Magický průvodce městem pod pahorkem

14.06.2017

Jakože cože? Já nevím celou dobu jsem si říkala, že knihu dočtu, protože ji všichni chválí... Ale takhle divnou knihu jsem dlouho nečetla....

12.06.2017

Budu spoilerovat... Knížka se mi velice líbila celou dobu. Rozběh byl pomalejší, ale v průběhu jsem zjistila, že se od ní nemůžu odtrhnout a úplně mě to vtáhlo. Z konce jsem ale byla celkem zklamaná. Vlastně se mi moc nelíbil ani jeden. V knize mám ten víc happyendový. Ten druhý mi přišel ale ještě horší. Vůbec nechápu, proč by se Karri měl spřáhnout s Anne, i když se píše, že pak už to vlastně ani nebyl on... ale stejně... nedává mi to smysl.

02.06.2017

Nejdřív jsem se musela do čtení nutit a pak přišel zlom a konečně jsem se začetla. Od knihy jsem očekávala trošku víc. Mělo to opravdu pomalý rozjezd. Ale bylo to opravdu krásně divné.

22.05.2017

Švédské podivno se stalo mým oblíbeným žánrem! I když mi Laura Sněžná přišla o něco podivnější o něco tajemnější a vůbec o něco lepší...

16.05.2017

Velmi silný příběh, v němž najdete všechno. Pořád přemýšlím, jestli lidskost a naděje opravdu a stále prohrává s krutostí. Obvykle píšu komentáře do dvou dní, ale u Průvodce jsem čekal déle, až ve mně knížka přestane doznívat, a přesto se k ní pořád vracím. Při prvním čtení to vypadá jako nuda, ale postupně se to rozjíždí a ke konci už hltáte stranu za stranou a několikrát vás natolik překvapí, že nevíte, co si máte o autorovi myslet. Skvělá záležitost pro všechny fandy finského podivna. Jen nevím, jestli krok s alternativním koncem patří ke šťastným...

16.05.2017

Městská fantasy, finské podivno – suomikumma, magický realismus, detektivka či horor? Asi všechno, ale hlavně skvělé čtení. Nic víc asi nelze ke knize psát, mohla bych něco vyzradit. Jen bych možná chtěla ocitovat z recenze paní Aleny Vocelkové - iDNES : „ať už od této knihy čtenář čeká cokoliv, dostane něco zcela jiného - v tom nejlepším slova smyslu“.

14.05.2017

Co na tohle dílo říct? Tý jo! Vau! Ehm! Poslední dobou mám finské autory poměrně v oblibě, hlavně pro jejich velice zvláštní styl psaní. Neustále mě totiž něčím překvapují. Jak už zde bylo řečeno, děj pozvolna plyne a sem tam přijde něco nečekaného, co vás úplně rozhodí a během chvíle, ještě než se z toho stačíte vzpamatovat, už zase děj pomalu a líně plyne dál. Autor nám nabízí velice zvláštní dějovou zápletku. Bavily mě charaktery jednotlivých postav, detailní popisy míst a také úryvky z fiktivní knihy, kterými je dílo provázeno. Jde o něco nového, neokoukaného a tak člověk dílo "zhltne" během chvíle. A co mě dostalo úplně nejvíc? Konec! Doporučuji si dílo přečíst! A když už vás nezaujme ta anotace či komentáře pod ní, přečtěte si ho pro ten konec, protože to opravdu stojí za to! :)

10.05.2017

Hodně originální thriller, který má mírně fantaskní prvky a současně je lehce inspirovaný dětskou dobrodružnou literaturou a filmovými romancemi Pedro Almodóvara. Inspirativní jsou zejména citáty z fiktivní knihy "Filmový průvodce životem". Žánrový crossover nejen pro filmové fajnšmekry.

05.05.2017

Literární spolek Laury Sněžné mě okouzlil. Pravděpodobně proto, že jsem do té doby nic podobného nečetla. Spolek nebyl perfektní, ale byl jiný. Magický průvodce městem pod pahorkem je na druhou stranu mnohem lépe promyšlený. Učarovaly mi především první dvě třetiny knihy. Jääskeläinen v nich skládá mozaiku zápletek, příběhů, emocí a stylů. Ošálí čtenářovy smysly, ale přitom jeho text stále funguje jako celek – a funguje skvěle. Chápala jsem tyto části jako místo, kde je fantastično a podivno jakousi platformou, díky níž vypravěč ukazuje, jak funguje lidská mysl, jak předstíráme a neumíme se oprostit od rolí, které nám jsou v průběhu života přisuzovány. A o tom, dle mého názoru, i celý román je. O prolomení stereotypu, o přesažení hranic, o nichž si myslíme, že nás omezují.

30.04.2017

Nezklamala jsem se. http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/navrat-do-podivna-7867

30.04.2017

I přes pozvolný začátek mě tahle knížka okamžitě pohltila. Asi pro autorův styl, takový zvláštně pomalu tekoucí, ale přitom libě šumící jako horský potok. Jääskeläinen píše lehce a vábivě, jeho věty i slova jsou jakoby zaoblená, jednoduše se kutálející do čtenářovy mysli. Navíc posléze kuličky přibývají a kuličkodráhou začnou probíhat rychleji, noří se pod povrch, podobně jako hlavní dětská pětice do tajných podzemních chodeb v městě pod pahorkem. Příběh pak už rychle spěje až ke konci a jaký ten konec bude, je napínavější o to, že existují dokonce dva. Který je ten lepší? Toť otázka, možná ten, který člověk četl jako první. U mě to tak aspoň bylo.

21.04.2017

Uff... co dodat? Příběh se rozjíždí pozvolna, čtenář se pomaloučku, polehoučku noří do příběhu, který ho do sebe víc a víc vtahuje, až se už nedokáže odtrhnout a zhltne zbytek příběhu najednou, včetně alternativního konce :).

Kniha je velmi čtivá, přestože tady jsem (narozdíl od Literárního spolku Laury Sněžné, kde jsem až do poslední stránky nedokázala rozuzlení uhodnout) dokázala některé věci "uhodnout", i hodně napínavá, magická.

A chápu autora, že si nedokázal mezi oběma alternativními konci rozhodnou - sama si nedokážu vybrat :) Nápad se dvěma různými verzemi knih mi přijde vtipný.
(Mimochodem - já mám vydání, které končí slovem Facebook.)

08.04.2017

Miluju to! Víc psát netřeba.