamžiky, které k životu i partnerství někdy patří. Patrik Hartl opět potvrzuje, že umí psát o obyčejných lidech a jejich emocích tak, aby jim čtenář věřil.

Bez prozrazování děje jen dodám, že závěr knihy mě dojal natolik, že jsem doslova plakala. A to se mi při čtení nestává zase tak často.

Příběh ze života. Občas mě to bavilo, občas mě to nudilo, ale nemohla jsem přestat číst.

Nádherná kniha ze života. Plná lásky, emocí, smíchu, ale i těch nepříjemných věcí v životě. Prostě lidská. Příběh mě pohltil po pár stranách a nepustil mě až do samotného konce. Krásně se to četlo. Od Hartla jsem četla kromě 2 knih vše a za mě asi nejlepší.

++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaěqqqqaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa;ěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěě;\QDDŘČĚSSSSSSSSSSSSSSSVSSSSSGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGDDGDGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGGG\s+;

Tak toto bylo krásné čtení. Životní osudy jednoho manželského páru od začátku jejich vztahu až do stáří. Životní vzestupy, pády, pozitiva i negativa. Prostě přesně to, co člověk ve svém životě a vztahu zažívá v průběhu let. Moc se mi na knihách pana Hartla líbí to, že jsou realistické. Každý se v nich může najít a více či méně se ztotožnit s některou z postav příběhu. Já za sebe moc doporučuji.

Hartl nezklamal. Prostě běžné vztahy, běžné rozhovory a zároveň to má tu správnou chuť. Myslím, že se mu podařilo celkem hezky popsat cestu dvou lidí v dlouhodobém vztahu. Ať už jejich společnou cestu, tak i jejich lidský vývoj a postupné dozrávání. Svým způsobem je knížka tak... skutečná. A povzbuzující, že budovat hluboký vztah má své kouzlo. :)

Nečetla jsem pouze Gazely, ale jinak vše. Tohle pro mne bylo hodně čtivé, to byl fofr, napínavé, pohodové a bavilo mne to. Ale musím říct, že je kniha jiná, je více k zamyšlení, k zadumání - nebo alespoň já jsem se nad spoustou věcí zamyslela. Smutné pasáže jsem prožívala a stále doufala v můj vysněný konec...

Příběh mě bavil, taková milá oddechovka na léto.

Čtení o všem a o ničem zároveň. Nechápu, jak tato kniha může mít tak vysoké hodnocení. Dočetla jsem ji, ale reálně mě bavila tak první třetina. Mnohdy nerealistické a snadno předvídatelné čtení, oslovení Martínku a Janičko mi už lezlo na nervy. Bohužel...

Dobrá kniha, lehké čtení, obyčejný příběh...na léto, odpočinek, odreagování ideál...

Moje prvá kniha od Hartla, nečekal jsem, že člověk s tak odporným smíchem může napsat dobrou knihu. Napsal...

Někdy méně je lépe. Kdyby kniha skončila za polovinou, byla by skvělá. Ale nutkání příběh odžít až do smrti vše zkazilo. Závěr na mě působí jako nucený happy end, aby byl konzumní čtenář spokojen.

„SI MOJE NEJVESI LAS KA“

Kromě Gazel mám všechny Hartlovy knihy přečtené. Jsou neskutečně čtivé, nenáročné a zároveň lehce poučné, jsou prostě ze života. Tahle autorova zatím poslední se mi asi líbila ze všech nejvíc.

Naprosto obyčejný příběh podaný Patrikem zase naprosto neobyčejně. Já ho prostě miluju. Ta jeho lehkost psaní se čte příjemně. Nebyla to pro mě nejlepší z jeho knih, ale byla prostě fajn. :)