Manon Lescaut

Manon Lescaut https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71864/manon-lescaut-71864.jpg 4 1465 191

Nejslavnější dílo spisovatele známého jako abbé Prévost (1697-1763) a proslulého pestrým životem. Svůj Příběh rytíře des Grieux a Manon Lescaut koncipuje v duchu dobové módy jako paměti. Tento romanticky pojatý román o lásce,kteráse nedokáže smířit s rozumem, inspiroval Vítězslava Nezvala k vytvoření básnického dramatu, jež předčí literární hodnoty originálu.... celý text

Přidat komentář

lassse
06.05.2020

ach ty ženy... :-)

twigxi
14.04.2020 5 z 5

Manon byla prvni divadelni hra, kterou jsem kdy videla. Bylo to jeste na zakladni skole. Okamzite jsem se zamilovala do divadla a verse z Manon si pamatuju dodnes, tak moc to na me tenkrat zapusobilo!
Znovu precteno pred par lety a ted i poslechnuto jako audiokniha a ve vsech provedenich je to nadherne dilo!


AnetN2487
24.03.2020 4 z 5

Příjemně čtivé drama, příběh lásky vás upoutá a nespravedlnost doby naštve.

rozina351
06.02.2020 5 z 5

Už jenom za Manon odpouštím Nezvalovi Stalina! Pro mě nádherný text když si chci zlepšit den. Jindřich Štyrský mu vyčítal barvotiskovost, se zapojením ratia souhlasím, přesto příběhu a Nezvalovu básnickému jazyku vždy podlehnu.

Ocásek
30.01.2020 3 z 5

Knížku jsem četla k maturitní zkoušce. Ačkoli nejsem milovník poezie, tak tato formou divadelní hry se mi poněkud zalíbila. Krásný romantický příběh.

Vecerkova
06.01.2020 3 z 5

Tedy, tedy. Před čtením jsem shlédla adaptaci místního divadla, mimochodem toho času velmi podařenou, takže podotýkám, že jsem byla připravena – jenže. Tento příběh lásky byl pro mne naprosto nepochopitelný.
Možná jsem jej měla brát více s nadsázkou, nicméně nerozuměla jsem pohnutkám hlavních protagonistů a některé pasáže jsem skutečně četla se zdviženým obočím. Mělo snad jít o parodii? Až tak ironicky na mne některé části působily. Znovu jsem si kladla otázku, jestli je Manon nemocná nebo jestli tomu, co říká, skutečně věří.
Ne, že by hra nebyla napsaná dobře, to opravdu ne. Musím ocenit kompozici veršů, opakování motivů ze začátku hry v jejím závěru což vytváří přirozený rámec díla a některé detaily, které jako by odkazovaly na Nezvalovo poetické období. Troufám si tvrdit, že Nezval zpracoval téma precizně, problém bych viděla už v původním námětu. S Manon je nemožné se ztotožnit, des Grieux je až příliš pošetilý. O služce, jejíž charakter je vrcholem typizace jakéhosi narcismu smíšeného se stupiditou nemluvě.
Četla jsem analýzu postavy Manon, ve zkratce tvrdící, že Manon rytíře upřímně miluje, jen chápe lásku jinak než on, a je proto jeho obviněními z nevěry zaskočena; že Manon je vlastně praktická žena, když se snaží myslet i na finanční stránku jejich vztahu; že Manon je sama, protože na rozdíl od rytíře nemá ani jednoho přítele. Tak jsem to ovšem já necítila, pro mě byla Manon naprosto nesympatická. Tento pocit ve mně nejvíce prohloubilo, když řekla Tibergovi, mimochodem oznamujímu, že se s ní její snoubenec rozchází: „Pane, hřeším jak vy dýcháte. Pozor, mohla bych vás ještě svést.“ Doufám, že to myslela sarkasticky.

JulianaH.
30.12.2019 5 z 5

Četla jsem patnáctiletá. Byl to úžasný zážitek, tím spíš, že jsem tehdy byla věkem blízká hrdince. Kdybych se pokoušela popsat knihu svými dnešními slovy, nebylo by to ono. Proto zkusím citovat svůj tehdejší deník, i přes jeho patos:

22. dubna 2013
Venku sprchlo a chvíli mocně hřmělo, vzduch voní jarem. Začetla jsem se do Manon Lescaut:
„Až zešeří se Amiens
Budou vonět v parku růže
A mně už žádný nepomůže
Ani Bůh ani svatý Damian"
Jsem opojena verši, atmosférou, postavami. Bylo by obtížné říci, jaké potěšení mi literatura skýtá. Ať žije duben, ať žije jaro...

oněg_evženin
25.09.2019 5 z 5

...za všechny poklady světa nedám jediný Váš vlas, za všechna mladá svá léta jedinou z vašich řas...jedna z nejlepších her české tvorby vůbec, kterou mám ve své knihovně dokonce ve třech vydáních a zážitek z ní je v živém divadelním provedení vždy fenomenální (doporučuji ve ztvárnění Petrem Štěpánkem a Janou Preissovou). Nesporně vrchol Nezvalova díla a hra, která mě neomrzí ani po sté, kdy ji čtu či vidím, přičemž tento pocit mám pouze u Shakespearových her...to mluví za vše.

Atanone
29.08.2019 5 z 5

Kdo nebyl nikdy bláznivě zamilovaný, nepochopí ☺

bílárůže
05.08.2019 5 z 5

Pro mne se jedná zatím o jednu z nejlepších divadelních her, co jsem četla. Verši, kterými autor promlouval ke čtenáři, byly úchvatné. Nejznámější pasáž i ve mě zanechala velmi příjemné emoce. Jelikož jsem knihu četla během hodin ve škole, byla pro mne částečně i dobrodružstvím, přímo jsem se zamilovala do vydání z roku 1972. Stránky rychle ubíhaly a bylo mi až smutno, když jsem si uvědomila, že kniha brzy skončí. Ráda bych někdy shlédla i divadelní zpracování.

Luciáš01
27.06.2019 4 z 5

Kniha krásná, četla jsem jí někdy na střední škole a dodnes si na ní pamatuji. Bohužel v mém případě patří do sekce - jednou přečíst, zapamatovat si, založit do knihovny a ponechat na památku :-)

Radka1911
27.06.2019 5 z 5

Krásná poezie, krásná romantika.

bibi.r
14.05.2019 4 z 5

Zajímavé je, že jsem dostala něco úplně jiného než jsem očekávala. Myslela jsem si, že je to komedie a ono to končí dost tragicky.
Začátek je opravdu velmi pomalý a takový snad až nezáživný, ale pak... pak mě to chytlo :).

Kuža007
08.05.2019 5 z 5

Velice krásné romantické drama. Rytíř, který je ochoten pro lásku vystoupit ze řádu.

laura
04.05.2019 5 z 5

Četla jsem ve 20, ale kouzlo tohoto nevšedního (a přitom stále se opakujícího) příběhu ve mě zůstává pořád... Pro mě příběh čistoty a krásy, i když to tak možná každému nepřipadá. Příběh lásky, která klopýtala, dělala chyby, jež nešly napravit, mýlila se, bojovala s nedůvěrou, trpěla, umírala, ale hlavně: milovala.

Pojď ke mě, já to věděla, že dodnes mohou se dít divy.
Že jednou potkám anděla, a že ten anděl bude živý...

A tak, snad proto, že chci snít, i já věřím, že dodnes mohou se dít divy, a že vlastně ty anděly denně potkáváme, jen je prostě někdy nevidíme, že je míjíme na ulici, dotýkáme se jich pohledem, usmíváme se na ně, a když je potřeba, zjistíme, že vedle nás stojí...

Manon byla krásná, byla nevinná, byla možná trošku naivní, zhýčkaná, někdy snad i krutá, ale hlavně byla mladá a chtěla žít, tak moc chtěla žít...

Manon je můj osud, Manon je vše, co nepoznal jsem dosud, Manon je první a poslední můj hřích, nepoznat Manon, nemiloval bych...

... a tím je řečeno asi vše. Uplynulo víc jak 25 let, a já si ty verše stále pamatuji. Krásné, čisté, bolestné, tak krutě realistické, prostě - sám život...

Manon ach Manon, Manon z Arrasu,
Manon je moje umřít pro krásu...

Ersie
03.05.2019 odpad!

Kniha me vubec nezaujala. Cetla jsem ji,protoze jsem si ze skoly pamatovala snad tu nejznamejsi basen z teto knihy a libila se mi. Netusila jsem,ze to je v cele knize jedina hezka. Poezii jinak vubec nectu,takze ji asi nedokazu ocenit. Hodne me zklamal vlastni pribeh- tak stupidni! Ona je kur..., on naivni zamilovany hlupak,co ji vse odpusti a beha za ni jak psicek. To je jak v te nejubozejsi cervene knihovne.

Jitty82
24.04.2019 5 z 5

“Manon je motýl, Manon je včela...”

Neuvěřitelně dojemně napsané dílo, které musí chytnout za srdce opravdu každého čtenáře. Dílo plné milostných citů a vyznání. Verše zní velice krásně.
Manon mě úplně pohltila.

intelektuálka
04.04.2019 5 z 5

Působivé zpracování divadelní hry - příběh ze života - kouzelný překlad ....

Manon Lescaut - mladá, naivní, rozpustilá i svůdná - proč by nevyužila svých půvabů, přesto, že miluje rytíře Des Grieux :

"Čím to, že já Manon, tak šťastna jsem ?
Čím to, že já Manon, se líbím všem,
co na mně lidé mají ?
Mě nezajímají, jen jeden, jen jeden...

A rytíř Des Grieux, zamilovaný a důvěřující :

" Manon, nechte vše, co plodí zkázu,
Manon, já vám věřím bez důkazů,
moje láska nechce od vás oběti,
Manon Lescaut, nenechte mne trpěti ...

A postava pana Duvala, který by si rád za peníze koupil mládí a krásu ... tak to v životě chodí...

A nakonec každý zaplatí svou daň ...i po letech zážitek, pan Nezval patří k mým oblíbencům ...

Mikius88
03.04.2019 5 z 5

Moje první setkání s tímto dílem bylo na školním výletě v pražském Národním divadle, kde se mi asi jako jednomu z málo opravdu líbilo. Rozhodl jsem se pro tohle dílo i k maturitě a kniha mi přišla ještě lepší než divadelní hra. Uvidíme, jestli si jej vylosuji, ale ať už ano či ne, zůstane mou oblíbenou knihou. Kombince krásného jazyka a pro mě silného příběhu. Jak jsem viděl jiné komentáře, asi není pro každého, ale to tak už bývá.

Mabie
02.04.2019 5 z 5

Klasika, mám ji ráda.