Malé dobré zprávy
Martina Špinková
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143662/male-dobre-zpravy-143662.jpg
4
16
4
Drobná dárková publikace, která potěší. Bezmála tisíckrát již lidé z Domácího hospice Cesta domů otevírali dveře domova, kde někdo umíral, a jeho blízcí mu chtěli být nablízku. Každé dveře byly jiné, každý osud za nimi také. Autorka vybrala pár desítek příběhů, které vás dojmou i potěší, možná vás zbaví strachu, ale především v nich asi potkáte kus sebe.... celý text
Přidat komentář
Několik příběhů o odcházení z tohoto života, které sesbírali pracovníci domácího hospice. I když to jsou příběhy o smutných událostech, přece jen v nich často prosvítá naděje, radost i humor. Mohou samozřejmě vést i k zamyšlení - nad druhými, nad společností, nad našimi hodnotami, nad sebou samými. Příběhy malé rozsahem i počtem, ale velice doporučuji.
Za všechny jeden příběh:
Napiš si recept
Měli bychom se včas rozloučit, říci si věci, které si chceme říci, odpustit si, vyřešit nedořešené. To všechno Jitka věděla, neuměla to u své maminky uskutečnit. Věděla, že tu maminka už dlouho nebude. Věděla, že maminka ví, že umírá. Věděla, že maminka ví, že ona to ví. Obě ale byly mlčenlivé a ostýchavé a neuměly si to říci, žádná neuměla začít. Viselo to tam nad nimi, byt toho byl plný, ale nešlo s tím nic udělat.
Jitka si jednou ráno náhodou vzpomněla, že maminka peče o Vánocích jedno moc dobré cukroví, které ale ona neumí a neví, kde na něj najde recept. "Mami, prosím tě, jak děláš ty dvojbarevné preclíčky tety Máni? Máš je někde napsané?" zeptala se dcera matky v květnu. Jiný by se asi podivil, co to má za nápady před létem, ale maminka hned pochopila. "Nemám to napsané, ale umím to, napiš si recept." Jitka si vzala tužku a v kuchyni zalité odpoledním sluncem psala podle maminčina detailního diktátu recept na tajuplné vánoční cukroví. Neřekly si nic víc, ale obě věděly, proč si recept píší, věděly, že cukroví tu zůstane i tehdy, když maminka péct už nebude.
Víc se nestalo, ale stalo se vlastně hodně. Jitka zavřela svůj sešit s receptem a obě se usmály: obě si totiž s velkou úlevou všimly, že si tím receptem řekly právě to, co potřebovaly.
Smutné téma, ale dojemné. Citlivě napsané zážitky a postřehy z praxe z domácí péče Cesta domů. Při čtení se mi vháněly slzy do očí a představy až toto nastane a přání, aby nenastalo. Ach jo :-(
Tyhle malé zprávičky jsem si musela dávkovat, ač byly dobré. Z mnohých z nich mi zůstal zamlžený pohled a neubránila jsem se vzpomínkám na poslední chvíle mých blízkých. Po dočtení ale zůstal pěkný pocit a naděje, že až přijde čas, bude člověk mít to štěstí a odejde obklopen svými milými, třeba za pomoci někoho z Domácího hospice.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Anna a Anička - O životě na začátku a na konci |
| 2015 | Divný brach strach |
| 2011 | Malé dobré zprávy |
| 2006 |  Euthanasie |
| 2016 | Kocouře, ty se máš |
Kniha Malé dobré zprávy je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 23x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 3x |
| Chci si koupit | 4x |
Krátké příběhy o odchodu ze života. Každý je jiný a přesto si jsou velmi podobné. Spojuje je láska a ochota udělat pro své blízké v jejich nejtěžších chvílích vše potřebné a tím pomoci vlastně i sobě se se smrtí vyrovnat a smířit.