Maminka

Maminka https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29404/maminka-29404.jpg 4 1234 238

Jaroslav Seifert napsal svou sbírku zpěvné intimní lyriky už jako zralý, zkušený a známý básník v roce 1954. Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás.... celý text

Emik87
Emik87
13.02.2024 4 z 5

Knížku jsem si přečetla, protože byla v povinné literatuře k maturitě. Nejsem milovník poezie, takže jsem si ji moc neužívala. Objektivně ale musím říct, že jde o moc krásné a procítěné verše.

666Jitka
666Jitka
07.02.2024 5 z 5

Krásná lyrická sbírka Jaroslava Saiferta, ve které s láskou vzpomíná na své dětství, rodiče, domov a s ním spojené drobnosti, které se člověku neodmyslitelně vryjí do paměti, i ve mně vyvolala obrázky z vlastního dětství a milé vzpomínky na babičku s dědou, k nimž jsem velmi často a ráda jezdívala.


beautiecutie
beautiecutie
04.02.2024 5 z 5

Opravdová klasika, která neomrzí, jemná, laskavá, plná lásky

Coucouha
Coucouha
27.01.2024 4 z 5

První dopis mamince je nejhezčí báseň vůbec

palka452
palka452
23.01.2024 5 z 5

Něžné,krasné

Petr874
Petr874
14.01.2024 2 z 5

Jako nostalgický prvek dobrý.

mataaskorice
mataaskorice
07.01.2024 5 z 5

Krásné, něžné verše plné vzpomínek na chudobné dětství, které bylo ale naplněné láskyplným vztahem s blízkými lidmi, zejména s maminkou. Kdyby na mě moje děti jednou vzpomínaly s takovou láskou a něhou jako Seifert na maminku svoji, mohla bych si říct, že jsem svou maminkovskou roli odvedla dobře.

Renncha
Renncha
01.11.2023 5 z 5

Krásná ,útlá knížečka....nádhera,básně miluji

Kristulda
Kristulda
29.10.2023 5 z 5

K poezii me to nějak netahne, ale přečetla jsem si Maminku, a musím říct, že jsem měla i slzu na krajíčku. Tak tenká kniha s takovým velkým obsahem, nádhera.

matej.kulistak
matej.kulistak
18.08.2023 5 z 5

Když jsem chtěl kdysi zkusit číst básně a hledal, čím začít, dostal jsem doporučenou Maminku. A ta mě zasvětila. Jako člověk, který do té doby znal maximálně dětské básničky a možná první 4 verše Máje, jsem byl u vytržení, když jsem našel v rýmované básni verš, který jsem sám znal od své maminky "a nešlapej mi do mokrého".
Páni, ona může být v básni tak banální věta? Ale tady zní úplně jinak, sama o sobě krásně.

Vedle sbírek Chlapec a hvězdy a Šel malíř chudě do světa, které poprávu do historie nevstoupily, působí Maminka trochu jako zjevení. Protože nejde o nekonformní veršíčky k obrázkům selské idyly, ale o osobní výpověď, která jde hloub. Lyrický sobjekt je zde opravdu dítětem, nebo se na své dětství rozpomíná (i s jistou trpkostí, vědomím ztráty). Proto jsou zde intenzivní barvy, vůně, city. A působí to autenticky. Zároveň se do dětství vlamují iniciační zážitky, setkání s erotikou, se smrtí, s nepochopenou bolestí dospělých. Seifert si uprostřed témat, která by mu v padesátých letech nemohl nikdo vytýkat (život proletářské rodiny, dětství a mládí, která byla tehdy součástí kultu), našel dost prostoru pro otevřenou zpověď, problematizaci, lidskost, intimnost (název je vlastně dost odvážný, uvážíme-li, že nejde o knihu pro děti).
Seifert jako génius verše najednou mluví přirozeně, jak se mluvilo doma, rýmy a rytmus jakoby se do řeči připletly mimochodem. A tak se mu povedlo (poprvé a naposled) napsat opravdu knihu, která mohla mít úspěch u proletariátu, jak si to kdysi vysnil.
A já díky němu miluju poezii. Takže díky.

sajanka
sajanka
29.07.2023 5 z 5

Je to jedna z nejmilejších knížek mého dětství a nakukuji do ní dosud. Knížka je plná něhy, lásky a vřelosti k mamince.

Kory98
Kory98
24.07.2023 5 z 5

Pro mě vzpomínka na školní léta, kterou jsem si oživila, když jsem si teď o prázdninách s mojí kamarádkou gymnazistkou četla tyto krásné verše. Spoustu z nich jsme recitovali už v dětství a teď jsem se po nich s radostí ohlédla.

Ann.e
Ann.e
03.07.2023 5 z 5

Moc na poezii nejsem, je pro mě těžké vůbec pochopit, co tím chtěl básník říci. Ale tohle bylo přesně to, co jsem potřebovala. Básně jsou vlastně prosté, ale mají v sobě tolik vřelosti a nostalgie. Budu se k Mamince rozhodně vracet. A sáhnu určitě i po dalších Seifertových dílech.

lubtich
lubtich
22.06.2023 2 z 5

Taková patriarchální idylka, ale myslel to určitě hezky. Obraz květin v skleničce od hořčice je bezkonkurenčně nejlepší pasáž.

TetaLik
TetaLik
11.03.2023

Krásně se četla.

Vendula897
Vendula897
19.01.2023 5 z 5

Milé, plaché a křehké ohlédnutí k mamince. Každý ji někde máme, každá z nás se stane jednou milující a oddanou matkou. Jak moc by se chtělo vrátit pod ochranná křídla, pan Seifert to za nás všechny sdělil všem maminkám. Slza ukápne, zaklapneme knihu , vzpomene si, co tak asi dělá...a jdeme dál svou cestou,ač spoustě z nás se chce volat...Já se tam vrátím...

HollyUndead
HollyUndead
29.12.2022 5 z 5

Je mi 26 let, už jsem leccos prožil, leccos jsem přečetl, ale tahle kniha na mne tedy zapůsobila opravdu převelice. Je to mé první setkání s tvorbou J. Seiferta a určitě není poslední. Každá báseň měla svůj smysl a své místo v této sbírce. Slova na mě působí velice jednoduše, ovšem pocity z jednotlivých básní už tak jednoduché nejsou, v čemž tkví alespoň část krásy Seifertovy poezie. Není moc dalších slov, kterými bych dokázal vyjádřit své pocity. Zkrátka mě dílo Maminka vzalo za mé melancholické srdce a jistě se k této sbírce jednou vrátím, třeba až zase nadejde chvíle na příjemné i méně příjemné vzpomínání.

Orange8knihomol
Orange8knihomol
29.12.2022 5 z 5

Sbírka plná krásných básní, které pohladí po duši!
Jaroslav Seifert zde vzpomíná na své dětství a především na maminku. Verše působí silně nostalgicky a umožňují nám nahlédnout do života lidí v dobách minulých, kdy se ještě svítilo svíčkami a topilo v kamnech.
Maminku zajisté DOPORUČUJI!

Astonius
Astonius
11.12.2022 4 z 5

Na tohle člověk musí mít věk... Když jsem četla jako dítě, otravovalo mě to a nerozuměla jsem tomu, stejně jako teď můj syn v rámci povinné četby, ale když jsem si od něj knihu půjčila, překvapilo mě, kolik věcí se mě dotklo a dojalo. Člověk musí na to mít něco odžito... Básně jsou to nádherné, pomocí stručných slov malují obrazy ve fantazii čtenáře.

evickakyticka
evickakyticka
08.11.2022 4 z 5

Z veršů dýchá láska k mamince a ukazuje tehdejší svět i s jeho vůněmi a strastmi. Moc hezké, takové pohlazení po duši.