Maminka

Jaroslav Seifert napsal svou sbírku zpěvné intimní lyriky už jako zralý, zkušený a známý básník v roce 1954. Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29404/maminka-29404.jpg 4.3732
Žánr:
Literatura česká, Poezie
Vydáno:, Československý spisovatel
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (111)

Přidat komentář
kykiryki28
21. září

MAMINKA je krásná sbírka básní, kterou pan Seifert napsal a věnoval své mamince. Moc hezky se četla a ráda na ni vzpomínám, ale asi ji už znovu číst nebudu. Stačilo jednou...

Gweny
17. září

Knížka, ze ktreré jsem si vždy vybírala básničky pro recitační soutěže na základní škole. Moc ráda na ní vzpomínám.

Dani56
03. září

Krásná kniha. Moc se těším, až z ní jednou budu číst vnoučatům.

Atanone
18. srpna

Tolik krásy,něhy,lásky a pravdy...

radkamysli
15. srpna

Pěkné.
Vzpomínka na základní školu - čítanka.
Pohlazení po duši.

Freedomova
01. srpna

Knížku jsem dostala jako dítě k Vánocům a básně se mi moc líbily, i když jsem jinak poezii zatím nečetla. Pamatuji si, že jsem u několika básní pravidelně plakala dojetím. Nejradši jsem měla Okarínu. Už si ji po těch mnoha letech nevybavím přesně, ale vím, že mi bylo líto dědečka, že dostal vynadáno a "byl oheň na střeše". V dospělosti jsem se k nim nevracela, nějak ve mě zůstal ten smutný dojem - takové vnitřní hluboké dojetí nad nečím, o co jsme přišli nebo snad bohužel nikdy nepoznali.

ZÓNA
28. července

Básně od Jaroslava Seiferta jsou vhledem do lidství.
Tato básnická sbírka obsahuje tolik nostalgie, tolik lásky, tolik soucitu, smutku a vzpomínek.
Básně jsou přenádherné a sbírka skvěle vystavěná a vygradovaná. Pohledem malého chlapce i dospělého muže nahlížíme na cit, který má v srdci každý...
Seifert ho dokázal pojmenovat a vylíčit v něžných slovech, smutečních vyznáních, přizval i lásku otcovu a vše zakončil v krásné alegorii.
Nejsem odborník na básně, ale MAMINKA je napsána pro všechny generace. Báseň si v ní najde dítě, pubescent i dospělý.
Krásu dovedeme přeci vnímat všichni stejně...

Reona
27. června

Prostě nádhera

Péťa1950
27. června

Krásná knížka, úcta a láska k mamince. Tak jsme to doma měli. Škoda, že se tyto vztahy v dnešní společnosti vytrácejí.

triatlet
13. května

Seifertovy vzpomínky na dětství, na lumpárny (Housle, Vějíř).
Autorský subjekt často uniká do snu - ať už se zdá malému chlapci, nebo se mu vrací snění o dětství. O dětství, které sice prožil na Žižkově v chudších poměrech (Nádraží), ale které bylo díky rodičům (mamince) bezstarostné a šťastné.
Kromě Žižkova zmiňuje i pobyt na venkově u prarodičů (Okarína).
Verše plné něhy, tajemství a malých dobrodružství doplňují krásné ilustrace Jiřího Trnky.
Sbírka je poctou především pro maminky.

"Nad škarpou visí u silnice,
obtáčí dlouhá stébla žit.
Jen kapku rosy a nic více
v kalíšku svém ti podá pít.

Tak lehce jde se pocestnému,
jak okusil by vzácných vín.
Co říkal chlapec? Zdálo se mu,
že zavoněl dech maminčin." (Svlačec, s. 53)

"Být básníkem! Jako jím byli
autoři veršů z vějíře.
A ruce mé se pokusily
nesměle sáhnout po lyře.
Přede mnou ležel papír bílý,
arch za dva halíře." (Vějíř, s. 63)

"Buď sbohem, dobo roztrhaných gatí,
dny ztracené jsem marně hledat chtěl,
čas, který se už nikdy nevrátí
- ach bože, já jsem zapomněl." (maminčino zátiší, s. 64)

(Klub mladých čtenářů, Praha 1965)

ellyem
16. dubna

"Vcházím. Dnes nemám odvahu, nikdo mi nestiskne dlaně. A rozhlížím se zmateně, zrcadlo visí na stěně. Pro slzy nevidím na ně." Četla jsem sice jen básničky Tatínkova dýmka, Dědečkův pohřeb, Maminčino zrcátko (viz verš) a Petrolejová lampa, ale naprosto si mě získaly. K této sbírce se určitě v budoucnu ještě minimálně jednou vrátím! :)

Josef.Šlechta
03. dubna

Krásná kniha s nádhernými verši a ještě hezčími zrýmovanými povídkami. Některé mě sice rozesmutní, ale i tak z této knížky mám dobrý pocit.

Nočnípták
02. dubna

Zjeví se někdy volán nevolán kapitán Nemo nebo Korkorán....Něžné verše pana Seiferta,které v několika vydáních ilustroval Jiří Trnka.Ty byly upraveny pro děti.Některé básně jsou zde navíc,např.Píseň o jízdě na kolenou,Píseň o slabikáři.Některé chybí.Myslím,že to však vůbec nevadí.Vždycky říkám,že každé dítě by mělo mít v knihovničce Maminku,Broučky a Malého prince.Tak jsem se také postarala,aby je mé děti a vnoučata měli.Každý z nich má svoji osobní Seifertovo Maminku.Jenom na ty dva nejmenší ještě čekají v mojí knihovně.Mám s ilustracemi Jiřího Trnky,Karla Svolinského,Ludmily Jiřincové.Ale už teď vidím,jak kupuju jiné,protože nevím,které se vzdám.Komu je smutno,potřebuje pohladit,nebo se jen tak rozněžnit a zavzpomínat, ať si přečte Maminku.

baacinka
10. března

Krásné. A jsem ráda, že jsem si to přečetla až v dospělosti, když mám sama děti. Je to pak o to víc dojímající.

slunicko1958
27. února

Milé. Zbožňuji básně Jaroslava Seiferta i ilustrace Jiřího Trnky.

sab6325
01. února

Cetla jsem jako mala. Ze zacatku jsem knihu nechtela ani videt nelibil se mi celkovy vzhled..Ale pak jsem se zamilovala, do versu

gabra03
24. ledna

Excelentní

Faustka
19. ledna

Maminka. Nejdražší bytost, která když jednou odejde, jako by odešlo kus vás samých. Ta moje nás opustila před pár dny. Je to bolestné a je to realita. Tyto verše mi dávají naději, že věděla, jak moc ji mám ráda. Věděla a ví to. Protože, někde tam …
Maminko moc mi chybíš.

Ťapulka
09. ledna

Není snad kniha, která by v sobě měla tolik čisté a upřímné lásky, tolik krásných slov a pohlazení, tolik úcty... Pan Seifert mě provedl mými zážitky z dětství, probudil pár vzpomínek, zalil mé tváře slzami dojetí. Snad i mé děti ji jednou budou číst s láskyplnými pocity jako dnes já.

sopace087
07. ledna

nejhorší knížka co jsem kdy četl ale když za 14 dní odevzdáváta povinou četbu tak se hodí

Damato
19.12.2017

Když jsem tuto sbírku dočetla, musela jsem hned zavolat mamce, abych ji řekla, že ji mám moc ráda. Nejdříve se ptala, co se mi stalo, tak jsem se přiznala, že jsem ji potřebovala slyšet a říct ji to a ona s nedůvěřivostí v hlase se hned ptala- ... ale nejsi nějak nemocná,že ne?...Je spousta možností, jak říct mámě, že je pro nás důležitá a že si ten svět bez ní nedovedeme představit , když se zamyslím nad sebou , nad svou mamkou, nad svými dětmi- asi se tenhle cit dáváme vzájemně najevo jiným způsobem, ale taky mám už 5 let schovanou v telefonu smsku, kterou mi napsal syn, když mu bylo smutno- Mami, mám tě rád . Tenkrát jsem u toho brečela ( a brečím dodnes), ale jako dcera jsem vlastně úplně zapomněla, jak to ty mamky rády slyší.... Díky pane Seiferte

intelektuálka
07.12.2017

Ty verše mluví samy za sebe...

Maminčina kytice .... Dost růží už jsem viděl v žití
Nakonec zbylo těchto pár
Dost měl jich mnohé toužil míti
a život přešel jsem už stár......

Sarhem
27.10.2017

Tohle byla jedna z prvních knížek, které jsem jako malá přečetla. Básně jsou krásné, jednoduché, občas smutné. Každopádně tahle kniha zabírá i teď čestné místo v mé knihovně a doufám, že moje děti v ní najdou stejné zalíbení jako já.

susu
16.10.2017

Krásné, laskavé, nostalgické, radostné i smutné. Skvost naší literatury.

girdi
18.09.2017

Poezie, která pohladí až po duši. Knihu jsem četla na etapy a k některým básním se vracela, některé jsem předčítala malému synovi. Seifert byl prostě pan básník a ta Nobelova cena je rozhodně zasloužená. Maminka s ilustracemi Jany Kiselové-Sitekové je nežná publikace, která potěší každého vnímavého čtenáře.

Percabethka
17.08.2017

Většinou lyriku moc nemusím, ale Maminka byla taková kraťoučká a "miloučká", že se mi to nakonec moc líbilo :)

lilienn
15.07.2017

Krásné smutné čtení. Vyvolalo to ve mně stesk po matce, po době kdy byl autor dítětem... Píše o tom, čeho si v dětství nevážíme a v dospělosti litujeme, co jsme měli za poklady...
Krásně dokáže vtáhnout do atmosféry.

Katranis
03.07.2017

Povinná četba.

Lindas01
16.06.2017

Krásné básně psané obyčejným jazykem s nepřekonatelnou lehkou tvorbou rýmu.

mirektrubak
14.05.2017

Vykouzlit krásu z prostých věcí ... málokdy se to povede tak, jako v této sbírce.