Lvi a slunce
Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij
Výbor pěti novel z různých vývojových období význačného ruského spisovatele je ukázkou vypravěčského mistrovství a poutavého zachycení lidských postav a jejich osudů. Titulní novela líčí groteskní příběh válečného zbohatlíka za únorové revoluce r. 1917.
Přidat komentář
04.11.2018
Únorová revoluce 1917 z pohledu ruského zbohatlíka, který prožívá pár svých posledních dní a nemůže pochopit co se to vlastně děje. A to naopak čtenáři pomáhá pochopit jak to v Petrohradě asi muselo vypadat před sto lety.
2
Autorovy další knížky
| 1954 |  Sevastopolská epopej 1 |
| 1989 |  Smrt Lermontova |
| 1954 | Sevastopolská epopej 3 |
| 1959 | Lvi a slunce |
| 1954 | Sevastopolská epopej 2 |
Kniha Lvi a slunce je v
| Přečtených | 2x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 6x |
| Chystám se číst | 2x |
To je název, jak na cestopis, nebo dokument o tom, jak se lvi válej na slunci bez opalovačáku a občas jdou něco zakousnout. Ale je to jináč.
Je to pakl povídek jako dycky. Ňáký dobrý, jiný na podpal v kamnech, a někomu se to líbí třeba opačně. Vyzdvihnul bych akorát tu první, kde sadař trošku špekuloval, pak si řek HOVNO, vždyť hrabě je akorát škodná. Tak šel a vyřešil to tak, jak se škodná normálně řeší. Škoda, že místní jsou takoví zabedněnci, ale co čekat od rusů. Rusko je zabedněnců plný a taky fakt velký.
Pak bych ještě vzal tu poslední. Tam si kšeftař přečte inzerát, že někdo prodává lvy. To je docela úletná nabídka. Furt jsem čekal, jestli je koupí, ale nachytal jsem se. Vůbec se to tam neřešilo až do konce. Vypukla revoluce, kšeftař dělal, že je taky pošuk s puškou a v tom si na ty lvy vzpomene. Ty vole, teď ani nevím, jestli zjistil, že to nejsou lvi.
Takže, první a poslední cajk, u ostatních jsem usnul a hlavu mi vykradli. Světlou chvilku jsem měl ještě u stohláska. Tam furt řešili nějakýho ptáka a ptactvo obecně. Než jsem zjistil o co tu frčí, tak to skončilo.
Dávám tomu asi tak půlku člověče...