Kladivo na čarodějnice / Malleus maleficarum
Iacobus Sprenger (p) , Henricus Institoris (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59111/bmid_malleus-maleficarum-kladivo-na-caro-64c9442dbbaf3.png
3
78
17
Kladivo není - nikdy nebylo a také nikdy nebude - snadná četba. V knize najdete některé bližší údaje o lidech a o knihách citovaných v Kladivu, dobové souvislosti a zajímavosti či faktografické údaje, které z práce na překladu Kladiva vyplynuly. Českým překladem původně latinského Kladiva na čarodějnice se otevírá pohled do světa před více jak pěti sty lety. Přetisk původní knihy s překladem vždy na druhé straně. Původní kniha je příručka inkvizitora z roku 1669. Celý český název knihy zní: Kladivo na čarodějnictví, čarodějnice a jejich kacířství kopí hubící, z různých autorů složené a do čtyř svazků správně rozdělené, z nichž první dva se nehmotností ďáblů zabývají, šálením jejich vidin, pověrečnými čarodějnickými obřady, příšernými s nimi spojenými shromážděními, nakonec i přesným vyšetřováním tohoto moru a jsou ukončeny jeho trestáním. Třetí se zabývá způsoby vymítání ďáblů a zapuzováním kouzelnického čarodějnictví z Krista od věřících. Čtvrtý zajisté obsahuje umění jak učit, žehnat a vymítat.... celý text
Literatura světová , Duchovní literatura , Náboženství
Vydáno: 2000 , Michal Zítko - Otakar II.
Originální název:
Malleus maleficarum , 1486
více info...
Přidat komentář
Na jednu stranu je hrozné, čemu lidé věřili a co byli schopni provádět... Na druhou stranu mě tato kniha nezaujala, čekala jsem něco jiného, více kauz.
Obrovský bestseller, paradoxně v době renesance, po bibli nejžádanější kniha. Katolická církev se od ní striktně distancovala, už tehdy ji prohlásila za tmářský škvár plné smilných choutek, odtud ten enormní zájem “zakázaného” ovoce. Tento návod-paskvil anonymního autora, snad dominikánského mnicha Kramera, odsoudil i Insbrucký biskup který deviantního Kramera označil za ďábla. Zde této knize ovšem uškodil překlad do češtiny od Jitky Lenkové, který na rozdíl od latinského, pikantního, obsahu by požadoval větší umělecký nikoliv technický talent, neboť latinský originál snad poslední vydání z roku 1612 byl takové něco na způsob “tísíce odstínů šedi”nebo “mein kampf” pro dnešního čtenáře který již spoustu tabu zná, knihy působí jak neskutečná nuda, něco na způsob “ V úloze mouřenína” od Emanuela Moravce.
Dlouhou dobu jsem toužil přečíst Malleus Maleficarum. A když jsem měl konečně tu možnost...jaksi to nešlo. Já se opravdu snažil. Ležel jsem u té knihy dlouhé hodiny, pouštěl si Torr a neustále se povzbuzoval prozpěvováním "Jak černý mrak už táhne smrťák zabiják", ale tak v půlce jsem to vzdal, což se u mě tak často nestává. Záživnější čtení jsem našel i v humanistických moralitách.
Skvělé pro pochopení uvažování, které přivedlo na hranice statisíce lidí.
pribeh miluju a chtěla jsem se kouknout i na tohle ale to se nedá. dvojjazyčná kniha která se nedá normálně čist. Je to opravdu jen "technicka" kniha o zákoně Kladivo na čarodějnice. Nic záživného. Nikdy jsem nenechala rozečtenou knihu, ale tahle je prvni.
Četl jsem to poměrně dávno...a to strašně dlouhou dobu, těžce uchopitelná kniha.
Šialené ako ľudia dokážu uvažovať... a je jedno, či sa jedná o stredovek, novovek, či súčasnosť...
Podle C. W. Cerama (http://www.databazeknih.cz/knihy/bohove-hroby-a-ucenci-156622, str. 232) „nejinteligentněji napsaná nejhloupější kniha Západu“.
Ne ale v českém překladu, který je hrozný.
Tato kniha je sepsána několika inkvizitory 17. Století původně v latině. Jedná se o jakousi příručku pro potlačování a vymítání čarodějnictví, podle níž inkvizice skutečně postupovala. Těžké a neveselé čtení - rozhodně ne na zabavení se před spaním, spíše pro účely vzdělávání a rozšiřování obzorů.
těžká kniha, kterou nelze číst pro zábavu večer před spaním. Jakob a Heinrich ji ani nenapsali k zábavnému čtení.
Ale tento citát se mi vážně líbí..."Rovněž jsme četli o jistém svatém muži, který jednou našel ďábla v podobě zbožného kněze, jak káže v kostele, a protože věděl, že to je ďábel, kdo sídlí v jeho duchu, sledoval jeho slova, aby zjistil, zda učí lid dobře nebo špatně. A zjistil, že je bezúhonný, a že útočí proti hříchu, přišel k němu na konci kázání a zeptal se ho na důvod tohoto. A ďábel odpověděl: "Kážu pravdu, protože vím, že na světě jsou pouze posluchači, a ne vykonavatelé, a že tím je Bůh více uražen a můj zisk je větší."
Kdo tohle překládal?! Nedivím se, že pro spoustu lidí jde o složitý, nezáživný a těžko srozumitelný text. Věřím ale, že to není problém původního latinského textu, jako spíše opravdu tristního překladu Jitky Lenkové, který vypadá, jako by šlo o text přeložený Googlem. Nejen, že se to díky podivné stylistice nedá pořádně číst, ale když vám někdo větu "Třetí díl obsahuje praxi exorcistů, jíž se z Kristových věrných vymítají čarodějnictví démonů a čarodějnic" přeloží jako "Třetí se zabývá způsoby vymítání ďáblů a zapuzováním kouzelnického čarodějnictví z Krista od věřících" (více viz http://www.jtpunion.org/spip/IMG/html/Kladivo_na_ctenare.html ), tak snad ani nejde o nedostatek překladatelského nadání, jako spíše o naprostou ignoranci a nedostatek pouhého selského rozumu (opravdu si překladatelka myslí, že se ve středověkém katolickém spisu píše cosi o vymítání ďábla z Krista??? :-D ). Velká škoda, mohl to být zajímavý text... mám rád historické texty (jako jakési propojení, okno do historie), navíc toto téma rozhodně není nezajímavé. Ale tenhle paskvil snad ani nemá cenu číst.
Tahle kniha není pro slabé povahy!!!!! Dodnes mám některé pasáže založené a člověk se občas nestačil divit, jak se dá ovládat nevědomá a pověrčivá většina vzdělanou menšinou.
Ona legendární a tajemstvími opředená kniha, o níž se tolik hovoří ve stejnojmenném Kaplického románu nebo jeho filmové adaptaci. I díky této pověsti může dojít ke zklamání, tato kniha není nelidskou příručkou jak mučit lidi a dobývat z nich v (jejich, samozřejmě) potu a krvi nepravdivá přiznání, spíše je to příručka proč a s jakým důvodem k tomuto přistoupit. Jako běžná kniha naprosto nečitelné - místy dost nudné, psané nezajímavým jazykem, jako historický výlet do dnes neuvěřitelného myšlení lidského druhu postiženého úchylkou víry zjímavá četba, která vás uvede do širokého panteonu ďábelských bytostí, magie, kouzel a čar. Naprosto přesně se např. dozvíte vše o sukubách a inkubech, ďáblových znameních a všech jejich úskocích. Překlad z tohoto vydání není pravda moc povedený (opomíjím významovou stránku, jak o ní hovoří komentář pode mnou, zmiňuji hlavně gramatické chyby a místy dost kostrbaté skládání jednotlivých slov ve větách). Pravděpodobně kniha na jednu četbu, nedokáži si představit, že se k tomu někdo vrací, uplyne asi mnoho desetiletí, než se k tomu, a jestli vůbec, někdy vrátím. Možná vás to zaujme, možná uspokojí vaši zvědavot, možná vás to připraví o veškré iluze o této knize.
Štítky knihy
čarodějnice středověk inkvizice katolická církev upalování čarodějnic čarodějnické procesy
Kniha Kladivo na čarodějnice / Malleus maleficarum je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 96x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 145x |
| Chystám se číst | 51x |
| Chci si koupit | 33x |
| dalších seznamech | 1x |
Tento song přesně vystihuje lidskou podstatu a obsah knihy - práskačství, nenávist a upalování za svůj názor. Stejně to funguje i dnes. Když se někomu komentář nelíbí vymazat!!!! Nebo v lepším případě přesunout do diskuze, ale neinformovat dotyčného uživatele. (NE)Líbí se mi, jak i tady funguje ta správná nenávist, závist a udavačství.
V sobě má posedlej svět
Nemíní se spokojit s málem
Vybírá pro majetek
Koho obviní ze spolku s Ďáblem
Skřípot palečnic, když doznání schází
Plamenů žár, za hříchy žen
Svět čarodějnic, lidí dvou tváří
Všechno se zdá jak šílenej sen
Hlad, řetězy, skřipce, rozžhavenej kov
Žízeň, kleště, břitce, pár španělskejch bot
Pak přiznání dostane lehce z dívek ven
A postaví hranici pro očistu těl
Inkvizitor zvedá svůj kříž
Horší než mor
Inkvizitor jééé..
Upálí křídla i andělům snad
Kam se mu zachce tam zasekne dráp
Černá a bílá, víc nechce znát
Je dvou hranic extrém, Jezuitů řád