Lupiči mrtvol

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Soubor hrůzostrašných povídek z pera slavných spisovatelů minulého i tohoto století i z pera mistrů jen tohoto žánru, doplněný o medailónky autorů.

https://www.databazeknih.cz/images_books/17_/17098/lupici-mrtvol-yeh-17098.jpg 4.3119
Žánr:
Literatura světová, Horory
Vydáno:, Orbis
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (15)

Kniha Lupiči mrtvol

Přidat komentář
Eicherik
31. ledna

Lupiči mrtvol je kultovní, téměř padesát let stará knížka, kterou by měl mít každý milovník počátků hororové literatury na poličce vedle podobně laděných antologií, jako jsou Tichá hrůza a Rej upírů. Některé povídky se mi líbily více, jiné méně. Za absolutně nejlepší považuji povídku Berenice. Kladně hodnotím svižně napsané medailonky autorů.

rutto45
27.12.2018

Vynikajúci výber hororových poviedok, ktorý mi odporučila pani v antikvariáte, ktorej ďakujem. Samozrejme, ako v každej zbierke, aj tu sa nájde pár slabších kúskov, ale myslím, že je to individuálna záležitosť. Pomer poviedok dobrých ku zlým je 7:1 (podľa môjho skromného názoru).

Janadvorackova
26.08.2018

Odposlechnuto v audio podobě. A jsem nadšená.
Po dlouhé době ve mně něco vyvolalo pocit děsu. Povídka "Emisar," - tedy její konec. Očekávané, ale přeci :).
U filmových hororů se nebojím, neděsí mě zombíci a různé divné zrůdy. Mám ráda chladné prstíky neurčitosti, které mi škrábou záda pozdě v noci. A divné zvuky za oknem, které jsem právě zavřela.
Nebo ne?
A pach hlíny, kterou domů donese pes. Kdeže pes, kde by se vzal :)...

Geniální nápad měl "Kostlivec." Takhle by mě vážně vůbec nikdy nenapadlo uvažovat. A přitom je to jasné jak facka :).

U "Malého světa L.S" všechny děsí rozuzlení. Mně ne. I když se vyjeví až na konci a čtenář by měl být zaskočen a zhnusen, ta situace vychází z reálného základu. Takhle nějak by to dopadlo. To není děsivé, snad jen důvod k tomu. Ale důsledek události, která konec způsobila, je v podstatě logický. Vždyť jak jinak by to mohlo dopadnout...?

Některé kousky už jsem znala, ale přesto bylo skvělé si je opět připomenout.

"Černý vítr," který údajně do sbírky nepatří? Tedy ani editor si to nemyslel. To téma je tak silné, že zasahuje do všech žánrů a bude to dělat napořád. Určitě si od autora, nejen této povídky, ještě něco přečtu.

MaxQ
25.09.2017

Poslechl jsem si jako audioknihu... Výběr povídek sympatický, odpovídající době. Krátké anotace k jednotlivým autorů také dobré. A povídky, které z hlavy asi dlouho nedostanu: Moucha, Černý vítr, Berenice a kvůli pointě Malý svět Louise Stillmanna.

Gordonlord
20.09.2017

Abych pravdu řekl, nejvíc mě na tomto sborníku zklamaly povídky slavných a klasických autorů, jako je Lovecraft, nebo Poe. Ale celkově většina kusů v téhle sbírce je velmi podprůměrná. Do kontrastu s tímto faktem pak jdou malé kapitolky, ve kterých je představen vždy ten autor, jehož povídka právě následuje. Tyto "entré" jsou velmi povedeným prvkem knihy - dost se o daném spisovateli dozvíte a je vám ve zkratce přiblížen i jeho život, povaha, kariéra a přemýšlení, což vás velmi příjemně připraví a navnadí na povídku samotnou. Což už ovšem tak skvělé není, je skutečnost, že tyto představovačky často vyžvaní část a nebo celou pointu dané povídky.

A jednoduchá a většinou okamžitě velmi snadno předvídatelná pointa je často to jediné, co zde zastoupené povídky mají. Ve výše zmíněných představovacích úvodech jsou téměř vždy spisovatelé vylíčení jako neohrožení, prudce geniální klasici hororové literatury s obrovským talentem, unikátním přístupem a geniální slohotvorností a zároveň jako velké osobnosti žánru, a jejich povídky jako vysoce ceněná, výsostná a špičková díla kvalitní světové literatury, jenž jsou velmi na výši. ...tak jako sorry, ale na tuhle hru vám fakt nepřistoupím.

Téměř všechno v téhle knize je totiž laciný a dost špatný brak toho nejhrubšího zrna. Už prvním zarážejícím faktem je, že téměř žádná povídka ve vás nevzbudí ani náznak děsu, strachu, ba dokonce vás ani nezachvátí svoji zneklidňující psychologií. A horor který neděsí, je jako hospoda, kde se nepije. Navíc příběhy ani nemají pořádný děj, většinou jsou docela zmatečné a hrají si na vyšší intelektuálno. Spoustu si jich ani nepamatuji, jak byly nudné a nezáživné. Většinou jsem celou dobu jen čekal na předem jasně danou pointu, která samozřejmě přišla. Jako fakt nevím, jak je možné, že takovýhle nenápaditý, béčkový a laciný škvár je hodnocen jako výsostná klasická literatura, když mnohem propracovanější, silnější, nápaditější a děsivější horory jsou dnes kategorizovány jako jednoznačné braky.

Ovšem není zde všechno tak špatně. Některé povídky se mi aspoň dobře četly a čas při nich docela fajnově ubíhal i přesto, že bylo nad slunce jasné, jak se jejich zápletka vyvine i to, jak dopadnou. Dobrým příkladem jsou třeba povídky "Moucha", "Muž, který měl rád Dickense" a potom třeba "Vítr", které většinou obsahovaly alespoň nějaký nápaditý základ a příjemně se četly. Pravděpodobně mi i uvíznou na nějakou dobu v hlavě a to zas není tak málo.

Celkově bych asi - mimo již výše zmíněné - nejvíce vyzdvihl díla Raye Bradburyho (který vlastně ani není kmenovým tvůrcem hororů, ale pohybuje se spíše ve vodách sci-fi) a poté i jeho spisovatelských učňů a následníků, jejichž jména si žel nepamatuji.

mulderka
13.09.2017

Průkopnická antologie světového horroru, pro můj budoucí literární a filmový vkus velice formativní. Děkuji editorovi Janu Zábranovi, že mi tehdy před X lety umožnil seznámit se s H.P.Lovecraftem, ochutnat temnější stránku Raye Bradburyho a také přečíst si drsný válečný román Curzia Malaparteho, který by mě bez zde obsaženého úryvku s názvem Černý vítr asi těžko kdy napadlo vyhledat.
A Langellanova Moucha jako ikonický bonbónek nakonec... ó díky, díky, díky!!!

theale
29.12.2016

Doporučuji všem fanouškům hororových povídek.

Kozel
23.05.2016

Ačkoli jsem tuto sbírku díky čtivosti obsahu proletěl za jediné odpoledne, většina povídek se mi v hlavě nejspíš neusadí. Výjimku tvoří akorát Biercova cynická "Jedné letní noci", děsivě stručná Buninova "Strašná povídka", filozofická "Dáma v zrcadle" od Woolfové, Waughův "Muž, který měl rád Dickense" a Lanelaanova "Moucha" (ta hlavně díky filmu z roku 1958, který jsem viděl z dětství). Nemyslím, že by pokulhávala kvalita výběru, spíš se mi tahle antologie úplně netrefila do vkusu

Lili
02.05.2014

Pro mě byly výhrou povídky Raye Bradburyho - nezapomenutelný Vítr. Výběr se mi začal líbit až za polovinou. Povídky jako Muž, který měl rád Dickense, Emisar, Kostlivec, Moucha aj.

eraserhead
29.06.2013

S nějvětší pravděpodobností jedna ze tří nejlepších horrorových knih vydaných v českém jazyce. Tam se dostala možná ani ne tak samotnou kvalitou povídek (ta je trošku rozkolísaná), ale hlavně přístupem editora Jana Zábrany, projevující se jak výborným a citování hodných pasáží plným tématickým úvodem, ale i jednotlivými medailonky k autorům a jejich povídkám, kde se dozvíme něco jak o autorovi, tak i jeho povídce, nebo povídkách. V tomhle ohledu snad až unikátní a ojedinělá práce (srovnatelná a možná i o kus vepředu, s Hlasem krve). Zábrana nešel zcela na jistotu, kromě klasiků žánru (Poe, Bierce, Lovecraft, Bradbury - o jehož kvalitách a výsostném postavení na nejčelnějším trůnu horrorového povídkového žánru svědčí například fakt, že on jediný má v antologii celé tři povídky - Dahl) se poohlédl i po autorech a autorkách a pracích, které s horrorovým žánrem nejsou spojováni/y tak často (Maupassant, Stevenson) nebo prakticky vůbec (Virginia Woolf, Faulkner, Malaparte). Nalezneme zde tak povídky naprosto grandiózní, čelní představitelky daného formátu a žánru: Jedné letní noci, Sredni Vaštar, Vítr, Kostlivec, Skopec na porážku, Pán z Prahy, Lidé od vedle, Moucha. Naleznete zde povídky stojící na pointách, které vás rozsekají na maděru: Malý svět Lewise Stillmana, Růže pro Emilii. A pak povídky od autorů, které vás dostanou nečekaně: Černý vítr, Dáma v zrcadle: Odraz. Ale i klasické lepší průměry. Lupiči mrtvol, Hrůzný stařec, Strašná povídka, Berenice. Pro ctitele a ctitelky žánru, milovníky a milovnice krátkých povídek, milce a milkyně mrazení a ultimátních point doslova povinnost. Tohle pohladí na duši.

evickakyticka
15.02.2013

Mě se tyhle starší hororové sbírky prostě líbí. I když se některé povídky opakují v Tiché hrůze a Stráž u mrtvého. Oceňuji kratičké předmluvy k autorovi a jeho dílu. Rozhodně doporučuji.

HTO
04.09.2012

Famózní antologie, samozřejmě. Maje ji teď vytaženou z knihovny a položenou titulní stranou dolů, až po letech jsem si všiml, jak zajímavý text – upoutávku na další svazek Kobry – má na zadní straně! „Tvar prsů Marťanek byl tak svůdný, že kuchař se nezdržel, aby si nedovolil k vedle sedící Martance jistou neslušnost. Vzápětí uškubl a tvář se mu zkřivila bolestí. Dostal silnou elektrickou ránu, neboť se dotkl místa, které mělo vysoký elektrický potenciál. Nezpůsobný kuchařův kousek vzbudil všeobecnou zvědavost po vnitřním zařízení tohoto ústrojí Marťanů. Jedna odsunula jemný šat na prsou a podala vysvětlení: Na místě bradavek byly kuličky, konduktory, z nichž jeden se akumulátorem (jenž právě tvořil prs) nabíjel na vysoký kladný“.

yerry
12.01.2012

Táto antologia sa mi dosť páčila. Je to výber poviedok autorov zvučného mena z konca 19. a začiatku 20. st., ktorí sa primárne na horor zväčša neorientovali. Poviedky nie sú žiadny brak, ale sú písané veľmi dobre, napätie narastá a pointa sa nachádza vždy až v závere. Jasný dôkaz, že to čo robí horor hororom nie sú potoky krvy a množstvo upírov, zombies a podobných oblúd. Napätie sa dá vygradovať aj dobrým textom. Najviac ma dostala poviedka od Ray Bradburyho - Vítr a scifi/horor príbeh od Wiliama Nolana - Malý svět Levisa Stillmana. Niektoré poviedky sa mi zdali trochu slabšie, preto nehodnotím maximálnym počtom bodov.

Robert Cambert
10.09.2011

Obsahuje vůbec to nejlepší a nejděsivější - kratičkou povídku Buninovu, příznačně nazvanou Strašná povídka. Za pozornost jistě stojí i audio podoba celé antologie.

Apache

Po Korbařově Tiché hrůze druhá nejlepší u nás vydaná horrorová antologie.
(Vrcholy: např. Nolanův Malý svět Lewise Stillmana nebo Langelaanova Moucha.)