Vila na Sadové
Richard Sklář
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246758/bmid_vila-na-sadove-ULK-246758.jpg
4
345
141
Makléřka Bo série
1. díl >
Každý starý dům má svá tajemství... Román, který přináší dva nezávislé, ale prolínající se příběhy, odehrávající se ve vile na Sadové ulici v Ostravě v minulosti a přítomnosti. Zčásti román fiktivní, zčásti skutečný. 1941 Reinhard Heydrich nastupuje do úřadu zastupujícího říšského protektora a Johann Proske začíná v pohodlí luxusní vily na Sadové ulici psát svůj deník. Muž na prahu šedesátky, přední úředník kanceláře starosty Moravské Ostravy. Na první pohled ustrašený byrokrat však hraje dvojí hru. Původního majitele vily, celou jeho rodinu i cennou sbírku uměleckých předmětů ukrývá… 2013 Realitní agentka Roberta, přáteli nazývaná Bo. Životem protřelá padesátnice, které nechybí vtip, inteligence a skvělý úsudek. Se svým bývalým manželem vlastní úspěšnou firmu. Jejich společná minulost sahá ale mnohem dál. Do Bosny, kde před 20 lety pracovali jako elitní agenti Ministerstva vnitra. Tuto dobrodružnou část života už ale mají dávno za sebou. Alespoň si to mysleli… O vilu na Sadové, kterou jejich společnost prodává, se začne zajímat tajemný kupec. Při pátrání po jeho identitě odhalí podezřele mnoho indicií souvisejících s jejich bosenskou minulostí. Někdo krutý a chladnokrevný se je rozhodl najít a pomstít se. Hra "kdo s koho" začíná... Dva příběhy, dva osudy, minulost a současnost. A tajemství, které všechno spojuje… Skvěle namíchaný koktejl napětí, literární fikce, historických událostí a skutečných postav protektorátní Ostravy.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle byla výzva... (To dočíst) Cca do strany 250 jsem si říkala proč to čtu. Pak jsem začala být zvědavá, jak se to celé propojí - no, celkem zbytečně.
Linka ze současnosti naprosto o ničem - neuvěřitelná - jedna nesmrtelná James - Bo Bondová, která vyřeší vše.
Popisy všech denních situací naprosto zbytečné a úmorné... Klidně o 150 stran míň a ještě by to bylo moc.
(Fakt nepotřebuju vědět jestli si Bondová umývá ruce nebo čistí zuby.)
Linka protektorátní o něco lepší, ale zas poněkud zbytečná...
SPOILER Opravdu si někdo myslí, že by ta vila po válce zůstala původním majitelům a v původním stavu (byli to bohatí Židé = nejspíše průmyslníci - vykořisťovatelé)
KONEC SPOILERU
Jazyk taky docela hrozný to profláknuté ostravské MI obzvláště v uhlazených protektorátních zápiscích to byl fakt unikát.
Marně hledám něco, co by mě na knize zaujalo...
Za mě opravdu ne, a nikdy více...
Líbilo se mi - prostředí Ostravska, napínavost, čeština (osobně velmi blízká rodákovi z Těšínska), vyvážení obou časových rovin, konstrukce knížky
Trochu mi vadilo (SPOILER) - až neuvěřitelná nesmrtelnost a neomylnost hlavní hrdinky, nedovysvětlení všech zápletek na konci (některé motivace postav jako např. Karlos byly skryty).
Celkově ale jde o velmi povedené dílo a už jen proto, že chci autora podpořit, tak musím dát 5 *. Děkuji (srpen: 1320 str.)
Velmi zajímavé čtení :-) kdyby nebylo knižní výzvy a nepotřeboval jsem knihu, která se odehrává v Ostravě, asi bych to ní nikdy nesáhl. Jsem rád, že jsem ji četl, moc se mně líbila, jen mně trochu ve čtení brzdilo to proplétání dvou příběhů. Chystám se na další knihu pane Skláře.
Knihu jsem přečetla "na jeden nádech". Mám ráda akční příběhy i historii, v knize se snoubilo oboje. Paradoxně více vzrušující byla historická část, kde se násilí nepopisovalo detailně, soudobou část je nutno brát s velkým nadhledem. Bo jsem si oblíbila, je vykreslena velmi dobře, autor má pro psaní postarší ženské hrdinky velký cit. V Ostravě jsem párkrát byla, teď se na ní budu dívat jinýma očima.
Zajímavá kniha. Mám ráda, když se děj prolíná ve dvou časových rovinách. Napínavý thriller, někdy až moc podrobně popsané některé výjevy. Bo mi přišla někdy až moc "přitažená za vlasy", ale dočetla jsem a nelitovala.
Osobně jsem byl doslova nadšený. Knihu mi doporučil kamarád. Dvě linie příběhu, jedna z protektorátu, druhá ze současnosti, které se nakonec protnou v situaci, která tomu vůbec nenasvědčuje a zdála se býti náhodná. Nebudu vysílat spoiler, kdo má rád napětí a knihu čtenou jedním dechem, nemůže váhat. Hned jsem si sehnal volné pokračovaní Anděl smrti. Až budu v Ostravě, projdu ona místa, zda odpovídají.
Obálka vypadala slibně, i naznačený děj - příběh vily a jejích majitelů v době války a dnes. Nicméně způsob zpracování naprosto laciný. Dvě časové linky spíše ruší. Příběh ze současné doby mi trochu připomněl Stoletého staříka, ovšem u toho jsem se bavila, tady ne. Je tam příliš balastu, autor se vyžívá v popisu hlavní hrdinky, která je jakýmsi akčním Bondem. Věřím, že někomu se tato forma může líbit, mě ale ne. Takže jsem to ani nedočetla, škoda času.
Takřka thrillerové, ale strhující čtení ve dvou paralelních, ale prolínajících se časových rovinách. Mám ráda příběhy, které zpracovávají - třeba i za pomoci několika kapek fikce - reálnou historii, protože jak jinak bychom si ji uměli představit? Od knížky se mi zvláště v druhé polovině těžko odtrhávalo, i když některé scény nebyly zrovna vhodné k večerní kávě... Rozhodně ovšem autorovi patří pochvala!
"Správný chlap se pozná v úplně jiných situacích, než při jakých mu stojí péro!"
"Vila na Sadové" dokonale splňuje kritéria Čtenářské výzvy 2019 na téma knihy o Ostravě. Město, kde jsem se narodila a strávila značnou část svého života, popisuje román velmi podrobně. S nostalgickým potěšením jsem s makléřkou Bo kráčela (častěji tedy uháněla autem) po známých ulicích a lokalitách, jen zřídka musel vypomoct strejda Google se svými mapami. Ověřila jsem si pozici vily, která se nachází v sousedství mnohokrát navštívené veterinární ordinace. Zavzpomínala jsem si na mazutový vzhled a zápach "ostravských lagun". Přitakávala jsem autorovým (politickou korektností nezkresleným) zkušenostem s nepřizpůsobivými spoluobčany. Zamyslela jsem se nad průmyslovým městem v dobách války. Dozvěděla jsem se něco nového o stavbě trati do obce, kde jsem se rozhodla zapustit kořeny. Dokonce jsem s Bobinou zavítala i do míst předchozího bydliště, prostě lahůdka pro lokálního (sentimentálního) patriota.
Nyní vypíšu důvody, proč mé hvězdičkové dilema dopadlo v neprospěch vyšší hodnoty (v pořadí od nejméně závažného po imho nejpalčivější problém).
1) Stylistika. Ano, na ostravsku můžete zaslechnout různé nesrozumitelné výrazy, ovšem převážně v dělnických kruzích. Máme tady kratke zobaky a po ruce vždy nějaký vulgarismus, ale reálně by vám mohlo zabrat dlouhou dobu, než byste narazili na echt cypa, mluvícího výhradně chacharštinou. Bobina pro mě byla se svou "pravou" ostravskou image uhnětená až moc násilně. A ano, občas se zde používá prapodivný slovosled, nicméně opakovaně začínat věty zájménem "Mi" (mi je to jedno, mi se nechce) nejen v linii svérázné Bo, nýbrž i ve válečném deníku úředníka s precizním vyjadřováním, to vážně při četbě skřípalo jak nehty po tabuli.
2) Sice hlavní hrdinka velice často upozorňuje na svůj hlad a související potřeby, zvláště ty urologické, její fyzická odolnost a nezničitelnost však sklouzává po hraně věrohodnosti kamsi do říše Chucka Norrise či Terminátora.
3) Závěr mě neuspokojil. Nemám ráda, když se zápletkou pomáhají náhody a k tomu zůstane spousta věcí nedořešených.
4) Méně je někdy více. Pan Sklář hrubě přeháněl s detaily týkajícími se automobilů, stravování, vyměšování, oblékání a tak dále. Kdyby "Vilu na Sadové" očesal přísný editor o třetinu zbytečností, ráda bych čtvrtou hvězdu přihodila. Pokud ne akční Bobina, slušný člověk Johann Proske, reprezentující nenápadné hrdinství, by si ocenění zasloužil. Takto bohužel musím sklopit palec těsně pod 70%.
Docela zajímavá knížky, prolnutí dvou příběhů... Jen příběh s Bo byl trochu přitaženy za vlasy, ale nakonec jako celek byla kniha fajn.
Já bych knihu rozdělila na dvě. Propojení dějových linek obou příběhů nebylo tak významné, jak bych čekala a proto byla kniha pro mě zbytečně dlouhá. Trochu nedotažený závěr, nedostala jsem všechny odpovědi na svoje otázky. Hlavní hrdinka mi byla sympatická a udržela mě u čtení.
Ze začátku super kniha, prolínající se současnost a minulost. Později nesmyslná slátanina jak z akčního filmu, drsná starší super žena Bo, která zvládne úplně vše a sama. Realitě hodně vzdálené. Moc se mi líbil válečný deník Johana Prokse.
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy - Ostrava.
Příběh ze současnosti je pro mě až přehnaně akční a poněkud na hranici uvěřitelnosti...
James Bond v podobě starší dámy, tak nevím :-(((
Mnohem zajímavější a hodnotnější se mi zdál příběh z minulosti se skutečnými válečnými reáliemi.
Kniha se sice čte dobře, ale prospělo by jí méně stran (zbytečná rozvleklost), méně zbytečné brutality a trochu uvěřitelnější postavy (přece jenom se pohybujeme v Ostravě...).
Knihu jsem sice dočetla, nadšení se nedostavilo, pouze jsem odškrtla jeden bod čtenářské výzvy.
Což ovšem neznamená, že se to nemůže líbit někomu jinému :-)))
Nedá mi to abych ještě před dočtením (pokud má zvědavost bude dostatečně silná), sem přidala komentář. Anotace, příběh, vše vypadá na první pohled jako výborný předpoklad pro skvělou knížku. Nicméně už po necelých 80 stranách začíná něco drhnout. Z knihy jsem unavená, mám pocit jako bych Bo měla vedle sebe a ta nezavře pusu. A jede a jede. Po 150 stranách (a to jsem stěží ve 1/3) už přeci nepotřebuji vědět že Říďa je jakej je - prostě chlap se vším všudy. Že je to hora masa, která řídí hummer (ano i některé blondýny ví co je to za autíčko a co umí), že je ješitnej, namyšlenej chlap. A Bo? Superžena,supermatka a superbabina? To přeci stačí hned na úvod a pak se můžeme věnovat ostatním věcem. Ale když už po milionté čtu všechno dokola, unavuje mě to. Díky bohu za světlé body ve formě vzpomínkového deníku Johanna Proskeho. Zatím mě u toho drží jen zvědavost, kterak se popasují s projením Johann x Bo x vila... Tak hlavu vzhůru..
Pokus o knižní akční thriller v českých kulisách. Nutno říct, že dopadl o dost lépe, než pokusy o český akční film v devadesátých letech.
Přiznám se, že brutálnější pasáže jsem přeskakovala.
Ze začátku jsem z knihy byla nadšená, postupně však nadšení opadalo, až jsem se ke čtení musela spíš nutit. Na mě tam bylo zbytečně moc násilí - od mučení lidí během války až po nechutnosti ze současnosti. Současnost byla celkově taková divoká. U historické linky se mi líbil jazyk, jakým je psaná. Ale vzato kolem a kolem - čtivé to bylo.
Kniha je úchvatná. Ač píše o těžkém tématu, kterého jsem se obávala, byla velmi čtivá a věrohodná. Reálná doba byla napínavá jako kšandy, proto jsem vítala poklidnější i když pohnutý obsah deníku z historie.
Za mě velmi dobré.
Všechna negativa popsaná v dřívějších komentářích jsem postřehla a souhlasím s nimi, přesto mě kniha a hlavně Bo docela pohltila. Současná linie byla opravdu zbytečně podrobná včetně všech běžných denních rituálů od oblékání, jídlo a vyměšování, ale Bo to vše komentovala s takovou nadsázkou, že jsem si rychle zvykla a stala se součástí těch pár dní, které hlavní hrdinka prožila. Akční konec se paradoxně četl nejhůř a opravdu byl až příliš rozvláčný a detailní. Deník z válečné doby byl přínosem kvůli reálně popisovaným praktikám gestapa a života v Ostravě během protektorátu včetně tíživé atmosféry pro ty, kteří byli vyloučeni jak z české tak německé strany. Deníková a současná část byly tak rozdílné, že se opravdu nechce věřit, že jsou součástí jedné knihy. Navíc spolu většinu knihy ani přímo nesouvisely. Střídaly se v krátkých kapitolách, což mě na jednu stranu při čtení rušilo, ale na druhou stranu jsem musela číst dál a dál, abych se dozvěděla, co se právě děje v druhé linii. Dala bych šanci i dalšímu pokračování, protože Bo jsem si fakt oblíbila. Jen mě teda dostalo vysvětlení s obrazy, kterému jsem jaksi neporozuměla. Proč bylo schováno, co bylo schováno? (Čtenáři snad pochopí a třeba mi někdo chápavější jednou napíše vysvětlení do zprávy). :-)
Jsem ráda, že jsem se ke knize díky čtenářské výzvě dostala, za mě to ztráta času nebyla.
Štítky knihy
Ostrava historické detektivky Protektorát Čechy a Morava historické romány prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2015 |  Vila na Sadové |
| 2015 |  Anděl smrti |
| 2018 | Morgenland - Za největším tajemstvím Třetí říše |
| 2020 | Krátký proces |
| 2011 | Besceler!!! |
Kniha Vila na Sadové je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 483x |
| Čtenářské výzvě | 245x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 158x |
| Chystám se číst | 178x |
| Chci si koupit | 18x |
| dalších seznamech | 2x |
Příběh mě chytil až v polovině. Ano,děj byl zdlouhavý a podrobný. Jenže byl vyprávěný téměř minutu po minutě a kdyby se hrdinka Bo nebyla za pět dní ani jednou vyčůrat, to by bylo podezřelé. Díky čtenářské výzvě jsem si přečetla super českou bondovku.