Makom. Kniha míst

od:

Makom. Kniha míst

Slovo makom pochází z hebrejštiny. Znamená místo, ale je to spíš místo v srdci, protože vesmír jsou (jak se říká) hlavně vztahy. V kabale je význam slova makom ještě závažnější představuje šesté nebe, kde se vše předurčuje. Uprostřed šestého nebe je temná propast Daat Berija, z níž vychází hlas, jež dává poznání. Předkládaná kniha má prostší cíl. Navazuje na knihu o krajinách vnitřních a vnějších a v první části se obrací k reálným místům k čarodějnému lesu u Kuksu, k paládiu ve Staré Boleslavi, k Vojtěšské huti na Kladně i k situacím, kdy Balkán je víc než celá Evropa. Ptáme se zde, kde žijeme a odkud pocházíme. V druhé části, nazvané Zeitgeist duch doby nás víc zajímá, v jaké době to vlastně žijeme a kam směřujeme. V části třetí, nazvané Bohové, buddhové a trpaslíci se nám jedná zejména o trpaslíky, o to co nás přesahuje a co vůbec nezapadá do každodenního života....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/31218/makom-kniha-mist-31218.jpg 4.448
Žánr:
Duchovní literatura, New Age
Vydáno:, Dokořán
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (8)

Přidat komentář
blackholesun32
02. září

Asi se mi více líbila Krajina vnější a vnitřní...respektive, asi jsem od Makomu očekával přímé pokračování a to jsem úplně nedostal. Makom má větší rozptyl - některé eseje, hlavně krapet ekonomického charakteru mě moc nebavili, i když do knihy, konceptu jisto jistě patřili, na druhou stranu, mi kniha přijde asi více přemýšlivější a méně přímočará, takže vlastně ještě upe nevím, jestli nezměním hodnocení a nedám hvězdiček pět - uvidí se. Vícekrát jsem se přistihl nadšen a jindy zase znuděn - více kolísavá. Každopádně u této knihy mi došlo, co je na páně Cílkovi obdivuhodné a to je to, jak učí, umět se dívat. Za každým šutrem, kamenným zábradlím pískovcového mostu, lze vytušit, najít příběh, jež vine se námi a my se stáváme jeho součástí; někdy jej pouze tušíme, jindy jej doslovně známe, ale to nevadí, je tu a nezmizí zcela.

Dax
14. července

Václavu Cílkovi ne vždy rozumím na úrovni logického myšlení. Téměř vždy se ovšem nějak protneme na úrovni "metafyzické," kdy u Cílka obdivuji schopnost vidět "za" nebo "pod" povrch. Díky čtení jeho knih jsem si tohle "vidění" už trochu osvojil.
Makom je kniha esejí, která začíná metafyzicky a končí realisticky. Některé pasáže jsou velmi poetické (a komplikované,) jiné na dřeň logické. Občas je cítit, že pan C. něco sděluje, ale slova už nestačí... Rád používá různé bůžky, archetypy a genie, to se potom těžko aplikuje na vědu :) Ale to je právě to; Makom napsal vědec s fantazií, RNDr s obřím přehledem o poezii, architektuře a umění vůbec. Umí spojovat, dát dohromady klimatickou změnu s Yeatsem, zen s geologií. Nalézá to hezké ve stále složitějším světě.
To všechno v Makomu je. Račte.

hamstergraf
26.04.2017

Pohled pana Cílka na přírodu, svět, lidi, způsob jakým dává věci do souvislostí, to mě velmi zajímá a je mi to blízké. Jeho knihy mám velmi rád.

Cizozemec
15.09.2015

Sem tam náročné na čtení, ale výsledný dojem velmi dobrý. Bavily mě eseje o místech a ač sociologií nepoznamenaný, tak musím uznat, že úvahy na tohle téma – ať už přímo od VC nebo přebrané z různých zdrojů – byly hodně zajímavé. Pro mě trochu slabší jsou statě k mystice a východním náboženstvím.
Když se dívám na komentáře dole, tak za sebe myslím, že knihy VC nemusí za každou cenu mít nějaký ucelený obraz. VC ukazuje cestu a k závěru si každý může dojít sám. Lector má pěkné přirovnání k blyštivým střepům rozbité křišťálové sklenice. Je pravda, že už toho nejde nic složit, ale ty střepy můžou inspirovat. Skláře k novému tvaru či materiálu, básníka k sepsání básně nebo třeba soudruhy z NDR k vytvoření nerozbitného umělohmotného kelímku. Jak kdo chce…

učtese
07.12.2013

Některým textům, esejům jsem nerozuměl ze dvou důvodů. Za prvé podivná slova a věty, které mi nedávaly logický smysl a význam ani po několikerém přečtení. Já bych řekl, takový lyricko - mystický styl. A za druhé texty, ve kterých jsem chápal slova, věty, ale nerozuměl jsem, proč to bylo napsáno, co mi to má říct.
No a ty ostatní texty jakoby přesně popisovaly některé moje pocity a myšlenky, které bych ale nedokázal takhle pěkně formulovat.
Celkově můžu knihy pana Cílka jen doporučit a sám si nějakou další určitě přečtu.

Lector
03.03.2013

Po „Krajinách“ je to moje druhá kniha od VC. Moje dojmy jsou pozitivní, ale ne zcela jednoznačné (viz můj komentář k Cílkovi - autorovi). Asi bych to přirovnal k tomu, když vám v odpoledním slunci upadne na podlahu křišťálová sklenice. Před sebou máte stovky nádherných střepů a střípků s mnohobarevnými odlesky světla. Jste uchváceni tou nádherou a vychutnáváte si každý detail…
Zároveň ale tušíte, že z toho už nic nesložíte. To samé jsou Cílkovy eseje, postřehy, úvahy a dojmy. Je jejich SPOUSTA a spousta z nich obsahuje uchvacující střípky, ale místo uceleného obrazu máte jen mlhavou představu. Šíře záběru je velká. Je proto asi pochopitelné, že si čtenář nevybere z celého nabízeného menu. Já jsem si vybral ty „chody“, které korespondují s eseji a komentáři, které autor publikuje např. v Respektu nebo v Českém rozhlase. Velmi se mi líbily texty řekněme sociologického rázu věnované civilizaci a globalizaci. Přestože jde o texty psané před 7 – 8 lety, je pozoruhodné, jak se v nich odrážejí jevy, které nastaly (či spíše se projevily) po roce 2008.
Naopak mě, tentokráte, neoslovily eseje inspirované českými městy a místy. Nevyvolaly ve mně velkou odezvu.

Jirka73
06.09.2011

Kniha je pro mě velkým zklamáním. Vzhledem k tomu, co jsem slyšel od pana Cílka, očekával jsem od této knihy mnohem více. Když pan Cílek mluví o krajině, dává to smysl a je to pro mě velkým přínosem. Bohužel mám pocit, že se pan Cílek dostává do pozice odborníka na všechno a tak se mi především ke konci knihy zdálo, že přibývá efektních, ale bohužel velmi povrchních, závěrů. Až komicky působí páně Cílkovi pokusy o umění a lyriku. Autor je špičkový pozorovatel a analytik: právě proto by měl u toho zůstat a nesnažit se stát novodobou renesanční osobností, protože jí evidentně není. Přesto si pana Cílka velmi vážím a nadále si stojím za tím, že je dobré jeho publikační činnost i nadále sledovat.

Márinka

Stávají se z nás "euroobčané", kosmopolité. Stává se také, že ztrácíme rodnou půdu pod nohama. Kniha míst nás vrací zpět. A dělá to dobře.