Malevil

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech tohoto století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem… Román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30443/malevil-30443.jpg 4.51441
Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Odeon
Orig. název:

Malevil (1972)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (244)

Kniha Malevil

Přidat komentář
elcapitano
20. července

Fakt dobrý. Nejedná se zde o nějaký technický rozbor přežití, jde tu spíše o psychologii postav, v zásadě aplikovaný Machiavelismus na post-apo situaci.
Slyšl jsem jako audioknihu (resp. spíš rozhlasovou dramatizaci) na cestách v autě, Martin Myšička v hlavní roli, to můj zážitek násobilo.

JointlieKat94
18. července

Pro Malevil jsem se přímo nadchla.
Tedy ale až při čtení. :)

Půvidně mi knihu doporučil kolega v práci, no uháněl mě s ní tak dlouho, až jsem knihu objednala a vážně se do ní pustila.

Původ ě to bylo takový nic. Říkala jsem si, jak je možný, že mi doporučil něco takovýho.. ale! Čím víc stran jsem měla přečtených, tím víc jsem děkovala a doslova jsem hltala stránku za stránkou.

Jsou tu naprosto úžasně popsané lidi i jejich chování. Začátek je takový nijaký, ale prostě to k tomu patří. Bez toho by to nebylo ono.

A pak přišel ten "BOOM". Skoro jako zkáza lidstva. Najednou konec všeho. Ani jsem nepřemýšlela nad tím, jestli to tak být mohlo, či nikoliv. Prostě jsem četla a užívala si to.

Moc se mi líbil Emanuel a jeho přemýšlení nad věcma, nad lidma a nad tím vším. Moc se mi zde líbily Tomášovo poznámky, které toho vysvětlily o něco více. Moc se mi líbilo, jak bylo všechno promyšlený.

Možná se mi trošku nelíbilo jednání s ženami. A to, jak byly holky "rozdavačný", to mne trochu znechutilo, budiž. A musím dodat, že nejhůř se mi četla pasáž o těch chudácích, co přežily a byli tak hladový, že jim šli vyžrat pole.. no popravdě, absolutně jsem chápala obě strany. A bylo mi z toho trochu ouzko.. nemám asi nic, co bych k tomu mohla ještě dodat.

P.S. Miluju tu knihu, i když tento druh a žánr úplně nevyhledávám, ale určitě ji taky doporučím.

P.P.S. A prostě jo, žrala jsem mu to i s navijákem. Všechno.

burianek
16. července

Coby čtenář sci-fi jsem také přemýšlel, jak se dá přežít apokalypsa nukleární války. Autor se s vysvětlováním moc namazal. Příliš mnoho náhod, to je pravda, ale proč nakonec ne. Řekl jsem si, že to nebudu řešit a pak už jsem se jenom bavil. Pravda, četl jsem ihned po vydání a to už je dávno. Pamatuju si jen, že se mi příběh líbil a podle toho také hodnotím.

Dankra
13. července

Moje první kniha od Merleho. I přes to, že je datum vydání již relativně dávno mně příběh hodně bavil. Dobře vykreslené charaktery postav a dokonalá sonda do situace, která může nastat kdykoliv. D

S1M0NE
12. července

Četlo se jedním dechem. Zajímavá sonda do života vesnického obyvatelstva v 70. letech. Ne všechny postavy mi přišly věryhodné a především ty ženské se moc nepodařily. (SPOILER) Hvězdu však ubírám za přehnaně pohádkový závěr (svrhnutí tyrana, osvobození vesnice, Emanuel učiněný polobůh atp.).

burg
30. června

Na doporučení známého, protože sci-fi (a post-apo obzvlášť) je moje oblíbená kategorie knížek.
Bohužel netuším, jestli to autor myslel vážně, nebo si jen dělal ze svých čtenářů prdel. Považme sami: skupinka lidí je naprostou náhodou zachráněna v hlubokém sklepení středověkého hradu (budiž), dále je hrad uchráněn od nejhoršího skalním masivem před atomovým výbuchem (opět náhodou a opět budiž). Nadto skupinka zjistí, že výbuch (jako náhodou) přežil všechen dobytek - spousta krav a sviní jsou březích (mám se zmiňovat o naprosté náhodě?), obilí, nástroje, dokonce i zbraně a náboje - více méně všechno zůstane netknuto.
A to nemluvím o dalších příběhových epizodkách, které jsou bravurně vyřešeny ke spokojenosti komunity hlavním hrdinou, onoho vůdčího typu, bez kterého by se ona partička rozpadla jak lidské tělo zasažené radiací. Jo aha - ona to byla jakási "čistá" bomba, bez špetky spadu. Tak to ovšem jo, no...
Silně pochybuji, že by ona utopická část příběhu (všechno pro všechny a všichni společně ke světlejším zítřkům) vůbec nějak mohla fungovat. Dřív nebo později musí následovat konflikty, které prohloubí rozdíly mezi jednotlivci a k prvním problémům je jen krůček.
Takže nakonec jednu hvězdičku dávám jen za skvělou čtivost - příběh se přede mnou odvíjel sám jako na kolovrátku a nemůžu říci, že bych se musel do čtení nutit.

SONP
22. června

Knihu mi doporučil můj kamarád scifista, tak jsem se nechal překvapit, nic jsem si o ní nečetl a po prvních pár kapitolách jsem si říkal, jestli se náhodou nezbláznil. Místo očekávané fantastiky jsem dostal cosi jako Knoflíkovou válku z malebného francouzského venkova. Pak se ale postavy ocitly ve sklepě a začalo to pravé postapo. Pravda, Merle se spíš soustředil na představu společenského vývoje takové situace na podkladě větších celků i vztahů mezi lidmi, než na vědecko-technické linky, ale přes časový odstup jeho představy stále obstojí a burcují k přemýšlení. Co mě ale na knize poněkud štvalo bylo výrazně šovinistické uvažování hlavní mužské postavy a obávám se trochu, že to plynulo ze samotného naladění autora. Ženské postavy jsou zde buď stařenami hodícími se k posluhování nebo ženami v rozpuku, hodící se mužům ke kratochvílím (a s radostí se do těchto kratochvílí pouštějící). A i ta zapšklá profesorka se na závěr jme ohmatávat biceps jednoho z hrdinů. Ostatně proč ne, takový asi francouzský venkov 2. poloviny 20. století asi byl. Víc mě ale nazlobil konec děje, kdy autor jakoby zařadil druhou rychlost a zbytek děje profrčel z vyprávění jedné postavy na pár stránkách. Neodpovídalo to rozvláčné atmosféře celé knihy. P.S. Poslechl jsem si to jako audioknihu (teda spíš rozhlasovou hru) v podání snad 30 herců a určitě to zážitek pozvedlo. Dílo samotné 70%, v audiopodání 90%.

Aghatte
21. června

Postapokalyptické antiutopie nemám ráda vůbec. Nemám ráda sci-fi, ani nic podobného. Nic, co není skutečnost. Čtu uvěřitelné příběhy ze života, ikdyž někdy k neuvěření....
Nicméně, Malevil je klasika. Ve 13 letech jsem to četla poprvé a od té doby opakovaně. Je nadčasová. Psychologie postav je v ní geniální. V dnešní době je podobných knih spousta, jsou "technicky" zdatnější, ale vezmeme-li v potaz dobu a úroveň znalostí v době vzniku románu, klobouk dolů. Určitě si z ní dnes vezmu něco jiného, měním se já, mění se svět, ale ta kniha je úžasná. Mám ji doma už 30 let.