Lucka, Maceška a já

od:

Lucka, Maceška a já

Po své prozaické prvotině Lázně se Martin Reiner po letech autorsky znovu vrací k próze. Kdyby se do knih vkládaly také jejich příběhy líčící cestu, jakou dílo prošlo od početí až k finále, v případě prózy Lucka, Maceška a já by to bylo čtení velmi objemné, vzrušující a dramatické: první a poslední verze jsou totiž od sebe vzdáleny o jeden vesmír. Kniha si hledala svou podobu několik let. Co však zaujme nejspíš jen literárního historika, nemusí vůbec zajímat čtenáře. Toho zajímá výsledek. A jaký je? Je to příběh o jemných a křehkých věcech: o otcovském vztahu dospělého mladíka k cizí holčičce, o jeho letitém hledání sexuální identity, o téměř detektivním pátrání po slavném exilovém básníkovi a jeho minulosti. Také o poezii, o bolestných prozřeních, odcizeních, ztrátách i o smrti. Tato kniha vskutku dozrála. Především v tom, jak umně se prolínají a násobí osudy postav jakoby z různých světů, když každá z nich by vydala na samostatnou novelu. Také v tom, jaká síla a působivost tryská z autorova básnivého jazyka. Myslím, že v tomto případě platí, že kniha Lucka, Maceška a já svou kvalitou přesáhla svého autora. Miloš Voráč NOMINACE NA MAGNEZII LITERU V KATEGORII PRÓZA 2010...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/33679/lucka-maceska-a-ja-33679.jpg 3.630
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Druhé město
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Přidat komentář
greatbear
09. srpna

Krásný, citlivý příběh, ale stačí přečíst jednou...

misssicccka
05.05.2017

Chvilemi jsem proklinala autora za tento radoby lehky nic nerikajici styl, jakoby se s takovymi knihami riztrhl pytel, ale ten nadherny vztah chlaoa s malou holcickou mne bavil a pritom na pozadi toho a mezi vsemi radky slo o vic, takze doctete a muzete premyslet a to hodne. Nic to nemeni na tom, ze prvni tretina byla nudna s zmatena, druha super, treti dobra a sokujici.

Guepp
09.03.2017

Milé, příjemné, lehké, a jemné. Plné emocí, i když občas trochu matoucích. Krásná četba.

Kryštofka
03.02.2017

Takové skleslé to bylo. A zádumčivé neveselé.

fruitbueno
22.06.2015

Mám za sebou víkend, kdy nemám tušení, co si o přečtených knihách myslet :) Reinerova prvotina je první z nich :):):) Děj jako takový v pořádku, ale ten závěr...?

magnolia
21.04.2014

Zajímavá zpověď mladého muže, citlivého a hledajícího, v době porevoluční. Zajímavé názory, i na společenské dění této doby. Byl by to hezký český film.

menelluin
31.03.2014

Zvláštní kniha, když jsem ji četla, tak se mi líbila, dobře se četla, byla zajímavá, ale tak nějak normálně...čím déle je od jejího přečtení, tím víc na ni myslím, se zvláštním nepopsatelným pocitem, zapsala se mi někam hluboko pod kůži a já vlastně ani nevím proč... ( a rozhodně se těším na knihu o Ivanu Blatném)

Tatianeta
15.10.2013

Moje Srdcová záležitost. Věci, děje, obrazy, které si umíte i neumíte představit zároveň. Procítěné, prožité, uvěřitelné. Pocit, který jsem při čtení téhle knihy měla, si vybavuji znova a při vybavení toho pocitu si ji chci přečíst znova. Jedna z mála knih, která ve mě zůstala. Jako nenarozený plod. Jako jablko, které zůstalo viset na stromu bez listí v pozdním podzimu.

DiskretniBarman
10.10.2013

Čtivá kniha s mnoha odkazy na brněnské a literární reálie (inspirace životem Ivana Blatného je jasná), kterou trochu zabíjí až příliš křečovitý konec.

kulajda
14.10.2012

Možná ta cesta od početí po finále byla zajímavější jak kniha samotná.