Tajemství Ořechové aleje

Moc hezká kniha, podobná stylem Kosí kavárny. Člověk si u ní popláče radostí a dojetím :) A miluju ty obálky :)

Tuhle sérii čtu trochu na přeskáčku, ale vůbec ničemu to nevadí, nijak na sebe nenavazují. Začala jsem s Tajemstvím Kosí kavárny (1), potom Tajemství platanového knoflíku (3), teď jsem dočetla Tajemství Ořechové aleje (2) a rovnou se vrhnu na Tajemství hvězdného svitu (4), protože mi tato série úplně učarovala. Tyto příběhy jsou tak něžné, lidské, sladkobolné, zkrátka mi jejich styl naprosto vyhovuje a vždycky mi padne do noty. Ale teď už k této knize.
Při čtení Tajemství Ořechové aleje jsem přemýšlela nad tím, jak těžké je občas najít místo, kam člověk opravdu patří. Příběh Emy a její sestřenice Cory Bee mě okamžitě vtáhl, protože je v něm něco, co všichni známe – strach z toho, že nás druzí nepřijmou, když zjistí, kým jsme byli dřív. Ema se po letech na útěku snaží v městečku Sweetgrass konečně zapustit kořeny a já jí u toho hrozně fandila, i když jsem měla obavy z toho až vyjde na povrch, jaké tajemství si s sebou nese.
Kniha mě moc bavila a ukazuje nám různé cesty ke klidu a pohodě v životě. Tady je krásně vidět, jak moc nás může minulost svazovat, pokud ji v sobě neuzavřeme. Bylo příjemné sledovat, jak se Cora Bee skrze svá zranění učí znovu důvěřovat lidem a pouštět si je k tělu. Je to milý, lidský příběh, který mě donutil se zastavit a zamyslet nad tím, že domov není jen místo, ale hlavně lidé, před kterými se nemusíme na nic hrát.

Moc krásný příběh, který popisuje osudy dvou mladých žen, Emy a Cory Bee. Obě řeší své strasti a naplňují svoji životní cestu v malém městečku v Alabamě. Vyprávění je plné emocí, rodinných tajemství a nakonec zde najdete i lehkou detektivní zápletku, ale ne vše musí mít své odhalení. Díly této série na sebe nenavazují, ale mají velmi podobnou poetickou atmosféru i styl vyprávění, přesto se nebudete nudit. Rovněž mohu doporučit audioknihy, které velmi poutavě namluvila Helena Dvořáková.

"Rozdám objetí a polibky a půjdu dál, kam mě vítr zavane. Jsem přece pampeliška. Pravý obraz přežívání, houževnatosti a odhodlání."

Za mě špatná volba, ale pro milovníky zahrad, pozitivních příběhů, kde je vše dokonalé je to volba na jistotu. Trochu mě už vadilo, jak každý tuší či dokonce ví jak se druhý cítí, nebo co si myslí.. Lehke cteni k vode :-).

Líbila se mi o chlup méně než Kosí kavárna. Je to pohodové a odpočinkové čtení, zaměřené na rodinné vztahy. Emma i Cora Bee toho mají za sebou hodně a musí se vypořádat samy se sebou i vzájemně. Do toho plno tajemství a sounáležitosti malého městečka.
Příjemná kniha, když má člověk splín nebo je ošklivo a člověk je zalezlý a nemá náladu.

Vcelku příjemné a pozitivní čtení především pro ty, kteří mají rádi květiny a zahrady, ale za mě bylo v knize vše příliš dokonalé, bezchybné, takové typicky americké - v závěru spíše taková sladkobolná pohádka o ideálním světě, ve kterém vše dobře dopadne. Většinou mě dobré konce potěší a dojmou, ale tady mně ten předvídatelný konec příliš nesedl ...

Tenhle díl série se mi líbil mnohem víc než předchozí a taky byl uvěřitelnější. Zápletku jsem sice odhadla, ale nevadilo to.

Pro mě první kniha od této autorky a hned trefa. Vyprávění hezky plyne a rychle se do něj ponoříte. Vyvážená směs tajemství, napětí i romantiky. Postavy jsou propracované, rodinné vztahy sice složité, ale postupně se rozplétají a na konci nás čeká překvapivé odhalení.

Je tu doba adventu - čas očekávání a tajemna, kdy je dobré si najít chvilku ke čtení. Knížka s trochou magie rozplétá dávný příběh Bee, v manželství nešťastné a týrané mladé ženy, která je mnoho let nezvěstná. Neméně zajímavé jsou osudy mladičké Emy a Cory Bee. V závěru příběhu se rozplétají rodinná tajemství a my se dozvídáme, že laskavá stará teta Glory je vlastně Bee, toto odhalení jsem nečekala. Velkou roli v příběhu měli psi. Oba pejskové pomohli mužům navázat vztah s dívkami, které měly bolestnou minulost.
Příběh z Ořechové aleje se mi líbil svou zápletkou.

Je to přesně ten typ příběhu, který si člověk otevře s čajem v ruce a zapomene, že měl dělat něco užitečného. Trocha magie, kousek romantiky, maloměstská atmosféra a příjemné tempo dělají z knihy ideální čtení na klidný večer. A přiznávám, že i když jsem měla vlastní teorii, jak to celé dopadne, Heather Webber mě přelstila a já se na ni vůbec nezlobím.

Jemný milý magický příběh.
Poslouchala jsem audioknihu výborně načtenou.

Pěkné , poklidné čtení s trochou magie. Nikdo neví, co se skrývá v minulosti.

Na podzim jako stvořené čtení. Hřejivé, magické, trochu tajemné. Je to o kořenech, o poznání sebe sama a o odpuštění jak okolí, jak hlavně sama sobě, což je pro mě velmi aktuální, dětství jsem neměla zrovna idylické a dodnes bojuji s tím, jestli jsem pro lidí okolo sebe dost dobrá a kořeny ty moc nemám taky, dodnes vlastně nevím kam úplně patřím, takže tahle kniha mi mluvila z duše a já ji vřele doporučuji. Kosi byli taky super, ale tohle bylo snad ještě lepší.

Miluju tuhle sérii Magické momenty, krásně vás to zahřeje na duši. Tento díl je ještě lepší než Kosí kavárna.

Stejně jako v Kosí kavárně, také Tajemství Ořechové aleje je pohodové čtení, s kterým se cítíte v bezpečí. Opět tu máme rodinnou sounáležitost, přátelské prostředí malého města, hledání cest k odpuštění především sobě sama. Větší prostor tu dostává romantická linka, autorka přidala více jiskření mezi hrdiny, ale není to nic, co by přebralo kontrolu. Také magie se dostalo přídavku - kouzelné jezírko napojené na události minulé, schopnost žen v jedné rodině vnímat druhé neobvyklým způsobem. V neposlední řadě Heather Webber přidala zvrat napínavějšího charakteru.

Celkově mě "ořechy" pohltily více než "kosy", je to čtivější, příběh živější a přesto si zachovává onu pohodovost. Nedá se nic dělat, musím jít na nejnovější díl ze série.

Z Kosí kavárny jsem se po krátké době vypravila do Ořechové aleje, a protože i tady se děj odehrává v Alabamě, jen v jiném městečku, cesta nebyla tak dlouhá :-) a já si to i tentokrát moc užila.
Je to podobně poskládaný příběh s kapkou magie se dvěma hrdinkami Emou a její sestřenicí Corou Bee a mnoha dalšími milými postavičkami. Příběh o návratech, hledání svého místa v životě, o odpuštění druhým i sobě. Také o tajemstvích, která se odhalí, ale i o těch, jež by měla zůstat navždy tajemstvími.
Moc pěkný a hřejivý příběh pro dobrou náladu a pohodu s kouzelnou obálkou.

Hezký nenáročný příběh pro dobrou náladu.

První díl jsem nečetla, ale snad to nevadí. Od knihy jsem nic moc neočekávala a byla jsem celkem příjemně překvapená. Líbil se mi hlavně začátek. Dále to byla čirá romantika, což úplně nemusím. Dej je jednoduchý a i postavy v něm. Kniha se hodí jako oddechová, nenáročná a příjemná

Kosí kavárna se mi asi líbila o kousek víc, byla tajemnější. Ale i v Ořechové aleji jsem našla něco, co se mi líbilo.