Máj / Kytice
Karel Jaromír Erben , Karel Hynek Mácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162097/mid_maj-kytice-ezj-162097.jpg
4
518
61
Svazek obsahuje dvě základní básnická díla české literatury, báseň "Máj" Karla Hynka Máchy a sbírku básní "Kytice" Karla Jaromíra Erbena. Karel Hynek Mácha - MÁJ Karel Jaromír Erben - KYTICE - Kytice; Poklad; Svatební košile; Polednice; Zlatý kolovrat; Štědrý den; Holoubek; Záhořovo lože; Vodník; Vrba; Lilie; Dceřina kletba; Věštkyně... celý text
Přidat komentář
Naprosté skvosty naší literatury, o tom snad ani nemůže být diskuze. Kytice je pak ještě na úplně jiné úrovni, tu nelze přečíst jen jednou a vždy se budete cítit obohaceni.
Poezii nečtu,vybral jsem si knihu do Výzvy. Máj byl pro mě celkem utrpení,ale Kytice je skvělá..
Kytice byla super , nejraději jsem měla báseň Svatební košile a byl to pro mne horor. Máj je krásná báseň, ale Kytice lepší.
Kytice se mi moc líbila a dala jsem jí 4*. Máj byl ale bohužel jenom na 2*, a proto jsem této knize dala 3*.
Pěkná kniha. Mrzí mě, že autoři z období romantismu psali knihy, ve kterých umírali hlavně děti. Ať to byla právě Kytice nebo třeba dílo V zámku a v podzámčí od Boženy Němcové, kde umřelo malé miminko. Na druhou stranu to nebyla příjemná doba, tak se tohle dá hodně chápat. Ne všechny knihy konci dobře.
Kytice je opravdu skvost a když jsem si některou báseň přečetla dvakrát, pamatovala jsem si alespoň úryvky. S Májem už je to horší, ale přesto by každý měl tuhle knihu alespoň jednou přečíst.
Máj
Zápletku Máje se dozvídáte hned na začátku a celá báseň je hlavně o popisech - převažuje lyrika nad epikou.
Celé se mi to špatně četlo, ale chtěla jsem si projít celou báseň, abych neznala jen začáteční "Byl pozdní večer - první máj..."
Kytice
Velmi hezké básně, které se dobře čtou. Snad každý má alespoň jednu oblíbenou, mohu doporučit.
Moje oblíbené jsou třeba: Svatební košile, Polednice, Vodník.
Poezie zkrátka není můj šálek kávy. Knihu jsem četla jako povinnou četbu a než jsem se prokousala ke ke konci, přečetla jsem si tři jiné série. Některé pasáže jsou však docela hezké a rozumněla jsem jim vcelku rychle, zatímco nad jinými jsem dumala i několik minut, než jsem pochopila, co jsem pochopit potřebovala.
Hodnotit nebudu, jelikož to je úplně mimo můj rozsah. Každopádně zajímavé si také přečíst nějaké ty zveršované thrillery či fantasy povídky z 19. století :)
Obě knihy se mi líbily. Patří k mým oblíbeným z povinné četby.
Líbí se mi u Máje způsob vyjadřování.
Moje dvě nejoblíbenější z klasik dohromady. Srdeční záležitost po které sáhnu několikrát do roka.
Vypadá to, že zde jsou čtenáři podstatně kultivovanější, než na cbdb.cz. Jenom jedna trojhvězdička!
Máchova báseň Máj patří podle mne k perlám poezie 19. století. I když dobová kritika dílo příliš neoceňovala. Zvláště byl terčem kritiky druhý zpěv, který je pochmurným vyjádřením děsivého čekání na smrt, její prázdnotu, definitivní konec -
"- - - tam jen - pustý stín -
tam žádný- žádný - žádný svit,
pouhá jen tma přebývá...
...
...bez konce ticho - žádný hlas -
bez konce místo - noc - i čas - - -
to smrtelný je mysle sen,
toť, co se ‚nic‘ nazývá.
A než se příští skončí den,
v to pusté nic jsem uveden.- - -
Vězeň i hlas omdlívá. “
Přiznávám, že některé verše jsem četl stále dokola, doslova uchvácen Máchovými básnickými nápady. A dlouhé pasáže básně umím zpaměti.
Doufám, že citováním nic neprozrazuji nevhodně, protože Vilémův osud je zřejmý od prvních stránek. Není to detektivka!
Úvodní verše navozují lyrickou atmosféru s oslavou krásy přírody, ale postupně přechází báseň do chmurných tónů ( Jarmila čeká na milého a dozvídá se jeho osud, Vilém se loučí se životem a v polovědomí vypráví o sobě žalářníkovi), až děj dospívá k úplnému zmaru - k popravišti –
a rychlý rytmus veršů zde zvyšuje dramatičnost chvíle -
"...Obnažil vězeň krk, obnažil ňádra bílé,
poklekl k zemi, kat odstoupí, strašná chvíle -
pak blyskne meč, kat rychlý stoupne krok,
vkolo tne meč, zločinci blyskne v týle..."
Mně se velmi líbí Máchovy básnické obraty, kdy často využívá logických protimluvů (tzv oxymóron) - "umřelé hvězdy svit", "mrtvé milenky cit" - a další hra se slovy vyjadřující pohyb -
„Jak holoubátko sněhobílé
pod černým mračnem přelétá,
lilie vodní zakvétá
nad temné modro; tak se číle -
kde jezero se v hory níží -
po temných vlnách něco blíží,
rychle se blíží. Malá chvíle,
a již co čápa vážný let,
ne již holoubě či lílie květ,
bílá se plachta větrem houpá...“
barvy -
"Vyšlého slunce rudá zář, zločince bledou barví tvář.…"
"Jasné jezero dřímá u středu květoucího dolu.
Nejblíž se modro k břehu vine,
dále zeleně zakvítá,
vždy zeleněji prosvítá,
až posléz v bledé jasno splyne"
- a myšlenky -
„Proč rukou jeho vyvržen,
stal jsem se hrůzou lesů?
Čí vinu příští pomstí den?
Čí vinou kletbu nesu?“
Druhou částí knihy je sbírka Kytice, ve které autor K. J. Erben využil lidové slovesnosti a přetvořil do baladických básní různé lidové pověsti.
V jednotlivých baladách se objevují pohádkové motivy (Polednice), často s rysy ukrutnosti (Vodník), záhrobní bytosti (Svatební košile, Holoubek) až po moderním jazykem řečeno horory (Zlatý kolovrat).
Obě díla jsou většině čtenářů jistě známa ze školních let a rozhodně není na škodu si je znovu připomenout.
A pokud známa nejsou, doporučuji – zvláště pak Máj.
Štítky knihy
láska 19. století zfilmováno milostná poezie poezie česká poezie
Část díla
- Dceřina kletba 1857
- Holoubek 1860
- Kytice 1855
- Lilie 1855
- Máj 1854
Kniha Máj / Kytice je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 949x |
| Čtenářské výzvě | 214x |
| Doporučených | 40x |
| Knihotéce | 440x |
| Chystám se číst | 27x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 4x |
Nevím, jak moc je to běžné, ale daleko více se mi líbil Máj. Děj samozřejmě odpovídá literárnímu směru, který byl v té době populární. Jedinec vymykající se společenským standardům tehdejších let. Loupežník, vrah, popraven, poutník chodící po jeho ostatcích. Romantická klasika. Upřímně jak velký důraz je ale vlastně kladen na samotný děj? Žádný. Protože je slabý. Mě zaujalo střídání rytmu ve zpěvech a mezizpěvech. Toto střídání dokresluje atmosféru a dělá tak celou báseň rozmanitější, čtivější a celkově zajímavější. Díky formě (díky geniální formě Máje) mi dává smysl, proč je v povinné četbě.
Erben napsal hodně zajímavou věc. Na mnoha internetových zdrojích je napsáno, že se v básních jedná o tresty za některé činy postav. Opravdu provedly postavy vždy něco až tak špatného, aby musel přijít tak krutý trest?